Petr Mach: Aktivita europoslanců: Méně je někdy více

Petr Mach: Aktivita europoslanců: Méně je někdy více

Server idnes.cz vydal začátkem srpna článek, v němž hodnotí, jak moc nebo málo čeští europoslanci pracují. Ukážu, za čím se někteří čeští poslanci honí, jen aby byli hodnoceni jako nejpracovitější. Upřímně, méně někdy bývá více.
Hodnocení aktivity europoslanců vychází z žebříčku mepranking.eu, který sponzoruje Evropská unie. Žebříček zohledňuje několik poslaneckých aktivit. Ačkoliv v jedné z nich, v počtu projevů na plénu jsem se umístil na vysoké příčce, v jiné, v počtu parlamentních prohlášení, jsem byl poslední – a jsem na to hrdý.

Evropský parlament chrlí řadu „prohlášení“ a mnohonásobně více jich je navrženo, aniž by nakonec získaly podporu většiny. Ta prohlášení jsou většinou nesmyslná a jediný důvod, proč je poslanci předkládají, je, že na nich honí body do žebříčku, podle kterého je média každý rok hodnotí, jak jsou „aktivní“. Čím více předložených nesmyslů, tím lépe.

„Nejpracovitějším“ českým europoslancem je tak podle serveru idnes.cz Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který sbírá body například za předkládání a podepisování parlamentních prohlášení typu Písemné prohlášení o iniciativě Evropské medové snídaně a Světovém dni včel nebo Písemné prohlášení o ustavení Evropského dne kravaty, v němž vyzývá Komisi, aby zavedla „Evropský den kravaty…s cílem zachovat a posílit vztahy mezi Evropany a jejich vztahy s celým světem.“ V předkládání podobných deklarací se pan kolega Zdechovský dokonce umístil na 6. místě ze 751 členů Evropského parlamentu. Gratulujeme. Většina z těchto parlamentních deklarací byla naštěstí i pro eurofily tak šílená, že nezískala většinovou podporu a nestala se nakonec „prohlášením“ Evropského parlamentu. To však europoslanci nemusí vůbec vadit, body v žebříčku za to má i tak. Osobně nehodlám podobné hlouposti podepisovat a sbírat tak laciné body pro tuzemská média.

Obdobně je tomu v případě návrhů usnesení. Europoslanci mají tendenci si omezené pravomoci Evropského parlamentu kompenzovat tím, že přidávají svá jména pod návrhy nejrůznějších usnesení, v nichž se ve většině případů vyjadřují k situacím po celém světě – odsuzují tu či onu politiku nebo naopak podporují ten či onen program. Pokud bych si měl i zde „vypůjčit“ europoslance Zdechovského, tak ten se připojil k více než 130 návrhům usnesení, za které získává do žebříčku nemalé množství bodů. V návrzích usnesení se vyjadřuje například k situaci v Myanmaru, Malawi, Bahrajnu, Tádžikistánu, Kambodži, Nigérii, Kongu, Etiopii nebo v Zimbabwe… Evropští poslanci si tak hrají na pány světa a s vážnou tváří kárají světové diktátory za neúctu k LGBT menšinám. K podobným usnesením se nehodlám přidávat. Je tedy logické, že v tomto i předchozím sledovaném „ukazateli“ zaostávám.

Předložil a podepsal jsem návrh jediného usnesení – návrh na vyslovení nedůvěry Evropské komisi. K té se výjimečně nepřidal kolega Zdechovský ani Telička.

Podobná situace s „naháněním“ bodů se odehrává i při podávání tzv. parlamentních otázek (písemných interpelací). Sám je využívám, pokud potřebuji od Komise či Rady získat informaci, která není veřejně přístupná, v počtu interpelací jsem asi v průměru. Ti „nejpracovitější“ kolegové se však ptají na informace, které si mohou snadno najít přes google nebo na europarlamentním webu. Cíl jejich otázek je jediný: získat v žebříčku aktivity další body. Přestože jednací řád Evropského parlamentu umožňuje každému europoslanci položit nejvýše 5 parlamentních otázek měsíčně. Limit přesto řada poslanců nedodržuje a pokládají jich několik stovek ročně. Důvod je opět jediný – získat body do žebříčku. Poslanci tak mají body např. za dotaz Komisi, jak hodlá prosazovat zájmy Evropské unie a členských států na Měsíci. Novináři se už nezajímají, na co se kdo zeptal. Důležité je být vysoko v žebříčku.

V Evropském parlamentu jsem v opozici. Naproti tomu poslanci KDU-ČSL, TOP09, ČSSD a ANO tvoří velkou koalici. Na rozdíl od nich většinu hlasování prohrávám. Využívám ale možnost mluvit k poslancům. V počtu proslovů na plenárním zasedání Evropského parlamentu jsem mezi europoslanci z ČR skončil na druhém místě. Celkově patřím mezi 751 poslanci mezi horních 20 procent, kteří se svými projevy v Evropském parlamentu vystupují nejčastěji. To už ale idnes nepovažovala za vhodné zmínit. Tím spíš, že jsem v Evropském parlamentu v projevu např. kritizoval politiku přimíchávání biopaliv a osobu Andreje Babiše.

V Evropském parlamentu hlasuji a budu hlasovat proti každé přicházející nesmyslné regulaci, ať jsou to kvóty na přerozdělování migrantů nebo kvóty na přimíchávání biopaliv. Hlasuji proti všem návrhům, které omezují suverenitu České republiky a které omezují svobodu občanů. Naopak vždy bych hlasoval pro návrhy, které svobodu občanů zvyšují. Budu nadále na plénu Evropského parlamentu upozorňovat na negativní důsledky bruselských nápadů a budu interpelovat Komisi ve věcech, na nichž má Česká republika a její občané zájem.

Nebudu však na rozdíl od Tomáše Zdechovského a mnoha dalších podepisovat a předkládat kdejaký nesmysl jen proto, abych získal body v žebříčku aktivity europoslanců. Jsem stoprocentně přesvědčen o tom, že voliči, kteří dali Svobodným ve volbách do Evropského parlamentu svůj hlas, by si to nepřáli.

16. srpna 2016

Petr Mach
předseda Svobodných a poslanec EP

Článek vyšel zde na Idnes

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31