Radim Smetka: Dotovaný „úspěch“ roku 2015

Radim Smetka: Dotovaný „úspěch“ roku 2015

Uplynuly jen dva týdny od konce roku 2015 a stránky novin plní zprávy o tom, že šlo o rok mimořádně úspěšný. Minimálně pro ekonomiku České republiky. Říjnový předběžný odhad Ministerstva financí předpokládal meziroční růst ekonomiky o 4,5 %, což je od roku 2008 nejlepší výsledek. Jakoby šlo o definitivní tečku za recesí vyvolanou světovou finanční krizí právě z roku 2008. Zásluhy za tyto výsledky si ráda přičítá současná vláda.

Růst HDP nebo růst blahobytu

Změna HDP nevypovídá nutně o změně blahobytu. HDP zachycuje množství vyprodukovaného zboží za služeb a za určité období. Růst množství znamená však růst blahobytu jen tehdy, kdy jde o věci, které skutečně potřebujeme a poptáváme. To bezpochyby splňuje produkce nakupovaná domácnostmi. Naopak u vládních nákupů je to dost na pováženou. A tím se dostáváme k tomu, čím byl tažený růst v minulém roce.

V roce 2015 definitivně končilo programové období 2007 – 2013 (dotační sedmiletka EU), tedy končila možnost čerpat dotace z prostředků vyhrazených na rok 2013. To samozřejmě motivovalo stát dotáhnout co nejvíc dotačních projektů a to se promítlo do čerpané částky. V loňském roce proteklo státním rozpočtem okolo 170 miliard evropských dotací. Obvykle proteče jen okolo 100 miliard.

Nárůst v čerpání dotací oproti roku předchozímu byl okolo 50 miliard. I kdybychom zanedbali možné další vlivy na „naměřená čísla“ za rok 2015 a počítali to jen tak, že za dotace u nás bylo nakoupeno zboží a služby, oněch 50 miliard navíc by se promítlo do růstu HDP více než jedním procentním bodem. Když přičteme efekt intervencí České národní banky, které uměle zlevňují korunu a tím i českou produkci, dostává představa o zásluhách současné vlády vážné trhliny.

 

Odvrácená strana dotací

Někdo by mohl říct, že je jedno, že jsme takového růstu dosáhli vlivem dotací, hlavně, že k němu došlo. Musí se však vypořádat s několika námitkami:

  1. Odvrácenou stranou dotační mince je krádež peněz někde jinde. Vztekáme se, když nám stát chce zvednout daně, ale na dotace se peníze jinak než daněmi získat nedají. Je to hanebnost! Odmítám tvrzení, že z cizího krev neteče. Teče. Když pominu odvody do EU z daní českých občanů, nerozumím tomu, proč by měl být okrádán Němec nebo Lucemburčan, který poctivě chodí do práce a vydělává peníze, abychom tu mohli mít víc cyklostezek.
  2. Dotace nám zvyšují „ekonomická čísla“, což neznamená nutně růst blahobytu. Investice do infrastruktury, kdy se rychleji dostavují např. dálnice, pravděpodobně k růstu blahobytu přispějí. Nicméně pořádání školení pro školení, výstavba cyklostezek odnikud nikam, má na blahobyt zhruba stejný vliv jako má ohřívání teploměru fénem vliv na venkovní teplotu.
  3. Nárazové vládní výdaje, stejně jako jakékoliv jiné fiskální i monetární intervence, vedou ke špatným investicím. Pokud stát napřímí výdaje nějakým směrem, firmy se podle toho zařídí, investují do konkrétního vybavení (i lidského). Pokud výdaje poleví, ukáže se, že investice byly marné a stát upadne do další recese.
  4. Dotace vytváří korupční komunálněkorporativní struktury. Těch se budeme léta těžce zbavovat.
  5. Investice do potřebné infrastruktury, které se stejně plánovaly provést, stát pravděpodobně předvídal a počítá i s výdaji na jejich údržbu do budoucna. Ale co s projekty, které se dělaly jen kvůli čerpání? Budeme schopni udržovat všechny nové cyklostezky?
  6. Dotace do soukromého sektoru vytváří neférové prostředí, kde úspěch sklízí úspěšnější žadatel a nikoliv úspěšnější podnikatel.
  7. Jak vláda vysvětlí propad růstu příští rok, až se vrátí množství čerpaných prostředků na běžnou úroveň? Jak se vypořádá s růstem nezaměstnanosti a špatnou „náladou“?

