Ekonom a předseda pravicové euroskeptické Strany svobodných občanů Petr Mach nenechal v hodnocení Nečasovy vlády za rok 2012 nit suchou. Podle něho škodí ekonomice a diskredituje pravicovou politiku v očích občanů. Vláda se označuje za pravicovou, ale pravicovou politiku nedělá.
Mach kritizuje takzvané církevní restituce, důchodovou reformu i na ně navazující zvyšování daní. Tyto věci podle něho nejen jdou proti vůli většiny občanů ČR, ale jsou i ekonomicky nerozumné, na což upozorňuje i odborná ekonomická veřejnost.
Zvyšování daní na rekordní úroveň
“Prokáže se, že to, že vláda zvyšuje daně na rekordní úroveň, která nemá v historii moderní České republiky obdoby, nic pozitivního nepřinese. Chybějící prostředky na důchodovou reformu a církevní restituce to nakonec stejně nejspíš nepřinese, pouze to podváže ekonomiku. Zadlužování ke všemu dále roste. Navíc není žádná jistota, že další vláda penzijní reformu nezruší. Daně asi zůstanou bohužel stále vysoké. Hlavním dědictvím této vlády bude rekordní zvýšení státního dluhu, rekordní zvýšení daní a nepromyšlené reformy, ze kterých zůstane spíše pachuť,“ řekl ParlamentnímListům.cz bývalý poradce prezidenta Václava Klause Petr Mach.
Mach se nediví, že česká ekonomika neroste. “Naše ekonomika je totálně přeregulovaná a předaněná. Velice negativní je to, že když se vláda zadlužuje a půjčuje si od bank, tak vytěsňuje soukromé investice a banky raději půjčují jí, než aby půjčily na různé podnikatelské projekty. Na půjčky podnikatelům potom bankám nezbývá. Čili vytěsňování soukromých investic vládními půjčkami je jednou z příčin toho, že ekonomika neroste. Další příčinou jsou vysoké daně. Mnohé z nich jsou již za Lafferovým bodem a vláda jejich zvyšováním dusí ekonomiku, aniž by se jí dařilo vybrat více peněz do státního rozpočtu,“ zlobí se Mach.
Ekonomiku podle něho brzdí i mnohamiliardová podpora takzvaných obnovitelných zdrojů energie: “Vláda navíc pokračuje v podpoře fotovoltaické energie a dalších takzvaných obnovitelných zdrojů energie. Na to se proplýtvají desítky miliard korun, které kdyby nebyly směřovány tam, mohly se použít na smysluplné projekty, které by podpořily ekonomický růst. Pokud se masivně investují peníze do něčeho, co je neefektivní, tak se to logicky musí odrazit v tom, že ekonomika neroste“.
Drahé potraviny: dvakrát vyšší DPH než v Německu
Příčinu stagnace české ekonomiky Mach vidí také v tom, že vláda sice slibovala, že bude bojovat s byrokracií a usnadní život podnikatelům méně regulacemi a papírováním, přitom ale činí spíše opak.
“Vláda slibovala jednotné inkasní místo, jedno přiznání místo třech: daňového, zdravotního a sociálního. Nic z toho neudělala. Naopak vláda komplikuje podnikání vším možným. Například pokud zde máme některé podnikatele v oblasti solárních panelů, kteří nedostávají žádné dotace, tak vláda jim komplikuje podnikání tím, že instalovat zařízení může jen certifikovaná osoba. To je jeden příklad za všechny. Vláda má vždy plná ústa řečí o omezování byrokracie, ale končí to stále větším omezováním svobod občana řídit si svůj život po svém,“ upozorňuje Mach.
Vysoká cena potravin v Česku oproti Německu je podle Macha dána i vyšším DPH v ČR: “Když se podíváme na DPH, tak u nás je daň z přidané hodnoty oproti Německu prakticky dvojnásobná, když oni mají sedm a my máme patnáct procent, je jasné, že se to na ceně nějak projeví. Například jogurt, který by v Německu stál v přepočtu 10,70 korun, tak u nás bude stát 11,50. Lidé pak jezdí nakupovat do Německa, propálí nějaký benzín, ztratí čas, který mohli věnovat jiné práci a to také přináší náklady, které české ekonomice neprospívají. Nemluvě o tom, že čeští prodejci přicházejí o tržby.“
Vláda se nevyvázala z eura
Mach kritizuje Nečasovu vládu i z hlediska obrany národních zájmů proti Evropské unii. “Mě mrzí, že naše vláda jednoznačně v Bruselu neřekla, že euro nechceme. Pořád se chodí kolem horké kaše a mlčky se předpokládá, že Brusel může kdykoli euro u nás zavést, jak je to dle přístupových smluv. A naše vláda jenom říká: teď ne. Ale nezpochybňuje náš závazek jako takový. Kdyby vláda za něco stála, měla by jasně říci, že u nás v České republice euro nechceme. Nečas neprosadil ani referendum o euru,“ zmiňuje ekonom.
