STRUNZ: Opiti biolihem

STRUNZ: Opiti biolihem

Život v bludu může někomu přinášet uspokojení. Pokud žije v tuplovaném bludu, pak zřejmě tuplované. Dokud ho ovšem z toho někdo nevyvede. Pak následuje obvykle rozčarování, skřípěním zubů, přiznání chyby a pokus o odstranění jejích následků. Tedy u normálního soudného člověka.

Ne tak u eurokomisařů pro energii a pro klima, Günthera Oettingera a Connie Hedegaard, kteří v takovém navršení bludu na blud žili:

1) Za prvé věřili, že k záchraně planety je nutné omezit množství produkovaného CO2. Je to drahé, ale co by neudělali pro ten vznešený cíl.

2) Přesvědčeni byli i o tom, že jednou z cest jak toho dosáhnout jsou biopaliva. Jsou drahá, ale co by neobětovali z peněz ostatních pro takový super cíl. Tak jen zvyšovat podíl, nastavovat limity, finančně pobízet.

Nedávno se to však změnilo. Hedegaar a Oetinger žijí už jen v jednom bludu, v tom vedeném výše pod číslem jedna. Ten druhý jim vyvrátila s konečnou platností zpráva, kterou si jejich těleso, tj. Evropská komise, nechala vypracovat. Je to interní dokument, který Komise nehodlala nijak zveřejňovat, avšak před pár dny unikl do médií. Praví se v něm prý, že celkově je při používání biopaliv intenzita vypouštění CO2 do atmosféry větší než při spalování benzínu.

A vzápětí se také ukázalo, že Oettinger a Hedegaard hodlají tuto skutečnost ignorovat a dál vyhazovat peníze oknem, tedy přesněji řečeno do kapes agrární lobby a dalších zúčastněných na té taškařici. A to přinejmenším do r. 2014, možná však až do r. 2018. Teprve potom vezmou plně na vědomí tyto nové výpočty, které zahrnují i nepřímé důsledky pěstování řepky & co. na produkci kysličníku uhličitého. (Důsledky pro hladovění milionů zřejmě nebudou ani potom zohledněny.)

Je vidět, že ti, kteří sebe učinili závislými na jakési nepodložené doktríně nemohou jen tak přestat se svými nesmyslnými aktivitami. Asi by je to zruinovalo.

Něco takového by mělo v normálním státě za následek, že by mezi roky 2011 a 2014 v řádných parlamentních volbách již nebyli příslušní komisaři zvoleni a šli by od válu. Ale Günther Oettinger a Connie Hedegaard jsou eurokomisaři a na ty se demokracie nevztahuje. Takže budou i nadále válet a budou nám přes média a nařízení EU tlouci do hlavy, že

a) č. 1 rozhodně není blud,

b) v případě bludu č. 2 je někdo opil rohlíkem, nejspíš namočeným v biolihu (tedy, pokud se opravdu ukáže, že to blud je; radši do vystřízlivění zachováme v dotační politice status quo).

Nabízí se také otázka, proč si Komise nenechala vypracovat důkladnou zprávu o bilanci tzv. „uhlíkové stopy“ biolihu předtím, než spustila miliardové programy na jeho podporu v rámci jeho povinného přimíchávání do paliv. Kdyby nějaký úředník na jakémkoliv našem ministerstvu neudělal před návrhem zákona sahajícím do kapes poplatníků všestrannou rozvahu dopadů, hned by to v parlamentě opozice omlátila jeho ministrovi o hlavu (tedy kromě případu použití zaklínací formulky „je to nařízení z Bruselu“). Komise však opozici nemá.

Bylo by skvělé, kdyby konečně nějaká interní zpráva Komise konstatovala, že i č. 1 je blud. Nicméně musíme se připravit na to, že moment hybnosti celého sektoru zvaného „doktrína člověkem způsobeného globálního oteplování“ je mnohem větší než setrvačnost jednoho jejího odvětví zvaného „bioetanol nám všem prospívá“. U bioetanolu je třeba počítat s dobou života ještě 3-7 let (jak vidno z termínů 2014-2018 pro oficiální uznání faktu bludu) plus ještě nějaká doba na dobrždění, u celé doktríny to pak odhaduji nejméně na dvojnásobek. To znamená 6-14 let od chvíle, co se Komisi dostane do rukou zpráva, že je to celé padlé na hlavu. Jak se velmi správně praví v příručce klimaskeptika: „Jednu věc o změnách klimatu víme jistě: že politicky financované klimatické komise budou plodit své papíry ještě dlouho poté, co to ztratí jakýkoliv smysl“.

