Svobodní v médiích: P. Mach v duelu o euru, o chystané akci „Za svobodné podnikání“ a řada obecních témat

Petr Mach se zúčastnil živého duelu na Idnes na téma Euro ve světle řecké krize: v duelu odpovídali jeho zastánce a odpůrce:
Důvěra ve společnou evropskou měnu je po záchraně Řecka otřesena. Jenže podle zastánců společné měny to jen ukázalo na schopnost eurozóny vypořádat se s problémy. V on-line duelu iDNES.cz odpovídali národní koordinátor pro zavedení eura v ČR Oldřich Dědek a odpůrce společné evropské měny, europoslanec a šéf Strany svobodných občanů Petr Mach.
Mach už delší dobu prosazuje, aby vstup i vystoupení z eurozóny byly dobrovolné. Ne tak jako nyní, kdy všechny země EU – kromě Velké Británie a Dánska, které si sjednaly výjimku – se musí ke společné měně dříve či později připojit. Dědek naopak už ze své role přijetí eura prosazuje. Čtenáře tak mimo jiné zajímalo, zda ve svých diametrálně odlišných názorech „tak trochu nepřehánějí“.
„Nehoruji ani tak za zrušení eura, jen říkám, že by bylo pro Řecko lepší z eura vystoupit, a pro ČR do eura nevstupovat. Vlastně se mi líbí dnešní situace v ČR, kdy máme vlastní měnu, ale současně je legální používat k placení euro,“ vysvětlil v duelu iDNES.cz s Mach.

Celý chat najdete zde.

O SPOLEČNÉ AKCI

Parlamentní listy informovaly o naší chystané akci na 28. října v článku Svobodní a Soukromníci chystají akci „Za svobodu podnikání“:
V Praze se včera sešli zástupci Strany svobodných občanů a Strany soukromníků v ČR a jednali spolu o uspořádání hromadné veřejné demonstrace středopravicových demokratických stran a dalších profesních uskupení a organizací…

A Parlamentní listy ještě jednou v článku Soukromníci bojují proti vládní regulaci i během prázdnin: Jednou z konkrétních akcí bude demonstrace, kterou připravují společně Soukromníci a Svobodní na 28. října 2015 od 14 hodin na Václavské náměstí a jejímž hlavním motivem by měla být ochrana živnostníků a svobodného podnikání v ČR .

O chystané akci se zmínil také šéf soukromníků v rozhovoru pro Dobrý den s kurýrem (27. 7. na str. 26), kde mj. řekl: „Některé kroky, jako např. petici proti přijetí EET, jsme již učinili, další připravujeme. Jednáme o společném postupu např. se Svobodnými a dalšími středo-pravicovými parlamentními i mimoparlamentními stranami, dále pak spolky, cechy, asociacemi a sdruženími. Společně bychom potom vyjádřili nesouhlas s přijetím EET 28. října 2015 na plánované společné akci…“

O UPRCHLÍCÍCH

Velký rozhovor poskytl Tomáš Pajonk Parlamentním listům Chcete pomoct uprchlíkům? Nikdo vám nebrání, ale nevnucujte je místním… „To, že šéfová bezpečnosti EU Federica Mogherini klidně řekne, že politický islám by měl být součástí evropského obrazu, je děsivé,“ uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Pajonk také vysvětlil, proč už není celorepublikovým místopředsedou strany a zdůraznil nutnost soustředění na výsledky. Kromě toho varuje: „Babiš chce zavést dalšího Velkého bratra.“

V Praze byla další demonstrace, psaly o ní Novinky Zakažme islám a vystupme z EU, žádali odpůrci migrantů, kde mj. uvedly: "Toho využili i Svobodní, kteří si poblíž demonstrantů postavili stánek, kde lidé mohli podepisovat petici pro vystoupení z EU."
(nutno podotknout, že nešlo o oficiální akci Svobodných, ale o iniciativu řadových členů – pozn. KK)

