STRUNZ: Hrdinní novináři nehodlají lenit

STRUNZ: Hrdinní novináři nehodlají lenit

Investigativní novináři z Lidových novin se obrátili na Soudní dvůr Evropské unie aby rozhodl, zdali orgány EU musí zveřejňovat výši platů svých konkrétních úředníků.

Událo se tak poté, co úředníci Evropské rady v úterý 5.2. již podruhé v krátkém čase stávkovali za zachování svých nemalých platů, a zaměstnanci Evropského parlamentu a Evropské komise solidárně demonstrovali na jejich podporu. Jak se již stává tradicí, stávka se odehrála před jednáním Evropské rady o rozpočtu na další období. Zaměstnanci prostřednictvím svých odborů vzkazují, že pokud se bude škrtat, pak instituce EU nebudou schopny nadále plnit své důležité úkoly při formování, sestavování a implementaci budoucích politik Unie.

Novináři již před časem požádali vedení Evropské rady, Evropské komise a Evropského parlamentu, aby jim poskytlo informaci o výši platů konkrétních úředníků. Vedení orgánů EU to v pondělí ústy mluvčího Evropské komise s konečnou platností odmítlo. Známa jsou tedy pouze obecná fakta o základních tabulkových platech úředníků, které činí přinejmenším 16359,- euro měsíčně pro horních 4365 úředníků EU. Dokonce existuje přes tisícsedmset špičkových úředníků se základním tarifem vyšším než 18000,- euro (460 tisíc Kč) měsíčně a zdaněním podstatně přívětivjším nežli například v Německu.

Mluvčí komise navíc zavrhl spekulaci, že příjem těchto tisíců úředníků převyšuje i plat německé kancléřky Merkelové. Její základ totiž činí “pouze“ 16275,- euro měsíčně. „I když se špičkovému úředníkovi evropských orgánů připočte k platu standardních 16% náhrad na vedlejší výdaje a cirka tisíc euro měsíčně na každé dítě na úhradu školného v soukromých školách, stále zdaleka nedosáhne k výši platu kancléřky s připočteným platem vašeho premiéra Nečase“, odpověděl mluvčí na dotaz novináře LN a pokračoval: „Takovou sumu má v orgánech Unie opravdu jen málokdo“. Na námitku, že se jedná o dva různé ústavní činitele dvou různých zemí mluvčí uvedl: „Chci jen říci, že i na úrovni států existuje prostor k úsporám, například skrze slučování duplicitních agend. Nic více, nic méně.“

Mluvčí na přímý dotaz taktéž odmítl zveřejnění úplného platu jak šéfky zahraniční služby EU Catherine Ashton, tak i jakéhokoliv hypotetického úředníka Unie s tím, že zaměstnanci Komise nemají čas se zabývat velkým množstvím žádostí ze strany tisku v těchto záležitostech.

Neústupní novináři LN se však s tímto vysvětlením nespokojují a naznačují, že výše reálných platů může u úřednických špiček stoupat do závratných výšin. Nebojí se v té souvislosti hovořit ani o nebezpečí úplného přechodu moci od politiků k bohatým, nedotknutelným a netransparentním úředníkům. Novináři LN proto trvají na zveřejnění platů konkrétních zaměstnanců orgánů Unie. Obrátili se kvůli tomu na Evropský soudní dvůr a věří v úspěch.

Precedens existuje: vloni Městský soud v Praze na základě verdiktu Nejvyššího správního soudu ČR nařídil na popud LN zveřejnění platů úředníků prezidentské kanceláři na Pražském hradě, což se i následně stalo. Přitom ze zveřejněných čísel je možno dovodit, že celkové platy i těch nejprominentnějších úředníků Pražského hradu jsou jen zhruba čtvrtinou základních platů tisíců úředníků Unie.

„Neobstojí námitky pana mluvčího Komise, že zveřejnění reálných platů by, cituji: “porušilo běžnou lidskou slušnost dbající na právo na soukromí““, uvádí jeden z novinářů podepsaných pod správní žalobou na orgány Unie. „Občané mají nezpochybnitelné právo na informace o platech úředníků. Prostě nelze přehlížet netransparentnost v platech u těch, kterým předáváme stále více a více pravomocí a kteří jsou placeni z veřejných peněz, to znamená z peněz daňových poplatníků.“

Novináři LN by mohli získat ve svém boji i spojence z nejvyšších europarlamentních míst. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz se před časem pokusil získat informace od členských států o platech jejich bruselských diplomatů a to právě kvůli možnosti srovnání s platy úředníků EU. Od jednotlivých států však získal pouze značně neúplnou odpověď a stěžoval si proto trpce dánskému předsednictví Unie slovy: „Jsem pln obav z toho, že tak úzkostně skrýváte informace o svých platech“. Zatím ničeho nedosáhl, ale ve spojení se zkušenými žalobci – novináři z Lidových novin – jistě ke kýženému společnému výsledku, tj. k vynucení zveřejnění celkových platů unijních úředníků a diplomatů, dojdou.

