Radim Smetka: Dotovaný „úspěch“ roku 2015

Radim Smetka: Dotovaný „úspěch“ roku 2015

Uplynuly jen dva týdny od konce roku 2015 a stránky novin plní zprávy o tom, že šlo o rok mimořádně úspěšný. Minimálně pro ekonomiku České republiky. Říjnový předběžný odhad Ministerstva financí předpokládal meziroční růst ekonomiky o 4,5 %, což je od roku 2008 nejlepší výsledek. Jakoby šlo o definitivní tečku za recesí vyvolanou světovou finanční krizí právě z roku 2008. Zásluhy za tyto výsledky si ráda přičítá současná vláda.

Růst HDP nebo růst blahobytu

Změna HDP nevypovídá nutně o změně blahobytu. HDP zachycuje množství vyprodukovaného zboží za služeb a za určité období. Růst množství znamená však růst blahobytu jen tehdy, kdy jde o věci, které skutečně potřebujeme a poptáváme. To bezpochyby splňuje produkce nakupovaná domácnostmi. Naopak u vládních nákupů je to dost na pováženou. A tím se dostáváme k tomu, čím byl tažený růst v minulém roce.

V roce 2015 definitivně končilo programové období 2007 – 2013 (dotační sedmiletka EU), tedy končila možnost čerpat dotace z prostředků vyhrazených na rok 2013. To samozřejmě motivovalo stát dotáhnout co nejvíc dotačních projektů a to se promítlo do čerpané částky. V loňském roce proteklo státním rozpočtem okolo 170 miliard evropských dotací. Obvykle proteče jen okolo 100 miliard.

Nárůst v čerpání dotací oproti roku předchozímu byl okolo 50 miliard. I kdybychom zanedbali možné další vlivy na „naměřená čísla“ za rok 2015 a počítali to jen tak, že za dotace u nás bylo nakoupeno zboží a služby, oněch 50 miliard navíc by se promítlo do růstu HDP více než jedním procentním bodem. Když přičteme efekt intervencí České národní banky, které uměle zlevňují korunu a tím i českou produkci, dostává představa o zásluhách současné vlády vážné trhliny.

 

Odvrácená strana dotací

Někdo by mohl říct, že je jedno, že jsme takového růstu dosáhli vlivem dotací, hlavně, že k němu došlo. Musí se však vypořádat s několika námitkami:

  1. Odvrácenou stranou dotační mince je krádež peněz někde jinde. Vztekáme se, když nám stát chce zvednout daně, ale na dotace se peníze jinak než daněmi získat nedají. Je to hanebnost! Odmítám tvrzení, že z cizího krev neteče. Teče. Když pominu odvody do EU z daní českých občanů, nerozumím tomu, proč by měl být okrádán Němec nebo Lucemburčan, který poctivě chodí do práce a vydělává peníze, abychom tu mohli mít víc cyklostezek.
  2. Dotace nám zvyšují „ekonomická čísla“, což neznamená nutně růst blahobytu. Investice do infrastruktury, kdy se rychleji dostavují např. dálnice, pravděpodobně k růstu blahobytu přispějí. Nicméně pořádání školení pro školení, výstavba cyklostezek odnikud nikam, má na blahobyt zhruba stejný vliv jako má ohřívání teploměru fénem vliv na venkovní teplotu.
  3. Nárazové vládní výdaje, stejně jako jakékoliv jiné fiskální i monetární intervence, vedou ke špatným investicím. Pokud stát napřímí výdaje nějakým směrem, firmy se podle toho zařídí, investují do konkrétního vybavení (i lidského). Pokud výdaje poleví, ukáže se, že investice byly marné a stát upadne do další recese.
  4. Dotace vytváří korupční komunálněkorporativní struktury. Těch se budeme léta těžce zbavovat.
  5. Investice do potřebné infrastruktury, které se stejně plánovaly provést, stát pravděpodobně předvídal a počítá i s výdaji na jejich údržbu do budoucna. Ale co s projekty, které se dělaly jen kvůli čerpání? Budeme schopni udržovat všechny nové cyklostezky?
  6. Dotace do soukromého sektoru vytváří neférové prostředí, kde úspěch sklízí úspěšnější žadatel a nikoliv úspěšnější podnikatel.
  7. Jak vláda vysvětlí propad růstu příští rok, až se vrátí množství čerpaných prostředků na běžnou úroveň? Jak se vypořádá s růstem nezaměstnanosti a špatnou „náladou“?

