STRUNZ: Škrty v rozpočtu EU na vědu?

STRUNZ: Škrty v rozpočtu EU na vědu?

Mezi vědeckými pracovišti po Evropě koluje petice, která mobilizuje vědce k odporu proti údajným škrtům v rozpočtu EU na výzkum a inovace. Deklarovanou motivací je tlačit na politiky národních vlád jednotlivých zemí EU, aby na listopadové vrcholné schůzce hlav států a předsedů vlád zemí Unie neškrtali v rozpočtu na vědu.

Zároveň má petice podpořit dopis mnoha nositelů Nobelovy ceny (té odborné), který ve stejném smyslu před nedávnem napsali hlavám států a předsedům vlád zemí EU. K tomu lze jen dodat (bez hlubší analýzy) zajímavost:  většina signatářů dopisu – nositelů Nobelovy ceny – není zaměstnána v zemích EU (nejvíc jich pracuje v Americe).

Ale zpět k petici: Její hlavní problém vidím v její manipulativnosti, až lživosti.

Je rozesílána vědci dalším vědcům a to s průvodním dopisem, ve kterém se píše, že v novém rozpočtovém rámci EU na léta 2014-2020 bude muset výzkum soutěžit s ostatními prioritami. Čekal bych tedy, že petice se bude tvrdě potýkat s dotacemi zemědělcům a do strukturálních fondů. Kdyby v petici stálo: „Jsme proti hypertrofovaným zemědělským dotacím EU a proti obrovskému rozpočtu EU na korupcí prolezlé kohezní fondy. Jsme pro podporu infrastruktur základního výzkumu, které nelze financovat z rozpočtů jednotlivých států“, pak by byl souhlas s peticí srozumitelný. Nic takového tam ale není napsáno.

Text petice obsahuje obecné vznešené fráze a samochvalozpěv na European Research Council, ale kromě toho i několik konkrétností.

Petice především nepodporuje pouze základní výzkum, ale i inovace. To je v nadpisu i v textu několikrát jasně řečeno (a doufám, že si toho signatáři petice dobře povšimli). Osobně jsem přesvědčen, že na úrovni EU je obhajitelný pouze základní výzkum, který není možno provádět na národní úrovni, či budování infrastruktur pro výzkum, které není možno vybudovat efektivně na národní úrovni. V žádném případě by na úrovni EU neměly být financovány inovace, které jsou ziskovou záležitostí privátních společností, jež si navzájem mají konkurovat i v této oblasti. Pokud Unie financuje a bude financovat inovace, nemůže se vyhnout nadržování jedněm firmám (těm s ostřejšími lokty a lepšími konexemi na úrovni EU) na úkor druhých.

Za druhé text zmiňuje škrty v rozpočtu na výzkum a inovace pro budoucí období. Ale nikde není zmíněno o jaké škrty v rozpočtu a v jakém rozsahu se má jednat. Plánovaný rozpočet v budoucím období je přitom nutno srovnat s předchozím obdobím. Kde je to provedeno? Nikde – v textu petice ani na příslušné www stránce iniciativy to uvedeno není. Jediné, co je napsáno na www stránce petice (pod menu Background) je, že současný návrh Evropské komise znamená vzrůst rozpočtu na výzkum o 6% ročně. Tak v tom určitě žádné škrty schovány nejsou.

Podívejme se tedy dále. Celkový (tj. na všechny politiky) Komisí navrhovaný rozpočtový rámec EU na léta 2014-2020 je 1033 miliard EUR. Srovnáme-li to s právě probíhajícím rozpočtovým rámcem pro období 2007–2013, který je stanoven na 864.3 miliard EUR, pak vidíme, že v novém rámci na léta 2014-2020 se jedná o nárůst o 19.5% za sedm let, tedy nominální vzrůst zhruba 2.6% každý rok. Vzhledem k inflaci (v eurozóně v posledních letech v průměru zhruba 2.2% ročně) se dá předpokládat, že i tento návrh Evropské komise znamená mírný reálný každoroční vzrůst rozpočtu EU. Ale konkrétně pro výzkum a inovace to znamená nárůst (po očištění o inflaci) mnohem vyšší, než pro celkový rozpočet – přes tři a půl procenta (zjednodušeně: 6% zmíněných na www stránce petice mínus inflace).