Všechna výše uvedená čísla jsou převzata z novin Die Welt a ze serveru EUobserver. Omáčka okolo je mírně (ale opravdu ne příliš) žertovně přibarvena.

Co je však ve výše uvedeném textu naprostá, ale naprostá lež jako věž, je to o těch novinářích. Na takové tučné sousto si čecháčkovská média prostě netroufnou a netroufnou a netroufnou.
Nebo snad ano?

 

Pavel Strunz je členem Republikového výboru Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Deváté vydání živého pořadu Libora Vondráčka „Proč, jak a co“ ukázalo, že přímý kontakt s diváky je politika lepší než vydávání tiskových zpráv. Předseda Svobodných a místopředseda ústavně-právního výboru odpovídal ve čtvrtek ráno na dotazy v přímém přenosu, bez cenzurovaných otázek, bez připravených karet, a výsledek byl překvapivě věcný.

Na první dotaz, jak zabránit dlužníkům v účelovém převádění majetku, aby se vyhnuli splácení, Vondráček nenabídl populistické heslo o vězení, ale rozumnou právní úvahu. Připomněl, že český právní řád už dnes umožňuje napadnout účelové převody majetku jako neplatné, a že klíčové je, aby se toho lidé nebáli využívat a šli soudní cestou. Pak ale přišel s konkrétním návrhem, který v podobných diskusích slýchá málokdo: zrušit DPH na odměnu exekutorů. Vondráček spočítal, že jde o 21 procent, o které se zdražuje vymáhání dluhu, tedy o pětinu méně peněz na splacení pro věřitele i dlužníka. Otevřeně přiznal, že Evropská unie takovou výjimku zakazuje, což použil jako přirozený můstek k širší kritice bruselských pravidel, ale zároveň dodal, že by se to mělo řešit bez ohledu na to, co si o tom myslí Brusel.

Druhý dotaz na „tajné nákupy vakcín“ a nemožnost ovlivnit Evropskou komisi dal Vondráčkovi příležitost vysvětlit, proč Svobodní od svého vzniku odmítají Lisabonskou smlouvu a proč věří v odchod z EU do EFTA. Místo prázdného anti-evropanství předložil konkrétní srovnání: Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko mají volný obchod, sdílí schengenský prostor, a přesto si zachovávají suverenitu, kterou Česká republika po Lisabonské smlouvě ztratila v otázkách, jako je migrační politika. Připomněl i aktuální hlasování o takzvaném Chat Control z 9. července, kde k zablokování sledování soukromé komunikace je nutná absolutní většina 361 europoslanců, zatímco k jeho schválení stačí, aby se dost lidí nedostavilo k hlasování.

Na tvrdý dotaz, proč bude schodek rozpočtu pro rok 2027 vyšší než letos, Vondráček neuhýbal. Otevřeně přiznal, že odpovědnost za nový rozpočet leží na současné koalici, a poctivě dodal, že se Svobodní s jedním mandátem nemohou prosadit tolik, kolik by chtěli. Zároveň ukázal, že dluh vytvořený Fialovou vládou za čtyři roky, 1200 miliard korun, byl vyšší nominálně i vůči HDP než dluh 800 miliard za předchozí vlády Andreje Babiše. Konkrétní úspory pojmenoval bez vytáček: zrušení zabetonovaného služebního zákona, slučování agentur jako CzechTrade a CzechInvest, a především omezení zelené agendy, kterou podle propočtů Národní rozpočtové rady stojí českou ekonomiku přes 200 miliard korun ročně.

Zajímavý byl i moment, kdy se Vondráček bránil obvinění, že je vládní koalice „vlastizrádná“. Připomněl, že vláda odmítla plán Marka Rutteho na půjčky Ukrajině ve výši 0,25 procenta HDP, tedy přes 20 miliard korun ročně z českého rozpočtu, a že odmítá i federalizaci EU, kterou podle něj hájí Petr Pavel, Danuše Nerudová nebo Jan Farský.

Vondráček prokázal i lidskost tam, kde to nikdo nečekal. Na dotaz ke kontroverznímu videu mladé členky mládežnické organizace nezaútočil, ale ocenil, že autor rozhovoru na její žádost video stáhl, a připomněl, že každý má právo se v mládí vyjádřit nešikovně a později se od toho distancovat. A na dotaz o vojenských certifikátech konečného uživatele upřímně přiznal, že tématu nerozumí dost dobře na to, aby odpovídal, což je v politice vzácnější ctnost, než by se zdálo.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31