Svobodní v médiích: O Machově poslaneckém mandátu, dozvuky biopaliv a imigrantů v EP, dění v obcích ad.

Jak to chodí v Evropském parlamentu – na to se Petra Macha ptal moderátor Alan Hejma v pořadu Kauza dne v rádiu Impuls v pondělí 4. května. Záznam si pusťte zde, nebo si přečtěte kompletní přepis rozhovoru.
Řekl v něm mj.: "Hlasuje se ve Štrasburku, hlasuje se někdy i v Bruselu, to je to hloupé stěhování, které mnozí kritizují, ale protože se změnou sídla na jedno město by museli souhlasit všichni, tedy Francouzi i Belgičani, tak se nikdy nestane to, že by se jedni vzdali francouzského Štrasburku a druzí belgického Bruselu, takže se střídají ta zasedání. Ve čtvrtek jsou ve Štrasburku hlasování, která bych nazval politování nad něčím nebo přání, aby se něco ve světě dělo jinak, a protože poslanci nemůžou navrhovat nebo rušit zákony, tak si to kompenzují tím, že vymýšlejí různé rezoluce o tom, jak se daří nebo nedaří v Súdánu, jak v Jemenu, a tím potom tráví ten čtvrteční čas, a mně to přijde naprosto promarněné úsilí a promarněné peníze daňových poplatníků."

Rádio na svůj pořad odvysílalo několik upoutávek, v nichž bylo, že se Mach vzdá mandátu. Ihned o tom napsaly Novinky.cz:
Europoslanec Mach se vzdá mandátu:
Europoslanec za Stranu svobodných občanů Petr Mach plánuje, že se vzdá mandátu. Uvedl to v rozhovoru pro Rádio Impuls s tím, že se v příštích volbách chce ucházet o křeslo ve Sněmovně.

O pořadu napsal i server Eurozprávy Europoslanec Mach složí mandát, pokud… a rovněž Parlamentní listy v článku Europarlament by vůbec nemusel existovat, udeřil v rádiu Mach, které mj. uvedly:
Europoslanec Petr Mach (Svobodní) si na Rádiu Impuls pořádně postěžoval na Evropský parlament, v němž působí. Prý málokdo málokoho poslouchá, když poslanci debatují. A když nemají zákonodárnou iniciativu, jejich těleso by prý vlastně vůbec nemuselo existovat.

Informace o mandátu zaujala Martina Veselovského, který hned následující den pozval P. Macha do svého pořadu na DVTV. „Neberu Evropský parlament jako vrchol kariéry, beru ho jako zkratku do české Poslanecké sněmovny“ prohlásil mj. P. Mach, když už asi posté odpovídal na stále opakující se otázku moderátora, kdy vlastně hodlá mandát složit. Na celý pořad se podívejte zde.

BIOPALIVA V EP

Média dál řešila dění v Evropském parlamentu v předchozím týdnu, kde poslanci odhlasovali nižší podíl biopaliv v pohonných hmotách. Magazín AutoProfi v článku Motory jásají (5. května na str. 4) připomněl konferenci, kterou o biopalivech pořádala frakce EFDD na konci dubna v Praze a mj. napsal:
Konec biopaliv?
V pražském Konferenčním centru Hotelu Grandior Prague proběhla konference s názvem Soumrak biopaliv. Téma se týkalo snahy Evropské komise na snižování povinného přimíchávání bioložek do nafty, které samozřejmě tvrdě naráží na rozvinutý byznys s bioložkami. Proto doprovodným tématem konference se stala otázka Co na to Česká republika. Mezi mluvčími vystoupil například poslanec Evropského parlamentu Petr Mach: „Podpora biopaliv zdražuje řidičům naftu a benzín asi o padesát haléřů na litr a osvobození biopaliv od spotřební daně stojí státní rozpočet miliardy korun na ušlé dani. Z podpory biopaliv bohatne pouze několik podnikatelů. Mým cílem je kompletní zrušení podpory biopaliv.“