O LIBERLANDU

Norské médium Dagens Næringsliv publikovalo článek o Liberlandu, Vítu Jedličkovi, Svobodných a naší norské partnerské straně, Liberalistene. DN je obdoba českých Hospodářských novin v kombinaci s trochu bulvárnějším přístupem k prezentaci informací. Je to jeden z hlavních pravicových deníků v zemi a regionu. Článek se jmenuje Drømmen om Liberland a mj. se v něm píše:
"Sen o Liberlandu" – reportáž vydaná pro víkendovou přílohu deníku popisuje vznik Liberlandu a okolnosti života v něm. Nebo respektive symboliku cesty do této nejnovější země na světě.
13. dubna letošního roku Vít Jedlička zapíchl vlajku do písku na břehu Dunaje. Český politik toho ve své domovině už měl pokrk. Jeho euroskeptická pravicově-liberální strana získala několik procent ve volbách a pár přátel si z něj utahovalo, ať si teda založí vlastní stát. Článek dále popisuje pojem "země nikoho" a jak se tento kraj postupně stal magnetem na libertariány z celého světa. Švédský reportér Björn Elfvin se do Liberlandu vydal, aby na vlastní oči zažil to, o čem se rozkřiklo po celém světě. V rámci reportáže jsou zmíněny jak Montevidejská úmluva, tak také inspirace Víta Jedličky, Severní Súdán založený Jeremiah Wheatenem. Reportáž se také věnuje obtížím, kterým čelí potenciální občané tohoto státu vzhledem k tvrdé opozici ze strany chorvatské policie.
"Aby získal lidi pro svou věc, začal Jedlička objíždět světové metropole a informuje o Liberlandu širokou veřejnost. V květnu byl pozván do Oslo novou pravicouvou stranou Liberalistene (partnerskou stranou Svobodných) a v kině Eldorado pro členy, příznivce a širokou veřejnost představil Liberland. Liberalistene také novou zemi formálně uznala.
Jedlička již také jmenoval svého velvyslance v Norsku a setkal se s cca 600 Nory, kteří zažádali o občanství v Liberlandu."

Za upozornění na článek a jeho překlad z norštiny velké díky Josefu Novotnému! (pozn. KK)

CO SE DĚJE V OBCÍCH

Hodonín

Deník a článek Ekologie? Technika válcuje papír: V září vstoupí do nového elektronického věku zastupitelé v Kyjově. Papírové materiály k jednotlivým tématům nahrají na přenosné USB disky a notebooky. Za tímto krokem má stát snaha ušetřit a chovat se ekologicky. (…) Přestože se k elektronické přípravě podkladů, které by byly přichystané v úschovně, vyslovilo šestnáct přítomných zastupitelů, našli se odpůrci tohoto kroku. Proti byl například lídr Svobodných Petr Buráň.

Hodonínský deník řešil byty v článku Byty za 20 %? Úřad navrhne postup (25. 7. na titulní straně): Koncem dubna odhlasovalo jednadvacet hodonínských zastupitelů prodej bytů v Brandlově ulici stávajícím nájemcům za sníženou cenu. Tehdy se zdálo, že je věc uzavřená. Nyní se dostala až na stůl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Obrátili se na něj opoziční Svobodní. „Na dubnovém zasedání zastupitelé schválili prodej třiadvaceti bytových jednotek za dvacet procent jejich hodnoty. Po důkladném prostudování materiálů jsem se rozhodl, že požádám ÚOHS o vyjádření a radu,“ informoval lídr Svobodných Petr Buráň. A úřad už odpověděl. Podnětem se bude zabývat.

Jižní Čechy

Českobudějovický deník uspořádal anketu s radními: Co by podle vás měla být priorita města pro nové volební období? (17. 7. na str. 61). Oslovili i Miroslava Doubka, radního za Svobodné: Neklaďme si vznešené a nesplnitelné cíle, stačí aktivně plnit povinnosti zastupitele a uskutečňovat co nejvíce z předvolebních slibů. To znamená pracovat ve prospěch občanů města se snahou prosadit co nejvíce z našeho volebního programu, ale i z investiční části volebních programů konkurenčních stran. Konečně začínáme pečovat o majetek města, který slouží širokému okruhu občanů prováděním nutných oprav a rozvojových investic. To vše při udržení vyrovnaných financí omezením neproduktivního „projídání“ rozpočtu v běžných výdajích. První kroky v tomto smyslu již započaly, ale cesta k výsledku bude dlouhá a složitá.

Písecký deník psal o prodeji pozemků Navýšení ceny oproti návrhu neprošlo (17. 7. na str. 3): Minimálně pět set korun za metr čtvereční požaduje město Milevsko za pozemky mezi ulicemi Čs. legií a Úzkou. To je podle zastupitele z koaliční strany Svobodných Miroslava Macharta málo. Navrhoval, aby cena byla minimálně osm set korun za metr čtvereční…

Praha

Zastupitel za Svobodné J. Jeníček v Praze 21 (Újezd nad Lesy) čile publikuje na místním webu:

Úvaha zastupitele – proč nemohu na jeden bod zasedání dopravní komise.

Neveřejný Rákosníček

Pravidelně také zveřejňuje sloupek zastupitele, který vychází každý měsíc v Újezdském zpravodaji.

Zde (na str. 28) Prázdninový sloupek a zde (rovněž na str. 28) zamyšlení o tom, jak to chodí na jednáních…

Parlamentní listy zveřejnily Otevřený dopis (resp. e-mail) A. Sečkáre ohledně chystané „psí vyhlášky“ v Praze Presumpce psí viny?

