Petr Mach: Proti primitivnímu obnovení odvodů postavme moderní vizi obrany

Petr Mach: Proti primitivnímu obnovení odvodů postavme moderní vizi obrany

Jestli je něco funkcí státu, pak je to především obrana země. Potřebujeme profesionální armádu i občany odhodlané bránit zemi v případě potřeby. To nám ale plošné odvody nezajistí. Ministerstvo obrany přichystalo novelu branného zákona, podle které by mohly být rozhodnutím vlády obnoveny plošné odvody do armády, navíc se tyto odvody mají týkat stejně tak mužů jako žen. Lidé v dobrovolné aktivní záloze, kteří nyní k obraně vlasti mohou sloužit jen na území České republiky, by mohli být armádou vysíláni k bojům na zahraničních misích. Postavme proti primitivnímu návratu k plošným odvodům vizi funkční obrany naší země.

Stropnického ministerstvo obrany navrhuje, aby do budoucna o povinných odvodech rozhodovala vláda bez parlamentu. Povinný odvod lze považovat za ospravedlnitelný jen v případě bezprostředního ohrožení státu či válečného stavu. O tom ale musí rozhodovat parlament, nikoliv jen vláda.  Tak to dnes je, a tak by to mělo zůstat! Branný zákon by měl zkrátka zůstat tak, jak je.

Co doopravdy potřebujeme, je dlouhodobá koncepce obrany, která musí být postavená jednak na profesionální moderní armádě, a jednak na dobrovolné záloze všech, kteří chtějí být připraveni k obraně země před nepřáteli v případě potřeby.

Povinné vojně se budou lidé vyhýbat

Je zjevné, že mnoha mladým lidem se republiku bránit nechce, to ale nenapraví povinná vojna. Mnoha dalším, kteří by naopak stáli o zapojení se do obrany našeho státu, se zase může oprávněně příčit představa, že by mohli být nasazeni do nějaké daleké pouštní země.

Války v Afghánistánu, Iráku, Libyi považuji za kontraproduktivní. Islamismu je třeba se bránit. Na místě je ale obava, že vojenské akce v těchto zemích ze strany Západu islamismus spíš nechtěně podněcují. Rozvrtání totalitních režimů v Libyi a Iráku přineslo větší hrozby, než jaké tam existovaly dříve. Dlouhodobé operaci v Afghánistánu chybí smysl.

Povinné odvody jsou nejen proti svobodě člověka, ale existují i velké pochybnosti i o jejich účinnosti. Ovládání vojenské techniky je čím dál složitější a potřebujeme pro to vycvičené profesionály a záložníky, kteří pravidelně a dlouhodobě budou zacházení s ní trénovat. Neumím si představit, jaký přínos by mělo odvedení mladých lidí, navíc mužů a žen bez rozdílu, proti jejich vůli. Mnoho lidí se bude vojně vyhýbat pomocí úplatků a výmluv na zdravotní stav nebo náboženství. Dát do zákona povinné odvody žen není nic jiného, než podlehnutí genderové mánii. Povinně odvedení lidé bez pozitivního vztahu k obraně nikdy profesionální vojáky nebudou schopní nahradit.

Přínos pro obranu země mohou mít jen lidé, pro které je obrana vlasti čest a mají k ní předpoklady. Takovým lidem bychom měli dát příležitost se zapojit dobrovolně, ať už vstupem do profesionální armády nebo výcvikem k dobrovolné záloze. Tato možnost by samozřejmě měla být otevřená mužům i ženám.

Dobrovolný výcvik místo odvodů

Současný systém aktivních záloh neslouží jako efektivní záloha profesionálních vojáků. Smysl dává nejen mít profesionální vojáky, kteří zacházejí se sofistikovanou technikou. Smysl dává i mít připravené lidi bránit své domovy a vlast v případě napadení České republiky. Vzorem nám v tomto může být Švýcarsko, aniž bychom museli kopírovat jeho povinné odvody.

Zálohy tvořené na principu domobrany by mohly být založeny na dobrovolném základním cvičení. Takové zálohy by tvořili civilisté odhodlaní bránit republiku doma, zde na tomto území, proti nepříteli v případě potřeby. Tito lidé by nemohli být odveleni bojovat za hranice, sloužili by jen k obraně doma.

