Svobodní odsuzují hlasování vládních poslanců proti vůli většiny lidí o zvýšení daní, církevních restitucích a penzijní reformě

Svobodní odsuzují hlasování vládních poslanců proti vůli většiny lidí o zvýšení daní, církevních restitucích a penzijní reformě

Svobodní jsou zklamáni a odsuzují hlasování vládních poslanců, kteří v noci ze 7. na 8. listopadu těsnou většinou získanou nátlakem a donucením nesouhlasících poslanců ke složení mandátu:

  1. přehlasovali veto prezidenta, aby od 1. ledna mohla začít platit tzv. penzijní reforma, která bude znamenat prohloubení deficitu státního rozpočtu, byznys se zaručenými maržemi pro nové penzijní fondy a nemožnost z fondů vystoupit pro ty, kteří se do nich jednou zapíší.
  2. schválili tzv. církevní „restituce“, které mají znamenat přesun nemovitostí a hotovosti v hodnotě 134 miliard korun vybraným církvím, a to i těm, které nikdy žádný majetek na stát nepřevedly ani jim nebyl sebrán. Zákon ani neruší vazbu státu na církve a placení představitelů církví z daní, břemeno finanční náhrady uvaluje na současné daňové poplatníky, kteří nenesou žádnou vinu a nespravedlivě znamená vyrovnání státu jen s jednou vybranou skupinou právnických osob.
  3. schválili nebývalé zvýšení daní, i když se už léta v České republice při naší vysoké úrovni zdanění ukazuje, že zvyšování daní vede často spíše ke snížení daňového výběru. Zvýšení zdanění dětských plen z 14 na 21 % je zvláště necitlivé a zvýšení daně z převodu nemovitosti, které znamená opakované zdanění, ochromení trhu s bydlením a tím sníží jeho pružnost důležitou k hladkému fungování trhu práce a řešení mnoha těžkých životních situací, je zvlášť odsouzeníhodné.

Svobodní mají za to, že toto hlasování je v rozporu s tím, co si myslí většina lidí v České republice.

Svobodní proto obhajují zásadní změnu fungování státu spočívající v systémovém omezení moci politiků:

  1. Lidé by měli mít právo zvrátit platnost zákona „lidovým vetem“. Kdyby dnes platilo lidové veto a ve stanovené lhůtě by se občanům podařilo shromáždit dostatek podpisů pod petici, šly by příslušné zákony před nabytím účinnosti do referenda. Pokud by občané v referendu zákony zamítli, musela by sněmovna být rozpuštěna a vláda podat demisi v souladu se skutečností, že parlament a vláda již nereprezentují vůli většiny.
  2. Na každé další zvýšení daní nad dnešní úroveň by politici vždy do budoucna museli získat souhlas lidí v referendu.
  3. Státní rozpočet by nesměl být schvalován s deficitem a schválený rozpočet by musel být vždy dodržen. Tak by nemohli politici lehkomyslně schvalovat zákony jako je přesměrování státních příjmů do penzijních fondů nebo transfer desítek miliard církvím, pokud by na to neměli krytí v dodatečných příjmech.

Svobodní budou omezení moci politiků obhajovat v následujících volbách do Poslanecké sněmovny.

Petr Mach, předseda strany
www.svobodni.cz
8.11.2012

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31