 

Bez dotací, ale ve férovém prostředí

Netvrdím jen, že se vláda nemá co chlubit za „papírový“ úspěch minulého roku. Na růstu blahobytu nemá žádné zásluhy. Tvrdím, že na dotacích se úspěch ani stavět nedá. Vláda má vyjednat změnu přerozdělování tak, abychom do Bruselu nic neposílali a o nic nemohli žádat. Čím dříve to udělá, tím dříve se začne budovat hospodářský úspěch na pevných základech.

Skutečný, zdravý, stabilní a dlouhodobý růst může zajistit jen příznivé podnikatelské prostředí, bez zbytečné byrokracie, v prostředí přehledné legislativy a nízkých daní.

 

Radim Smetka,
místopředseda Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Poslankyně Markéta Šichtařová,  vystoupila 20. ledna 2025 v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News, kde diskutovala o ekonomické situaci Česka s pirátským poslancem Samuelem Volpem. Ekonomka v úvodu debaty nastínila paradoxní situaci české ekonomiky – ačkoliv se podle historických měřítek máme nejlépe, jak se kdy mělo, pořád existují obrovské rezervy pro další růst.

Šichtařová vysvětlila, že zatímco v roce 1989 jsme záviděli životní úrovni západního Německa, dnes už je situace vyrovnanější. Problém ale vidí v celkové stagnaci Evropy, která zaostává za jinými rozvinutými regiony světa. „Rozvinutý zbytek světa nám velmi výrazně ujíždí,“ konstatovala.

Inflační krize a její řešení

Hlavní kritiku bývalé vlády poslankyně zaměřila na řešení energetické krize. Označila ji za největší „kiks“, který vedl k prudkému nárůstu cen energií a následně k poklesu kupní síly české koruny o téměř třetinu. Podle Šichtařové se této situaci dalo zabránit lepšími rozhodnutími v oblasti energetické politiky.

K návrhu současné vlády na přenesení poplatků za obnovitelné zdroje energie na stát se vyjádřila pozitivně, i když s výhradami. Označila tento krok za příliš krotký a navrhla radikálnější řešení – úplné zrušení emisních povolenek, které by mohlo výrazněji snížit ceny energií nejen pro domácnosti, ale hlavně pro firmy.

Daňová kvóta jako hlavní problém

Ekonomka zdůraznila, že klíčovým problémem nižší kupní síly občanů je vysoká složená daňová kvóta. Připomněla, že služby jako školství či zdravotnictví nejsou zdarma, ale financované z daní všech občanů. „Důležitější, než vyrovnaný státní rozpočet je takový rozpočet, který má nízké příjmy a nízké výdaje,“ vysvětlila svůj přístup k veřejným financím.

Šichtařová vyjádřila naději, že během následujících čtyř let neporostou žádné daně a ideálně budou klesat, což by podle ní mělo být hlavním cílem hospodářské politiky.

Živnostníci a koncesionářské poplatky

K plánovanému snížení minimálních záloh pro OSVČ se poslankyně vyjádřila umírněně. Podle ní nejde o skutečnou pomoc, ale spíše o narovnání stavu, který tu již v minulosti byl, než Nečasova vláda zvýšila tyto odvody. Poukázala na to, že živnostníci jsou dlouhodobě znevýhodňováni a tento krok pouze vrací situaci do předchozího stavu.

Kontroverzní stanovisko zaujala k otázce koncesionářských poplatků. Na rozdíl od koaličního řešení, které převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet, by Šichtařová raději poplatky úplně zrušila. „Když to zvládne Prima CNN bez poplatků, tak to zvládne celkem jistě i Česká televize nebo Český rozhlas,“ argumentovala s tím, že média by se měla finančně zabezpečit sama například vysíláním reklam.

Bydlení jako priorita

Za nejdůležitější krok pro mladé rodiny označila ekonomka přípravu nového stavebního zákona, který by měl zrychlit výstavbu. Přestože realisticky upozornila, že efekt nebude zásadní kvůli přetlaku cizinců a ekologickým požadavkům, měl by přinejmenším zbrzdit dramatický růst cen nemovitostí.

Závěrem

Markéta Šichtařová během debaty zdůraznila potřebu šetřit na výdajové stránce státního rozpočtu, zejména na „zelených nesmyslech“ a zbytečných transferech. Přestože očekává, že letošní schodek přesáhne 300 miliard korun kvůli předchozí vládě, vyjádřila naději, že do konce volebního období by mohl být rozpočet vyrovnaný.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31