Slavíme! Přestáváme pracovat na stát

Slavíme! Přestáváme pracovat na stát

Předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach je zastáncem nízkých daní, vyrovnaného rozpočtu a co nejmenšího státního přerozdělování. V Evropském parlamentu vždy hlasuje proti plýtvání a s dalšími poslanci pravidelně navrhuje omezení výdajů na obří bruselskou byrokracii, aby více peněz zůstalo v kapsách lidem v České republice. Čeští Svobodní jsou pro výrazné snížení daní a pro omezení plýtvání ve státním rozpočtu.

 

Za První republiky připadl u nás pomyslný Den daňové svobody už na únor. Jaká je podle vás skutečně reálná možnost, že by se DDS posunul aspoň na květen?

Stát samozřejmě musí mít dost peněz na důchody, na školství nebo na opravy silnic. Ale nemusí mít tolik zbytečných úřadů a dotací. Firmy si mají zasloužit peníze za své služby od zákazníků, a ne dostávat dotace! Svobodní tedy jednak zruší nespravedlivé dotace a díky tomu sníží daně. Až se Svobodní stanou vládní stranou, velmi snadno se posune Den daňové svobody na květen.

 

Jaké daně konkrétně chcete zrušit a kde na to hodlají Svobodní vzít v rozpočtu peníze?

Když dostanete vyúčtování za plyn, elektřinu nebo za nákup uhlí, vždy vám tam naúčtují kromě DPH ještě spotřební daně. Přitom do rozpočtu tyto daně z elektřiny a plynu vyberou asi jen 4 miliardy korun, když zároveň 4 miliardy vynakládá stát na jejich výběr. Když je zrušíme, všem se jen uleví. Svobodní chtějí zrušit také daň z nabytí nemovitosti a místo toho omezit všelijaké dotace na výstavbu bytů. Chceme také zrušit daň silniční a výpadek pro státní rozpočet snadno nahradíme tím, že se zruší povinnost přidávat do nafty řepkový olej. Nafta tak zlevní, prodá se jí více a stát vybere do rozpočtu více spotřební daně. Naše návrhy jsou odpovědné, víme zkrátka, jak v rozpočtu peníze ušetřit nebo nahradit, když je necháme ve vaší kapse.

 

Stát nadále pokračuje v házení klacků živnostníkům a drobným podnikatelům pod nohy. Od začátku roku začala Kontrolní hlášení, pomalu ale jistě se blíží zavedení EET… Proč myslíte, že stát takhle doslova utahuje smyčku? Opravdu věříte, že důvodem je záměr vybrat více na daních?

Stát přísnější evidencí více daní nevybere. Kdo bude chtít tržbu zatajit, stejně ji zatají. Jen ji elektronicky nezaeviduje. Víte, nejlepší motivace k placení daní je, když jsou daně nízké. Když vlády v minulosti zvyšovaly sazby DPH z 19 na 20 a nakonec na 21 procent, myslíte, že vybraly více peněz? Nevybraly! Spočítali jsme, že kdyby stát nyní sjednotil a snížil sazbu DPH na 14 procent, lidé budou ochotněji daně platit, omezí se daňové úniky a stát vybere na daních skoro stejně jako nyní při sazbách 15 a 21 procent.

 

Nedávno jste na besedě se studenty říkal, že v Evropském parlamentu hlasujete zásadně pro všechny návrhy, které zvětšují svobodu občanů a pravomoci národních států. Zároveň jste si ale povzdechl, že to není tak často, jak byste si přál. Čím to je – že se tam hlasuje převážně o návrzích, které tyto svobody a pravomoci naopak omezují? Kdo takové nápady pořád předkládá?

Když hlasuji v Evropském parlamentu, mám pocit určité marnosti. Vždy nás přehlasují. Ať jde o naše návrhy na zrušení dotací poltickým stranám, o biopaliva nebo o kvóty na rozdělování migrantů. Vládne tam pohodlně velká koalice stran, které chtějí vždy a za všech okolností více evropských regulací na cokoliv. Proto nehodlám být v Evropském parlamentu dlouho. Chceme především uspět v českých volbách, abychom mohli ovlivňovat věci u nás doma.