Takový výcvik, při kterém by zdarma mohli získat třeba řidičský a zbrojní průkaz, by byl zejména atraktivní pro mladé lidi po střední škole. Je k odborné diskuzi, zda by vyhovoval model, kdy by výcvik trval 3 měsíce přes léto, nebo by byla lepší dobrovolná jednoletá základní služba.

Nyní má naše armáda přibližně 20 000 profesionálů a asi 8000 záložníků, z nichž většinu tvoří bývalí vojáci a jen zhruba 1200 lidí, kteří prošli kurzem aktivních záloh. Přihlásit se do nich je nyní totiž obtížné a většina lidí o této možnosti ani neví.

K obraně je potřeba vize a odhodlání

Obrana země je celospolečenské téma. Jestli chceme jako suverénní stát přežít, musí být společnost připravená dávat více peněz na obranu země, a to na úkor zbytečného plýtvání, byrokracie a dotací na kdejakou hloupost. Zapojení se do aktivních záloh by mělo být prestižní věcí národní hrdosti a vycvičení takových záloh by ani nebylo drahé.

Vezmeme-li, že v ročníku je přibližně 100 tisíc lidí a projít kurzem by mělo zájem jen 5 tisíc z nich, měli bychom jen za rok pětkrát více záložníků (nepočítáme-li bývalé vojáky), než doposud. Do deseti let bychom tak vychovali 50 tisíc záložníků, což je více než dvojnásobek stavu naší profesionální armády. Náklady na takový roční výcvik by činily jen asi procento současného rozpočtu na obranu.

Chtějme po vládě dlouhodobou strategii, která připraví armádu včetně dostatečných záloh na obranu naší země. Žádné povinné odvody pak nebudeme potřebovat, a to dokonce ani v případě reálné hrozby. Je lepší dát nyní o trošku více peněz na dobrovolný výcvik záložníků, než později proti jejich vůli vládním příkazem navlékat mladé lidi do uniforem, jak chce současná vláda a ministr Stropnický.

Petr Mach,
předseda Svobodných a poslanec EP

Vyšlo na blogu iDnes.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu 360° CNN Prima NEWS hájil vládní rozpočet na rok 2026, vysvětloval, proč podle něj obrana reálně neklesá pod 2 % HDP, a bránil opatrný postup vlády při řešení prudkého zdražení nafty

Rozpočet 2026: proti „vycucaným číslům“

V debatě nad čerstvě schváleným rozpočtem (schodek 310 miliard) Vondráček tvrdil, že současná verze je „návrat do reality“ po Stanjurově návrhu, který podle něj stál na „vycucaných číslech“ a nepočítal s reálnými výdaji, zejména na dopravu. Kritizoval, že dříve chyběly peníze na už vysoutěžené dopravní stavby, zatímco nyní se podle něj podařilo peníze na tyto projekty zajistit, a naopak ušetřit u armádních nákupů, které nebyly ani soutěžené.

Zároveň připomněl, že po započtení chybějících prostředků pro SFDI by reálný schodek starého návrhu nebyl 286, ale kolem 323,5 miliardy. Národní rozpočtovou radu, vedenou Mojmírem Hamplem, použil jako argument, že realita je blíže nynějším vládním číslům než původním představám bývalé vlády.

Obrana: 2 % a víc, ale bez „honění procent“

Na výtku opozice, že kabinet „kašle na obranu“, Vondráček odpověděl, že klíčové je dívat se na celkové výdaje na obranu, nejen na kapitolu Ministerstva obrany. Tvrdil, že celkový balík pro obranu roste o zhruba 13 miliard a že se tak dostává nad hranici 2 % HDP (uváděl 2,07 %), přičemž do obrany se započítávají i výdaje jiných resortů, například infrastruktura využitelná pro přesuny armády.

Odmítl představu „nahánění procent“ předčasnými zálohovými platbami či zbytečnými nákupy jen proto, aby se papírově splnil cíl: podle něj je lepší kupovat to, co armáda skutečně potřebuje, a zároveň držet schodek nižší než v návrhu předchozí vlády. Připomněl také, že historicky měla ODS za svých vlád výdaje na obranu kolem 1 % HDP, zatímco dnes jsou násobně výš.

Na otázku, zda Česko naplní dlouhodobý závazek vyšších výdajů do roku 2035, odpověděl vyhýbavě s tím, že závazků se koalice nevzdala, ale nejdřív potřebuje „ekonomický růst a sociální smír“, jinak budou i vysoké obranné výdaje politicky těžko obhajitelné.

Spor o dluh: kdo je „levicový“?

