SKOŘEPA: Pravicová vláda reálného socialismu

SKOŘEPA: Pravicová vláda reálného socialismu

Zhruba před týdnem vetoval prezident Václav Klaus zákon o hospodaření energií. Na první pohled by se mohlo zdát, že se bude jednat o nějaký z mnoha zákonů, o kterém ani nebudeme vědět že existuje a našich životů se dotkne jen okrajově. Ale opak je pravdou.

Tento zákon přináší pro každého vlastníka nemovitosti povinné revize elektrických rozvodů, povinné revize kotlů a v případě že budete chtít nemovitost prodávat, pronajímat nebo stavět, i povinnost nechat si zpracovat tzv. štítek energetické náročnosti budov. Tyto nové povinnosti budou každou domácnost stát nemalé peníze a výrazně zvýší náklady na bydlení, nehledě na to, že výrazným způsobem narušují vlastnické právo k nemovitostem.

Pokud stát nebo EU přikazuje lidem jak mají nakládat s vlastním majetkem, tak to začíná zavánět socialistickou nesvobodou, jakou jsme tu měli před více než dvaceti lety. Stát rozhoduje o vašem majetku, jako by byl v jeho vlastnictví a asi jediný rozdíl je v tom, že vás nevyhodí na dlažbu, ale učiní z vás správce a uživatele nemovitosti. V podstatě nebudete nic vlastnit a stát vám bude nemovitost za údržbu pronajímat.

Je spodivem, že tento zákon, za který by se nemusel stydět žádný komunistický plánovač, předložila naše vláda, která o sobě tvrdí, že je pravicová a přitom dělá vše k popření vlastnického práva, které je jedním z pilířů svobodné společnosti. Jsem zvědav, jestli si naši zákonodárci uvědomí chybu, kterou učinili a tento legislativní paskvil směřující k nesvobodě smetou se stolu, nebo jestli prezidentské veto přehlasují a náš stát posunou zase o něco blíž k socialistické totalitě.

Jaroslav Skořepa je členem Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31