 

Horkým červnovým tématem je britské referendum o setrvání/vystoupení z EU, které proběhne už za pár dní. Co se stane, když se Britové vysloví pro odchod z EU?

Odchod Británie z EU nebude mít žádný vliv na obchodování s britskými firmami ani na naše cestování do Anglie. Britové jen přestanou posílat peníze do rozpočtu EU a žádat o bruselské dotace. EU jim už nebude nutit větrné elektrárny a solární panely. Budou zkrátka svobodnější.

 

Co ale naopak nastane, když si Britové odhlasují, že v EU zůstanou?

Britové mají velkou výhodu, že už nyní mají výjimku z eura a ze společné migrační politiky. EU do Británie nemůže přerozdělovat migranty, ani jim nemůže zrušit libru a zavést euro. Oni jsou vlastně už dnes jednou nohou z EU venku. Chci, aby si takovou výjimku vyjednala i Česká republika a také jsem to premiéru Sobotkovi navrhoval. Skvělá příležitost pro to byla, když Británie v únoru na summitu požadovala pro sebe další výjimky. Byl jsem pro to, požadavkům Velké Británie vyhovět. Ale ne zadarmo! Vyzval jsem proto dopisem premiéra Sobotku, aby s britskými požadavky souhlasil výměnou za dvě drobné výjimky pro Českou republiku, a to za výjimku z migrační politiky (aby nám EU nemohla nařizovat kvóty na přerozdělování migrantů) a výjimku z eura – aby u nás nemohlo být zavedeno euro proti naší vůli. Bohužel si na to premiér netroufl a svůj cenný souhlas dal Británii úplně zadarmo.

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Ministr zemědělství Marek Výborný u Moravce divákům oznámil, že ceny potravin jsou u nás nižší než v Polsku. Ekonomka Markéta Šichtařová, která se objevila na kandidátce SPD do podzimních voleb, ministrovo tvrzení ihned napadla a bez obalu popsala, co v Česku není v pořádku. A to byl teprve začátek. Poslanec ANO Patrik Nacher ve studiu prohlásil, že u některých potravin si lidé připlácejí v podstatě jen za vzduch.

Ceny potravin a ceny energií v poslední době tíží jak domácnosti, tak podnikatele. Otázkou je, zda se blýská na lepší časy, nebo spíš bude ještě hůř. Ve studiu České televize se na to Václav Moravec zeptal ministra zemědělství Marka Výborného, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, poslance Patrika Nachera a ekonomky Markéty Šichtařové.

Ministr Vlček volal po tvrdším postupu vůči řetězcům, aby neklamaly zákazníky. „Za mě mohu garantovat to, že tu jsou nešvary, role státu je narovnávat tržní prostředí a má-li k tomu nástroje, tak je musí využívat,“ pravil Vlček. „Reálně vidíme, že se některé nešvary opakují, že je zákazník klamán. Je potřeba, aby Česká obchodní inspekce přitvrdila,“ zdůrazňoval ve studiu ministr.

Ministr Výborný konstatoval, že nezahálí ani potravinářská inspekce a v loňském roce vysázela pokuty nejméně za 200 milionů. Pokuty dostalo Penny i další řetězce.

Vlček a Výborný se ale shodli na tom, že konečné slovo má primárně spotřebitel, který si rozhodne, kde nakoupí potraviny pro svou rodinu a kam příště už raději nepůjde.

