Petr Mach: Rovné příležitosti pro intersexuály? To můžou vymyslet jen v Bruselu!

Petr Mach: Rovné příležitosti pro intersexuály? To můžou vymyslet jen v Bruselu!

Na minulém plenárním zasedání ve Štrasburku jsme dostali k hlasování rezoluci z oblasti „genderové rovnosti“ a opět to bylo komicky bláznivé. Tomu neuvěříte:

O této „genderové rezoluci“ se hlasovalo 8. října a týkala se „rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání“. Četl jsem si ji dvakrát a stejně významu některých návrhů příliš neporozuměl. „Podporování a povzbuzování členských států při začleňování transsexuálních a intersexuálních osob do školení na podporu rozmanitosti" přesahuje moji představivost! Jsem asi příliš krátkou dobu europoslancem, abych pochopil, co je „školení v rozmanitosti“ nebo co je „intersexuál“.

Myslím si, že něco takového může skutečně vymyslet jen naprosto od reality odtržený jedinec, který podlehl bruselskému prostředí. Nemyslím si, že starostí běžných občanů je školení intersexuálů. Bohužel podobnými věcmi se zabýváme v Evropském parlamentu pravidelně.

Pro tuto rezoluci nakonec hlasovalo 344 poslanců, 156 bylo proti a 68 se zdrželo. Rezoluce byla schválena (přijaté znění zde). Já byl samozřejmě proti tomuto neuvěřitelnému bruselskému výplodu. Pro lepší představu vyberu několik dalších bodů. 

Evropský parlament:

16. „vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořením účinných monitorovacích systémů přijaly opatření zaměřená na dohled a kontrolu za účelem zlepšení shromažďování údajů o případech obtěžování a diskriminace na základě pohlaví

17. „vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala efektivnost vnitrostátních orgánů zabývajících se vyřizováním stížností a jejich postupy v souvislosti s uplatňováním směrnic o rovnosti žen a mužů v otázkách pohlavní identity, jejího vyjádření a změny pohlavní příslušnosti

36. „vyzývá členské státy, aby […] stanovily pro společnosti povinnost vypracovat a uplatňovat roční podnikové plány pro rovnost žen a mužů

41. „vyzývá členské státy, aby přijaly nutná opatření pro obrácení důkazního břemena tak, aby se zajistilo, že to vždy bude zaměstnavatel, kdo bude muset prokázat, že zjištěné rozdílné zacházení nevede k žádné diskriminaci

45. „zdůrazňuje, že jedním z nejlepších způsobů, jak tohoto cíle dosáhnout, se ukázaly závazné kvóty

U bodu 41 mě trápí, že Evropský parlament vyzývá k nabourávání základního principu právního státu. O presumpci neviny zřejmě ostatní poslanci ani neslyšeli. Nezbývá než doufat, že se výplody těchto rádoby zástupců „evropského lidu“, jak si rádi sami evropští socialisté a lidovci říkají, nebude nikdo řídit.

Takovýchto rezolucí pro vaši představu chrlí výbory a Evropský parlament několik každý měsíc. V těchto rezolucích Evropský parlament deklaruje svoje postoje k nejrůznějším tématům. Obvykle něco odsuzuje, vítá či naléhavě vyzývá. Všechny tyto rezoluce jsou prakticky k ničemu, nemají žádnou legislativní váhu a jedná se jen o slohová cvičení nudících se europoslanců. Jejich smysl spočívá v jediné věci, odhalují nám uvažování většiny členů tohoto divného orgánu.

Jestli někdo tvorbu těchto rezolucí ve výborech považuje za práci, já tedy ne. Za svůj úkol považuji bránit svým hlasováním a argumentací těmto zhůvěřilostem, nikoliv je "vylepšovat".

 

Petr Mach,
předseda Svobodných a poslanec EP

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31