Parlamentní listy: Svobodní demonstrují před finančními úřady

Parlamentní listy: Svobodní demonstrují před finančními úřady

REPORTÁŽ Svobodní se nastěhovali před finanční úřady v celé republice. Ve dnech, kdy finišuje podávání daňových přiznání, upozorňují na byrokracii a sbírají podpisy proti zavedení nových registračních pokladen.

Před finančním úřadem v těchto dnech těžko zaparkujete. Výjimkou není ani Valašské Meziříčí. Tady v pondělí rozdával letáky a organizoval podpisovou akci i místopředseda Strany svobodných občanů Tomáš Pajonk. „Celkově za dva dny bude pokryto asi 105 úřadů z celkového počtu. Zaměřili jsme se na větší a střední finanční úřady. Ve Zlínském kraji je ale účast našich lidí stoprocentní, protože tady máme spoustu příznivců, takže se petice podepisuje třeba i ve Valašských Kloboukách,“ popsal Pajonk.

I s pokladnami budou podnikat na černo

Těsně před vchodem na místní finanční úřad rozbyli Svobodní svůj stánek, kde mohli lidé petici proti zavedení nových registračních pokladen podepisovat. „Vadí mi tyhle státní kontroly a dozor ve všem. Někteří podnikatelé jsou rádi, že vůbec přežijí,“ uvedla paní Jitka, která je na mateřské dovolené a žije prý jen z životního minima, při podepisování archu. Někteří lidé už věděli, o co jde, další se ptali, proč Svobodným pokladny vadí. „Zaznamenali jsme i hlasy, které naopak podporují zavedení pokladen, protože se lidé domnívají, že bude potrestáno podnikání na černo. Těmto lidem se snažíme vysvětlit, že v žádné zemi se takového efektu nedocílilo,“ uvedl Pajonk.

Živnostníci zaplatí minimálně 10 000 korun

Svobodní tvrdí, že registrační pokladny budou znamenat vysoké náklady pro malé živnostníky. Pořizovací cena se totiž může pohybovat od pěti až po 15 tisíc korun a pokud si koupí podnikatel i jednu do zálohy, tak si sáhne hlouběji do kapsy. „Ti, co budou chtít nařízení obejít, tak si stejně nějaké kličky vymyslí a kdo chce poctivě podnikat, tak bude mít jen další náklady navíc,“ upozornil Pajonk. Zatím není jisté, jaký typ pokladny bude nutné používat. „I kdyby se cena pokladny pohybovala na nejnižší předpokládané hodnotě, pokud si pořídí dvě, což budou podnikatelé muset, tak to znamená třeba i ztrátu téměř měsíčního zisku. A to může být pro některé živnostníky velký problém,“ uvedl místopředseda Svobodných.

ČSSD prý pracuje proti podnikatelům

Svobodní nevidí výhodu ani v tom, že by si s účtenkami mohli lidé pohrát v loterii. „Zkušenosti ze Slovenska jsou takové, že zpracování jedné účtenky, která přijde na finanční úřad, aby ji někdo zadal do loterie, stojí tři nebo čtyři koruny. Takže stát má i výdaje s tím, že musí loterii provozovat,“ podotkl Pajonk. „Lidé nakonec zjistí, že výhry jsou tak malé, že jim ani nestojí za to lepit doklady na korespondenční lístek a posílat je,“ dodal. Jde o rychlou petici. Za dva dny chtějí Svobodní sesbírat podpisy a archy pak předat na Úřad vlády. Reakci by měli mít do 30 dnů. „Jde nám o to, aby bylo vidět, že je někdo schopen se za živnostníky postavit. Sociálně demokratická vláda to úplně v zájmu nemá. Kdysi označili živnostníky za parazity, pak řekli, že to nemysleli vážně. Jenže dělají spíš všechno pro to, aby jim živnostníci nevěřili,“ dodal s tím, že o tom svědčí nejen snaha zavést registrační pokladny, ale i plán týkající se snížení daňových paušálů.

Někteří živnostníci se raději nechají zaměstnat

Svobodní chtějí upozornit na to, že problémem podnikání v republice nejsou na prvním místě daně, ale množství nařízení, omezení a regulací. „Lidé jsou z toho strašně unavení. Potkali jsme řadu podnikatelů, kteří končí. Říkali nám, že už podávali poslední daňové přiznání a že pro ně nemá už živnost význam. Jsou unavení z byrokracie,“ uvedl Pajonk. „Dlouhodobě to vede k tomu, že na trhu neuspějí ti lidé, kteří umí prodat, ale ti, kteří umí správně vyplnit formulář. To není legrace, že existuje střední škola, kde přímo v popisu je, že se studenti učí vyplňovat formuláře nutné pro získání dotací z Evropské unie. Naprosto rozumím rodičům, že tam děti dají, ale právě tohle ukazuje, že tento systém je naprosto zrůdný. Představte si, že někomu řeknete: Tvoje úloha v životě je umět vyplňovat formuláře. Tím pomůžeš společnosti. Těchto lidí je mi trošku líto. Jenže bude jich více a více,“ dodal.

Vláda štve lidi proti sobě

Tomáš Pajonk kritizuje to, že vláda prý staví proti sobě různé skupiny lidí. V tomto případě podnikatele a zaměstnance kvůli výši daní. „Tvrdí, že podnikatelé mají nižší daně. Jenže zvýšit daně přeci není správná cesta. Měli by naopak snížit daně zaměstnancům. Vlády vráží klín mezi pracující lidi a štvou je proti sobě. Vytváří to pak zbytečný tlak a frustraci ve společnosti,“ upozornil Pajonk s tím, že Svobodní jsou pro menší zdanění, menší regulace a menší centralizaci.