Smutná zpráva pro Agrofert, EU snížila podíl řepkových biopaliv napsal server První zprávy a mj. uvedl:
V diskusi europoslanec Petr Mach ostře vystoupil proti Babišovi v Evropském parlamentu a dále podal pozměňovací návrh, aby se povinný podíl biosložek první generace v benzinu snížil na 6 % (nižší podíl bohužel nelze vzhledem k jednacímu řádu EP navrhnout).
"Podávám pozměňovací návrh k biopalivům, který by vzal Andreji Babišovi část zisků, které má na úkor občanů. Biopaliva jen zdražila potraviny na celém světě a vytvořila mocné oligarchy. Babiš si nejprve koupil politiky, aby mu zákonem zajistili odbyt pro řepkový olej. Pak si koupil televizní a rozhlasovou stanici a největší deník. Nakonec si koupil voliče a stal se místopředsedou vlády, která nyní navrhuje další zvýhodnění pro biopaliva. Proto dnes žádám europoslance, aby tento pozměňovací návrh podpořili!" řekl v diskusi mimo jiné Petr Mach, europoslanec (strana Evropa svobody a přímé demokracie – EFDD) a předseda Strany Svobodných.
V článku je i video z vystoupení P. Macha v EP.

Magazín Zemědělec také informoval, že Europoslanci omezili podíl biopaliv (4. 5. na str. 6):
Poslanci Evropského parlamentu se minulý týden ve Štrasburku shodli na omezení podílu biopaliv vyráběných ze zemědělských plodin na spotřebě energie v dopravě.
Člen Svobodných Petr Mach kvůli snaze o ráznější omezení biopaliv ze zemědělských plodin předložil pozměňovací návrh upravující jejich podíl na šest procent, v hlasování však neuspěl.

Deník.cz napsal v článku Alternativní zdroj? Žádná řepka, biopaliva budou z řas:
Někteří evropští zákonodárci chtěli normu ještě více zpřísnit. „Naši předchůdci vytvořili zrůdný systém, který vede ke zdražování potravin a k hladovění lidí v nejchudších zemích světa. Vytvořili jsme systém, ve kterém bohatne pár oligarchů," řekl europoslanec Petr Mach (Svobodní), který se opřel i do českých poměrů. „Andrej Babiš si nejprve koupil politiky, aby mu zákonem zajistili odbyt pro řepkový olej. Pak si koupil televizní a rozhlasovou stanici a největší deník. Nakonec si koupil voliče a stal se místopředsedou vlády, která nyní navrhuje další zvýhodnění pro biopaliva," vysvětloval pravicový politik, který navrhl snížení cíle pro biopaliva první generace na šest procent.

IMIGRANTI V EP

Evropský parlament přijal (ve středu 29. 4.) i rezoluci, v níž vyzval Komisi, „aby stanovila závazné kvóty pro rozdělení imigrantů (žadatelů o azyl) mezi všechny členské státy.“ Parlamentní listy rozebraly, jak hlasovali jednotliví poslanci Zrada českých občanů, ubožáci, zoufalství, totální zhovadilost. Takto hlasovali vaši politici a Sobotka, Babiš a další k tomu řekli… a mj. ocitovaly: “Hlasoval jsem proti kvótám. Jsem proti přerozdělování azylantů do členských zemí. Má být na každé zemi, koho přijme a komu udělí azyl,“ uvedl předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach.

O tomto hlasování ještě i v tomto článku Bouřlivý vývoj kolem uprchlíků: Za to můžete vy, co jste chtěli válku! bouřil Farage v europarlamentu

O imigrantech napsal článek místopředseda Svobodných Karel Zvára SPOLEČNOST: Imigranti – jaké vlastně chceme? Vydal ho Neviditelný pes a Parlamentní listy.

Dění v EP P. Mach opět shrnul ve svém deníku, který píše pro Finmag: Z deníku europoslance: Dubnová dávka regulací. Žádný apríl.

KRITIKA NA LIBERLAND

Čím více času uběhlo od založení nového státu, tím sílí kritika z médií. Týden v článku Liberland sobě (4. 5. na str. 16) mj. píše:
Češi budou mít možná už brzy svého zástupce na mistrovství světa ve fotbale neuznaných států. Vít Jedlička, jenž si přivlastnil území mezi Chorvatskem a Srbskem, to se svou republiku Liberland myslí smrtelně vážně. Článek čtěte zde (1. str.) a zde (2. str.).