V Praze dne 29. července 2015

Kateřina Kašparová, tisková mluvčí Svobodných
kasparova@svobodni.cz
mobil: 736 530 384

Ilustrační foto: Dollar Photo Club

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Další články autora >

Novinky

Libor Vondráček vs. Karel Haas: Pokuta za billboard SPD: spravedlnost, nebo cenzura?

7. 6. 2026

Vondráček v Kulatém stole ČRO: Rada vlády pro rovnost žen nad muži je zbytečná

3. 6. 2026

Vondráček v Napřímo: mír na Blízkém východě, energie i střet o stát

1. 6. 2026

Libor Vondráček vs. Pirát ve střetu o Ukrajince: dávky, auta, kontrola a tvrdá pravidla

29. 5. 2026

Vondráček vs. Munzar: obstrukce ve Sněmovně, dotace pro Babiše a spor o živnostníky

27. 5. 2026

Čas na obranu obcí se krátí. Lhůta pro připomínky k „akceleračním zónám“končí už 1. června, varuje poslanec Libor Vondráček

26. 5. 2026

Libor Vondráček v ostré debatě na CNN Prima NEWS: ebola, očkování, Ústava i sudetoněmecký sjezd

23. 5. 2026

Nejnovější video

Předseda Svobodných Libor Vondráček byl 3. června 2026 hostem pořadu 360° s Michalem Půrem, kde obhajoval SPD v kauze předvolebních plakátů a obhajoval vládní návrh referenda a přenos kompetencí v rámci vlády. V debatě s Karlem Haasem z ODS se opakovaně dostával do střetu nad hranicemi svobody slova, nad rolí soudů v politickém sporu i nad tím, zda se vláda v citlivých otázkách řídí ideologií, nebo praktickými výsledky.

Spor o plakáty

První část debaty se točila kolem odsouzení SPD v kauze předvolebních plakátů a kolem otázky, zda je kritika soudkyně na místě. Vondráček hned na začátku odmítl, že by šlo o exces, a naopak tvrdil, že nejde přehlížet politický rozměr celé kauzy. Podle něj je samotný proces zatížen politikou už od počátku, protože podnět k věci podal politik a trestní oznámení podal poslanec Jiří Pospíšil. Zároveň upozornil, že předmětem trestního stíhání je politický projev, a proto považuje za legitimní zkoumat i samotnou formulaci trestného činu.

Vondráček řekl, že každý stíhaný člověk má právo nesouhlasit s verdiktem a odvolat se. Postup SPD i Tomia Okamury označil za kultivovaný a podložený a odmítl představu, že by kritika soudního rozhodnutí byla apriori nepřijatelná. V jeho pojetí nejde o útok na justici, ale o obranu svobody politického projevu. Současně dal najevo, že pokud politické výroky vedou k trestní sankci, je namístě debatovat o tom, kde přesně má být hranice mezi svobodou slova a trestným činem.

Karel Haas z ODS naopak celý spor viděl jako součást dlouhodobé strategie SPD udržovat mediální pozornost. Tvrdil, že Okamura hraje roli novodobého bojovníka za svobodu slova, přičemž spor využívá k posílení vlastního politického příběhu. Podle Haase byla kampaň SPD odporná, rasistická a xenofobní, a to bez ohledu na to, zda už existuje pravomocný verdikt. Vondráček proti tomu namítal, že plakát sám o sobě nenávist nevyvolává, a připomněl, že skutečné společenské napětí vzniká spíš ze systémového rasismu a z konkrétních příkladů násilí a selhání státu v západní Evropě.

Svoboda slova

Vondráček v debatě opakovaně rozšiřoval téma od konkrétního plakátu k širší obraně svobody slova. Když Michal Půr otevřel otázku, zda se SPD a její předseda kvůli plakátu nepouštějí na tenký led, Vondráček trval na tom, že každý má právo se proti rozsudku ohradit. Zároveň upozornil, že pokud se podobné případy začnou kriminalizovat, může to být precedent s dalekosáhlými důsledky pro veřejnou debatu.

V jedné z nejostřejších pasáží Vondráček varoval, že se nechce dostat do situace, kdy budou lidé trestáni za verbální výroky podobně jako v některých zemích západní Evropy. Připomněl, že česká justice už v minulosti řešila podobné spory a že Ústavní soud podle něj dokáže svobodu projevu chránit lépe než běžné soudy. V této souvislosti zmínil případ Ladislava Vrábela a vyslovil naději, že pokud by se kauza dostala k evropským soudům, česká ústavní ochrana projevu by SPD mohla nakonec pomoci.

