Radiožurnál ČRo: Vláda jedná o prezidentské amnestii

ČRo 1 – Radiožurnál | 9.1.2013 | 12:08 | Pořad: Hlavní zprávy |

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ministři mají dnes na programu mimo jiné, jak už jste taky slyšeli, prezidentskou amnestii, lépe řečeno podpis, který k ní připojil premiér Petr Nečas, aniž tohle rozhodnutí konzultoval se zbytkem vlády. A včera přišel ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg s návrhem, aby stát podpořil úsilí obětí trestných činů, které zahladí rozhodnutí hlavy státu. Taky o tomto návrhu by měl dnes kabinet jednat s tím, že ho už odmítla opoziční sociální demokracie, která nechce, aby na ekonomické zločiny jednotlivců dopláceli všichni daňoví poplatníci. Ve spojení jsem s advokátkou Hanou Marvanovou, která se podílí i na sepsání ústavní stížnosti proti nejkontroverznější části amnestie. Dobrý den.

Hana MARVANOVÁ, advokátka:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A s ekonomem a předsedou Strany svobodných občanů PetremMachem. Dobrý den.

PetrMACH, ekonom, předseda Strany svobodných občanů:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tak, paní Marvanová, měla by podle vás vláda nějakou formou kompenzovat škody lidem, kteří se nedomůžou náhradu u amnestovaných kauz?

Hana MARVANOVÁ, advokátka:
Myslím si, že by vláda hlavně měla řešit ten problém, analyzovat situaci, do jaké se poškození dostanou v případě, že v konkrétní kauze se bude zastavovat trestní stíhání pachatelů závažné hospodářské kriminality v důsledku amnestie. A měla by tedy si nechat udělat tuto analýzu, a pak hledat postupy, jak jim pomoci. Ovšem ta kompenzace finanční ze strany státu, mně vždycky šlo o to vyhnout se této situaci. Myslela jsem si vždycky, že ty škody mají platit ti viníci, ti pachatelé.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ti, kteří je způsobili. Ale jak byste si představovala, že by tedy vláda konkrétně měla zareagovat?

Hana MARVANOVÁ, advokátka:
Ono je to velmi, velmi těžké. Já si hlavně myslím, že vláda měla zareagovat tak, že neměla vůbec připustit, aby v amnestii byl ten článek 2, aby došlo k té situaci, že bez ohledu na práva poškozených bude zastaveno trestní stíhání. Takže jako na mně skutečně není, abych hledala postup, protože já ho, upřímně řečeno, moc neznám. Řešení bylo, aby třeba ta amnestie zněla jinak, aby podmínkou k zastavení trestního stíhání bylo nějaké narovnání mezi potenciálním pachatelem a těmi oběťmi a to byla podmínka amnestie, toho článku 2.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Machu, když jsme u toho, jak by vláda mohla pomoci, včera i dnes zástupci TOP 09 vysvětlují, že by to nebylo jaksi přímo kompenzování těch škod, ale třeba bezplatná právní pomoc nebo nějaká finanční pomoc při civilních řízeních. Byl byste proti tomu?

PetrMACH, ekonom, předseda Strany svobodných občanů:
No já bych souhlasil s tím, že není možné, aby vláda pomáhala jedněm na úkor ostatních daňových poplatníků. Těm, komu byla způsobena škoda, tak má samozřejmě nárok tu škodu vymoci po tom, kdo ji způsobil a to, že ten viník nebo ten, kdo tu škodu způsobil, nemůže teď dostat trest v podobě odnětí svobody nebo podmínky, neznamená, že nemusí platit tu škodu, kterou způsobil. Pokud si někdo objedná zboží, nezaplatí to, je to podvod, je to trestný čin. Řekněme, že to má teď zahlazené, ale samozřejmě musí zaplatit to, co způsobil.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Myslíte si, že to jde, když nebude vynesený rozsudek?

PetrMACH, ekonom, předseda Strany svobodných občanů:
No samozřejmě, každý má právo se domáhat u soudu toho …

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
V civilním řízení.

PetrMACH, ekonom, předseda Strany svobodných občanů:
…V civilním řízení a ty náklady potom ponese samozřejmě ten, kdo tu škodu způsobil. Takže nevím, proč by vláda měla tady někomu pomáhat. Vláda nese plnou odpovědnost za tu amnestii, tak to říká ústava. Je absurdní, pokud o tom vláda nejednala, nebo pokud to premiér, jak bylo dneska řečeno, podepsal jen tak a nijak se tím nezabýval.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale primárně pomáhat by neměla podle vás tedy v kompenzacích.

PetrMACH, ekonom, předseda Strany svobodných občanů:
No nemůže jednu chybu napravovat tím, že udělá nějakou druhou chybu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní Marvanová, je to tak „jednoduché“, jak zmiňuje pan Mach, tedy že se ti postižení domůžou nějaké kompenzace nebo odškodnění nebo spravedlnosti, i když amnestie třeba některé z těch kauz opravdu zastaví?

