Zemědělci chtějí 23. května dopoledne zablokovat svými stroji silnice a omezit tak ostatní občany České republiky, kteří sami platí vysokou spotřební daň z pohonných hmot. Zemědělcům se nelíbí, že jim stát chce zrušit tzv. zelenou naftu. Rád bych některé termíny upřesnil, aby více odpovídaly skutečnému stavu. Zemědelci budou zadotovanými stroji blokovat neoprávněně ostatní občany, protože po nich stát chce stejnou daň, kterou chce po všech ostatních občanech tohoto státu.
Na zelené naftě samozřejmě není nic „zeleného“ resp. ekologického. Jedná se o běžnou naftu, ze které ale zemědelci nechtějí platit spotřební daň v běžné výši. Možná se budou zemědelci divit, ale já také nechci platit takto vysokou spotřební daň z pohonných hmot, ale určitě kvůli tomu nejdu blokovat zemědělce.
Navrhuji tedy tímto zemědělcům, aby svůj hněv směřovali proti „pravicové“ vládě, jejíž prioritou by mělo být snižování daňové zátěže a to pro všechny občany. Pokud stát zvýhodňuje dotacemi či daňovými vratkami (tedy také dotace) jednu skupinu osob, automaticky tím diskriminuje všechny ostatní.
Zemědělci by se tedy měli snažit u vlády prolobbovat to, aby vláda navrhla poslanecké sněmovně snížení spotřební daně na pohonné hmoty, díky čemuž by klesly ceny pohonných hmot pro všechny.
Pomoci by jim v tom mohl pan Andrej Babiš – slovně ne příliš obratný „podnikatel“, ale rozhodně dobrý lobbista, který si před dvěma lety podobným způsobem „prolobboval“ vyšší podíl přímíchávání biosložky do paliv, díky čemuž všichni občané (vč. zěmědělců!) platí o několik korun více na každém litru paliva, na čemž pan Babiš, jakožto jediný akcionář společnosti Agrofert Holding a.s. profituje, a jistě mu to výrazně pomohlo k tomu, aby se stal 3. nejbohatším člověkem v České republice. Panu Babišovi bych jeho majetek skoro 30 miliard Kč i přál, pokud bych se na růstu jeho majetku nemusel nedobrovolně podílet při každém tankování.
Pokud přesto zemědělci vyjedou se svými stroji na silnice za účelem zablokovat ostatní občany, doufám, že bude Policie ČR (a v případě obcí i obecní policie) konat a zabrání zemědělcům v páchání přestupků a požene je do správních řízení stejně aktivně, jako tam žene ostatní řidiče za páchání naprosto nevýznamných přestupků, při kterých ale nikoho neomezují.
Damir Špoljarič je místopředsedou pražského krajského sdružení Svobodných
Libor Vondráček v pořadu 360° CNN Prima NEWS hájil vládní rozpočet na rok 2026, vysvětloval, proč podle něj obrana reálně neklesá pod 2 % HDP, a bránil opatrný postup vlády při řešení prudkého zdražení nafty
Rozpočet 2026: proti „vycucaným číslům“
V debatě nad čerstvě schváleným rozpočtem (schodek 310 miliard) Vondráček tvrdil, že současná verze je „návrat do reality“ po Stanjurově návrhu, který podle něj stál na „vycucaných číslech“ a nepočítal s reálnými výdaji, zejména na dopravu. Kritizoval, že dříve chyběly peníze na už vysoutěžené dopravní stavby, zatímco nyní se podle něj podařilo peníze na tyto projekty zajistit, a naopak ušetřit u armádních nákupů, které nebyly ani soutěžené.
Zároveň připomněl, že po započtení chybějících prostředků pro SFDI by reálný schodek starého návrhu nebyl 286, ale kolem 323,5 miliardy. Národní rozpočtovou radu, vedenou Mojmírem Hamplem, použil jako argument, že realita je blíže nynějším vládním číslům než původním představám bývalé vlády.
Obrana: 2 % a víc, ale bez „honění procent“
Na výtku opozice, že kabinet „kašle na obranu“, Vondráček odpověděl, že klíčové je dívat se na celkové výdaje na obranu, nejen na kapitolu Ministerstva obrany. Tvrdil, že celkový balík pro obranu roste o zhruba 13 miliard a že se tak dostává nad hranici 2 % HDP (uváděl 2,07 %), přičemž do obrany se započítávají i výdaje jiných resortů, například infrastruktura využitelná pro přesuny armády.
Odmítl představu „nahánění procent“ předčasnými zálohovými platbami či zbytečnými nákupy jen proto, aby se papírově splnil cíl: podle něj je lepší kupovat to, co armáda skutečně potřebuje, a zároveň držet schodek nižší než v návrhu předchozí vlády. Připomněl také, že historicky měla ODS za svých vlád výdaje na obranu kolem 1 % HDP, zatímco dnes jsou násobně výš.
