Svobodní zvolili nové vedení – 4 místopředsedy

Svobodní zvolili nové vedení – 4 místopředsedy

V tajné internetové volbě (probíhala od 29. 11. do 6. 12. 2015) zvolili Svobodní čtyři nové místopředsedy strany (resp. dva úplně nové a dva stávající potvrdili ve funkcích). Kandidátů bylo celkem 15. Zvoleni byli:

František Matějka

45 let, zakládající člen Svobodných, ředitel Hradiště Šárka o.p.s. – národní kulturní památka bez dotací, trojnásobný bloger roku na iDNES.cz (s více 1.500 články a 9,5 mil přečtení), otec tří synů.

Následující období pro Svobodné považuje za přelomové a klíčové: „Mám jediný hlavní cíl, a tím je získat minimálně 5 % v parlamentních volbách 2017 a podřídit tomu všechny děje a procesy uvnitř strany. Úspěšně pak obhajovat naše ideje skrze takto získanou politickou moc ve sněmovně a v dalších volbách získat na svoji stranu ještě více voličů.“

Více zde.

Jiří Hemerle

44 let, ve Svobodných je od roku 2012, člen Republikového výboru. Ženatý, tři děti, manažer v úspěšné firmě Rose Time a Florea Holland.

Chce se věnovat zejména on-line prostoru a marketingové strategii.

Více zde.

Radim Smetka

27 let, softwarový architekt, spoluzakladatel Svobodných, klasický liberál. Od roku 2009 je členem Republikového výboru, od 2010 místopředsedou.

Jeho vize na další období: „Svobodní musí přijít s pozitivní vizí. Vizí, jak chtějí zařídit, aby se každému v České republice lépe žilo. Vizí, která bude reagovat na konkrétní problémy života lidí. Vizí, která ostatním stranám chybí. Volič nesmí mít spojené Svobodné jen s abstraktním (byť principiálním a důležitým) odporem vůči EU či přebujelému státu. Musí mít Svobodné spojené s tím, že díky nim nebude stát fronty na úřadech; že se v podnikání bude prát s konkurencí a ne se státem; že díky nim našel snadno a rychle novou práci.“

Více zde.

Karel Zvára

39 let, ženatý, má 4 děti, od r. 2012 je místopředsedou strany. Členem Svobodných je od r. 2009. Považuje se za libertariána/minarchistu.

K dalšímu období říká: „Podporuji budování obrazu strany jako racionální politické síly zaměřené na svobodu. Jsem zastáncem komunikace se zástupci jiných politických stran na společná témata. Podporuji decentralizaci, daňovou autonomii a odstraňování zbytečných činností státu vyčleňováním s opt-outem.“

Více zde.

Přehled hlasů (dle procent) pro všechny kandidáty:

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31