Hana MARVANOVÁ, advokátka:
Rozhodně to tak není, protože jsou teď zavádějící informace, které poskytuje třeba i ministerstvo spravedlnosti ohledně toho, že poškození můžou velmi snadno se obrátit na civilní soud a v civilním řízení vysoudit náhradu škody. To je komplikované nejen finančně. Nestačí, že se jim třeba poskytnou nějaké úlevy nebo bezplatná právní pomoc, ale je to hlavně komplikované z hlediska důkazní situace. Poškozený, který je klasicky po skončení trestního stíhání, kdy je pachatel uznán rozsudkem vinným, tak má v ruce tento rozsudek, a pak se opravdu jednoduše obrátí na civilní soud a ten mu přiřkne výši škody. Ale tady ten poškozený nebude mít žádný rozsudek a nebude moci prokázat před tím civilním soudem, že ten pachatel mu způsobil škodu. A ještě jedna poznámka, velmi důležitá. V těch hospodářských kauzách vesměs jde o klienty různých bank, investičních fondů, zkrátka společností, obchodních firem, do kterých ti klienti dali své peníze. Takže z hlediska civilního práva ten dluh, tu škodu jim způsobila ta obchodní společnost. Jenomže ta obchodní společnost je vytunelovaná a právě proto klienti dávali trestní oznámení na manažery těch společností …

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na jednotlivce.

Hana MARVANOVÁ, advokátka:
… a chtěli, aby, pokud jim bude prokázána trestná činnost, tak jim tu škodu uhradily přímo fyzické osoby. Všichni víme, pokud manažerovi, představiteli firmy není prokázána trestná činnost, tak on neodpovídá za dluhy té firmy. Takže poškození v těchto případech, o které se jedná, nebudou moci unést důkazní břemeno a před soudem prokázat, že jim právě ti pachatelé, na které se hledí jako na nevinné po amnestii, způsobili škodu. Takže to bude nevymahatelné po těch pachatelích, protože nedosáhnou ani vynesení rozsudku, že pachatel odpovídá za škodu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Machu, myslíte si, že bude možné se spolehnout na to, že se najde víc obžalovaných v korupčních kauzách, které možná podlehnou tedy té prezidentské amnestii, kteří sami požádají, aby se pokračovalo v trestním řízení, jako se to stalo v případu Union banky u jedné z obžalovaných?

PetrMACH, ekonom, předseda Strany svobodných občanů:
No já předpokládám, že o to požádají ti, kteří se cítí být nevinnými, aby byli prostě očištěni před svými blízkými, před veřejností. Pochopitelně tam, kde bylo zastaveno trestní řízení, tak my nemůžeme vědět dopředu, jestli by byli uznáni vinnými nebo ne. Takže můžeme očekávat, že spíš se toho budou domáhat ti, kteří se cítí být nevinni.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní Marvanová, mě zarazilo, že soudce ostravského soudu říká, že jaksi paní Pejčochovou, která žádá o pokračování trestního řízení, může, tedy nemůže poslat do vězení, ale může rozhodnout o uhrazení škody. V tomto případě by se tedy klienti dostali ke svým penězům?

Hana MARVANOVÁ, advokátka:
Já samozřejmě neznám detaily případu Union banky, protože neznám spis, nezabývala jsem se touto kauzou, ale vycházím-li jenom z informací, které byly poskytnuty ze strany soudu médiím, tak právě u této obžalovaného, která navrhla pokračování řízení, tak státní zástupce sám navrhoval zproštění. Takže ona očekávala, že bude zproštěna, očištěna, a pokud bude zproštěna …

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy je to pro ni výhodnější.

Hana MARVANOVÁ, advokátka:
… tak samozřejmě, pokud jí nebude prokázána trestná činnost a naopak bude očištěna, tak jí ani nemůže být uložena povinnost nahradit škodu těm poškozeným klientům. To je možné jedině, když ten pachatel je uznán vinným trestným činem.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vysvětluje advokátka Hana Marvanová. Děkuji taky předsedovi Strany svobodných občanů PetruMachovi. Děkuji oběma. Na shledanou.

Hana MARVANOVÁ, advokátka:
Na shledanou.

PetrMACH, ekonom, předseda Strany svobodných občanů:
Na shledanou.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Další články autora >

Novinky

„Dezolátní“ průvodce po státech bývalé Jugoslávie – zkrácená verze

8. 12. 2025

Slovensko, EU a pád českých mezd: Libor Vondráček v Událostech komentářích

7. 12. 2025

S koncem Fialovy vlády se lidé přestali bát říkat, že se EU zpronevěřila původnímu cíli

7. 12. 2025

Ukrajina na hraně: realita, kterou nechceme vidět

7. 12. 2025

Bude Filip Turek MINISTR? Vondráček odhaluje pravdu o prezidentových podmínkách

2. 12. 2025

Novým místopředsedou Svobodných se stal ing. Ondřej Vašíček

2. 12. 2025

Konec uhlí v ČR? Svobodní varují před blackouty, Zelení blouzní o obnovitelných zdrojích

29. 11. 2025

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.