Takticky správně načasovala Nečasova vláda a vedení Poslanecké sněmovny projednávání změny Lisabonské smlouvy na dobu po hlasování o vydání jednoho exvýznamného exhejtmana a poslance k trestnímu stíhání. Televizní štáby a novináři tištěných médií odjeli zpracovávat nedůležitý, ale divácky vděčný projev exhejtmana a nacpat jím kdejaký prostor na titulních i dalších stranách a nejsledovanější vysílací časy.
A již nezbyli žádní redaktoři, kteří by zachytili to, co se událo ve sněmovně po odjezdu exhejtmana zpět do vazební věznice. A již nezbylo ani místo v novinách a ani pár vteřin v televizi na informování daňových poplatníků o vyslovení souhlasu sněmovny se změnou Lisabonské smlouvy (ústavní většinou – což samo o sobě znamená, že se jednalo o velmi důležité rozhodnutí). Hlasatelky a hlasatelé švitořili o milionech, které si mocní středočeského kraje rozdělovali, ale již nepohovořili o stamiliardách, které kvůli této změně mohou být vhozeny do černých děr krachujících států eurozóny z budoucích rozpočtů České republiky.
Ale o tak závažném rozhodnutí by občané měli vědět, tedy poreferuji (videozáznam z jednání je možno shlédnout zde):
Ministr Schwarzenberg se probudil, pokáral sněmovnu za nepozornost a obhajoval návrh vlády na vyslovení souhlasu se změnou Lisabonské smlouvy ve smyslu, že státy eurozóny si budou moci vytvářet trvalé záchranné fondy. Toto ustanovení přebíjí klauzuli v platném znění Lisabonské smlouvy, že se státy nesmí vzájemně finančně zachraňovat. Ministr Schwarzenberg argumentoval, že záchrnný fond je nutný pro stabilitu eurozóny. Nemyslím si to – jen o něco oddálí, ale hlavně zvětší krach. Ale i kdyby: pokud je eurozóna tak křehká, že potřebuje stabilizovat, není lepší jí zároveň říci, že v jejích řadách být nechceme?
Poslanec za LIDEM Paggio řekl lidem, že se nás to netýká. Případné platby do Evropského stabilizačního mechanismu ESM (jehož vznik projednávaná změna Lisabonské smlouvy posvětí) nás prý případně budou zajímat až za nějakých 6-8 let. Poslanec Paggio je zřejmě bezvývojník, který v roce 2018 hodlá spáchat harakiri. Mohu ho ubezpečit, že naprostá většina občanů ČR to samé učinit nehodlá.
Ministr Kalousek místo argumentů útočil proti poslancům, kteří s návrhem na změnu nesouhlasili a dovolili si to dát najevo. Zaplňoval tak argumentační vakuum, které jako správce státní kasy v této věci má.
Ale nejvíce zklamal premiér Nečas. Ten argumentoval tím, že se přece nerozhoduje o ESM, ale pouze o změně Lisabonské smlouvy, kterou musí schválit všechny státy EU, tedy i Británie a Dánsko, které mají vyjednánu výjimku z přijetí eura (viz videozáznam v čase 48:45)
No právě, pane premiére, no právě. Oni ano, my ale nikoliv.
V dopise poslancům sněmovny k tomuto projednávanému bodu jsem všechny zákonodárce, tedy i poslance Nečase, žádal, aby před přijetím změny Lisabonské smlouvy chtěli po vládě Ceské republiky vyjednání výjimky z přijetí eura. Pak by pro naši republiku nebyl problém záchranných mechanizmů eura tak závažný, i když – bezpochyby – bláznivá politika dluhové unie v našem sousedství by nás též zasáhla. Ale ne plnou silou.
Premiér dokolečka opakuje, že si o přijetí eura rozhodneme sami. Ale není to pravda
Už v r. 2010 jsem mu oponoval, že rozhodnutí je na Radě ministrů EU, nikoliv na vládě ČR. A nevěřím, že premiér o těchto a dalších (1, 2, 3) argumentech neví, od té doby mu to již přece musel některý z poradců říci.
Pokud někomu připadne nemožné, že by nás do přijetí eura někdo tlačil, rád bych připoměl, že současná realita také mohla před 6-8 lety lidem připadat jako fantasmagorie: neekonomické pěstování biopaliv na poli, venkov zaplavený dotovanými solárními farmami, přikazování, čím nemáme svítit, obchodování s uhlíkovými odpustky, porušování právních norem Unie, když se to někomu velkému hodí, primárním právem zakázané platby na záchranu krachujících států, nákupy dluhopisů evropskou centrální bankou, zcela vážné hovory o fiskální a politické unii z úst významných politiků.
A výsledek předmětného hlasování o změně Lisabonské smlouvy umožňující vznik ESM? Hlasy ČSSD, ODS, TOP09 a LIDEM změna v pohodě prošla (záznam o hlasování zde).
—
Až v blízké době požádá o záchranný balík i Španělsko (a je to pravděpodobné, neboť krásnou krycí mediální událostí je probíhající evropský fotbalový šampionát), pak bude GIPSraum (v překladu z němčiny „sádrovna“) eurozóny dobudován. Pokud v budoucnu budeme nuceni přijmout euro, jak to s námi asi dopadne? Budeme také zasádrovaní od hlavy k patě – nebo se naopak stane Česká republika vývozcem sádry? Spíš to druhé – proto bylo nutno ve sněmovně prolomit těžební limity sádrovce. A až bude vytěženo, nedostatek sádry se svede na nějakého dalšího sádrového trpaslíka.
Pavel Strunz je členem Republikového výboru Svobodných