Petr Mach: Aktivita europoslanců: Méně je někdy více

Petr Mach: Aktivita europoslanců: Méně je někdy více

Server idnes.cz vydal začátkem srpna článek, v němž hodnotí, jak moc nebo málo čeští europoslanci pracují. Ukážu, za čím se někteří čeští poslanci honí, jen aby byli hodnoceni jako nejpracovitější. Upřímně, méně někdy bývá více.
Hodnocení aktivity europoslanců vychází z žebříčku mepranking.eu, který sponzoruje Evropská unie. Žebříček zohledňuje několik poslaneckých aktivit. Ačkoliv v jedné z nich, v počtu projevů na plénu jsem se umístil na vysoké příčce, v jiné, v počtu parlamentních prohlášení, jsem byl poslední – a jsem na to hrdý.

Evropský parlament chrlí řadu „prohlášení“ a mnohonásobně více jich je navrženo, aniž by nakonec získaly podporu většiny. Ta prohlášení jsou většinou nesmyslná a jediný důvod, proč je poslanci předkládají, je, že na nich honí body do žebříčku, podle kterého je média každý rok hodnotí, jak jsou „aktivní“. Čím více předložených nesmyslů, tím lépe.

„Nejpracovitějším“ českým europoslancem je tak podle serveru idnes.cz Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který sbírá body například za předkládání a podepisování parlamentních prohlášení typu Písemné prohlášení o iniciativě Evropské medové snídaně a Světovém dni včel nebo Písemné prohlášení o ustavení Evropského dne kravaty, v němž vyzývá Komisi, aby zavedla „Evropský den kravaty…s cílem zachovat a posílit vztahy mezi Evropany a jejich vztahy s celým světem.“ V předkládání podobných deklarací se pan kolega Zdechovský dokonce umístil na 6. místě ze 751 členů Evropského parlamentu. Gratulujeme. Většina z těchto parlamentních deklarací byla naštěstí i pro eurofily tak šílená, že nezískala většinovou podporu a nestala se nakonec „prohlášením“ Evropského parlamentu. To však europoslanci nemusí vůbec vadit, body v žebříčku za to má i tak. Osobně nehodlám podobné hlouposti podepisovat a sbírat tak laciné body pro tuzemská média.

Obdobně je tomu v případě návrhů usnesení. Europoslanci mají tendenci si omezené pravomoci Evropského parlamentu kompenzovat tím, že přidávají svá jména pod návrhy nejrůznějších usnesení, v nichž se ve většině případů vyjadřují k situacím po celém světě – odsuzují tu či onu politiku nebo naopak podporují ten či onen program. Pokud bych si měl i zde „vypůjčit“ europoslance Zdechovského, tak ten se připojil k více než 130 návrhům usnesení, za které získává do žebříčku nemalé množství bodů. V návrzích usnesení se vyjadřuje například k situaci v Myanmaru, Malawi, Bahrajnu, Tádžikistánu, Kambodži, Nigérii, Kongu, Etiopii nebo v Zimbabwe… Evropští poslanci si tak hrají na pány světa a s vážnou tváří kárají světové diktátory za neúctu k LGBT menšinám. K podobným usnesením se nehodlám přidávat. Je tedy logické, že v tomto i předchozím sledovaném „ukazateli“ zaostávám.

Předložil a podepsal jsem návrh jediného usnesení – návrh na vyslovení nedůvěry Evropské komisi. K té se výjimečně nepřidal kolega Zdechovský ani Telička.

Podobná situace s „naháněním“ bodů se odehrává i při podávání tzv. parlamentních otázek (písemných interpelací). Sám je využívám, pokud potřebuji od Komise či Rady získat informaci, která není veřejně přístupná, v počtu interpelací jsem asi v průměru. Ti „nejpracovitější“ kolegové se však ptají na informace, které si mohou snadno najít přes google nebo na europarlamentním webu. Cíl jejich otázek je jediný: získat v žebříčku aktivity další body. Přestože jednací řád Evropského parlamentu umožňuje každému europoslanci položit nejvýše 5 parlamentních otázek měsíčně. Limit přesto řada poslanců nedodržuje a pokládají jich několik stovek ročně. Důvod je opět jediný – získat body do žebříčku. Poslanci tak mají body např. za dotaz Komisi, jak hodlá prosazovat zájmy Evropské unie a členských států na Měsíci. Novináři se už nezajímají, na co se kdo zeptal. Důležité je být vysoko v žebříčku.

V Evropském parlamentu jsem v opozici. Naproti tomu poslanci KDU-ČSL, TOP09, ČSSD a ANO tvoří velkou koalici. Na rozdíl od nich většinu hlasování prohrávám. Využívám ale možnost mluvit k poslancům. V počtu proslovů na plenárním zasedání Evropského parlamentu jsem mezi europoslanci z ČR skončil na druhém místě. Celkově patřím mezi 751 poslanci mezi horních 20 procent, kteří se svými projevy v Evropském parlamentu vystupují nejčastěji. To už ale idnes nepovažovala za vhodné zmínit. Tím spíš, že jsem v Evropském parlamentu v projevu např. kritizoval politiku přimíchávání biopaliv a osobu Andreje Babiše.