Haas proti tomu argumentoval evropskou judikaturou. Upozornil, že existuje hranice mezi politickou soutěží a trestněprávní odpovědností za rasistické nebo xenofobní výroky, a že soudy mají postupovat restriktivně, ale zároveň nemohou ignorovat hrubé excesy. Vondráček sice připustil, že hranice existuje, ale trval na tom, že v tomto případě byla jeho strana kriminalizována za politický názor, nikoliv za nenávistný čin.

Migrace a Ukrajina

Velkou část rozhovoru zabral také spor o migraci a postoj SPD k ukrajinským běžencům. Vondráček uvedl, že SPD nechce pokračovat v tom, co označil za „ukrajinskou kartu“ předchozí vlády. Tvrdil, že současná vláda už v programovém prohlášení Ukrajinu téměř nezmiňuje, zatímco bývalý kabinet ji používal jako zástupné vysvětlení vlastních chyb.

Předseda Svobodných řekl, že SPD chce změnit pravidla ochrany Ukrajinců v Česku, zejména podmínky pro přístup k humanitární dávce. Podle něj není férové, aby lidé měli různá práva a aby část ukrajinských běženců dávky pobírala a část ne. Z jeho pohledu je zpřísnění podmínek na místě, protože stát musí být vůči vlastním občanům i příchozím spravedlivý a transparentní.

Současně ale zdůraznil, že problémem není samotná přítomnost Ukrajinců v Česku, ale to, že předchozí vlády vysvětlovaly všechna selhání válkou na Ukrajině. Podle Vondráčka to Ukrajincům ve výsledku škodí, protože stát si nepřiznává vlastní chyby. Haas tuto argumentaci odmítl a tvrdil, že SPD jen využívá jedno téma za druhým, ať už jde o migranty, Ukrajinu nebo kdysi sudetoněmecký sjezd, k šíření negativních emocí.

Referendum

Po kontroverzi kolem plakátů se debata přesunula k návrhu ústavního zákona o celostátním referendu. Vondráček připomněl, že SPD mělo referendum ve volebním programu dlouhodobě a že navržené parametry odpovídají jen výchozímu kompromisu, nikoli ideálu strany. Jako model označil Švýcarsko a řekl, že v ideálním případě by referendum mělo co nejnižší práh účasti a co největší důvěru v občany.

Vondráček vysvětloval, že referenda by se nemohla týkat členství v EU ani NATO, protože to je podle koaliční dohody předem vyloučeno. Naopak zdůraznil, že občané nejsou nesvéprávní a nemají být k důležitým otázkám přistupováni jinak než ve volbách. Připomněl i referendum o vstupu do Evropské unie v roce 2003, které také nemělo žádný práh povinné účasti.

Když Michal Půr otevřel hypotézu, že by opozice mohla využít referendum k hlasování o přijetí eura, Vondráček se k tomu postavil jednoznačně odmítavě. Tvrdil, že euro je už fakticky zavedeno a kdo chce, může s ním podnikat, ale Česku by neměla být brána koruna. Podle něj prezident svými výroky o euru otevírá diskusi, která posiluje myšlenky na ztrátu práva veta a suverenity, a navíc podporuje politické směry, které jdou proti českému zájmu.

Euro a suverenita

V části o euru se Vondráček stal jedním z nejzřetelnějších kritiků integračního směřování EU. Prohlásil, že prezident svými postoji dává váhu myšlenkám, které vedou k „ztrátě suverenity“ a k modelu „Spojených států evropských“. Zmínil také, že podle průzkumů euro stále nemá podporu ani u podnikatelů, ani v dalších sociálních skupinách.

Haas reagoval střízlivěji. Připomněl, že v ODS se debata o euru vede a že otázka přijetí eura není zda, ale kdy. Uvedl, že osobně je nyní zhruba v poměru 60 ku 40 proti přijetí eura, ale připustil, že v ODS už není názor tak jednoznačně odmítavý jako dříve. Vondráček naopak neviděl důvod, proč by se Česko mělo zavedením eura vzdávat vlastní měny, když s eurem lze i tak účtovat a platit, a navrhl jednoduše: „neberte nám korunu“.

Úřad vlády a reorganizace

Závěrečná část debaty se věnovala reorganizaci Úřadu vlády a stávkové pohotovosti jeho odborů. Haas tvrdil, že protest je důsledkem špatně připraveného a necitlivě komunikovaného přesunu agend, zejména v oblasti protidrogové politiky. Podle něj byla přenosná agenda dlouhodobě funkční a byla chválena mezinárodními partnery, zatímco nová vláda zvolila spíš represivní přístup než prevenci.