Podle něho s tím navíc souvisí další hrozby: “O to nebezpečnější pak je, když vláda souhlasila s takzvanou dluhovou unií ESM, která nás zavazuje v okamžiku přijetí eura zaplatit 350 miliard korun. Podobně v případě bankovní unie vláda nezajistila, aby matky nemohly přeměnit své dcery v pobočky. Potom budou moci jednoduše vysát peníze od českých střadatelů.“
Lze nějaké kroky vlády označit jako pravicové a pochválit je? “Pochválit? No. Že snižuje deficit rozpočtu. Ale snižuje ho strašně málo a celkové zadlužení stále obrovsky narůstá. To je velmi chabý výsledek. Deficit sníží o pár miliard, místo toho, aby se snižoval o desítky miliard a hospodařilo se nakonec vyrovnaně. I tato takzvaně pravicová vláda provozuje žití na dluh. Plánovali ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu, nic takového není. Plánovali vyrovnání státního rozpočtu do roku 2016. Tento cíl se úplně ztratil. Takže je lepší, když deficit je sto miliard, a ne 160 miliard, ale je to opravdu chabé,“ zdůrazňuje Mach.
Nepromyšlené reformy
Mach upozorňuje, že s bobtnáním státu dochází k rozpadu jeho funkcí. Lze to přirovnat k tomu, že je spousta neužitečného tuku, který ochromuje svalstvo. Stejně jako kolabuje tlustý člověk, kolabuje i tlustý stát. Navíc vláda provádí reformy neodborně a destabilizuje to, co jakž takž fungovalo.
“Nejhorší je, že dochází k pozvolnému rozpadu státu. Řada věcí přestává fungovat. Úřady nevědí, jak mají spočítat podpisy na petici, schválí se povinná sKarta pro výběr dávek, pak zase ne, nefunguje registr vozidel. Je to plácání ode zdi ke zdi. Kdyby vláda nedělala takové rádoby reformy, které jsou mnohdy nákladné, a stát stabilizovala, aby se nezadlužoval a snížila by daně, tak by udělala lépe. Dělají pseudoreformy typu penzijní reformy a církevních restitucí, zatímco se jim stát rozpadá pod rukama,“ míní Mach.
Stát nelze uhlídat. Musí dojít k systémové změně
Podle něho se není čemu divit, že narůstá byrokracie a neefektivita, protože tak obrovské množství agend a úředníků nemůže několik ministrů uhlídat. Problém je podle něho systémový. Stát by se měl zeštíhlit a nebrat lidem tolik peněz, aby se nerozkradly.
“Několik ministrů vlády má pod sebou moloch, který je neuřiditelný. Mají ambici ročně rozhodovat o tisíci miliardách korun vybraných od občanů. Rozhodují o detailních aspektech životů lidí. To se nedá ukočírovat a nelze ty peníze uhlídat. Měli bychom mít vládu, která uzná, že lidé jsou schopni si řídit spoustu svých vlastních záležitostí a rozhodovat o svých penězích. Za současného stavu, i kdybychom zvolili do vlády Mirka Dušína a Rychlé šípy, tak to prostě nemohou uhlídat a spousta peněz se utratí neefektivně, nebo je rozkradou nižší složky. Čili je naivní myslet si, že když tam bude někdo poctivý, tak se krást nebude. Nebude se krást osobně, ale těch tisíc miliard a ta spousta předpisů a razítek jako příležitostí pro korupci nelze uhlídat. Nechme peníze lidem. Nechme lidem jejich životy. Stát se stal neuhlídatelným a neovladatelným, potřebujeme radikální změnu, abychom ho dostali pod kontrolu,“ vyzývá Mach.
Vláda zdiskreditovala pravici na dlouhá léta dopředu
Petr Mach se obává, že Nečasova vláda diskredituje pojem pravice a pravicová politika v myslích českých občanů a bude trvat dlouho, než dojde k jeho rehabilitaci: “Všude kolem sebe slyším, jak lidé nadávají na pravici. Spojují si jí totiž mylně s nynější vládou. Ti lidé nadávající na pravici jsou často přitom ale jedinci, kteří mají v jádru selský rozum, tedy smýšlení pravicové. Ti lidé jsou zmatení a volí potom levici, nebo nejdou volit vůbec. To je škoda. Pravice byla vládou Nečase zdiskreditovaná a čeká nás pár let stagnace, než dojde k nějaké obrodě.“
Mach očekává, že vláda patrně přežije. “Ta vláda se bude tak nějak plácat. Bude zachraňována tu Peakeovou, tu Bártou, tu Bémem, tu Pekárkem, prostě někým. Ta vláda prosadila církevní restituce a důchodovou reformu a teď to bude chtít jen doklepat. Z hlediska ekonomiky bude pokračovat stagnace. HDP kolem nuly, plus minus,“ uzavřel ekonom.