V Evropském parlamentu hlasuji a budu hlasovat proti každé přicházející nesmyslné regulaci, ať jsou to kvóty na přerozdělování migrantů nebo kvóty na přimíchávání biopaliv. Hlasuji proti všem návrhům, které omezují suverenitu České republiky a které omezují svobodu občanů. Naopak vždy bych hlasoval pro návrhy, které svobodu občanů zvyšují. Budu nadále na plénu Evropského parlamentu upozorňovat na negativní důsledky bruselských nápadů a budu interpelovat Komisi ve věcech, na nichž má Česká republika a její občané zájem.

Nebudu však na rozdíl od Tomáše Zdechovského a mnoha dalších podepisovat a předkládat kdejaký nesmysl jen proto, abych získal body v žebříčku aktivity europoslanců. Jsem stoprocentně přesvědčen o tom, že voliči, kteří dali Svobodným ve volbách do Evropského parlamentu svůj hlas, by si to nepřáli.

16. srpna 2016

Petr Mach
předseda Svobodných a poslanec EP

Článek vyšel zde na Idnes

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video


Libor Vondráček v OVM prosazoval striktní zásadu „na státních budovách jen české vlajky“, podpořil okamžité zrušení trestného činu „práce pro cizí moc“ bez náhrady a zdůraznil obecnou skepsi ke „vágním“ skutkovým podstatám i symbolické politice gest, čímž vyvolal ostré střety s Vítem Rakušanem a Janem Bartoškem o bezpečnost, symboly a zahraničně‑politický kompas státu.​

Vlajky na státních budovách

  • Vondráček trval na tom, že na veřejných budovách mají viset pouze české a zemské/krajské vlajky; cizí vlajky (včetně EU) by nevyvěšoval a preferuje výjimku jen při státních návštěvách.​
  • Moderátor a Rakušan akcentovali rozpor: proč šla dolů jen ukrajinská vlajka; Bartošek to označil za pokrytectví a slabý signál směrem k napadené zemi a k hodnotám zahraniční politiky.​

EU vlajka a symbolika

  • Na dotaz, zda by na Sněmovně ponechal vlajku EU, Vondráček uvedl, že by nechal „jen českou“, tedy EU vlajku by nesl; připomněl, že „na Hradě před Zemanem také nebyla“.​
  • Rakušan a Bartošek zdůraznili význam symbolů (vlajky, vlčí mák) jako srozumitelných signálů o hodnotách a směrování státu; kritizovali relativizaci symbolů a přirovnání ke klubovým praporům.​

„Práce pro cizí moc“ (§ 318a) a bezpečnost

  • Vondráček označil paragraf za „vágní“ a typický pro totalitní praktiky; prosazuje jeho „zmizení z právního řádu“ bez náhrady, s odkazem na už existující přesnější skutkové podstaty (vyzvědačství apod.) a riziko selektivního postihu verbálních projevů.​
  • Rakušan uvedl konkrétní případy, které podle něj bez dané normy nebylo možné postihnout (vynášení necitlivých, ale nezutajovaných informací z MZV; systematické fotografování politiků, jejich rodin a kritické infrastruktury pro cizí moc), přičemž podmínkou je prokázání úmyslu a vazby na cizí moc.​
  • Radek Vondráček (ANO) potvrdil snahu paragraf zrušit a odmítl, že by záměrem bylo oslabit bezpečnost; připustil debatu o rozšíření vyzvědačství, ale ne o udržení „pendrekového“ ustanovení.​

Rétorické střety a pozicování

  • Vondráček zdůraznil, že jeho stanovisko k vlajkám je konzistentní od roku 2021 a není projevem antiukrajinství; připomněl legální rámce pro vyvěšování cizích vlajek a kontroverze kolem „bikolóry“ na NM.​
  • Rakušan mluvil o „změně kompasu“ nové vládní většiny: sundání ukrajinské vlajky, ticho v programovém prohlášení o Ukrajině, úmysl zrušit klíčový bezpečnostní paragraf; varoval před dopady na obranu proti cizím vlivům.​
  • Bartošek označil krok za protiukrajinskou akci a symbol izolace; zdůraznil, že přes symboly stát sděluje hodnoty a spojence; vyzval k respektu k hrdinům a bojům o svobodu.​

Kontext a závěr pořadu

  • Debata o vlajkách rámovala širší konflikt o hodnoty a bezpečnostní politiku; v závěru pořad přešel k ekonomickým tématům (HDP, inflace, sazby ČNB), která s první částí kontrastovala mírou konsenzu odborníků.​
  • Vondráčkův výkon profiloval Svobodné jako zastánce „institucionální střídmosti“ v symbolech, národního rámce na budovách a tvrdého požadavku na přesnost trestního práva, i za cenu sporu s bezpečnostní komunitou a kritiků v koaliční části opozice.​

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31