Svobodní v médiích: volba předsedy a dění v regionech

Štítky: média, Svobodní

O kandidatuře Petra Macha informovala 10. 11. agentura ČTK Petr Mach se bude znovu ucházet o funkci předsedy Svobodných: Bývalý europoslanec a zakladatel Svobodných Petr Mach, který po říjnových sněmovních volbách odstoupil z vedení strany, se bude o funkci předsedy znovu ucházet. Šéfa strany mohou volit členové Svobodných prostřednictvím internetu od 12. do 18. listopadu. ČTK to dnes sdělila Machova mluvčí Kateřina Kašparová.

Mach uvedl, že dostal stovky e-mailů a vzkazů s výzvou k pokračování ve funkci. „Ačkoliv jsem po prohraných volbách do Sněmovny avizoval, že nejspíš nebudu už kandidovat na předsedu strany, vyslyšel jsem tyto hlasy a využil jsem poslední den lhůty, abych se přihlásil a nechal rozhodnout členy, jestli můžu být straně jako předseda dále prospěšný,“ napsal.

Svobodné chce Mach nadále vést jako liberálně-konzervativní stranu, uvedl. „Úcta ke svobodě mě vede k odmítání vysokých daní, privilegií, dotací a nadměrných regulací,“ napsal a doplnil, že ve Svobodných nevidí místo pro „zvrhlé názorové směry“, jako je pozitivní diskriminace nebo rasismus. Chce podporovat spolupráci Svobodných s politicky blízkými partnery.

V říjnových sněmovních volbách Strana svobodných občanů získala 1,56 procenta hlasů, bude tak nadále dostávat státní příspěvek na své fungování. Před čtyřmi lety Svobodní dostali 2,46 procenta.

Mach vede Svobodné od jejich vzniku v roce 2009. Dosud naposledy byl předsedou strany zvolen letos v lednu. V minulosti byl členem Mladých konzervativců a ODS. Poslancem Evropského parlamentu za Svobodné byl Mach zvolen v červnu 2014, funkci opustil letos v létě kvůli tomu, aby se mohl naplno věnovat kampani své strany pro sněmovní volby.

Další články ke kandidatuře zveřejnily například Deník.cz, Týden, Eurozprávy, Info.cz nebo Echo24.

O kandidatuře Tomáše Pajonka na předsedu Svobodných vyšel rozhovor v Parlamentních listech 9. 11. Sebekrásnější kecy o svobodě bez něčeho užitečného, co uděláme pro lidi, jsou na nic, říká kandidát na šéfa Svobodných Pajonk: a začátku našeho rozhovoru se ještě vraťme k sobotě 20. října. Jaké zrcadlo nastavily výsledky sněmovních voleb Svobodným? Možná mně něco uniklo, ale nikde jsem nezaznamenal ze strany vedení strany ani hlubokou, ani mělkou analýzu této porážky. Jen suché konstatování, že příčinou porážky byla „volební strategie“. Co vy na to?

Snažil jsem se příčiny pojmenovat během svých vystoupení na krajských setkáních v rámci debat u příležitosti primárek. Svobodní nenabídli žádné téma, které by lidé-voliči vzali za své. Nejsme z hlediska občana prospěšní. K tomu přidejte čtyři roky absence politické práce a „nevedení“ strany. A dostanete se zhruba na náš říjnový výsledek. Ještě jsem zapomněl velké oči očekávání. Měli jsme poprvé překročit práh Poslanecké sněmovny, a nakonec jsme jen o vlásek unikli klinické smrti strany, to je nepřekročení hranice jednoho a půl procenta pro státní příspěvek…

Rozhovor zveřejnil i server Svobodný svět.

Dění v regionech

Zubří

13. 11. zveřejnil server Krize15.cz článek Lži, podvody, manipulace. Svobodný popisuje metody radních Zubří. Pro 5 a půl tisíce obyvatel chtějí aquapark za 200 milionů: Sympatizant a kandidát za Svobodné Martin Novák za Zubří se pustil před volbami do boje s větrnými mlýny. Konkrétně se zastupiteli obce Zubří na Vsetínsku.

Ti se totiž rozhodli zadlužit obec na několik desítek roků dopředu výstavbou wellness centra, krytého bazénu a komunitního domu pro seniory.

V Zubří na Vsetínsku, uvádí web strany Svobodných v rozhovoru s Martinem Novákem, bylo velké koupaliště. Svého času dokonce vyhřívané odpadním teplem ze společnosti Gumárny Zubří. Vyhřívání skončilo a navíc přišla pro koupaliště v roku 2007 smrtelná rána z jiné strany. Hygienická stanice provozování koupaliště zakázala. Od té doby je koupaliště bez vody, bez návštěvníků.