 

Bez dotací, ale ve férovém prostředí

Netvrdím jen, že se vláda nemá co chlubit za „papírový“ úspěch minulého roku. Na růstu blahobytu nemá žádné zásluhy. Tvrdím, že na dotacích se úspěch ani stavět nedá. Vláda má vyjednat změnu přerozdělování tak, abychom do Bruselu nic neposílali a o nic nemohli žádat. Čím dříve to udělá, tím dříve se začne budovat hospodářský úspěch na pevných základech.

Skutečný, zdravý, stabilní a dlouhodobý růst může zajistit jen příznivé podnikatelské prostředí, bez zbytečné byrokracie, v prostředí přehledné legislativy a nízkých daní.

 

Radim Smetka,
místopředseda Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec, vystoupil v neděli v politickém pořadu Partie na CNN Prima News, kde moderátorka Terezie Tománková vedla rozsáhlou debatu s čelními představiteli parlamentních stran. Vondráček se prezentoval jako hlas věcného pragmatismu a důraz kladl zejména na to, aby navyšování výdajů na obranu mělo skutečný obsah a reálný strategický základ.

Summit NATO a prezident Pavel

Jedním z prvních témat byl spor vlády s prezidentem Petrem Pavlem ohledně jeho účasti na summitu NATO v Ankaře. Zatímco část diskutujících volala po tom, aby na summit odjeli jak premiér, tak prezident, Vondráček zaujal jasné a konzistentní stanovisko. Poukázal na to, že zájem České republiky vyžaduje, aby nová vláda na summitu vystupovala jednotným hlasem a mohla přesvědčivě obhájit svou obrannou strategii i plánované výdaje. „Je v zájmu České republiky, aby nová česká vláda tam mluvila jednotným hlasem, aby tam zaznělo, jaká je naše strategie z hlediska výdajů do obrany,“ řekl Vondráček.

Připomněl rovněž, že prezident Pavel opakovaně veřejně deklaroval, že by nemohl zcela stát za pozicemi vlády a takový postoj by mohl summitu spíše uškodit. Vondráček poukázal na historický precedens: ani cesta Miloše Zemana do Madridu v roce 2022 se nekonala kvůli zdravotním důvodům, a přesto to nemělo zásadní dopad na výsledky české delegace. Zdůraznil, že summit nakonec ukáže, co vláda dokázala prosadit, a ne kdo u jednacího stolu seděl.

Výdaje na obranu: čísla musí mít smysl

Největší část diskuse se stočila k výdajům na obranu a závazkům v rámci NATO. Vondráček zde vystoupil jako hlasatel zodpovědného přístupu k veřejným financím. Odmítl pojetí, kdy se navyšování výdajů stává samoúčelným plněním procentuálních kvót, a místo toho zdůraznil, že klíčové je, co Česká republika za vynaložené prostředky skutečně dostane. „Pro nás je klíčové, co za ty peníze dostaneme, ne za kolik peněz,“ řekl Vondráček a dodal, že vláda chce zakázky transparentně soutěžit – na rozdíl od praxe předchozích kabinetu, kdy se drtivá většina armádních zakázek nesoutěžila standardním způsobem.

Vondráček rovněž uvedl na pravou míru polemiku o škrtech v obraně. Připomněl, že žádné vysoutěžené a vygenerované zakázky nebyly zastaveny, a obhájil kroky vlády čísly: mezi lety 2020 a 2025 vzrostly výdaje na obranu o více než 20 miliard korun. Zdůraznil, že nová koncepce obrany – KVAČR – bude předložena v květnu a teprve na základě ní se bude odvíjet plánování pro příští roky. Vyzval k tomu, aby diskuse o obraně nestála na emotivních obvinění, ale na ověřitelných faktech.

Pragmatická vize bezpečnosti

Na přímou otázku moderátorky, zda je obranyschopnost České republiky v nynější době prioritou, Vondráček bez zaváhání odpověděl: „Samozřejmě je to priorita.“ Pohled SPD na bezpečnost je přitom komplexní – zahrnuje nejen výdaje na armádu, ale i nutnost zachovat funkční ekonomiku a veřejné služby. Vondráček varoval před scénářem, kdy honba za procenty HDP roztočí kola inflace a povede k dalšímu zadlužování země, aniž by armáda získala reálnou bojeschopnost.

Ocenil přitom výrok premiéra Andreje Babiše po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, že obranyschopnost je pro vládu prioritou. Vondráček také upozornil, že efektivní obrana vyžaduje nejen nákup techniky, ale i zázemí, servis a dostatek vyškolených vojáků – tedy komplexní systémový přístup, nikoli jednorázové navyšování rozpočtových položek.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31