Idnes rozebírá mj., že se do nového státu nedá pořádně dostat: „Zemí nikoho“ ubývá. Hru na Liberland umožnily změny toku Dunaje.
Už téměř tři týdny „vládne“ Čech Vít Jedlička vlastnímu státu Liberland, který založil v bažinách na břehu Dunaje. Vlajku vztyčil na špatně dostupném kousku území na hranicích Chorvatska a Srbska. Šéf hradeckých Svobodných využil jedné z takzvaných zemí nikoho, kterých je po světě hned několik. Ale ubývá jich.
Strana svobodných občanů krok svého člena, který vyhlásil „nezávislý stát“ Liberland 13. dubna, považují za legitimní a odůvodněný.

Dosti žlučovitě pojal svůj komentář deník Právo UZNEJME LIBERLAND (30. 4. na str. 4)
Kdyby bylo naše ministerstvo zahraničí co k čemu, uzná Liberland. Pankáči si zaslouží podporu a pankáčské počiny (donedávna) českých občanů by měla tuzemská diplomacie posvětit jako první.
Mikrostát člena Svobodných Víta Jedličky, vyhlášený na území nikoho mezi Chorvatskem a Srbskem, nás na chvilku dostal do světových médií. Není to sice první mikrostát na světě, ba dokonce ani první mikrostát na daném místě, ale Jedlička se každopádně aspoň obtěžoval do příslušného meandru Dunaje dojet a vztyčit tam vlajku. Ta svou poděšeností připomíná nejlegračnější vlajky z Afriky, ale zase čím víc barev, tím víc Adidas.

Podobně rýpavý je i článek Jaký je smysl Liberlandu? na webu Deník referendum.cz:
Pokus o založení nového ministátu otevírá otázku, jaký bude jeho význam. Dosavadní vývoj už mnohé napovídá.
Aktivista Strany svobodných občanů Vít Jedlička zaujal média po celém světě. Na teritoriálně sporném území mezi Srbskem a Chorvatskem založil stát, který buduje na ideálech neoliberalismu. Čeho si můžeme povšimnout už nyní?

Server E15 převzal článek Lukáš Kovanda: Liberál doby facebookové, který už jsme citovali v minulém přehledu (vyšel v týdeníku Euro)

RŮZNÉ

Lidovecký europoslanec T. Zdechovský komentoval Macha a jeho článek o Google.

Neviditelný pes zveřejnil článek člena Svobodných Jana Kalíška POLITIKA: Babiš nám otevřel oči

Parlamentní listy vydaly článek místopředsedy T. Pajonka Marian Jurečka, marmeláda a selský rozum:
Co odpověděl Marian Jurečka paní Wimmerové. Má pan ministr selský rozum? Lenka Wimmerová chtěla zjednodušit podnikání a pan ministr jí chce ucpat ústa dotační koblihou. Sledujte se mnou…

CO SE DĚJE V OBCÍCH

Chrudimští Svobodní pilně zásobují média svými aktivitami, a díky tomu nechybí snad v žádném přehledu. V uplynulém týdnu zaujali tím, že uspořádali vlastní pietní akt k osvobození naší země v r. 1945. Informovaly o tom Chrudimské noviny Radniční opozice chystá bojkot pietního aktu 7. května, vedení města zdůvodňuje datum snahou přilákat školy:
Zdejší radniční opozice se chystá vymezit proti rozhodnutí vedení města připomenout si 70. výročí od konce druhé světové války netradičně už 7. května. "Nechceme přepisovat dějiny," říká v reakci na to František Pilný (ANO 2011) a dává za pravdu iniciátorovi protestu Josefu Kálesovi mladšímu ze Strany svobodných občanů, který je městským zastupitelem a politologem…