Z 60 na 200 milionů a obrovská půjčka

Nové plány byly daleko víc ambiciózní. Nestačí opravit koupaliště. Je potřeba udělat vedle něho krytý bazén a wellness centrum s domem pro setkávání seniorů. Rozpočet by se tak vyšplhal na 200 milionů, řekl pro Svobodné Martin Novák. A obec by se zadlužila na několik desítek let. A s tím Martin Novák rozhodně nesouhlasil.

Vyvolání dvou referend najednou

V době, kdy nové zastupitelstvo zadávalo vytvoření plánů na ambiciózní projekt s wellness centrem, proběhlo v Zubří referendum, které si dalo za cíl zastavit už plánování. Bez úspěchu. A právě na předchozí iniciativě založil svou práci Martin Novák. Spojil se s opozicí na radnici a vyvolali další referendum. Během několika dní sehnali podpisy potřebné k vyvolání referenda. Starosta Lubomír Vaculín, který opozici v minulosti již několikrát zatrhl vyvolání referenda, vyhlásil účelově jiné referendum. Martin Novák pro web Svobodných přiznává, že otázky v referendu města byly velmi zmatečné a ani on sám by nevěděl, jak volit.

Kauze se věnovaly i Krajské listy.

Praha 9

Letňanské listy zveřejnily 9. 11. příspěvek našeho zastupitele Martina Halamy v rubrice Diskuzní fórum: „Na kraj loňského listopadu svolal starosta na žádost sedmi zastupitelů mimořádnou schůzi ZMČ Praha 18. V úvodu sdělil, že si nechal udělat grafologický test podpisů na žádosti. A že některé nejsou dotyčných podepsaných osob. Všichni podepsaní uznali podpisy za své a žádali omluvu.

Dodnes (už je to rok!) starosta Kabický nevysvětlil, na co přišel při své vskutku detektivní činnosti. A omluvy jsme se také nedočkali.

Čeho jsem se však já se svými „Svobodnými“ kolegy dočkal, je další arogantní chování pana starosty a též i pana zástupce. Přišli jsme na Pivobraní a rozdávali jsme vám zdarma plastové kelímky, které lze pohodlně a opakovaně používat na pivo nebo limonádu.

Za to jsme vás žádali o podpis petice za snížení byrokracie a moci politiků. Oba zmínění radní nás slovně napadali a požadovali okamžité sklizení petičního stolku. Přivolali i policii, která neshledala na našem konání nic protizákonného. Naopak udělila panu zástupci pokutu za parkování na přechodu pro chodce.

Letňanské kulturní akce jsou pořádané z vašich daní, proto žádný politik nemá právo na takové povýšené chování. A od vás občanů jsme slyšeli slova podpory, za která děkujeme.

Čeho všeho se v Letňanech ještě dočkáme?“

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Další články autora >

Novinky

Zlín není skanzen. Rozhodněme, jak bude naše město vypadat dál

7. 10. 2026

Praha 1 potřebuje rozumnou správu majetku: Zpět k řemeslům, jasným pravidlům a podpoře živnostníků

7. 10. 2026

Miliardová Sandra

7. 10. 2026

„Ne Praha, ne sekretariát.“ Ušatý chce v Senátu hájit korunu a obce. A odmítá větrníky

6. 10. 2026

Zelenější Praha 11 začíná před domem

5. 10. 2026

Svobodní Praha 1

30. 9. 2026

Svobodní Praha 11

29. 9. 2026

Nejnovější video

Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem mělo být zpovědí k projevu prezidenta Petra Pavla na valném shromáždění OSN, ve skutečnosti se ale proměnilo ve čtvrthodinový výslech, v němž moderátor opakovaně tlačil hosta k jednoslovným odpovědím. Libor Vondráček, předseda Svobodných a místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti, se do této hry nenechal vtáhnout. Na otázky odpovídal klidně, s právnickou přesností a s argumenty, které se v televizních debatách o bezpečnosti objevují jen zřídka.

Hned na úvod bez vytáčení potvrdil, že agresivita jakékoliv velmoci, včetně Ruska, je hrozbou pro bezpečnost, a to zejména pro menší státy, které velmocemi nejsou. Zároveň ale upozornil na věc, kterou si mnozí diváci jistě uvědomují také: v projevech světových lídrů zaznívá slovo válka mnohem častěji než slovo mír. Vondráček připomněl, že všechny války, včetně těch světových, nakonec skončily u jednacího stolu, a proto je potřeba o mír aktivně usilovat, nikoli neustále vyvolávat dojem, že České republice bezprostředně hrozí válka. To podle něj není pravda a strašení veřejnosti nikomu nepomáhá.

Když se ho moderátor zeptal, čím k ukončení války přispěl on sám, odpověděl věcně a bez nafukování vlastní role. Zahraniční politiku podle ústavy vede ministerstvo zahraničí a nejvyšší ústavní představitelé, poslanec na to mandát nemá. Jeho příspěvkem je snaha neeskalovat situaci, a to i ve veřejné komunikaci. Připomněl bývalou ministryni obrany Janu Černochovou, která po dopadu rakety na polské území začala na sociálních sítích psát téměř o třetí světové válce, a doporučil učit se spíše od rakouské diplomacie. Bezpečnost podle něj není soutěž o to, kdo se vyjádří první a bombastičtěji. Platí staré pravidlo: dvakrát měřit, jednou řezat.

