Petr Mach: Proti primitivnímu obnovení odvodů postavme moderní vizi obrany

Petr Mach: Proti primitivnímu obnovení odvodů postavme moderní vizi obrany

Jestli je něco funkcí státu, pak je to především obrana země. Potřebujeme profesionální armádu i občany odhodlané bránit zemi v případě potřeby. To nám ale plošné odvody nezajistí. Ministerstvo obrany přichystalo novelu branného zákona, podle které by mohly být rozhodnutím vlády obnoveny plošné odvody do armády, navíc se tyto odvody mají týkat stejně tak mužů jako žen. Lidé v dobrovolné aktivní záloze, kteří nyní k obraně vlasti mohou sloužit jen na území České republiky, by mohli být armádou vysíláni k bojům na zahraničních misích. Postavme proti primitivnímu návratu k plošným odvodům vizi funkční obrany naší země.

Stropnického ministerstvo obrany navrhuje, aby do budoucna o povinných odvodech rozhodovala vláda bez parlamentu. Povinný odvod lze považovat za ospravedlnitelný jen v případě bezprostředního ohrožení státu či válečného stavu. O tom ale musí rozhodovat parlament, nikoliv jen vláda.  Tak to dnes je, a tak by to mělo zůstat! Branný zákon by měl zkrátka zůstat tak, jak je.

Co doopravdy potřebujeme, je dlouhodobá koncepce obrany, která musí být postavená jednak na profesionální moderní armádě, a jednak na dobrovolné záloze všech, kteří chtějí být připraveni k obraně země před nepřáteli v případě potřeby.

Povinné vojně se budou lidé vyhýbat

Je zjevné, že mnoha mladým lidem se republiku bránit nechce, to ale nenapraví povinná vojna. Mnoha dalším, kteří by naopak stáli o zapojení se do obrany našeho státu, se zase může oprávněně příčit představa, že by mohli být nasazeni do nějaké daleké pouštní země.

Války v Afghánistánu, Iráku, Libyi považuji za kontraproduktivní. Islamismu je třeba se bránit. Na místě je ale obava, že vojenské akce v těchto zemích ze strany Západu islamismus spíš nechtěně podněcují. Rozvrtání totalitních režimů v Libyi a Iráku přineslo větší hrozby, než jaké tam existovaly dříve. Dlouhodobé operaci v Afghánistánu chybí smysl.

Povinné odvody jsou nejen proti svobodě člověka, ale existují i velké pochybnosti i o jejich účinnosti. Ovládání vojenské techniky je čím dál složitější a potřebujeme pro to vycvičené profesionály a záložníky, kteří pravidelně a dlouhodobě budou zacházení s ní trénovat. Neumím si představit, jaký přínos by mělo odvedení mladých lidí, navíc mužů a žen bez rozdílu, proti jejich vůli. Mnoho lidí se bude vojně vyhýbat pomocí úplatků a výmluv na zdravotní stav nebo náboženství. Dát do zákona povinné odvody žen není nic jiného, než podlehnutí genderové mánii. Povinně odvedení lidé bez pozitivního vztahu k obraně nikdy profesionální vojáky nebudou schopní nahradit.

Přínos pro obranu země mohou mít jen lidé, pro které je obrana vlasti čest a mají k ní předpoklady. Takovým lidem bychom měli dát příležitost se zapojit dobrovolně, ať už vstupem do profesionální armády nebo výcvikem k dobrovolné záloze. Tato možnost by samozřejmě měla být otevřená mužům i ženám.

Dobrovolný výcvik místo odvodů

Současný systém aktivních záloh neslouží jako efektivní záloha profesionálních vojáků. Smysl dává nejen mít profesionální vojáky, kteří zacházejí se sofistikovanou technikou. Smysl dává i mít připravené lidi bránit své domovy a vlast v případě napadení České republiky. Vzorem nám v tomto může být Švýcarsko, aniž bychom museli kopírovat jeho povinné odvody.

Zálohy tvořené na principu domobrany by mohly být založeny na dobrovolném základním cvičení. Takové zálohy by tvořili civilisté odhodlaní bránit republiku doma, zde na tomto území, proti nepříteli v případě potřeby. Tito lidé by nemohli být odveleni bojovat za hranice, sloužili by jen k obraně doma.

Takový výcvik, při kterém by zdarma mohli získat třeba řidičský a zbrojní průkaz, by byl zejména atraktivní pro mladé lidi po střední škole. Je k odborné diskuzi, zda by vyhovoval model, kdy by výcvik trval 3 měsíce přes léto, nebo by byla lepší dobrovolná jednoletá základní služba.

Nyní má naše armáda přibližně 20 000 profesionálů a asi 8000 záložníků, z nichž většinu tvoří bývalí vojáci a jen zhruba 1200 lidí, kteří prošli kurzem aktivních záloh. Přihlásit se do nich je nyní totiž obtížné a většina lidí o této možnosti ani neví.

K obraně je potřeba vize a odhodlání

Obrana země je celospolečenské téma. Jestli chceme jako suverénní stát přežít, musí být společnost připravená dávat více peněz na obranu země, a to na úkor zbytečného plýtvání, byrokracie a dotací na kdejakou hloupost. Zapojení se do aktivních záloh by mělo být prestižní věcí národní hrdosti a vycvičení takových záloh by ani nebylo drahé.

Vezmeme-li, že v ročníku je přibližně 100 tisíc lidí a projít kurzem by mělo zájem jen 5 tisíc z nich, měli bychom jen za rok pětkrát více záložníků (nepočítáme-li bývalé vojáky), než doposud. Do deseti let bychom tak vychovali 50 tisíc záložníků, což je více než dvojnásobek stavu naší profesionální armády. Náklady na takový roční výcvik by činily jen asi procento současného rozpočtu na obranu.

Chtějme po vládě dlouhodobou strategii, která připraví armádu včetně dostatečných záloh na obranu naší země. Žádné povinné odvody pak nebudeme potřebovat, a to dokonce ani v případě reálné hrozby. Je lepší dát nyní o trošku více peněz na dobrovolný výcvik záložníků, než později proti jejich vůli vládním příkazem navlékat mladé lidi do uniforem, jak chce současná vláda a ministr Stropnický.

Petr Mach,
předseda Svobodných a poslanec EP

Vyšlo na blogu iDnes.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31