Rodiče dětí odebraných norským Barnevernem začali bojovat společně

Rodiče dětí odebraných norským Barnevernem začali bojovat společně

Celkem 38 rodin z Norska a dalších států (Polska, Litvy, Slovenska, České republiky, USA, Rumunska, Brazílie, Ruska, Filipín, Indie, Turecka a Iráku), které přišly v Norsku o děti, se mnou spolupracovalo na společném dopise. Ten v nejbližších dnech obdrží: Evropský parlament, Organizace spojených národů, Papež František a Human Rights Watch, aby je informoval o bezpráví páchaném na rodinách a dětech v Norsku a požádal bruselské instituce o pomoc. Dopis obdrží také všichni poslanci Evropského parlamentu.Norsko je pro postupy své sociální služby kritizováno na mezinárodní scéně dlouhodobě, v nejostřejším diplomatickém sporu s Norskem je kvůli obraně svých občanů aktuálně Česká republika.

Se svou prosbou se rodiče odebraných dětí obracejí na evropské instituce záměrně. Norsko podle nich postupuje protiprávně i proti občanům Evropské unie a rodinám z členských států EU. Nečlenství Norska v EU proto nemůže být omluvou, ale naopak důvodem, proč by měly společné evropské orgány na obranu svých občanů zakročit.

V dopise klademe důraz především na hrubé porušování lidských práv a práv dětí Norskem a jeho sociální službou Barnevern. „Všechny nás spojuje stejná bolestná zkušenost. Děti jsou v Norsku krutě doslova vytrhávány z náručí rodičů. Úředníci a policisté jsou nekompromisní, nezastaví je ani plačící a křičící děti, které prosí, ať je od rodičů neberou. Scénáře jsou si velmi podobné. Zprvu většinou přijde neopodstatněné udání. Šokovaní rodiče, kterým jsou děti z neuvěřitelných důvodů odebrány v rámci předběžného opatření, spolupracují a dělají, co jim úřednicí poručí. Na popud Barnevernu se nebrání, nemedializují a trpělivě očekávají schůzku se svými dětmi, která je v mnoha případech stanovena jen na několik hodin ročně. Za dozoru pracovníků Barnevernu a mnohdy i policistů. Jednají s námi jako s vrahy, přestože nemají žádný důkaz o zanedbání péče,” píše se mimo jiné ve společném dopise téměř čtyřicítky rodičů.

Upozorňujeme v něm také na proces, který kruté a nevratné zásahy do rodin doprovází. "O našich osudech rozhodují tzv. komise. Fungují jako rozjetá mašinérie, kterou nelze zastavit a která je dokonce schopná falšovat dokumenty a posudky, na což existují i důkazy,” uvádějí v dopise jeho signatáři.

Pod dopisem je podepsána například Eva Michaláková, která už čtyři roky marně bojuje o vrácení svých dvou synů a jako jedna z mála matek o svém případě začala mluvit veřejně, dále slovenská rodina, které norské úřady násilně odebraly plně kojenou holčičku výhradně kvůli handicapu její neslyšící maminky, také Američanka Amy Jacobsen Bjornevag, která už nemá svého syna nikdy vidět a rodina z Rumunska, které odebrali pět dětí, včetně tříměsíčního plně kojeného miminka před 14 dny, za údajný "křesťanský radikalismus". Postižené rodiny podpořilo i pět rodičů, kterým se podařilo děti vybojovat zpět. Jak se ale píše v samotném dopise, výjimečné vrácení dětí proběhlo „za dosti zvláštních podmínek. Úřad (norský Barnevern) se nepokusil ani o kompenzaci tohoto hrubého zásahu do rodiny a psychiky dětí. Neomluvil se, ani nepodal vysvětlení, proč se tak stalo.”

Společný dopis určený představitelům světových lidskoprávních institucí, je jednou z mnoha aktivit, kterými postižené rodiny plánují ukázat na bezpráví a kruté zacházení s dětmi v Norsku. ¨

V Praze dne 2. prosince 2015

Jordanka Jirásková, místopředsedkyně Středočeských Svobodných, autorka iniciativy a dopisu

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu 360° CNN Prima NEWS hájil vládní rozpočet na rok 2026, vysvětloval, proč podle něj obrana reálně neklesá pod 2 % HDP, a bránil opatrný postup vlády při řešení prudkého zdražení nafty

Rozpočet 2026: proti „vycucaným číslům“

V debatě nad čerstvě schváleným rozpočtem (schodek 310 miliard) Vondráček tvrdil, že současná verze je „návrat do reality“ po Stanjurově návrhu, který podle něj stál na „vycucaných číslech“ a nepočítal s reálnými výdaji, zejména na dopravu. Kritizoval, že dříve chyběly peníze na už vysoutěžené dopravní stavby, zatímco nyní se podle něj podařilo peníze na tyto projekty zajistit, a naopak ušetřit u armádních nákupů, které nebyly ani soutěžené.

Zároveň připomněl, že po započtení chybějících prostředků pro SFDI by reálný schodek starého návrhu nebyl 286, ale kolem 323,5 miliardy. Národní rozpočtovou radu, vedenou Mojmírem Hamplem, použil jako argument, že realita je blíže nynějším vládním číslům než původním představám bývalé vlády.

