Svobodní chtějí příjemný a levnější Zlín

Svobodní chtějí příjemný a levnější Zlín

Své plány nastínil v rozhovoru Jiří Procházka, lídr kandidátky Svobodných pro Zlín.

Proč jste se rozhodl kandidovat na primátora města právě za Svobodné a čeho byste chtěl v politice dosáhnout?

Správa veřejných věcí z úrovně města není prováděna ve prospěch občanů  v jejich zájmu. Bohužel i dosluhujícíc koaliace, přes většinu, kterou měla v roce 2010, zůstala v řešení problémů ve městě tak na třetině cesty. A to jsem jim zpočátku držel palce.
Za Svobodné kandiduji, poněvadž jde o stranu se skvělým programem, který preferuje svobodu občanů před otravováním ze strany EU, státu a obcí. Svobodu v rozhodování o svém životě, svobodu v nakládání s majetkem, a zároveň odpovědnost za své jednání.

Co považujete za největší přednost a výhodu Zlína? 

Největší předností Zlína je stále ještě přetrvávající „baťovský duch“. I když se pomalu vytrácí… Dále pak hrdost občanů Zlína na své město.

Kdybyste se dostal do zastupitelstva města Zlína a mohl prosadit jen jednu změnu, která by to byla?

Ve spolupráci s okolními obcemi bych vyměnil statutární orgány společnosti VaK Zlín a následně snížil cenu vodného a stočného o 9-10%.

Tématem minulých voleb byla stavba Kongresového centra, dnes, po čtyřech letech, můžeme zhodnotit jeho
fungování. Myslíte si, že jeho stavba byla dobrým rozhodnutím? 

Kongresové centrum je sice svým způsobem pěkné, ale upřednostnil bych investice do přepravního terminálu dráhy/autobusy/MHD a rekontrukce nádražní budovy. Dále bychom investovali více do infrastruktury (silnice, chodníky, parkoviště, rozvody tepla a vody). 

V programu mají zlínští Svobodní snížení daní a poplatků. Nebudou tyto peníze v rozpočtu města chybět?  

Nebudou, adekvátně tomu snížíme zbytné výdaje (na provoz magistrátu a na činnosti, které nejsou posláním obce/města). Navíc námi navrhované snížení představuje jen zlomek rozpočtu. Hlavním příjmem rozpočtu jsou příjmy z rozpočtového určení daní (od ministerstva financí).

O které daně a poplatky se jedná? 

Jedná se o daň z nemovitosti, kterou bychom snížili na třetinu (zákonem dané minimum), dále bychom změnili i poplatek za psa ze současných 1 000 Kč, resp. 1 500 Kč na jednotný registrační  poplatek 200 Kč, na polovinu bychom snížili poplatky za zábor plochy, prvních 90 minut na městských parkovištích by bylo zdarma, delší parkování by bylo zpoplatněno.
O ceně za vodu jsem se už zmínil. Dále bychom trvali na otevřeném výběrovém řízení na svoz odpadů. Jeho cílem by mělo být snížení této položky v rodinných rozpočtech.

Tématem letošních voleb je také vyřešení situace okolo drahé vody ve Zlíně. Strany se předhánějí ve slibech, že její cenu sníží. Jak byste postupoval vy, pokud byste se stal primátorem města Zlína?

Jako primátor bych postupoval tak, jak jsem uvedl v odpovědi na třetí otázku. Zajímavé je, že se skutečně ostatní strany předhánějí v těchto slibech, ale v minulém období s tím některé neudělaly v podstatě nic. A to měly tu moc. Alianci voda Zlínu jsem podepsal jako jeden ze 4 signatářů (z celkem 14 kandidujících subjektů). Takže občané při volbě zastupitelů by měli zohlednit, kdo dříve sliboval a nesplnil – ten asi nebude sliby plnit ani nyní.

Co byste závěrem popřál zlínským občanům?

Správnou a šťastnou ruku při volbách všem občanům Zlína. Těm pravicově orientovaným bych chtěl sdělit, že nemusí být dále zklamaní z působení tzv. pravice v Nečasově vládě, jsou zde jako alternativa právě Svobodní (Strana svobodných občanů), subjekt č. 14 pro volby do zastupitelstva města Zlína. 

Program Svobodných ve Zlíně najdete zde

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31