K roli Číny, kterou prezident Pavel vyzval k pomoci s ukončením války, zaujal Vondráček střízlivý postoj. Přiznal, že konkrétní výsledky čínské snahy nevidí, ale dodal podstatnou věc: konkrétní výsledky nevidíme u nikoho, jediné, kdo o mírových jednáních alespoň otevřeně mluví, jsou Spojené státy. Možnou čínskou strategii viděl v tom, že nedodává zbraně žádné ze stran, a tím konflikt neeskaluje. K prezidentově větě, že čím je země mocnější, tím větší nese odpovědnost, doplnil přesnou právní logiku: odpovědnost nese v první řadě ten, kdo jedná. Za překročení ukrajinských hranic odpovídá Rusko, stejně jako za invazi do Iráku v roce 2003 bez mandátu Rady bezpečnosti odpovídala vláda Spojených států. Jde o konzistentní měřítko, které neuhýbá podle toho, o koho se jedná.

Tuto nestrannost prokázal i u Donalda Trumpa. Přestože přiznal, že s mnoha jeho větami souhlasí, výrok o tom, že někdo může někoho poslat do pekla, označil za špatný slovník, který na půdu OSN nepatří. K reformě OSN pak nabídl jasnou vizi: organizace vznikla po druhé světové válce proto, aby pečovala o mír, a to má zůstat jejím hlavním úkolem. Nemá rozšiřovat pravomoci o pandemické úmluvy WHO ani prosazovat zelené ideologie. Zároveň ale Vondráček realisticky upozornil, že větším ohrožením pro každodenní život Čechů je dnes centralismus Evropské unie, který má nad naším životem mnohem větší moc než OSN.

U otázky, zda zrušit právo veta stálých členů Rady bezpečnosti, ukázal, že uvažuje o krok dál. Formálně by šlo o škrtnutí pár slov, jak namítal moderátor, jenže prakticky by to mohlo vést k tomu, že Čína a navázané země BRICS z OSN odejdou a velmoci přestanou spolu mluvit úplně. OSN má cenu právě jako místo, kde se politici mohou setkávat, aniž by je někdo a priori z něčeho obviňoval. V této souvislosti připomněl pokrytectví kolem cest do Číny: zatímco Ursula von der Leyenová tam za posledních deset let byla asi pětkrát, česká delegace vyvolala doma poprask.

K NATO se Vondráček vyjádřil zcela jednoznačně. Pro něj je důležité, aby platily články čtyři a pět Severoatlantické smlouvy, a na přímou otázku odpověděl, že je připraven hlasovat pro vyslání českých vojáků na pomoc spojenci, pokud bude zjevné, že probíhá otevřený válečný konflikt. Kdyby někdo zaútočil na nás, také očekáváme, že nám spojenci přijdou na pomoc. Zároveň ale rozlišil skutečnou obranu od zneužívání článku pět a připomněl Afghánistán, kde čeští vojáci přišli o život, a dnešní režim tam rozhodně není lepší než ten předchozí. Jde o poučení z historie, nikoli o zpochybňování aliance.

Profesionalitu prokázal i ve chvíli, kdy mu moderátor předložil výrok slovenského premiéra Roberta Fica, že nechce, aby se Slovensko stalo součástí vojenského konfliktu kvůli nějakému článku pět. Místo aby se nechal vtáhnout do komentování citátu vytrženého z kontextu, Vondráček férově uvedl, že výrok neslyšel a nezná jeho kontext ani tón. Přesto dodal, že on sám by na Ficově místě volil jiná slova. Taková odpověď není vytáčením, ale projevem odpovědnosti politika, který nechce hodnotit cizí slova, dokud si je sám neověří.

Nejostřejší část rozhovoru se týkala hybridní války a důvěry v tajné služby. Vondráček uvedl, že Rusko vede hybridní válku proti NATO, což se dotýká i Česka, a že nejlepší obranou je pravdivá komunikace vlády. Na naléhání, zda bere za fakt vše, co řeknou tajné služby, odpověděl jako právník: nečiní tak automaticky a pro označení něčeho za fakt uplatňuje podobně přísná kritéria jako trestní řízení. Jako příklad uvedl útok na Nord Stream, kde se to, co se zpočátku prezentovalo přesvědčivě jako fakt, po letech vyšetřování ukázalo jinak. Připomněl, že pachatele lze stíhat i v nepřítomnosti, jak se to děje u válečných zločinců, a pokud jsou u Vrbětic jmenováni konkrétní lidé, mělo by to vést k soudnímu řízení, stejně jako tomu bylo po 11. září. Nejde o nedůvěru ke státu, ale o požadavek na právní stát.