Pokud tedy redukce návrhu Komise pro oblast výzkumu a inovací (možná požadovaná některými státy EU), nepřekročí tři a půl procenta, pak se o škrtech ve srovnání s předchozím obdobím hovořit nedá. Petice a její www stránka v tomto ohledu neposkytuje žádné informace. Když nenapíší tvůrci petice konkrétně jaké snížení rozpočtu na výzkum a inovace oproti předešlému období a v jakých konkrétních oblastech je navrhováno (a případně z jakého důvodu), těžko lze takovou petici považovat za nemanipulativní (viz věta z petice „cuts in the EU budget for research, innovation and education are counter-productive….„). Kdyby však tvůrci petice podrobnosti napsali, mnozí vědci by se možná divili, co všechno se může skrývat pod pojmem „financováním výzkumu a inovací v EU“ (krátký a neúplný přehled možno vidět zdehle).

Spíše než bianco šek obecné podpory výzkumu a inovacím z rozpočtu EU za pomoci výše zmíněné petice bych viděl radši
a) podporu základního výzkumu na národní úrovni (kde je ještě financování pod jistou kontrolou, nikoliv přeceděné přes rozpočet EU – všimněme si například, že výdaje EU již nebyly auditory schváleny osmnáctý rok v řadě).
b) velmi specifickou podporu na vyšší úrovni pro financování jen takových infrastrukturních projektů, které jsou opravdu celoevropského nebo celosvětového charakteru, např. CERN či výzkum termonukleární fúze pro energetické využití. Ovšem EU ani v tomto bodě nemusí mít evropský monopol.

Jsem si navíc celkem jist, že dané „vědecko-inovativní“ petice bude využito (ne-li zneužito) ze strany Evropské komise pro nátlak na představitele těch států EU, kteří žádají zmrazení současných již tak bobtnajících výdajů rozpočtu EU. Zemědělská politika EU je obecně v mnoha státech nepopulární, strukturální fondy jsou zdrojem korupce, úřad zahraničních činností EU komisařky Ashtonové má velmi rozporuplné výsledky, půjčování zadluženým státům naráží na velký odpor. Zato „věda, výzkum, vzdělání“ jsou ještě pořád jedna z mála klíčových slov, o která Komise své nároky na zvyšování či alespoň udržení rozpočtu může politicky opřít. Ale podaří-li se jí to, dosti pravděpodobně se svezou i ostatní politiky EU, které by měly být přinejmenším potlačeny, radši však úplně zrušeny.

Ze strany Komise bude petice použita jako beranidlo pro celkové navýšení či udržení rozpočtu EU na stávající úrovni, tedy nejen pro navýšení rozpočtu na výzkum. „Vědecko-inovativní“ petice je obdobný bubák, jako když náš ministr financí Kalousek dva dny před důležitým hlasováním o zvýšení daní v Parlamentu ČR tlačí na rebely v ODS výhružkami o snížení rozpočtu na vědu a výzkum (kdo z rebelů si „vezme na triko“ zaříznutí takové bohulibé činnosti, že?). Všimněme si i dohry: brzy po rezignaci rebelů a po – pro něj vítězném – hlasování se nechal ministr financí Kalousek slyšet, že peníze na výzkum jsou nyní zajištěny.

Některé vědce může krátkozrace těšit, že zaštiťováním se slovy „věda, výzkum“ je možno ospravedlnit zvyšování nebo alespoň nesnižování jakýchkoliv rozpočtů. Ano, volič vcelku souhlasí a je možno tímto způsobem přimět k poslušnosti mnohého oponenta, ať jednotlivce či stát. Ale z dlouhodobého hlediska vidím podobné „zaštiťováním se výzkumem“ jako kontraproduktivní. Pokud se politici při zvyšování výdajů budou opakovaně ohánět (zejména) podporou výzkumu, a zároveň se daňový poplatník bude mít hůře a hůře, a státy EU se ve světových žebříčcích budou propadat stále hlouběji, pravděpodobně si daňový poplatník spojí podporu výzkumu se snižováním své životní úrovně. Politici to neodnesou (svedou to na vědce), ale věda ano. Daňoví poplatníci si časem začnou říkat: „Vědci slibují a slibují a hmatatelné výsledky nikde. Přes vznosné proklamace za světem zaostáváme stále viditelněji, ačkoliv peněz lijeme do vědy a výzkumu pořád více a více. Není již na čase přestat vědce podporovat i s jejich drahými doporučeními – třeba stran globálního oteplování či energetiky – které nám vytahují z kapes další a další peníze?“. Dojem této korelace hrozí, jakkoliv může být při bližším zkoumání nesprávný.

Ze všech výše uvedených důvodů by každý vědec při zvažování podpisu takové obecné petice měl mít na paměti heslo „pětkrát měř, jednou řež“.

Pavel Strunz je členem Republikového výboru Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31