Takže ještě mnoho let potrvá, než se zmenší frekvence přednášek s podobně hrozivým názvem jako „Evropa bez CO2: od teorie k praxi“ na snesitelnou úroveň. A ještě roky po krachu doktríny budeme zaznamenávat znepokojivé informaci o projektech pokoušejících se o geoengineering – aktivní pokusy o změny podnebí vypouštěním aerosolů do atmosféry (Trial aims to hose down warming climate – SPICE).

A nemylme se: až bude skomírat hysterie kolem CO2, hoši a děvčata ze spolku vzájemně se podporujících Gambusínů si najdou jinou mašinu na tahání peněz z většinou netučných kont daňových poplatníků. Jediná možnost, jak se neúčastnit další předražené hry o to, kdo dříve splní jakési nové stachanovské limity je odstoupit z pseudosoutěže a používat vlastní mozek.

Pavel Strunz je členem Republikového výboru Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V pořadu Interview ČT24 se předseda strany Svobodní a poslanec Libor Vondráček vyjádřil k klíčovým otázkám současné politické scény. Moderátor Daniel Takáč se zaměřil na požadavky prezidenta Petra Pavla na Andreje Babiše, zejména na řešení střetu zájmů spojeného s jeho vlastnictvím Agrofertu. Vondráček zdůraznil, že ústava neumožňuje prezidentovi klást podmínky před jmenováním premiéra, a navrhl, aby Babiš vysvětlil situaci veřejnosti do 30 dnů po jmenování, jak to vyžaduje zákon. Podle něj by dřívější vysvětlení mohlo zbytečně komplikovat proces, přičemž upozornil na riziko, že prezident by mohl přidávat další podmínky, což by narušilo ústavní řád.

Vondráček odmítl spekulovat o konkrétním plánu Babiše, i když přiznal, že o směru řešení mluvili v rámci koaličních schůzek. Kritizoval nové podmínky prezidenta, jako je doplnění programového prohlášení o ruské válce na Ukrajině, a porovnal situaci s érou Miloše Zemana, kdy podobné kroky vedly k demonstracím. Podle něj má Babiš za sebou 108 hlasů ve sněmovně, což by mělo stačit k jmenování, a další zdržování by vedlo k ústavnímu vakuu, kde vláda v demisi špatně řídí stát – například v školství chybí 3,7 miliardy korun.

Personální otázky a programové prohlášení

K personáliím Vondráček potvrdil, že jména ministrů jsou dlouhodobě diskutována, ale definitivní shoda ještě není. Nepředpokládá změny a podpořil kandidaturu Filipa Turka na post ministra zahraničí, přestože jeho kontroverzní výroky by měly prošetřit policie. Voliči se na to prý neptají, a volba Turka místopředsedou zahraničního výboru není podle Vondráčka náznakem, že by ministr nebyl. K programovému prohlášení řekl, že už obsahuje jasný postoj k obraně mezinárodního práva a podpoře diplomatického ukončení války na Ukrajině. Doplnění o NATO a ruské agresi považuje za nepotřebné, pokud by to znamenalo šprajcování s prezidentem, který nemá kompetenci měnit obsah.

Vondráček se vyslovil proti okamžitému navyšování obranných výdajů na 5 procent HDP, jak navrhuje NATO, s odkazem na obrovský státní dluh – minimálně 80 miliard korun podle Národní rozpočtové rady. Zdůraznil, že kvalita výdajů je důležitější než kvantita, a kritizoval odcházející vládu za předčasné platby za F-35 na úkor obětí povodní. K rozpočtovému schodku pro rok 2026 očekává, že se vejdou do navržených limitů kolem 289 miliard, bez dalšího navyšování.

Volby v sněmovně a budoucnost koalice

Vondráček komentoval volby v Poslanecké sněmovně, kde Patrik Nacher získal 144 hlasů, což překonalo vládní většinu. Přiznal, že sám hlasoval pro opozičního kandidáta, ale kritizoval opozici za podobné chování při volbě Marka Bartáka. K zítřejší volbě Jana Skopečka místopředsedou sněmovny řekl, že je to tajné hlasování a Skopeček by měl oslovit kluby, jako to udělal Tomio Okamura. Neví o politických dohodách ohledně výborů, jako byl případ Pavla Žáčka, který neprošel ve výboru pro bezpečnost.

Celkově Vondráček prosazoval rychlé formování vlády, aby se zabránilo rozpočtovému provizoriu a dalším problémům, jako jsou vyšší odvody pro OSVČ nebo ceny energií. Podle něj je koalice SPD soudržná a připravená na všechny scénáře, včetně hypotetického jmenování jiného premiéra, i když to nepovažuje za pravděpodobné.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31