Na otázku, zda Česko naplní dlouhodobý závazek vyšších výdajů do roku 2035, odpověděl vyhýbavě s tím, že závazků se koalice nevzdala, ale nejdřív potřebuje „ekonomický růst a sociální smír“, jinak budou i vysoké obranné výdaje politicky těžko obhajitelné.
Spor o dluh: kdo je „levicový“?
Jan Skopeček označil současný rozpočet za „šílený“ a Svobodné za „novou levicovou stranu“, která se podílí na růstu deficitu oproti původním 286 miliardám. Vondráček kontroval, že právě za vlád ODS vznikl nárůst dluhu o zhruba 1200 miliard a že v poměru k HDP šlo o rekord.
Zdůraznil, že do současného rozpočtu koalice dokázala vtělit i zrušení „zelené daně“ – poplatku za obnovitelné zdroje, který podle něj uměle zdražoval energie a tlačil inflaci nahoru. Tvrdil, že díky tomu je inflace okolo 1,6 % a že se to podařilo bez zvýšení odvodů pro OSVČ.
Vlček ze STAN naopak argumentoval, že čísla vlády nesedí, protože nepočítají s nespotřebovanými výdaji a dalšími příjmy z EU, a že rozpočet je „nezákonný“ a neodpovídá dnešní bezpečnostní realitě. Vondráček odmítl, že by šlo o „prázdný“ rozpočet, a připomněl, že právě z nespotřebovaných výdajů se dříve financovaly některé sliby minulé vlády.
Nafta +6 Kč/l: monitoring teď, daňové zásahy až podle okolí
Ve druhé části pořadu řešila čtveřice skokové zdražení nafty, která za týden podražila zhruba o 6 Kč na litr a místy se v rámci jednoho města lišila až o 10 Kč. Radek Vondráček jako „těžký řidič“ uznal, že rozdíl 10 Kč je extrém, ale připomněl, že část rozdílů může být dána aditivy a typem paliva.
ODS přišla s návrhem snížit spotřební daň o 1,70 Kč z litru, který chtěla urychleně projednat; Skopeček to označil za „relevantní krok“ na omezenou dobu. Vondráček jej varoval, že jisté je jen to, že takový krok udělá díru zhruba 11 miliard do rozpočtu, zatímco dopad na konečnou cenu není garantovaný. Připomněl také, že Maďarsko se svým zastropováním cen pohonných hmot narazilo na problémy a nechce opakovat chyby, které vedou k nedostatku a frontám.
Stropy, Polsko, Maďarsko a daně
Na dotaz, zda by podpořil zastrojování marží jako „krajní variantu“, Libor Vondráček připomněl zkušenost z roku 2022: podle něj „nejlepší model“ zvolilo Polsko, které šlo cestou snížení daní, zatímco maďarské stropy přinesly vedlejší problémy. Pokud by okolní státy znovu začaly snižovat spotřební daň, Česko by podle něj nemohlo zůstat stranou, jinak by přicházelo o tranzitní tankování.
K ODS byl v této věci kritický: připomněl, že když se během energetické krize mluvilo o stropech, tehdejší premiér nejdřív označoval stropování za populismus, aby krátce před volbami koalice prezentovala zastropování energií na billboardech jako svůj úspěch. Podle Vondráčka je tedy na místě méně moralizování a více realistického zvažování nástrojů podle situace.
Ropa, plyn a Rusko: „neexistuje ideologicky lepší plyn“
V závěru debaty se téma posunulo k otázce energetické bezpečnosti a možného návratu k ruským surovinám. Moderátorka citovala výzvy, aby EU znovu zvážila sankce na ruskou ropu a plyn, a připomněla argumenty, že bez ruských surovin bude doplňování zásobníků před zimou složité.
Vondráček zopakoval dlouhodobou pozici Svobodných: podle něj „neexistuje ideologicky lepší nebo horší plyn“ a Slovensko je příkladem země, která reálně mnoho alternativ nemá. Poukázal na to, že i Ukrajina, která s Ruskem válčí, ruské suroviny odebírá, a položil otázku, zda omezení odběru ze strany EU skutečně vedla k menším ztrátám na životech.
Zároveň upozornil, že výpadek dodávek přes Hormuzský průliv – kudy prochází zhruba pětina světové produkce – Rusko samo nenahradí, a proto se primárně dívá na globální trh a diverzifikaci. Kritizoval „pokrytectví“, kdy Evropa formálně sankcionuje, ale zároveň roste dovoz ruského LNG po moři například do Francie, a vyzval k otevřené debatě bez ideologických klišé.
Na přímou otázku, zda Česko „obětuje sankce a Ukrajinu“, odpověděl, že o zrušení sankcí se nyní v EU fakticky nejedná a že případná změna musí být součástí širšího balíčku, nikoli izolovaného kroku jednoho státu.
