Milá Korupce,
vím, že se skrýváš, protože se obáváš o svou budoucnost. Ba co dím, jsi strachy bez sebe, že tě sejmou. Ano, hrozí tím, šikují se, zbrojí. Přijímají zákony a opatření, mění pravidla i funkcionáře, ordinují léčbu, umisťují štěnice, odposlouchávají, sem tam někoho lapí, a někoho možná dokonce i usvědčí. Doslova mi ve svém posledním depresivním dopise píšeš: „Běhá mi, Zachti, po zádech mráz. Nemohu téměř spát a když přece jen usnu, zdají se mi příšerné sny o hořících krabicích a zkonfiskovaných obálkách. Probouzím se zborcená potem a dostala jsem dokonce na jednom z černých kont tik.“
Tak především: klííííííííd, Koru. Toto dělají vždycky, když se o Tobě začne nějak moc mluvit. Pokoušejí se o prevenci a aplikují represi. Normálka. Ucpávají díry, hýbou škatulema, chytají rybky, občas Ti vykopou z ledu i rybu, vždy však jen na špičce ledovce. Ale hlavně kolem toho dělají velký humbuk, aby demonstrovali svou starostlivost o spravedlnost. Naštěstí – pro nás dvě – neúčinnou starostlivost.
Proč neúčinnou? Protože mají nadmuté výdaje veřejných rozpočtů. Hemží se to tam nejrůznějšími zakázkami, fondy, dotacemi. Velmi pestré. Nádhera, že? A když výdaje erární kasy nejsou pokryty příjmy, tak si peníze půjčí, aby náhodou vydání nesplaskla. Naopak, jejich bytostným zájmem je hypertrofit a hyperplazit (to koukáš, jak je Tvoje Zachti kovaná v medicínských termínech, co?).
Ano, ano, po čase se chytnou za nos, že by jako asi bylo dobré tu nafouklou bublinu výdajů nějak kompenzovat i nafouklejšími příjmy. Tak zvýší daně, aby vzápětí zjistili, že to příjmům prdlačky pomohlo. Naopak, na erání kase je ještě větší sekyra. Známá věc, která nás dvě ale nebolí: oni si prostě a jednoduše půjčí více. Udělají cokoliv, hlavně proboha aby penězovody nevyschly. No a Tobě z nich vždycky něco kápne do chřtánku. O tom, Koru, nepochybuj – nejsou penězotěsné.
Opravdu neboj, nezahyneš. Dokud bude živná půda, nebudeš vymýcena, to mohu zaručit. Zdroje z veřejných rozpočtů byly, jsou a budou! Že by mohli snížit výdaje a třeba i daně je ani ve snu nenapadne.
–
A nejvíce mne někteří rozesmáli takzvanými morálními apely. Prý Tě vymýtí, když odstraní mne! Ha, ha, slyšíš?! Mne, která dřímu v každém! … No dobrá, přeháním, asi ne úplně v každém, vždy se najdou nějaké zarputilé jeptišky a nějací odolní mniši a také nějací sebemrskači a sebeobětovači. Ale určitě dřímu v každém z NICH! Tedy v těch u koryt. S jinou náturou by se tam ani nedostali. Jen někteří si to uvědomují a jiní ne, nebo to pokrytecky popírají. Někteří to mají pod kontrolou, ale vždycky se najde pár těch, kteří to pod kontrolou nemají. Sama dobře víš, že v Číně je za Tebe trest smrti, přesto tam bujíš. Protikorupční bojovníci vždycky budou mít ve svých řadách pátou kolonu. Možná aj šestou, sedmou, osmou ….
Nestrachuj se, nesejdeš z tohoto světa. Dostatečné lidské zdroje byly, jsou a budou!
–
Ubezpečuji Tě, že je i v mém zájmu nenechat Tě padnout. Ano, jistě, mohla bych se ukájet i jiným způsobem, třeba s Prací nebo s Krádeží. Ale s Tebou je to nejčistší, nejefektivnější a nejpohodlnější. A trocha toho adrenalinu, který při každé akci vytlačím do tepen, přece nezaškodí. Naopak.
Pro nás dvě je zásadní jediné: Nesmíme dovolit, aby Ti zmenšili výměru živné půdy. Pokud nedopustíme, aby aplikovali tuto nejúčinější vakcínu (a já se budu snažit seč mohu, přísahám), pak se nemáš čeho obávat. Čím větší makové pole, tím hůř se hlídá před narkomany. Drobné šrámy se Ti zahojí, zákonitě přijde na protikorupční bojovníky únava a obyvatelstvo se přesytí čudlami, což bude následováno nezájmem.
Takže hlavu vzhůru! Obálky, krabice, konta aktivovat!
Tvá oddaná souputnice
Zachtívavost
Pavel Strunz je členem Republikového výboru Svobodných
