ŠPOLJARIČ: Rizika místo podnikatelů ponesou daňoví poplatníci?!

ŠPOLJARIČ: Rizika místo podnikatelů ponesou daňoví poplatníci?!

Nejedná se o novou zprávu (přišel s ní už ex-ministr Kocourek před více než rokem), neuškodí si ale stručně připomenout, jak stát hospodaří s penězi vybraných od daňových poplatníků.

Stát se rozhodl, že začínajícím technologickým firmám, které nesídlí v Praze, poskytne dotace ve výši 660 mil. Kč a bude tedy zastupovat roli investorů. Stát ovšem na rozdíl od investorů neinvestuje soukromé peníze určené pro tento typ investic (tzv. „venture capital“), ale veřejné peníze (jinými slovy peníze, které stát sebral lidem, které nějaké začínající firmy nezajímají). Pro podnikatele (či investora) představuje podnikání příjímání rizik z možné situace, že jejich podnik nebude fungovat, jak si naplánovali a pouze oni nesou přímou odpovědnost za problémy, které svým podnikáním způsobili a pouze tito lidé si jsou vedomi, že v případě neúspěchu mohou přijít o své vložené finanční prostředky a investovaný čas. Pro podnikatele a především pro investora je to tedy skoro až sázka do loterie (úspěšnost start-up projektů odhaduji tak na 20%).

Stát tedy v roli investora hazarduje s veřejnými finančními prostředky, které musel vybrat od jiných podnikatelů a občanů, kteří doma počítají každou korunu. Při úspěšnosti start-up projektů jsou to tedy téměř jistě vyhozené peníze. I kdyby se poštěstilo, že všechny „zadotované“ firmy budou fungovat a vykazovat zisk a daně z něj vykázané by pokryly veškeré investice, je nutné si uvědomit, že si stát v žádném případě nemá hrát na investora, deformovat tak trh a přitom občanům neustále zvyšovat daně a generovat další dluhy.

Státní účastí v začínajících firmách rovněž opadá snaha těchto podnikatelů vytvářet co nejlepší činnost i proto, že nad nimi nevisí Damoklův meč v podobě nesplacených úvěrů v bankách zajištěných směnkami apod. Stát se sice bude snažit najít „nejlepší“ možné projekty tím, že si klade za podmínku účast soukromého investora s minimálně 30% účastí na celkové investici. Pro soukromého investora to může být nová zkušenost, kdy si „sáhne“ na firmu s větším objemem investice, na které však sám participuje pouze z 30%. Takový investor je jistě schopen nést větší riziko a hlavně riziko v průběhu chodu firmy eliminovat například tím, že pokud by se firmě nedařilo, mohl by se pokusit vyplatit svůj podíl či jinak minimalizovat své ztráty a to vše v krátkém čase (než se stát jakožto hlavní investor „rozkouká“). Z opačného pohledu, pokud by se firmě i dařilo, shledávám jako nespravedlivé, proč má nějaký vyvolený podnikatel profitovat z daní cizích lidí, kteří je nedobrovolně odevzdali státu.

Státní spoluúčast na začínajících projektech má další zajímavou vlastnost. Stát investuje pouze do firem, které jsou technologické, nejsou z Prahy a nejsou starší než 5 let. Pokud jste tedy z Prahy a pečete třeba housky, máte smůlu. Někdo chytrý v Bruselu rozhodl, že Praha je příliš bohatá a podnikatelé, kteří mají sídlo na území Prahy, si nezaslouží dotaci. Radost z celé situace jistě nebudou mít ani podnikatelé, kteří podnikají v technologickém oboru, mimo Prahu, ale déle než 5 let a budou se tedy muset potýkat s možnou konkurencí, která nespravedlivě vznikne i z jejich daní.