Obrana: 2 % a víc, ale bez „honění procent“

Na výtku opozice, že kabinet „kašle na obranu“, Vondráček odpověděl, že klíčové je dívat se na celkové výdaje na obranu, nejen na kapitolu Ministerstva obrany. Tvrdil, že celkový balík pro obranu roste o zhruba 13 miliard a že se tak dostává nad hranici 2 % HDP (uváděl 2,07 %), přičemž do obrany se započítávají i výdaje jiných resortů, například infrastruktura využitelná pro přesuny armády.

Odmítl představu „nahánění procent“ předčasnými zálohovými platbami či zbytečnými nákupy jen proto, aby se papírově splnil cíl: podle něj je lepší kupovat to, co armáda skutečně potřebuje, a zároveň držet schodek nižší než v návrhu předchozí vlády. Připomněl také, že historicky měla ODS za svých vlád výdaje na obranu kolem 1 % HDP, zatímco dnes jsou násobně výš.

Na otázku, zda Česko naplní dlouhodobý závazek vyšších výdajů do roku 2035, odpověděl vyhýbavě s tím, že závazků se koalice nevzdala, ale nejdřív potřebuje „ekonomický růst a sociální smír“, jinak budou i vysoké obranné výdaje politicky těžko obhajitelné.

Spor o dluh: kdo je „levicový“?

Jan Skopeček označil současný rozpočet za „šílený“ a Svobodné za „novou levicovou stranu“, která se podílí na růstu deficitu oproti původním 286 miliardám. Vondráček kontroval, že právě za vlád ODS vznikl nárůst dluhu o zhruba 1200 miliard a že v poměru k HDP šlo o rekord.

Zdůraznil, že do současného rozpočtu koalice dokázala vtělit i zrušení „zelené daně“ – poplatku za obnovitelné zdroje, který podle něj uměle zdražoval energie a tlačil inflaci nahoru. Tvrdil, že díky tomu je inflace okolo 1,6 % a že se to podařilo bez zvýšení odvodů pro OSVČ.

Vlček ze STAN naopak argumentoval, že čísla vlády nesedí, protože nepočítají s nespotřebovanými výdaji a dalšími příjmy z EU, a že rozpočet je „nezákonný“ a neodpovídá dnešní bezpečnostní realitě. Vondráček odmítl, že by šlo o „prázdný“ rozpočet, a připomněl, že právě z nespotřebovaných výdajů se dříve financovaly některé sliby minulé vlády.

Nafta +6 Kč/l: monitoring teď, daňové zásahy až podle okolí

Ve druhé části pořadu řešila čtveřice skokové zdražení nafty, která za týden podražila zhruba o 6 Kč na litr a místy se v rámci jednoho města lišila až o 10 Kč. Radek Vondráček jako „těžký řidič“ uznal, že rozdíl 10 Kč je extrém, ale připomněl, že část rozdílů může být dána aditivy a typem paliva.

ODS přišla s návrhem snížit spotřební daň o 1,70 Kč z litru, který chtěla urychleně projednat; Skopeček to označil za „relevantní krok“ na omezenou dobu. Vondráček jej varoval, že jisté je jen to, že takový krok udělá díru zhruba 11 miliard do rozpočtu, zatímco dopad na konečnou cenu není garantovaný. Připomněl také, že Maďarsko se svým zastropováním cen pohonných hmot narazilo na problémy a nechce opakovat chyby, které vedou k nedostatku a frontám.

Stropy, Polsko, Maďarsko a daně

Na dotaz, zda by podpořil zastrojování marží jako „krajní variantu“, Libor Vondráček připomněl zkušenost z roku 2022: podle něj „nejlepší model“ zvolilo Polsko, které šlo cestou snížení daní, zatímco maďarské stropy přinesly vedlejší problémy. Pokud by okolní státy znovu začaly snižovat spotřební daň, Česko by podle něj nemohlo zůstat stranou, jinak by přicházelo o tranzitní tankování.

K ODS byl v této věci kritický: připomněl, že když se během energetické krize mluvilo o stropech, tehdejší premiér nejdřív označoval stropování za populismus, aby krátce před volbami koalice prezentovala zastropování energií na billboardech jako svůj úspěch. Podle Vondráčka je tedy na místě méně moralizování a více realistického zvažování nástrojů podle situace.

Ropa, plyn a Rusko: „neexistuje ideologicky lepší plyn“

V závěru debaty se téma posunulo k otázce energetické bezpečnosti a možného návratu k ruským surovinám. Moderátorka citovala výzvy, aby EU znovu zvážila sankce na ruskou ropu a plyn, a připomněla argumenty, že bez ruských surovin bude doplňování zásobníků před zimou složité.

Vondráček zopakoval dlouhodobou pozici Svobodných: podle něj „neexistuje ideologicky lepší nebo horší plyn“ a Slovensko je příkladem země, která reálně mnoho alternativ nemá. Poukázal na to, že i Ukrajina, která s Ruskem válčí, ruské suroviny odebírá, a položil otázku, zda omezení odběru ze strany EU skutečně vedla k menším ztrátám na životech.

Zároveň upozornil, že výpadek dodávek přes Hormuzský průliv – kudy prochází zhruba pětina světové produkce – Rusko samo nenahradí, a proto se primárně dívá na globální trh a diverzifikaci. Kritizoval „pokrytectví“, kdy Evropa formálně sankcionuje, ale zároveň roste dovoz ruského LNG po moři například do Francie, a vyzval k otevřené debatě bez ideologických klišé.

Na přímou otázku, zda Česko „obětuje sankce a Ukrajinu“, odpověděl, že o zrušení sankcí se nyní v EU fakticky nejedná a že případná změna musí být součástí širšího balíčku, nikoli izolovaného kroku jednoho státu.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31