Pochod maminek za navrácení dětí mamince Evě Michalákové

Pochod maminek za navrácení dětí mamince Evě Michalákové

Svobodní podpořili v Praze akci na podporu Evy Michalákové, která v Norsku už několik bojuje o navrácení svých dětí, které jí odebrala norská sociálka a stále je zadržuje (více o celé kauze např. zde). "Pochod maminek" se konal na popud (maminky) Daniely Polanecké, o technické věci a organizaci se staral Pavel Pešan, který v souvislosti s kauzou českých dětí v Norsku už organizoval řadu akcí.

V 15.00 hodin se účastníci sešli před Ministerstvem zahraničních věcí na Loretánském náměstí. Poté se vydali Nerudovou ulicí přes Malostranské náměstí, Karmelitskou ulicí na Újezd, Včele průvodu kráčely maminky s kočárky a dětmi, ostatní účastníci nesli transparenty v českém i norském jazyce. V 16.00 hod. dorazil průvod před velvyslanectví Norského království. Jako první promluvila k účastníkům Daniela Polanecká, která mj. řekla:

Jako maminka dvou dětí jsem si představovala tu zoufalou bezmoc, když bych si jednoho dne bych šla své děti vyzvednout do školky, a pak bych o ně čtyři roky musela bojovat. Neumím se úplně vžít do té hrůzy a zoufalství, kterou paní Michaláková už tak dlouho zažívá. Přemýšlela jsem, jak bych situaci zvládala, jestli bych vůbec měla sílu to zvládnout a nezbláznit se. Určitě bych měla zlomené srdce, jako každá maminka, pro kterou jsou děti vším. My maminky to tak už máme. Nosíme své děti pod srdcem ještě dlouho předtím, než jsou schopny samostatného života. V bolestech své děti rodíme a od doby, co je spatříme, pro nás neexistuje nic krásnějšího, důležitějšího, milovanějšího. Děti jsou pro matky alfou a omegou jejich života. Nikdo nemá právo děti vytrhnout z biologické rodiny bez opravdu závažného důvodu. A pokud takový důvod nastane a je podložený, tak by mělo být prioritou snažit se umístit dítě v širší biologické rodině.
Babička a dědeček, prarodiče odebraných chlapečků, byli od začátku pro, aby byli svěřeny do jejich péče. Nebyl žádný důvod, aby jejich žádosti norské úřady ignorovaly. Norské sociální službě Barnevernet se však žádné záruky českých příbuzných nehodily. Jejich cílem je vytěsnit jejich biologickou rodinu ze života Davida a Denise. Jednání o vrácení dětí co nejvíce oddalovat, návštěvy matky zkracovat a bratry rozdělit do dvou pěstounských rodin pro údajnou nezvladatelnost. Tak, aby pouto bylo dokonale zpřetrháno. Jak jinak si vysvětlit, že chlapci nesmí mluvit rodnou řečí nebo oslovovat ženu, která jim dala život, „maminko“?

Jako matka si tuto situaci vůbec neumím představit! Nemoci obejmout své dítě, říci mu, že ho miluji a že mi hrozně chybí, nemoci se rozplakat, když bych je konečně po několika měsících viděla. Každý takový zákaz a nařízení zrůdného Barnevernu má za cíl srazit matku na kolena a přerušit veškeré vazby chlapců na ni.
A není to případ ojedinělý, stejný problém mají i slovenské rodiny, polské, ruské a další. Pevně proto věřím, že Česká republika děti dostane zpět k milující biologické rodině. Prosím vás všechny, kteří máte v plánu s dětmi do Norska cestovat, za prací či na dovolenou, abyste si svůj pobyt dobře rozmysleli. V Norsku se stalo odebírání dětí výnosným byznysem. Do této země proto já se svými dětmi nikdy nepojedu. Nedovolím, aby byl zničen život můj a mých dětí!

Poté promluvila poslankyně Jitka Chalánková, která přítomné mj. seznámila s posledním vývojem v kauze a o svých jednáních s matkou dětí i s nejrůznějšími politiky; a dále europoslanec Petr Mach, který mj. apeloval na to, aby peníze z norských fondů nebyly pro český stát důležitější než ochrana vlastních občanů. Zmínil také, že norský systém odebírání dětí je především výnosný byznys pro osoby i firmy zapojené do tohoto systému (více viz jeho poslední článek na toto téma zde).

Před ministerstvem (na začátku pochodu) i před norskou ambasádou (v závěru akce) byl zájemců k dispozici petiční stolek s online peticí za odvolání ředitele Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí Zdeňka Kapitána. Tím byla petice odstartována, podepsat ji můžete zde.

Událost na fb najdete tady.

Chcete také pomoci? Podpořte prosím maminku dětí finančním darem na transparentní účet. Z vybraných peněz se budou hradit (drazí) norští advokáti a věcí s tím spojené.

V Praze dne 29. ledna 2015

Text a foto: Kateřina Kašparová
tisková mluvčí europoslance P. Macha

e-mail: kasparova@svobodni.cz
telefon: 736 530 384

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31