Radim Smetka: A tohle jsi slyšela, Jaruno…

Radim Smetka: A tohle jsi slyšela, Jaruno…

Náš problém není v tom, že toho víme málo. Náš problém je, že mnoho z toho, co víme, není pravda.
Will Rogers

V posledních týdnech a měsících jste možná stejně jako já zaznamenali v médiích články, které se věnují tomu, co se v poslední době rozjelo na sociálních sítích: bleskové a skutečně masové šíření poplašných či jinak velmi nepřesných zpráv. V podobě drbů tu ten jev existoval asi vždycky, ale nejprve s rozmachem e-mailu, dnes s rozmachem sociálních sítí, dostává úplně jiný rozměr. Mnozí začali mluvit o regulaci sociálních sítí či alespoň tlaku na vlastní cenzurní mechanismy vlastníků sítí. Sociální sítě ale nejsou tím problémem; jsou jenom prostředkem, který nám ukázal v plné „kráse“ problém, který tu už dlouho existuje: absenci kritického myšlení.

Za poslední dobu jsem se nejednou zarazil u svých přátel, kteří sdíleli evidentně zfalšovaný citát někoho slavného s komentářem typu „vidíte, on to říkal už tehdy!“ Nedalo mi to, upozornil jsem je, že je zjevně falešný a podivil se nad tím, že si toho sami nevšimli. Namísto předpokládaného: „sorry, to jsem nevěděl, smáznu to a příště si dám bacha,“ se mi pokaždé dostalo odzbrojující odpovědi, s výrazem dítěte, které netuší, proč se to nedělá, v duchu „to je fuk, vždyť je to přesný, přesně to vystihuje, co si myslím.“ Zjistil jsem, že vážně netuší, proč je špatně někomu něco vkládat do úst bez základního ověření. Vlastně tím i odhalují, že se sami necítí v nějakém názoru natolik jistí, protože to potřebují opatřit autoritou nějaké mnohdy mrtvé celebrity.

Elektromord – vím já?

Jako by v poslední době všichni měli pocit, že se od nich očekává, že na vše budou mít názor. Ale to je obrovská chyba. Nic takového se neočekává. Dokud si tvoříte názor jen na to, k čemu máte všechny dostupné informace, jen zřídka bude chybný. Jakmile se pustíte do tvorby názoru na všechno, budete jen blábolit.

Vraždil Petr Kramný v Egyptě elektrickým proudem? Co myslíte? A střílel opravdu Jiří Kájínek? Měl by být jeho proces obnoven? Nevím. Já to vážně nevím. Fakt to nedokážu posoudit. Neviděl jsem vůbec žádné důkazy, nedokážu zodpovědně posoudit kontext. Vím jenom povrchně, co se o tom šíří médii a to nemusí mít s realitou a důkazy nic společného. Dobrovolně jsem se rozhodl, že nemám kapacitu zjistit si potřebné informace a tak si netvořím názor. Naopak v případě Lukáše Nečesaného jsem se snažil zjistit, co nejvíc šlo. Ale i tak vím příliš málo na to, abych si hrál na soudce.

Co jsou to sinice?

Ze základní školy mi z hodin přírodopisu v hlavě utkvělo, co jsou to sinice. Naopak „co je to kritické myšlení“ jsem nevěděl ještě o několik let později. A stejně tak to, proč je potřebné. Tím chci naznačit, že celý problém začíná už ve školách. Myslím, že je kritické myšlení důležitější než sinice. Možná by mělo mít i vlastní předmět. Skoro mi připadá nezodpovědnost lidi naučit číst a nenaučit je kritickému myšlení. Sám jsem si na to musel přijít až mnohem později.

Na úvod článku jsem zmínil jeden z mých oblíbených citátů. Asi už jste pochopili, že jsem ho použil z části v nadsázce. Netuším totiž, jestli ho Will Rogers řekl. Možná ho řekl Franta z Horní Lhoty. Tak jako tak je geniální a nikoho nechci oslňovat jeho autorem. Ať už ho Will Rogers skutečně řekl nebo ne, vystihuje současnou situaci lépe, než co jiného. Tím spíš, že i já jsem ho slyšel už v době, kdy nikdo netušil, že nějaké sociální sítě přijdou.

Všechno začíná u kritického myšlení

Pokud sdílíte bláznovinu, která bije do očí a to ještě ze serveru, který je tady a v okolních třech galaxiích vyhlášený šířením článků vycucaných z prstu, těžko si získáte respekt v dané problematice. Mám alternativní návrh: netvořte si primárně názory. Primárně si utvořte principy. Principy, které vám dávají smysl v jakékoliv budoucí situaci. Vyberte si okruh problémů, kterým máte čas se zodpovědně věnovat, o těch si zjistěte co nejvíc a odvoďte svůj postoj k problému z obecných principů za použití informací, které jste získali. A předně, naučte to svoje děti, když to školy nedělají. I já to udělám, až je budu mít.

Děláme v životě spoustu chyb. Mnohdy i přes veškeré úsilí nedokážeme prověřit informace; mnohdy čerpáme ze špatných zdrojů; mnohdy se chyba prostě stane. Udělal jsem jich sám nespočet. Náš obraz reality je dost pokřivený i tehdy, když se opravdu snažíme. Když na kritické myšlení rezignujeme, obraz bude od reality nekonečně vzdálený. Pokud mají diskuse na sociálních sítích vést ke skutečnému řešení problémů a ke spojování lidí v boji za správnou věc, musí se od kritického myšlení začít.

Radim Smetka,
místopředseda Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31