SKALICKÝ: „Problém s osobou blízkou“ neexistuje

SKALICKÝ: „Problém s osobou blízkou“ neexistuje

Ve zprávách 6. září jsme se dozvěděli, že poslanci přehlasovali veto Senátu, čímž se „podařilo vyřešit problém s osobou blízkou“. Toto zdánlivě pozitivní sdělení je natolik závažné, že si zasluhuje bližší pozornost. 

Senát tím, že navrhl, aby bylo toto ustanovení ze zákona vypuštěno, přesně splnil to, co je jeho úkolem: být pojistkou, bránit zaplevelení legislativy excesy a paskvily, které by tam mohly být podsunuty z nejrůznějších lobbistických zájmů příslušných vlivových skupin. Bohužel v tomto případě správná funkce Senátu nepomohla.

Je třeba si uvědomit, že neexistuje „problém s osobou blízkou“. Existuje jen právo občana v trestním nebo přestupkovém řízení nevypovídat proti sobě, nebo proti osobě, jejíž újmu by považoval za újmu vlastní. Toto právo je respektováno ve všech civilizovaných státech světa.  Kdyby náš právní systém toto právo skutečně „vyřešil“, jsme na úrovni Mugabeho Zimbabwe. Ve skutečnosti se stalo něco jiného. Do návrhu další novely zákona 361/2000 Sb. byl usnesením Hospodářského výboru PS PČR vznesen pozměňovací návrh, kterým se navrhovatelé pokusili výše uvedené nezpochybnitelné právo občana obejít tak, že v případě nezjištění „pachatele“ přestupku, ať již skutečného nebo domnělého, postihnou (zkasírují) toho, kdo je v evidenci uveden jako majitel vozidla. Je to vlastně totéž, jako by byl člověk činěn odpovědným za to, co kdo spáchá s jeho propisovačkou, kladívkem nebo nožem..  

V praxi to znamená, že právo občana sice nebylo zrušeno, ale bylo obejito. Dlužno říci, že motiv předkladatelů v tomto případě  zřejmě nebyl vysvětlit občanům, co si myslí o jejich nezadatelných  právech, ale spočíval ve snaze nastavit příslušné penězovody, které budou občané vydatně napájet ze svých kapes. Pokud by tento návrh pan prezident nevetoval, dojde ke spuštění „naprosto automatizovaného systému silniční buzerace“ jako průmyslového odvětví, kdy automatické systémy budou zaznamenávat registrační značky vozidel, která se skutečně nebo domněle dopustí „protiprávního jednání“. Tato budou dále automaticky přiřazována ke svým majitelům a těm budou automaticky tištěny výzvy k placení, atd.  Zkrátka zcela automatická fabrika na peníze. Vybudování automatických systémů, jejich údržba a servis sebou nese příslušné veřejné zakázky a každý ví, co to v naší zemi (ostatně kdekoliv na světě) znamená. 

Rétorika, že věc je „v zájmu bezpečnosti na silnicích“ je naprosto lichá. Skutečná bezpečnost na silnicích vcelku nikoho nezajímá, jinak by vypadala naše dopravní legislativa i její aplikace na silnicích zcela odlišně, vypadaly by odlišně naše silnice. Koneckonců všichni víme, že „automatické systémy“ (například úsekové měření) je zásadně instalováno na místa s vysokou výnosností jako je např. magistrála. Dát takové zařízení před školu a provozovat jej v době, kdy skutečně může dojít k ohrožení dětí nikoho nenapadne. Tam jede rychle jen skutečný darebák a proti němu tento návrh opravdu nesměřuje.  Tady jde opravdu jen o oloupení nás všech a popsaný návrh zákona tomu má dát jen pláštík legálnosti.

Jan Skalický je členem Republikového výboru Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda, místopředseda strany Svobodní, vystoupil 9. prosince 2025 v pořadu Host Mariána Barana na TV Česko s výrazně kritickým pohledem na současný stav české demokracie a politiky. V třicet dva minuty dlouhém rozhovoru s názvem „Máme opět zvonit klíčema?“ otevřeně vyjádřil své obavy o budoucnost České republiky a svobody jejích občanů.​

Kritika ODS a změna politické orientace

Havrda během rozhovoru zmínil svou osobní politickou cestu, která začínala u ODA. „Já určitě patřím mezi ty, kdo ji kdysi volil. A potom na tvrdou musel jsem zkrátka přestat,“ vysvětlil své odklonění se od strany, kterou dnes označuje za „progresivní levicovou stranu, která lže a podvádí lidi“. Zvláště kritizoval Martina Dvořáka,  bývalého spoluzakladatele ODA: „Já, když porovnám moje názory, které jsou stále stejné, a jeho názory, co on říká v televizi, že prostě chceme euro, prostě budeme konfederace EU… tak mě to šíleně mrzí“.​