Ostravským Svobodným se povedlo proniknout do médií se svou kritikou dotací. Konkrétně do Moravskoslezských novin s článkem Svobodní: Dotace na zákusky ano, pro děti ne?
Zastupitelstvo města Ostravy na své schůzi rozhoduje o mnoha dotacích. Jedná se např. o dotaci ve výši 75 tis. korun na slavnostní otevření Domu kultury Akord. Nač jsou tyto peníze určeny, se nikdo ze zveřejněných materiálů nedozví.
Svobodní opakovaně upozorňují na nesmyslnost dotací jako takových. Na jejich neprůhlednost, nejednotnost a korupční prostředí při jejich poskytování. Ukázkový je přístup v rámci opět dvou dotací projednávaných zastupitelstvem. Žadatelé POST BELLUM, o.p.s, (projekt Příběhy našich sousedů) a Nadační fond GAUDEAMUS (projekt Dějepisná soutěž studentů gymnázií) mají smůlu, protože jimi navržené projekty mohly být financovány z jiných městských grantů, avšak lhůta podání žádostí do nich již uplynula. Zde se jedná o částku 200 tis. Kč…

Zastupitelé v Hodoníně dál řeší prodej městských bytů – a opět se tedy objevil článek v Hodonínském deníku (30. 4. na titulní straně) Prodej bytů? Ano, za 20 procent ceny:
Hodonínské městské byty na Brandlově ulici připravili volení zástupci k prodeji za nižší cenu. Kvůli spravedlnosti a rovnosti.
Proti prodeji za dvacet procent kupní ceny vystoupili opoziční Svobodní. Lídrovi Svobodných Petru Buráňovi se nezamlouvalo nové odůvodnění snížené ceny, které kromě rovnosti obsahovalo také spravedlnost a legitimní očekávání. „V prosinci, kdy jste prodávali dvě bytové jednotky, jste ještě toto odůvodnění vůbec nezmiňovali. Po mém lednovém vystoupení jste již toto odůvodnění ve zveřejněných záměrech měli a za další měsíc jste je ještě o čtyři řádky rozšířili. Tímto postupem jen dokazujete moji domněnku, že je odůvodnění pouze účelové a narychlo vytvořené bez jakéhokoliv dlouhodobého názoru,“ uvedl Buráň.

Stejný článek vyšel i v regionálním týdeníku Slovácko a na webu Hodonínského deníku.

A Hodonín ještě jednou – tentokrát o volbě vedení spol. VaK. Hodonínský deník vydal článek Taptiče vystřídá Grauová (5. 5. na str. 2).

V Žatci stále není rozhodnuto o vedení města – psal o tom Deník Žatec: kdo povede město dál? Žádná dohoda zatím není.

NAROZENINY

Česká tisková agentura vydala v úterý 5. května zprávu, že P. Mach oslaví 40. narozeniny.

Čtyřicáté narozeniny oslaví 6. května europoslanec a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach, jeden z nejviditelnějších českých kritiků směřování Evropské unie. Absolvent Vysoké školy ekonomické se v politice angažuje od mládí, byl členem a později předsedou Mladých konzervativců, v letech 1997 až 2007 vlastnil průkazku ODS. Nespokojen s jejím stavem v roce 2009 založil novou stranu, se kterou loni dosáhl na mandát poslance Evropského parlamentu.

V Praze dne 8. května 2015

Kateřina Kašparová, tisková mluvčí Svobodných

e-mail: kasparova@svobodni.cz
telefon: 736 530 384
www.svobodni.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Další články autora >

Novinky

Libor Vondráček vs. Karel Haas: Pokuta za billboard SPD: spravedlnost, nebo cenzura?

7. 6. 2026

Vondráček v Kulatém stole ČRO: Rada vlády pro rovnost žen nad muži je zbytečná

3. 6. 2026

Vondráček v Napřímo: mír na Blízkém východě, energie i střet o stát

1. 6. 2026

Libor Vondráček vs. Pirát ve střetu o Ukrajince: dávky, auta, kontrola a tvrdá pravidla

29. 5. 2026

Vondráček vs. Munzar: obstrukce ve Sněmovně, dotace pro Babiše a spor o živnostníky

27. 5. 2026

Čas na obranu obcí se krátí. Lhůta pro připomínky k „akceleračním zónám“končí už 1. června, varuje poslanec Libor Vondráček

