ŠPOLJARIČ: Registr vozidel se bouří. Potřebujeme registrovat svá auta?

ŠPOLJARIČ: Registr vozidel se bouří. Potřebujeme registrovat svá auta?

Stát se rozhodl implementovat nový registr vozidel za cca 50 mil. Kč. Jeden z důvodu lze nalézt na webu ministerstva dopravy – „nový registr vozidel dále nabízí možnost napojení na základní registry a na aplikace Evropské unie, možnost dalšího rozšíření i v souvislosti s novými právními úpravami, a v neposlední řadě též komfortnější uživatelské prostředí.“

Hlavně že pánové Kalousek, Nečas a Schwarzenberg neustále tvrdí, že je EU pro nás strašně finančně výhodná, protože platí rozhledny, bazény a financuje vyvolené firmy a že výsledné saldo je kladné. Opět jsme si museli i díky EU pořídit nějaký nový systém za desítky milionu v době, kdy stát hospodaří s obrovským dluhem a právě i díky takovýmto vedlejším nákladům saldo kladné není.

Všech lidí, kteří dnes čekali mnoho hodin na zaregistrování svého auta (tedy svého majetku) na úřadě, je mi samozřejmě líto. Věřím tomu, že mnoho lidí ani nepostřehlo, že nějaký nový systém za miliony nefunguje. Pravděpodobně se stále mnoho lidí do poslední chvíle domnívalo, že úřad pracuje ve standardním tempu a že je čeká mnohahodinová fronta, jak je na registru vozidel běžně zvykem. Vzpomínám si, že když jsem registroval vozidlo já, mohl jsem si vyzvednout lístek s pořadovým číslem a v klidu se ještě vrátit na pár hodin do práce. Když jsem se odpoledne vrátil na úřad, stále jsem nebyl na řadě.

Určitě mnoho lidí, kteří dnes čekali ve frontě na úřadě, napadla stejná myšlenka jako mě. Proč potřebujeme registrovat svá vozidla? Zajistí stát po zaregistrování auta jeho větší ochranu před odcizením nebo poškozením? Pomůže nám stát snad s údržbou vozidla? Ne. Stát auta registruje primárně z toho důvodu, aby měl nad nimi kontrolu a vědel, kdo má jaký majetek a mohl pohodlněji rozdávat pokuty, zejména po zavedení odpovědnosti majitele vozidla za přestupky. Jinými slovy lze říct, že si lidé chodí registrovat auta proto, aby je stát mohl efektivněji zdaňovat (pokuty, poplatek za převod auta, STK a emise, silniční daň) a mít nad nimi větší kontrolu.

Scénář bez registru vozidel mi připadá naprosto realistický. Půjdu si koupit auto, zaplatím ho na základě kupní smlouvy nebo faktury (což je zaroveň doklad o tom, že jsem nabyl auto do svého majetku) a auto prostě používám. Stejně tak to funguje například u mobilních telefonů a také je (zatím) nemusíme nikde evidovat. Žádný registr k tomu nepotřebuji.

Mnozí odpůrci individuální přepravy budou jistě argumentovat tím, že auto je vlastně zbraň a zbraně je potřeba evidovat. Jsem přesvědčen o tom, že mě žádný registr neochrání před tím, aby mě na ulici přejelo auto a především registr neeviduje řidiče, který i například s ústním souhlasem vlastníka auto zrovna řídil a spáchal přitom trestný čin. Stát zatím naštěstí nemá technologii k tomu, aby evidoval řidiče a k němu seznam aut a přesné časy, kdy a která auta řídil. Pokud by taková technologie existovala, určitě by se už zaváděla do praxe. Ne kvůli bezpečnosti (argument, že mě žádný registr nezachrání před tím, aby mě na ulici přejelo auto, je stále platný), ale kvůli ještě efektivnějšímu výběru daní a větší kontrolou nad pohybem lidí.

Damir Špoljarič je místopředsedou pražského krajského sdružení Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31