Tak jako v loňském roce navrhují poslanci politické skupiny Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD) snížení unijního rozpočtu. Poslanci italského Hnutí pěti hvězd a britského UKIPu podali ve výboru na 150 pozměňovacích návrhů, které všechny snižovaly různé kapitoly rozpočtu Evropské unie. Eurohujeři ve výboru všechny pozměňovací návrhy zamítli.
Proto podávají poslanci EFDD 46 z nich znovu, tentokrát na plénu Evropského parlamentu. Pozměňovací návrhy k rozpočtu smí podat skupina minimálně čtyřiceti poslanců a právě Petr Mach ze Strany svobodných občanů je jedním ze spolupředkladatelů těchto pozměňovacích návrhů.
Nejde o žádná dramatická čísla, spíše o naprosté minimum, které by mohli podpořit i spořivější poslanci z velké eurokoalice. Poslanci EFDD navrhují snížení rozpočtu o 0,61 %, tj. necelou jednu miliardu eur z rozpočtu, který má letos navrženo téměř 155 miliard výdajů.
Co konkrétně poslanci EFDD navrhují, se lze podrobně dozvědět tady. Navrhujeme například zcela zrušit rozpočtovou kapitolu na propagandu výhod eura, na dotování evropských politických stran a jejich nadací nebo na Dům evropské historie. Navrhujeme omezení výdajů na europarlamentní televizi, renovaci unijních budov, platy a náhrady zaměstnanců a poslanců nebo na diplomatický sbor Evropské unie.
Jak o našich návrzích, tak i o celém rozpočtu se bude rozhodovat příští středu na plenárním zasedání ve Štrasburku.
Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec, vystoupil v neděli v politickém pořadu Partie na CNN Prima News, kde moderátorka Terezie Tománková vedla rozsáhlou debatu s čelními představiteli parlamentních stran. Vondráček se prezentoval jako hlas věcného pragmatismu a důraz kladl zejména na to, aby navyšování výdajů na obranu mělo skutečný obsah a reálný strategický základ.
Summit NATO a prezident Pavel
Jedním z prvních témat byl spor vlády s prezidentem Petrem Pavlem ohledně jeho účasti na summitu NATO v Ankaře. Zatímco část diskutujících volala po tom, aby na summit odjeli jak premiér, tak prezident, Vondráček zaujal jasné a konzistentní stanovisko. Poukázal na to, že zájem České republiky vyžaduje, aby nová vláda na summitu vystupovala jednotným hlasem a mohla přesvědčivě obhájit svou obrannou strategii i plánované výdaje. „Je v zájmu České republiky, aby nová česká vláda tam mluvila jednotným hlasem, aby tam zaznělo, jaká je naše strategie z hlediska výdajů do obrany,“ řekl Vondráček.
Připomněl rovněž, že prezident Pavel opakovaně veřejně deklaroval, že by nemohl zcela stát za pozicemi vlády a takový postoj by mohl summitu spíše uškodit. Vondráček poukázal na historický precedens: ani cesta Miloše Zemana do Madridu v roce 2022 se nekonala kvůli zdravotním důvodům, a přesto to nemělo zásadní dopad na výsledky české delegace. Zdůraznil, že summit nakonec ukáže, co vláda dokázala prosadit, a ne kdo u jednacího stolu seděl.
Výdaje na obranu: čísla musí mít smysl
Největší část diskuse se stočila k výdajům na obranu a závazkům v rámci NATO. Vondráček zde vystoupil jako hlasatel zodpovědného přístupu k veřejným financím. Odmítl pojetí, kdy se navyšování výdajů stává samoúčelným plněním procentuálních kvót, a místo toho zdůraznil, že klíčové je, co Česká republika za vynaložené prostředky skutečně dostane. „Pro nás je klíčové, co za ty peníze dostaneme, ne za kolik peněz,“ řekl Vondráček a dodal, že vláda chce zakázky transparentně soutěžit – na rozdíl od praxe předchozích kabinetu, kdy se drtivá většina armádních zakázek nesoutěžila standardním způsobem.
Vondráček rovněž uvedl na pravou míru polemiku o škrtech v obraně. Připomněl, že žádné vysoutěžené a vygenerované zakázky nebyly zastaveny, a obhájil kroky vlády čísly: mezi lety 2020 a 2025 vzrostly výdaje na obranu o více než 20 miliard korun. Zdůraznil, že nová koncepce obrany – KVAČR – bude předložena v květnu a teprve na základě ní se bude odvíjet plánování pro příští roky. Vyzval k tomu, aby diskuse o obraně nestála na emotivních obvinění, ale na ověřitelných faktech.
Pragmatická vize bezpečnosti
Na přímou otázku moderátorky, zda je obranyschopnost České republiky v nynější době prioritou, Vondráček bez zaváhání odpověděl: „Samozřejmě je to priorita.“ Pohled SPD na bezpečnost je přitom komplexní – zahrnuje nejen výdaje na armádu, ale i nutnost zachovat funkční ekonomiku a veřejné služby. Vondráček varoval před scénářem, kdy honba za procenty HDP roztočí kola inflace a povede k dalšímu zadlužování země, aniž by armáda získala reálnou bojeschopnost.
Ocenil přitom výrok premiéra Andreje Babiše po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, že obranyschopnost je pro vládu prioritou. Vondráček také upozornil, že efektivní obrana vyžaduje nejen nákup techniky, ale i zázemí, servis a dostatek vyškolených vojáků – tedy komplexní systémový přístup, nikoli jednorázové navyšování rozpočtových položek.