Šichtařová oponovala, že pokuty situaci nevyřeší. Situaci by podle ní řešilo, kdyby potraviny byly v Česku zkrátka a dobře levnější. „Kdyby byly levnější, tak by ty obchody mezi sebou nemusely soutěžit nekale,“ podotkla ekonomka. „Kdybych já byla ministryní, tak bych se zeptala, proč jsou u nás potraviny tak drahé. A u nás jsou potraviny tak drahé kvůli Green Dealu. Takže vyřešme Green Deal a vyřešíme i drahé potraviny,“ zdůraznila Šichtařová.  

Opoziční poslanec Nacher se také dovolával síly lidí. „Když ten spotřebitel je sebevědomý a odmítne kupovat věci, které jsou evidentně předražené, tak se to pohne,“ zdůrazňoval ve studiu.

Poukazoval na to, že obchodníci zkouší leccos. Lidé si kupříkladu kupují některé potraviny dodávané v krabicích, ty krabice jsou stále stejně velké, ale uvnitř je méně potravin. „To znamená, že vy si kupujete vzduch,“ podotkl Nacher.

Když znovu dostal slovo Výborný, upozorňoval, že v Česku jsou ceny potravin menší než v Polsku. Jenže Šichtařová na ministra ihned udeřila. „České mzdy jsou na úrovni let 2017 nebo 2018, ale ceny potravin jsou dnes na úrovni cen potravin v Německu. A to není v pořádku,“ hřímala ve studiu.

Vlček zdůrazňoval, že je třeba dívat se na celý problém ceny potravin komplexně, což také znamená zohlednit fakt, že asi třetina potravin se v Česku vyhodí. „To je obrovská škoda,“ pravil ministr.  

O chvíli později upozornil, že poslanci mohli ve prospěch občanů provést další věci užitečné pro všechny občany, kdyby opozice tolik nebrzdila jednání Sněmovny. „Mnohdy to trvá 6 hodin, než se vůbec dostaneme ke schválení programu,“ podotkl.

Uznal však, že čas od času přijdou za vládními poslanci zákonodárci opozice, jako je Patrik Nacher, a navrhnou některá konstruktivní řešení, jak různé věci Sněmovnou protlačit.

Výborný zdůrazňoval, že Fialova vláda myslí i na zemědělce.

„Nám se podařilo to, že máme stabilní ceny mléka i stabilní ceny zemědělských komodit, i když vloni ještě nebyly. Jsou to ty ceny, za které ten hospodář může fungovat.“

Zemědělci tvrdí, že musí zaměstnat jednoho dalšího člověka, aby za ně vyřídil byrokracii.

„My jsme mimo jiné zrušili papírovou průvodku u prodeje skotu. Už je to jen elektronicky,“ kontroval Výborný. I on uznal, že byrokratická zátěž farmářů je v celé EU zbytečně vysoká, ale zdůrazňoval, že se to má změnit.

Vlček doplnil, že Češi jsou někdy papežštější než papež a ukládají si přísnější pravidla, než v rámci Green Dealu požaduje EU, ale to podle ministra z hnutí STAN nic nemění na tom, že globální oteplování ovlivňuje i nás.

„Green Deal. Už ten název je podle mě úplně blbě. Je to přece dohoda o tom, že tady chceme žít,“ zdůrazňoval Výborný s tím, že část Česka zasáhly přívalové deště, což se bude právě kvůli globálnímu oteplování zhoršovat.

Nacher kontroval, že EU se tváří, jak jedná ekologicky, ale reálně budeme kupříkladu ocel dovážet z Číny, což životní prostředí zatíží nemalou měrou.

Moravec poté přehodil diskusní výhybku k energetice a k dostavbě Dukovan, která vyjde asi tak na 400 miliard. To je částka, o kterou se zvýší zadlužení České republiky. Šichtařová tady poznamenala, že kdyby se nevydávaly peníze např. na Green Deal, Česko by hned mělo víc peněz na dostavbu Dukovan.

„My jsme teprve na začátku našich energetických problémů. Tím, jak se u nás zvětšuje podíl obnovitelných zdrojů, tak black-out hrozí i u nás,“ volala ve studiu Šichtařová s odkazem na nedávnou kauzu ve Španělsku a Portugalsku.