Koalice 108 hlasů a spolupráce s ANO

Havrda obhajoval spolupráci Svobodných se SPD, Trikolorou a ANO jako jediné možné řešení v současné politické situaci. „Tady prostě jiná možnost nebyla, než udělat tuhle 108. koalici,“ zdůraznil s tím, že koalici spojují klíčové body: odmítnutí zbavování se práva veta v Bruselu, zamítnutí nelegální migrace, zachování české koruny a odmítnutí Green Dealu. O hnutí ANO mluvil s respektem na místní úrovni: „Za to ANO, to je tam asi 5 starostů. Jsou to prostě velice slušní lidé, co na těch vesnicích vládnou 5, 6, 7, 8 let a kdyby ti lidé byly špatní, tak je je lidé nezvolí“.​

Ostré výtky vůči prezidentu Petru Pavlovi

Jedním z nejtěžších útoků směřoval Havrda na prezidenta Petra Pavla. Kritizoval jej za podpis zákona o důchodech, kde „v zásadě okradli důchodce o peníze a pan prezident řekl, že sice je to špatně, ale že to podepíše“. Ještě ostřeji se vyjádřil ke korespondenční volbě: „Ta volba nebyla rovná, nebyla tajná… To odporuje ústavě České republiky“. Podle Havrdy se prezident chová „aktivisticky“ a ne podle ústavy, když odmítá jmenovat Babiše premiérem, což označil za „nezákonné protiústavní“ jednání.​

Kritika českých médií a veřejnoprávních institucí

Havrda věnoval značnou část rozhovoru kritice České televize a Českého rozhlasu. „My jsme vždycky, když bylo potřeba, tak nás odsunula v rámci veřejnoprávních médií, mimo hlavní média, a když naše myšlenky ty lidé nemohli slyšet,“ stěžoval si na prostor Svobodných v médiích. Označil novináře České televize za „aktivistické“ a připomněl incident, kdy se redaktorka zeptala Tomia Okamury, „jestli je rasista“. Kritizoval také systém financování České televize, kde „firmy nad 10 zaměstnanců, nad myslím 15 zaměstnanců platí poplatky české televizi“, což označil za vynález „pravicového politika pana Baxy“ z ODS.​

Migrace a bezpečnostní hrozby

Havrda sdílel svou nedávnou zkušenost z návštěvy německého města: „Já jsem teď přijel z Mnichova, kde jako tolik cizinců, co jsem viděl na ulici, tak to se fakt jako nevidí. Já jsem tam byl nakupovat Lidlu. Tam byl jeden Němec. Jinak tam nebyl žádný německý občan“. Upozornil na bezpečnostní opatření na vánočních trzích se zátarasy kvůli hrozbě terorismu. Zároveň zdůraznil, že Svobodní nejsou proti migraci jako takové: „Jestliže někdo přijde a  bude tady chtít pracovat a slušně žít a dodržovat naše zákony, tak strana Svobodných a ani SPD, ani jiné strany, my proti tomu vůbec nic nemáme“.​

Srovnání se socializmem a varování před totalitou

V emotivní části rozhovoru Havrda přirovnal současnou situaci k období socialismu. Vzpomínal na svou matku: „Moje maminka, ta pochází z rodiny soukromého zemědělce, v těch 50. letech, tak ta nemohla nastoupit ani na střední školu. Měla samý jedničky na základce. Tak prostě komunisty jí nedovolili, aby studovala střední školu“. S obavou dodal: „My se k tomu obloukem dostáváme znova. Je to šílené“. Varoval před tím, že „lidé se bojí něco říct nahlas, aby je nevyhodili z práce“.​

Covid jako zlomový okamžik

Pandemie covidu představuje pro Havrdu klíčový moment, kdy se rozdělila společnost. „Tady nás rozdělil covid. Tady vlastně ta demagogie, která zaznívala, ta lež, která zaznívala od médií… od těch takzvaných odborníků, kteří nám říkali nesmysly, jakože kdo se nechá naočkovat, tak nemůže nikoho nakazit“. Připomněl segregaci a strach, který byl mezi lidmi vyvolán.​

Národní zadání a budoucnost

V závěru rozhovoru Havrda naznačil novou iniciativu: „V lednu budeme spouštět aktivitu nazvanou Národní zadání, kde ve smyslu jde o to, že už politici si nebudou moci své volně dělat, co se jim zamane“. Svou motivaci k politickému angažmá vysvětlil především jako boj za svobodu svých dětí: „Já to dělám pro svoje děti. Já chci, aby moje děti žili opět tak, jako my po revolucí ve svobodné zemi. Mohli tady říkat názor… aby mohli normálně fungovat, normálně pracovat“.​

Havrda tak ve svém vystoupení představil výrazně kritický pohled na současný politický vývoj České republiky, přičemž opakovaně vyjádřil obavy o stav demokracie a svobody v zemi, což symbolicky shrnul otázkou v názvu pořadu odkazující na Sametovou revoluci: „Máme opět zvonit klíčema?“

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31