Jan Skopeček označil současný rozpočet za „šílený“ a Svobodné za „novou levicovou stranu“, která se podílí na růstu deficitu oproti původním 286 miliardám. Vondráček kontroval, že právě za vlád ODS vznikl nárůst dluhu o zhruba 1200 miliard a že v poměru k HDP šlo o rekord.

Zdůraznil, že do současného rozpočtu koalice dokázala vtělit i zrušení „zelené daně“ – poplatku za obnovitelné zdroje, který podle něj uměle zdražoval energie a tlačil inflaci nahoru. Tvrdil, že díky tomu je inflace okolo 1,6 % a že se to podařilo bez zvýšení odvodů pro OSVČ.

Vlček ze STAN naopak argumentoval, že čísla vlády nesedí, protože nepočítají s nespotřebovanými výdaji a dalšími příjmy z EU, a že rozpočet je „nezákonný“ a neodpovídá dnešní bezpečnostní realitě. Vondráček odmítl, že by šlo o „prázdný“ rozpočet, a připomněl, že právě z nespotřebovaných výdajů se dříve financovaly některé sliby minulé vlády.

Nafta +6 Kč/l: monitoring teď, daňové zásahy až podle okolí

Ve druhé části pořadu řešila čtveřice skokové zdražení nafty, která za týden podražila zhruba o 6 Kč na litr a místy se v rámci jednoho města lišila až o 10 Kč. Radek Vondráček jako „těžký řidič“ uznal, že rozdíl 10 Kč je extrém, ale připomněl, že část rozdílů může být dána aditivy a typem paliva.

ODS přišla s návrhem snížit spotřební daň o 1,70 Kč z litru, který chtěla urychleně projednat; Skopeček to označil za „relevantní krok“ na omezenou dobu. Vondráček jej varoval, že jisté je jen to, že takový krok udělá díru zhruba 11 miliard do rozpočtu, zatímco dopad na konečnou cenu není garantovaný. Připomněl také, že Maďarsko se svým zastropováním cen pohonných hmot narazilo na problémy a nechce opakovat chyby, které vedou k nedostatku a frontám.

Stropy, Polsko, Maďarsko a daně

Na dotaz, zda by podpořil zastrojování marží jako „krajní variantu“, Libor Vondráček připomněl zkušenost z roku 2022: podle něj „nejlepší model“ zvolilo Polsko, které šlo cestou snížení daní, zatímco maďarské stropy přinesly vedlejší problémy. Pokud by okolní státy znovu začaly snižovat spotřební daň, Česko by podle něj nemohlo zůstat stranou, jinak by přicházelo o tranzitní tankování.

K ODS byl v této věci kritický: připomněl, že když se během energetické krize mluvilo o stropech, tehdejší premiér nejdřív označoval stropování za populismus, aby krátce před volbami koalice prezentovala zastropování energií na billboardech jako svůj úspěch. Podle Vondráčka je tedy na místě méně moralizování a více realistického zvažování nástrojů podle situace.

Ropa, plyn a Rusko: „neexistuje ideologicky lepší plyn“

V závěru debaty se téma posunulo k otázce energetické bezpečnosti a možného návratu k ruským surovinám. Moderátorka citovala výzvy, aby EU znovu zvážila sankce na ruskou ropu a plyn, a připomněla argumenty, že bez ruských surovin bude doplňování zásobníků před zimou složité.

Vondráček zopakoval dlouhodobou pozici Svobodných: podle něj „neexistuje ideologicky lepší nebo horší plyn“ a Slovensko je příkladem země, která reálně mnoho alternativ nemá. Poukázal na to, že i Ukrajina, která s Ruskem válčí, ruské suroviny odebírá, a položil otázku, zda omezení odběru ze strany EU skutečně vedla k menším ztrátám na životech.

Zároveň upozornil, že výpadek dodávek přes Hormuzský průliv – kudy prochází zhruba pětina světové produkce – Rusko samo nenahradí, a proto se primárně dívá na globální trh a diverzifikaci. Kritizoval „pokrytectví“, kdy Evropa formálně sankcionuje, ale zároveň roste dovoz ruského LNG po moři například do Francie, a vyzval k otevřené debatě bez ideologických klišé.

Na přímou otázku, zda Česko „obětuje sankce a Ukrajinu“, odpověděl, že o zrušení sankcí se nyní v EU fakticky nejedná a že případná změna musí být součástí širšího balíčku, nikoli izolovaného kroku jednoho státu.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31