26. 5. 2026

Libor Vondráček v ostré debatě na CNN Prima NEWS: ebola, očkování, Ústava i sudetoněmecký sjezd

23. 5. 2026

Nejnovější video

Předseda Svobodných Libor Vondráček byl 3. června 2026 hostem pořadu 360° s Michalem Půrem, kde obhajoval SPD v kauze předvolebních plakátů a obhajoval vládní návrh referenda a přenos kompetencí v rámci vlády. V debatě s Karlem Haasem z ODS se opakovaně dostával do střetu nad hranicemi svobody slova, nad rolí soudů v politickém sporu i nad tím, zda se vláda v citlivých otázkách řídí ideologií, nebo praktickými výsledky.

Spor o plakáty

První část debaty se točila kolem odsouzení SPD v kauze předvolebních plakátů a kolem otázky, zda je kritika soudkyně na místě. Vondráček hned na začátku odmítl, že by šlo o exces, a naopak tvrdil, že nejde přehlížet politický rozměr celé kauzy. Podle něj je samotný proces zatížen politikou už od počátku, protože podnět k věci podal politik a trestní oznámení podal poslanec Jiří Pospíšil. Zároveň upozornil, že předmětem trestního stíhání je politický projev, a proto považuje za legitimní zkoumat i samotnou formulaci trestného činu.

Vondráček řekl, že každý stíhaný člověk má právo nesouhlasit s verdiktem a odvolat se. Postup SPD i Tomia Okamury označil za kultivovaný a podložený a odmítl představu, že by kritika soudního rozhodnutí byla apriori nepřijatelná. V jeho pojetí nejde o útok na justici, ale o obranu svobody politického projevu. Současně dal najevo, že pokud politické výroky vedou k trestní sankci, je namístě debatovat o tom, kde přesně má být hranice mezi svobodou slova a trestným činem.

Karel Haas z ODS naopak celý spor viděl jako součást dlouhodobé strategie SPD udržovat mediální pozornost. Tvrdil, že Okamura hraje roli novodobého bojovníka za svobodu slova, přičemž spor využívá k posílení vlastního politického příběhu. Podle Haase byla kampaň SPD odporná, rasistická a xenofobní, a to bez ohledu na to, zda už existuje pravomocný verdikt. Vondráček proti tomu namítal, že plakát sám o sobě nenávist nevyvolává, a připomněl, že skutečné společenské napětí vzniká spíš ze systémového rasismu a z konkrétních příkladů násilí a selhání státu v západní Evropě.

Svoboda slova

Vondráček v debatě opakovaně rozšiřoval téma od konkrétního plakátu k širší obraně svobody slova. Když Michal Půr otevřel otázku, zda se SPD a její předseda kvůli plakátu nepouštějí na tenký led, Vondráček trval na tom, že každý má právo se proti rozsudku ohradit. Zároveň upozornil, že pokud se podobné případy začnou kriminalizovat, může to být precedent s dalekosáhlými důsledky pro veřejnou debatu.

V jedné z nejostřejších pasáží Vondráček varoval, že se nechce dostat do situace, kdy budou lidé trestáni za verbální výroky podobně jako v některých zemích západní Evropy. Připomněl, že česká justice už v minulosti řešila podobné spory a že Ústavní soud podle něj dokáže svobodu projevu chránit lépe než běžné soudy. V této souvislosti zmínil případ Ladislava Vrábela a vyslovil naději, že pokud by se kauza dostala k evropským soudům, česká ústavní ochrana projevu by SPD mohla nakonec pomoci.

Haas proti tomu argumentoval evropskou judikaturou. Upozornil, že existuje hranice mezi politickou soutěží a trestněprávní odpovědností za rasistické nebo xenofobní výroky, a že soudy mají postupovat restriktivně, ale zároveň nemohou ignorovat hrubé excesy. Vondráček sice připustil, že hranice existuje, ale trval na tom, že v tomto případě byla jeho strana kriminalizována za politický názor, nikoliv za nenávistný čin.

