Petr Mach: Za pádem koruny stojí asi opět Česká národní banka

Petr Mach: Za pádem koruny stojí asi opět Česká národní banka

Koruna za poslední týden prudce oslabila a euro je opět asi o korunu dražší. Česká národní banka žádnou intervenci neoznámila, ale jsou důvody se domnívat, že za nynější devalvací stojí politika České národní banky. A to je špatně. Centrální banka by neměla takto ovlivňovat kurz a zasahovat do života lidí.   

V listopadu 2013 ČNB záměrně znehodnotila korunu, když její kurz k euru posunula z 26 na 27 korun za euro a pak jej během uplynulého roku udržovala na úrovni asi 27,5 korun za euro.  ČNB tehdy záměrně tiskla koruny, prodávala je na trhu a kupovala eura – nakoupila asi 6 miliard eur do svých devizových rezerv. Cílem ČNB bylo zvýšit inflaci, protože nechtěla dopustit pokles cen. Mnoha lidem tak centrální banka citelně zasáhla do života a zdražila dovážené zboží. Nyní je to tu zas.

Lze se domnívat, že i lednový prudký pokles hodnoty naší měny je dílem centrální banky, nebo dílem spekulací finančníků, že centrální banka bude brzy intervenovat.

Proč si to myslím? Centrální banky často své intervence neoznamují. ČNB má nadále strach z poklesu cen a opakovaně připustila „posun hladiny kurzu na slabší úroveň“, pokud by pokračovaly „deflační tlaky.“ ČNB neví, jak jinak zabránit poklesu cen než tisknutím peněz, nakupováním eur a tedy znehodnocováním naší měny. Prudké změny kurzu, jako byl lednový, se sotva dějí samy o sobě na volném trhu, kde denně poptává a nabízí koruny tisíce lidí a firem. Tak prudké změny dokážou zajistit jen centrální banky, které mohou peníze neomezeně tisknout. A fakt, že takto prudce poklesla vůči euru jen koruna, a ne jiné měny, svědčí o tom, že za tím stojí měnová politika naší centrální banky, a ne tržní síly.

Prudké znehodnocení měny může kromě ČNB způsobit i spekulace. Pokud finanční spekulanti tuší, že ČNB dříve či později přistoupí k další devalvaci, pak se snaží rychle prodat koruny, aby je po devalvaci mohli nakoupit levněji. Za poklesem tak může stát přímá intervence ČNB nebo spekulace na to, že intervence brzy přijde.

Nebojme se poklesu cen

Deflace – pokles cen – je pro některé ekonomy a centrální banky strašák. Deflace – podle některých – vyvolává recesi – pokles ekonomiky. Takhle vidí svět i naše centrální banka.

Na deflaci se ale také můžeme dívat jako na přirozený důsledek rostoucí ekonomiky.

Není správné, když centrální banka vnáší do ekonomiky nejistotu a firmy nevědí, kdy ČNB přistoupí k další devalvaci. Pro zdravý vývoj hospodářství je lepší, když centrální banka nedělá prudké změny.

Za poslední rok ceny v České republice prakticky nerostly. ČNB by za to měla být ráda a neměla by usilovat o zvyšování inflace. Pokud bude klesat cena ropy a následně i ceny benzínu, buďme prostě jen rádi a nižší ceny si užijme.

Graf: ČNB

Petr Mach,
předseda Svobodných a poslanec EP

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31