„Prosím, nestrašme lidi,“ žádali v tu chvíli vládní politici, „Ne ne, ne, tohle u nás nehrozí, nestrašte lidi. To je na pomezí šíření poplašné zprávy,“ zlobil se Vlček na Šichtařovou. Přidal poznámku, že středoevropský systém je zcela jiný, než elektrická síť na Pyrenejském poloostrově. „Naše přenosová soustava je hodnocena jako jedna z nejstabilnější na celém světě. Nestrašte lidi,“ žádal Šichtařovou Vlček.

Ta si ale trvala na tom, že nejde o strašení, ale o varování.

Hosté ve studiu se poté hádali nad otázkou, zda bylo možné získat větší podíl prací českých firem na celém projektu dostavby dvou bloků Dukovan. V tuto chvíli je podíl účasti českých forem na projektu na úrovni 30 procent, což je podle ministr Vlčka solidní podíl. Nacher hned oponoval, že to mohlo býti 50 procent.

Moravec poté ještě jednou přehodil diskusní výhybku, tentokrát na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moravec prozradil, že se jedná o investicích v oblasti zemědělství na Ukrajině, a to v projektech, na které má jít asi tak 2,5 miliardy korun. „Je to součástí naší snahy rozvíjet další trhy pro český průmysl,“

Podle Nachera je logické, že Češi pomáhali Ukrajincům za války a po válce se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny. Důležité je, aby Česko nestálo stranou, až se bude Ukrajina vracet k běžnému životu.

Podle Šichtařové budou mít teď, když podepsali dohodu o surovinách, Američané zájem ochránit své nerosty.

„Já bych byl opatrný v prohlášeních, co Američané na Ukrajině vlastní. Detaily té dohody neznáme,“ ozval se Výborný.

Podle Šichtařové válka na Ukrajině ukázala, jak evropská byrokracie dusí některé sektory.

„Pokud jde o léky, tak Ukrajina je na tom paradoxně lépe než Česko, … protože my tady v EU a v Česku dlouhodobě zápasíme s nedostatkem léků,“ podotkla Šichtařová s tím, že EU v tomto sektoru dusí regulace.

Když si opět vzal slovo ministr Vlček, zdůraznil jednu věc. „My to všechno děláme pro naši bezpečnost. Proto jsme sem přijali i 500 tisícovou vlnu uprchlíků. A ta vlna, která sem přišla, tak už je v plusu,“ zdůrazňoval člen vlády s tím, že to znamená, že Česku odevzdala více, než vzala.    

V závěru pořadu přiznal, že v poměru k tomu, jak vysoké mají Češi platy, mají vysoké ceny energií a má-li se s tím něco udělat, bude podle ministra třeba najít širokou politickou shodu. „Vedle toho můžu říct, že máme jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU,“ zdůrazňoval Vlček.

Markéta Šichtařová tady členům vlády otloukla o hlavu již probíranou dostavbu Dukovan.  

„My sice budeme dostavovat dva bloky Dukovan, ale zároveň jsme museli slíbit, že ta naše elektřina bude ustupovat elektřině z obnovitelných zdrojů. To znamená, že když v Německu bude zrovna přepětí, když tam bude hodně foukat třeba na Baltu, tak my budeme muset tu německou energii odebírat a tu naši levnou, kvalitní a stabilní elektřinu budeme muset pálit,“ zuřila Šichtařová.

Nacher nabídl ještě trochu jiný pohled.

„Jeden kolega napsal, jak mu meziročně vzrostly náklady na energie o 15 procent,“ řekl Nacher s tím, že to se potom promítne do cen zboží a služeb, ale česká vláda Petra Fialy s tím raději nic nedělá, protože byla pochválena za své zelené předsednictví EU. Tak to vidí Patrik Nacher.

Debata se v tu chvíli nachýlila ke konci.

Převzato z Parlamentních listů

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31