Petr MACH: Jak má znít otázka v referendu o euru

Petr MACH: Jak má znít otázka v referendu o euru

Referendum je drahá záležitost. Dosud se u nás konalo referendum jen o vstupu do EU. Ani k Lisabonské smlouvě politici, včetně Petra Nečase, nedovolili referendum. Co tedy najednou vede Petra Nečase k prohlášení, že o zavedení eura mají Češi rozhodnout v referendu?

Podezřívám Petra Nečase, že jeho volání po referendu je pokrytecké.

Přesto bych si mu dovolil poradit pár návrhů na konkrétní znění referendové otázky. Petr Nečas zajisté ví, že ke vstupu do eurozóny jsme se zavázali v referendu o vstupu do EU a podle platné smlouvy o zavedení eura v ČR rozhodne Rada EU. O čem tedy máme v referendu rozhodnout?

Jednou možností je tato otázka: „Souhlasíte s tím, aby vláda poprosila EU, aby nerozhodla o zavedení eura v ČR?“ Každý ale uzná, že takové referendum by bylo vyhazováním peněz.

Druhá možnost je, že by ČR odstoupila od smlouvy, kterou jsme se zavázali přijmout euro. Tou smlouvou je ale Smlouva o přistoupení k EU a Lisabonská smlouva: „Souhlasíte s tím, aby ČR vystoupila z EU, aby nemusela zavést euro?“ Tak to ale asi Petr Nečas nemyslel.

Petr Nečas na kongresu ODS řekl: „Unie [se] mění z měnové unie …na unii dluhovou a transferovou… …Byl vytvořen Evropský stabilizační mechanismus, který povede k tomu, že státy musí složit, v případě ČR se bude jednat o desítky miliard korun, v případě záruk dokonce o stovky miliard korun, v případě členství v eurozóně.“ (o ESM zde)

Nečas ale řekl jen půl pravdy: Není to tak, že se EU jaksi sama od sebe mění na dluhovou unii. On sám ji mění. Byl to totiž Petr Nečas, kdo spolu s ostatními premiéry rozhodl 25. března tohoto roku, že změní Smlouvu o fungování EU tak, aby mohli zřídit Evropský stabilizační mechanismus, na nějž se budou muset státy eurozóny po roce 2013 skládat závratnými částkami. V případě ČR má jít o 250 miliard korun.

Toto rozhodnutí Nečas předložil ke schválení našemu parlamentu, který o něm má hlasovat v nejbližší době. Pokud se k něčemu má konat referendum, je to právě tato změna Smlouvy o fungování EU, která má umožnit vytvoření Evropského záchranného mechanismu. Když dluhový mechanismus lidé odmítnou, zůstane eurozóna po právní stránce tím, čím byla, když jsme se ke vstupu do ní zavázali.

Možná Petr Nečas chtěl jen vyjít vstříc kancléřce Merkelové, tak pro ni změnu smlouvy schválil, a teď se mu to rozleželo v hlavě a uvědomil si, jak to bude pro naši zemi drahé, tak dostal nápad s referendem o vstupu do eurozóny.

Pak by ale otázka měla znít: „Souhlasíte, aby vláda v Bruselu sjednala trvalou smluvní výjimku, abychom nemuseli povinně zavést euro?“ Udělejme toto referendum. Hned. Až pak, až to vláda sjedná, ať parlament hlasuje o změně Smlouvy o fungování EU, o té změně, kterou sjednal Petr Nečas a která má eurozónu přeměnit z měnové v dluhovou unii.

Petr Mach je předseda Strany svobodných občanů

 

(Vyšlo jako polemika s Jiřím Pehem v Literárních novinách)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31