Název „Sčítáni lidu, domů a bytů“ je nepravdivý. Stát ví, kolik je tady lidí, domů a bytů. Přesnější název by byl asi „Zjišťování Vašich majetkových poměrů“, „Narušování Vašeho soukromí“, „Průzkum trhu za peníze daňových poplatníků“ nebo třeba „Sčítání počítačů a připojení k Internetu“.

Zjišťování vlastnictví televize, ledničky, automobilu atd. v dřívější době souviselo s centrálním plánováním hospodářství. Centrální regulátoři a plánovači potřebovali zjistit, kolik se čeho má vyrobit, kdo co potřebuje. Ve svobodné společnosti sčítání není potřeba, protože tyto věci řeší cenový systém a volný trh. Na základě sčítání tehdy mohli zjistit například, že lednička byla ve třech čtvrtinách domácností. Ledničku do každé rodiny nejpozději do konce příští pětiletky!

Ale to už je dávno, kdy tady bylo centrálně řízené a plánované hospodářství (tj. jeden ze znaků socialismu). Teď už je to všechno úplně jinak.

Určitě? Co třeba závazek do roku 2020 vyrábět 13% energie z obnovitelných zdrojů? Jestli toto není centrální řízení a plánování hospodářství, tak už nevím co.

Zjišťování vybavení domácnosti (třeba ledničkou, televizorem) souviselo s centrálním řízením a plánováním společnosti. Zjišťování vybavení domácnosti počítačem a připojením k Internetu souvisí s – a teď pozor – rozvojem informační společnosti! Komisařka pro informační společnost Viviane Reding* by chtěla řídit úplně všechno. I Internet! Taky chce stimulovat hospodářský růst.

Téměř všechny domácnosti jsou vybaveny ledničkou, mikrovlnkou, televizorem a podobně. Takže tyto předměty jsou pro centrální plánovače nezajímavé. Pokud by například jen polovina domácností měla ledničku, můžete se vsadit, že by lednička byla také předmětem sčítání. V takové situaci jsou počítače a připojení k Internetu. Dejme tomu, že jsou třeba v polovině domácností. Takže věčně nespokojený centrální plánovač může přijít a začít popostrkovat ten pomalý trh ke světlejším zítřkům, tedy chci říci informační společnosti. Je to zvláštní, ale podle centrálního regulátora a plánovače trh nikdy není optimální. Vždycky je buďto moc pomalý (je třeba stimulovat, za Vaše peníze) nebo moc rychlý (je třeba regulovat, brzdit, za Vaše peníze), ceny jsou zase vždy příliš vysoké nebo příliš nízké. Moc často neřekne: „To je paráda, jak ten trh skvěle funguje a jak ty ceny jsou akorát, takže se do toho vůbec nemusím vrtat.“ To je ale náhoda! Čímpak to asi je?

Proč to všechno? Jako v tehdejším socialismu stejně tak i v dnešním jde o Moc a Vliv malé skupiny lidí na úkor naší svobody. Jde o peníze (Překvapení!). Naše peníze. Je třeba nějak ospravedlnit vysoké daně a přerozdělování. Musíme dotovat tohle a tamto. Dosavadní vládnoucí strany se vždy praly o moc a vliv. Praly se o naše peníze, které nám stát bere. Střídaly se u vlády a chtěly být u toho přerozdělování. Chtěly mít naše peníze pod svojí kontrolou. Nijak podstatně se v tom nelišily. Kolik politických stran Vám říká „Víte co, nechte si Vaše peníze, Vy s nimi umíte naložit nejlíp. Nebo určitě líp, než jak s nimi dokáže naložit stát.“? Je to výhodnější asi tak o… 100 000 000 000 korun. Když si půjdete koupit třeba boty za vlastní peníze, prodávající Vám nabídne nějaké předražené s tím, že když je koupíte, tak Vám dá malý úplateček. Dává to nějaký smysl? Kdybychom v maximální možné míře zacházeli s vlastními penězi a stát by dostal jen nutné minimum, problém s korupcí by se radikálně omezil. Tam někde možná lítá těch 100 miliard ročně (peněz daňových poplatníků). 100 miliard je pěkný balík. Na přerozdělování je zainteresováno spousta vlivných jednotlivců a vlivných zájmových skupin. Není v ničím zájmu, aby se tento byznys přerušil. Tedy až na zbývajících 10 milionů obyčejných občanů. Proto nám dosavadní vládnoucí strany neříkaly, že přes stát protéká zbytečně příliš mnoho peněz a že státní rozpočet by vlastně měl být menší, protože cpát takové peníze do státu je ke škodě běžných občanů. Nechtějí z rukou pustit naše peníze.

No a k tomu právě slouží sčítání lidu, domů a bytů. Na základě zjištěné statistiky je potom možné centrálně plánovat a regulovat a přerozdělovat..  Vaše peníze. A jde o daleko větší peníze, než jsou 2,5 miliardy za sčítáni lidu.

Neexistence statistik by znemožnila centrální řízení a plánování společnosti.

*oprava: V.Reding je bývalou komisařkou pro informační společnost a sdělovací prostředky, nyní komisařkou pro spravedlnost, základní práva a občanství.

Jindřich Pilc je předsedou krajského sdružení Svobodných v Ústeckém kraji