Migrace a Ukrajina

Velkou část rozhovoru zabral také spor o migraci a postoj SPD k ukrajinským běžencům. Vondráček uvedl, že SPD nechce pokračovat v tom, co označil za „ukrajinskou kartu“ předchozí vlády. Tvrdil, že současná vláda už v programovém prohlášení Ukrajinu téměř nezmiňuje, zatímco bývalý kabinet ji používal jako zástupné vysvětlení vlastních chyb.

Předseda Svobodných řekl, že SPD chce změnit pravidla ochrany Ukrajinců v Česku, zejména podmínky pro přístup k humanitární dávce. Podle něj není férové, aby lidé měli různá práva a aby část ukrajinských běženců dávky pobírala a část ne. Z jeho pohledu je zpřísnění podmínek na místě, protože stát musí být vůči vlastním občanům i příchozím spravedlivý a transparentní.

Současně ale zdůraznil, že problémem není samotná přítomnost Ukrajinců v Česku, ale to, že předchozí vlády vysvětlovaly všechna selhání válkou na Ukrajině. Podle Vondráčka to Ukrajincům ve výsledku škodí, protože stát si nepřiznává vlastní chyby. Haas tuto argumentaci odmítl a tvrdil, že SPD jen využívá jedno téma za druhým, ať už jde o migranty, Ukrajinu nebo kdysi sudetoněmecký sjezd, k šíření negativních emocí.

Referendum

Po kontroverzi kolem plakátů se debata přesunula k návrhu ústavního zákona o celostátním referendu. Vondráček připomněl, že SPD mělo referendum ve volebním programu dlouhodobě a že navržené parametry odpovídají jen výchozímu kompromisu, nikoli ideálu strany. Jako model označil Švýcarsko a řekl, že v ideálním případě by referendum mělo co nejnižší práh účasti a co největší důvěru v občany.

Vondráček vysvětloval, že referenda by se nemohla týkat členství v EU ani NATO, protože to je podle koaliční dohody předem vyloučeno. Naopak zdůraznil, že občané nejsou nesvéprávní a nemají být k důležitým otázkám přistupováni jinak než ve volbách. Připomněl i referendum o vstupu do Evropské unie v roce 2003, které také nemělo žádný práh povinné účasti.

Když Michal Půr otevřel hypotézu, že by opozice mohla využít referendum k hlasování o přijetí eura, Vondráček se k tomu postavil jednoznačně odmítavě. Tvrdil, že euro je už fakticky zavedeno a kdo chce, může s ním podnikat, ale Česku by neměla být brána koruna. Podle něj prezident svými výroky o euru otevírá diskusi, která posiluje myšlenky na ztrátu práva veta a suverenity, a navíc podporuje politické směry, které jdou proti českému zájmu.

Euro a suverenita

V části o euru se Vondráček stal jedním z nejzřetelnějších kritiků integračního směřování EU. Prohlásil, že prezident svými postoji dává váhu myšlenkám, které vedou k „ztrátě suverenity“ a k modelu „Spojených států evropských“. Zmínil také, že podle průzkumů euro stále nemá podporu ani u podnikatelů, ani v dalších sociálních skupinách.

Haas reagoval střízlivěji. Připomněl, že v ODS se debata o euru vede a že otázka přijetí eura není zda, ale kdy. Uvedl, že osobně je nyní zhruba v poměru 60 ku 40 proti přijetí eura, ale připustil, že v ODS už není názor tak jednoznačně odmítavý jako dříve. Vondráček naopak neviděl důvod, proč by se Česko mělo zavedením eura vzdávat vlastní měny, když s eurem lze i tak účtovat a platit, a navrhl jednoduše: „neberte nám korunu“.

Úřad vlády a reorganizace

Závěrečná část debaty se věnovala reorganizaci Úřadu vlády a stávkové pohotovosti jeho odborů. Haas tvrdil, že protest je důsledkem špatně připraveného a necitlivě komunikovaného přesunu agend, zejména v oblasti protidrogové politiky. Podle něj byla přenosná agenda dlouhodobě funkční a byla chválena mezinárodními partnery, zatímco nová vláda zvolila spíš represivní přístup než prevenci.