Petr Mach: Musíme si chránit své hranice a svoji kulturu!

Petr Mach: Musíme si chránit své hranice a svoji kulturu!

Migrační vlna, která se valí na Evropu, vyvolává řadu problémů a otázek. Přibývá násilí a lidé se bojí o budoucnost svoji a svých dětí. Jak máme my v České republice na tyto problémy rozumně reagovat?

Svoboda a ochrana hranic

Suverénní stát má své hranice a jeho hlavním úkolem je zajistit bezpečnost a spravedlnost pro své občany.

Nikdo nemá rád, pokud mu někdo jiný něco bere, vnucuje nebo jinak omezuje jeho práva. Lidé by měli být svobodní ve svém rozhodování, co budou dělat, s kým budou spolupracovat, a v co budou věřit – pokud tím neporušují práva druhých. Chceme zkrátka svobodnou zemi pro své občany, ale není v našich silách zachraňovat celý svět.

Tak jako vlastník domu nebo bytu zamyká dveře a sám rozhoduje, koho na svůj pozemek vpustí, má i stát své hranice a rozhoduje, koho na své území vpustí. Máme právo udělit cizinci v nouzi azyl, ale nikoliv povinnost. Nikdo nemá a priori právo usadit se v České republice.

Ten, koho k nám pozveme, musí dodržovat naše zákony a naše zvyklosti. Každý cizinec musí dodržovat stejné zákony jako místní obyvatel. Pro Čechy zde také platí, že neznalosti zákona neomlouvá. A rozhodně nelze připustit, aby se někdo dovolával práva šaría na našem území. Pro občany i cizince musí platit, že jim stát nemá mluvit do obchodních vztahů, ale v životě musí pro všechny platit stejná pravidla.

Multikulturalismus selhal

Je věcí každého, v co věří. Ať si lidé v Saúdské Arábii vyznávají islám. Pokud ale přicestuje na návštěvu muslim k nám, nemůže se zde oženit se dvěma manželkami současně. Nevěra manželky může u nás důvodem k rozvodu, ale rozhodně ne k násilí. My vyznáváme rovnost lidí před zákonem a každého člověka bereme jako samostatného jedince. Když je žena zahalená od hlavy k patě a jde v podřízeném postavení dva kroky za svým mužem, do naší kultury to nepatří.

Multikulturalismus – myšlenka, že vedle sebe můžou bezproblémově žít různé kultury, aniž by se přizpůsobily místním zákonům – selhal. V mnoha francouzských a belgických městech jsou muslimské čtvrti, kde jen bují nezaměstnanost, kriminalita, frustrace a kde vzniká živná půda pro džihádismus. Nedokázali jsme dosud vyřešit problémy s romskou menšinou, tak nevytvářejme v České republice menšiny nové. Bylo by to od nás hloupé a neodpovědné.

Soucit a pravá solidarita

Ostražitost nevylučuje pomoc lidem v nouzi. Jeden nadační fond organizuje pomoc pro skupinu 153 křesťanských uprchlíků z oblasti iráckého Mosulu, ohrožených na životě Islámským státem. Sbírají prostředky od dobrovolníků na jejich převoz do České republiky. To, že se jedná o křesťany, zajišťuje, že jejich soužití zde bude jednodušší. Klademe si otázku, proč bohaté arabské státy podobně nepomáhají muslimským uprchlíkům, jako Saúdská Arábie, která má k dispozici statisíce volných stanů pro náboženské poutníky.

Češi nejsou zlí, tisíce lidí pomáhají při každé humanitární katastrofě všude po světě, dobrovolně a bez donucení. Rozhodně se ale stavíme proti vynucené solidaritě – proti bláznivé myšlence na přerozdělování migrantů na základě povinných kvót. Nechceme si nechat žádné migranty vnutit a ani nechceme u nás držet někoho, kdo u nás být nechce!

Schengen selhal

Bylo praktické mít se sousedy dohodu o odstranění vnitřních hraničních kontrol (Schengen). Schengen se ale v podstatě rozpadl. Francie po teroristických útocích islamistů začala kontrolovat hraniční přechody s Německem i Belgií. Dánsko v reakci na postup migrantů kontroluje hranice s Německem. Své hranice se Slovinskem začalo kontrolovat Rakousko. Pokud by nekontrolovaně začali cestovat migranti z Německa k nám, i my budeme muset kontroly na hranici s Německem obnovit.

Vinou zemí, které nedokázaly ohlídat vnější hranice Schengenu a vinou Německa, které migranty pozvalo, skončilo krátké období, kdy jsme mohli Evropou projíždět pohodlně bez hraničních kontrol.

Závěr

Držme se zdravého rozumu. Nepodléhejme představě, že máme jakousi povinnost vpustit kohokoliv do naší země. Elementární soucit s uprchlíky je přirozenou lidskou vlastností, máme ale právo vybrat si, komu pomůžeme. A máme právo, z bezpečnostních důvodů, když to bude potřeba, obnovit kontroly na hranicích. Islám je nám cizí, ale neveďme s tímto náboženstvím válku, on jistě přetrvá v arabských zemích, a zdaleka ne každý muslim je džihádista a násilník. Máme ale také právo nechtít islám v České republice. A máme odpovědnost zachovat svobodnou a bezpečnou Českou republiku.

 

Petr Mach,
předseda Svobodných a poslanec EP

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31