Radim Smetka: Dotovaný „úspěch“ roku 2015

Radim Smetka: Dotovaný „úspěch“ roku 2015

Uplynuly jen dva týdny od konce roku 2015 a stránky novin plní zprávy o tom, že šlo o rok mimořádně úspěšný. Minimálně pro ekonomiku České republiky. Říjnový předběžný odhad Ministerstva financí předpokládal meziroční růst ekonomiky o 4,5 %, což je od roku 2008 nejlepší výsledek. Jakoby šlo o definitivní tečku za recesí vyvolanou světovou finanční krizí právě z roku 2008. Zásluhy za tyto výsledky si ráda přičítá současná vláda.

Růst HDP nebo růst blahobytu

Změna HDP nevypovídá nutně o změně blahobytu. HDP zachycuje množství vyprodukovaného zboží za služeb a za určité období. Růst množství znamená však růst blahobytu jen tehdy, kdy jde o věci, které skutečně potřebujeme a poptáváme. To bezpochyby splňuje produkce nakupovaná domácnostmi. Naopak u vládních nákupů je to dost na pováženou. A tím se dostáváme k tomu, čím byl tažený růst v minulém roce.

V roce 2015 definitivně končilo programové období 2007 – 2013 (dotační sedmiletka EU), tedy končila možnost čerpat dotace z prostředků vyhrazených na rok 2013. To samozřejmě motivovalo stát dotáhnout co nejvíc dotačních projektů a to se promítlo do čerpané částky. V loňském roce proteklo státním rozpočtem okolo 170 miliard evropských dotací. Obvykle proteče jen okolo 100 miliard.

Nárůst v čerpání dotací oproti roku předchozímu byl okolo 50 miliard. I kdybychom zanedbali možné další vlivy na „naměřená čísla“ za rok 2015 a počítali to jen tak, že za dotace u nás bylo nakoupeno zboží a služby, oněch 50 miliard navíc by se promítlo do růstu HDP více než jedním procentním bodem. Když přičteme efekt intervencí České národní banky, které uměle zlevňují korunu a tím i českou produkci, dostává představa o zásluhách současné vlády vážné trhliny.

 

Odvrácená strana dotací

Někdo by mohl říct, že je jedno, že jsme takového růstu dosáhli vlivem dotací, hlavně, že k němu došlo. Musí se však vypořádat s několika námitkami:

  1. Odvrácenou stranou dotační mince je krádež peněz někde jinde. Vztekáme se, když nám stát chce zvednout daně, ale na dotace se peníze jinak než daněmi získat nedají. Je to hanebnost! Odmítám tvrzení, že z cizího krev neteče. Teče. Když pominu odvody do EU z daní českých občanů, nerozumím tomu, proč by měl být okrádán Němec nebo Lucemburčan, který poctivě chodí do práce a vydělává peníze, abychom tu mohli mít víc cyklostezek.
  2. Dotace nám zvyšují „ekonomická čísla“, což neznamená nutně růst blahobytu. Investice do infrastruktury, kdy se rychleji dostavují např. dálnice, pravděpodobně k růstu blahobytu přispějí. Nicméně pořádání školení pro školení, výstavba cyklostezek odnikud nikam, má na blahobyt zhruba stejný vliv jako má ohřívání teploměru fénem vliv na venkovní teplotu.
  3. Nárazové vládní výdaje, stejně jako jakékoliv jiné fiskální i monetární intervence, vedou ke špatným investicím. Pokud stát napřímí výdaje nějakým směrem, firmy se podle toho zařídí, investují do konkrétního vybavení (i lidského). Pokud výdaje poleví, ukáže se, že investice byly marné a stát upadne do další recese.
  4. Dotace vytváří korupční komunálněkorporativní struktury. Těch se budeme léta těžce zbavovat.
  5. Investice do potřebné infrastruktury, které se stejně plánovaly provést, stát pravděpodobně předvídal a počítá i s výdaji na jejich údržbu do budoucna. Ale co s projekty, které se dělaly jen kvůli čerpání? Budeme schopni udržovat všechny nové cyklostezky?
  6. Dotace do soukromého sektoru vytváří neférové prostředí, kde úspěch sklízí úspěšnější žadatel a nikoliv úspěšnější podnikatel.
  7. Jak vláda vysvětlí propad růstu příští rok, až se vrátí množství čerpaných prostředků na běžnou úroveň? Jak se vypořádá s růstem nezaměstnanosti a špatnou „náladou“?

 

Bez dotací, ale ve férovém prostředí

Netvrdím jen, že se vláda nemá co chlubit za „papírový“ úspěch minulého roku. Na růstu blahobytu nemá žádné zásluhy. Tvrdím, že na dotacích se úspěch ani stavět nedá. Vláda má vyjednat změnu přerozdělování tak, abychom do Bruselu nic neposílali a o nic nemohli žádat. Čím dříve to udělá, tím dříve se začne budovat hospodářský úspěch na pevných základech.

Skutečný, zdravý, stabilní a dlouhodobý růst může zajistit jen příznivé podnikatelské prostředí, bez zbytečné byrokracie, v prostředí přehledné legislativy a nízkých daní.

 

Radim Smetka,
místopředseda Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Svobodni-31