„V novém ústavním systému přímo voleného prezidenta máme dva druhy vlád: vlády sněmovní a hradní.“
Ministr Kalousek a politici nedávno padlé vládní koalice naříkají nad tím, že prezident Zeman prý nerespektuje ústavní tradice. Měli by raději naříkat nad vlastní nekompetentností.
Nečasova vláda se na základě nevýrazných argumentů rozhodla pro neobyčejné množství novelizací Ústavy. To je spíš důkaz neúcty k ústavním zvyklostem, než projev nějakého respektu. Zasloužilo by si to podrobnější rozbor, ale pravděpodobně všechny změny ústavní pořádek poškodily, místo, aby něco zlepšily. Jednou ze změn byla také přímá volba prezidenta. Nesmyslná z hlediska našich ústavních tradic, hlavně ale naprosto diletantsky provedená.
Jak k tomu došlo? Při poslední nepřímé volbě se děly opravdu nepěkné věci. Objevily se odposlechy, vyhrožování, vydírání a mnoho jiných nepěkností. Hned po volbě vystoupil tuším Přemysl Sobotka (ODS) s vyjádřením, že za všechny nepěknosti může Ústava a že by propříště měl být prezident volen v přímých volbách, aby se něco podobného již neopakovalo. Každý, kdo trochu rozumí politice, věděl, že to je lživé tvrzení, které má zamaskovat opravdu nepěkné chování tehdejší Topolánkovy koalice. Ústava za to nemohla.
Nečasova vláda bez dostatečné rozpravy změnila způsob prezidentské volby. Nejspíš z pohodlnosti se odmítla zabývat ‚nezamýšlenými negativními důsledky připravované novelizace‘, jak se obvykle nazývá legislativní zmetek v hantýrce vládních důvodových zpráv.
Dnes Nečasova koalice sklízí, co zasela. Prezident má z hlediska Ústavy stejně silný mandát, jako Sněmovna. Z hlediska aktuální politické situace má mandát nekonečněkrát silnější. Doposud bývalo zvykem, že nepřímo volený prezident vyjednává s politickými stranami o podobě koalice, o kterou by se vláda opírala. Přímo volený prezident k tomu nemá žádný důvod. Právo jmenovat předsedu vlády mu dává možnost přinejmenším na několik měsíců jmenovat vládu, která se neopírá o podporu ve Sněmovně. Místo toho se opírá o podporu hradu. Není to žádná úřednická vláda, ani vláda odborníků. Je to prostě zcela logický důsledek novelizace Ústavy. Je to prezidentská vláda. Pravděpodobně je to nechtěný důsledek hloupé změny Ústavy.
Každopádně první Topolánkova vláda, která nikdy nezískala důvěru, ale na několik měsíců nahradila vládu Paroubkovu, byla tehdy považována za něco, co by opravdu raději nemělo být. Jenže u přímo voleného prezidenta už tomu tak není. Je to čistě prezidentská vláda, která nepotřebuje sněmovní většinu a je zcela legitimním nástrojem, který může prezident kdykoli použít, když se mu to bude hodit. Jeho mandát je mnohem zřetelnější, než věrohodnost roztříštěné sněmovny. Vláda, která nemá důvěru Sněmovny, ale svůj mandát odvozuje od prezidenta, zcela naplňuje článek 2: ‚Lid je zdrojem veškeré státní moci.‘ První Topolánkova vláda nemohla svou moc odvozovat od lidu, a proto byla jen nutným zlem. Rusnokova vláda má legitimní právo 30 dnů vládnout bez parlamentní podpory a bude-li jmenována podruhé po nezískání důvěry, prodlouží si legitimní mandát o dalších třicet dnů. Na rozdíl od Nečasovy vlády v demisi, která by neměla dělat žádná závažná rozhodnutí, Rusnokova vláda může dělat legitimně vše, k čemu nepotřebuje Sněmovnu. V systému přímo voleného prezidenta máme dva druhy vlád: sněmovní a hradní. Rusnokova vláda bude první legitimní hradní vládou v našich dějinách. Není porušením ústavních tradic, protože novou tradici právě zahajuje.
Prezidentu Zemanovi lze vyčítat jediné: že zatím nemá odvahu veřejně říci, že v novém ústavním systému bude Rusnokova vláda první hradní vládou. Maskuje to povídáním o vládě odbornické či úřednické.
Nikterak se z upraveného znění Ústavy a současné situace neraduji. Opakuji své tvrzení, že všechny změny Ústavy ji zhoršily. Ale nyní mi připadá Kalouskův nářek a lkaní ODS jako zcela nemístné. Pokud si Kalousek a ODS hradní vlády nepřáli, měli více přemýšlet nad vyvážeností ústavního pořádku dříve, než do něj zasáhli. Měli by si rvát zbytky vlasů a veřejně přiznat: Úplně jsme to zvorali! Naříkat mohou jen nad svou nekompetentností.
Jiří Payne je místopředsedou Svobodných