Stát také nějakým způsobem rozhodl, že právě technologické firmy zajistí „prosperitu“ České republiky. Stát tedy prokazatelně diskriminuje a to u státu považuji za naprosto nepřijatelné. Obecně lze tedy říct, že celý dotační program přináší pouze negativa – nesmyslné utrácení peněz daňových poplatníků v situaci, kdy se stát zadlužuje, deformace trhu (kdy pekař místo toho aby pekl housky půjde vymýšlet něco technologického, aby dostal dotaci), diskriminace podnikatelů a zásadní zhoršení postavení firem na trhu, které podnikají již déle než 5 let.

Celá situace má souvislost také s tolik diskutovaným tématem korupce. Raději si ani nepředstavuji, kolik těchto start-up projektů vznikne jen „na oko“, aby dostalo dotaci, nakoupilo za ně služby u třetích subjektů „na rozvoj svého podniku“ a následně zkrachuje nebo se stane insolventní. Proč tato „protikorupční“ vláda tyto aktivity, které generují další potenciální korupční prostředí, nezastavila? Možná i proto, že autorem celého projektu je známý „odkloňovač“ ex-ministr Kocourek.

Na závěr nutno uvést, že celá tato situace je pouhou kapkou v moři, neboť stát tyto dotační programy s oblibou praktikuje pravidelně již delší dobu u různých projektů například prostřednictvím agentury CzechInvest, která jenom za rok 2010 přislíbila investice do projektů v hodnotě více než 16 mld. Kč. Je tedy patrné, že některá z příštích a opravdu pravicových vlád bude mít před sebou mnoho úkolů k řešení.

Damir Špoljarič je místopředsedou krajského sdružení Svobodných v Praze

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Nevidím nejmenší důvod, proč bych ze svých daní měla platit cestovní náhrady za první dámu, uvedla v pořadu Co na to vaše peněženka ve vysílání CNN Prima NEWS ekonomka Markéta Šichtařová. Podle ní lidé volili prezidenta a nikoliv jeho manželku. S názorem souhlasila i další ekonomka Jana Matesová. Ta zdůraznila, že Česká republika není monarchie, aby občané platili výdaje i za partnery hlavy státu.

Z pohledu Šichtařové první dámu žádný volič nevolil. „Nechci, aby mě reprezentovala první dáma. Já chci, aby mě reprezentoval někdo, koho jsem volila,“ zdůraznila expertka.

Výdaje spojené s reprezentací by si měli partneři hlav státu platit ze svého. „Kdybychom tímto způsobem pokračovali dál, tak za chvíli budeme platit i rodiče a děti prezidenta,“ nechala se slyšet Šichtařová.

Časem by se podle ní o apanáž mohli tímto způsobem přihlásit i příbuzní poslanců, senátorů a ministrů. „Skončí to tím, že další milion lidí bude placen ze státního rozpočtu,“ dodala ekonomka.

Matesová poukázala, že podobné návrhy se nehodí do tuzemského společenského uspořádání. „Nechceme nepotismus. Nechceme, aby z peněz daňových poplatníků byli placeni rodinní příslušníci,“ uvedla Matesová. V zahraničí je podle ní zcela běžné, že se partneři hlav státu nadále věnují svému povolání nebo podnikání.

Zároveň přiznává, že v řadě případů partneři z různých důvodů pracovat nemohou. Jako příklad uvedla střet zájmů, případně bezpečnost rodiny prezidenta. „Partneři, kteří nepracují, tak se to u nich standardně řeší založením nadace. Výběr tématu je zcela na tom partnerovi. Může se věnovat třeba vědě nebo péči o válečné veterány,“ upřesnila Matesová.

„Výdaje nadace potom samozřejmě hradí dárci,“ dodala ekonomka s tím, že do nákladů se mohou započítat i výdaje na zdravotní a sociální pojištění.

Prezident Petr Pavel ve svých dřívějších vyjádřeních považoval za správné, aby první dámě náležela náhrada výdajů spojených s výkonem jejích povinností. Zároveň podle něj není vhodné, aby služba první dámy nebyla započítána do důchodu a aby jí nebylo hrazeno zdravotní a sociální pojištění. „To je nefér a to jsem chtěl napravit,“ dodal prezident.

Zdroj: Prima CNN

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31