Vyšlo v ParlamentniListy.cz

Petici si můžete stáhnout zde.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Rozhovor Mariána Barana s místopředsedou Svobodných Miroslavem Havrdou, krajským zastupitelem Královéhradeckého kraje, byl ukázkou toho, jak vypadá politická debata, když se nebojí jít proti pohodlnému mediálnímu konsenzu. Havrda, sám lékař, mluvil věcně a bez zbytečných emocí i o tématech, u kterých se běžně sklouzává k nálepkování, a právě proto stál rozhovor za pozornost.

Hned na úvod se dostal ke kauze Thomase Paunkera a vyplouvajícím faktům o hnutí STAN. Havrda upozornil na nepříjemný paradox, tedy že zatímco tak závažná fakta by měla řešit policie, velká média o nich mlčí, a přitom se stejná média podrobně věnují marginálním kauzám politických oponentů. Ocenil, že jde o dobře odzdrojovaná a ověřitelná tvrzení, a řekl, že teď bude klíčové sledovat, zda policie skutečně odvede svou práci, nebo zda se věci opět zametou pod koberec.

Velký prostor patřil kritice prezidenta Petra Pavla, kterou Havrda vedl s chirurgickou přesností, bez laciných urážek. Odmítl nazývat prezidenta hlupákem, jak to udělal moderátor, a naopak zdůraznil, že jde o člověka, který celý život vydával rozkazy a kompromis v jeho chování prostě nikdy pořádně nenastal. Havrda místo osobních nálepek pojmenoval konkrétní problém: prezident podle něj opakovaně přešlapuje přes ústavu, brzdí legitimní proces obnovy po demokratických volbách a porušil vlastní slib být prezidentem všech. Konkrétní a prakticky uchopitelný byl i jeho návrh, aby parlament zvážil zastavení měsíční apanáže sto tisíc korun pro manželku prezidenta, protože jde podle něj o tradici, nikoliv o ústavní povinnost.

Havrda přitom nešetřil ani takzvané hradní žurnalisty, kterým podle jeho slov Hrad platí za oslavné články, a jako konkrétní příklad zmínil fotografie z Blesku, které prezidenta soustavně staví do zářivého světla. Otevřeně řekl, že takové peníze by měly jít raději do zdravotnictví, aby nemocnice nekrachovaly kvůli podfinancovaným pojišťovnám, a nikoliv na vytváření obrazu na objednávku.

Zajímavý byl i jeho pohled na neziskový sektor. Havrda upozornil, že organizace typu Člověk v tísni hospodaří s rozpočty v řádu miliard korun na platy, přičemž občané často nemají přehled, odkud tyto peníze skutečně pocházejí, ať jde o zahraniční státy nebo nadnárodní instituce. Podle něj by Česko mělo zavést transparentní evidenci zahraničního financování podobnou americkému modelu, protože bez ní nelze vyloučit, že některé neziskovky slouží zájmům jiných než českých občanů, kteří demokraticky zvolili současnou vládu.

Havrda se jako lékař vyjádřil i k větrným elektrárnám, a to z pozice člověka, který má za sebou konkrétní zkušenost z terénu, konferenci v Mikulově i cestu skrz stovky větrníků směrem na Vídeň. Popsal zdravotní rizika spojená s nízkofrekvenčním duněním, na které dlouhodobě upozorňuje jeho kolega, ušní specialista doktor Zlínský, a doplnil vlastní neurologický pohled na to, jak dlouhodobá expozice takovým vlnám může organismus zatěžovat. Nechal zaznít i praktickou výhradu k ekologii celého řešení, tedy že vyřazené kompozitové lopatky se dnes ve velkém vozí z Německa do Česka, protože jejich recyklace nikdo pořádně nedořešil.

Na téma evropské regulace Chat Control byl Havrda věcný a přesný v detailech, které v mediálním zkratkovém podání obvykle chybí. Vysvětlil, jak první, dobrovolná verze nařízení prošla evropským parlamentem díky nízké účasti poslanců v létě, a upozornil, že chystaná druhá verze by narozdíl od té první měla zavést povinnou a trvalou kontrolu komunikace na sociálních sítích, což podle něj představuje zásadní krok od dobrovolného nástroje k plošné digitální kontrole občanů.

K úvaze o možných nástupcích na Hradě přistoupil Havrda se střízlivějším nadhledem než častá mediální hysterie. Připomněl, jak těsný byl v poslední volbě výsledek mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou, a otevřeně přiznal, že představa druhého kola mezi Nerudovou a premiérem Babišem by byla přinejmenším zajímavou zkouškou pro celý politický systém. K Nerudové samotné byl kritický, poukázal na její vystupování v europarlamentu, kde jí podle něj chybí argumenty a nahrazuje je nálepkováním oponentů, což považuje za špatný vzor pro veřejnou debatu. Naopak s uznáním zmínil svou kolegyni z partaje, konkrétně Adrianu Čepižákovou, která se podle něj v době covidových restrikcí zachovala charakterně a hájila lidi, kteří byli tehdy ostrakizováni jen proto, že se nechali očkovat později nebo vůbec.

Rozhovor uzavřel Havrda osobním poděkováním předsedovi Svobodných Liborovi Vondráčkovi, kterého ocenil za to, jak si počíná v parlamentu i v médiích. Podle Havrdy je právě tento klidný, na faktech postavený způsob vystupování cestou, jak dostat českou politiku na vyšší úroveň, a vyjádřil přesvědčení, že díky takovému vedení může strana v příštích volbách získat výrazně větší podporu než dosud. Je to přesně ten typ uznání, které v politice nejvíc váží, tedy ocenění od vlastního kolegy, který ví, o čem mluví

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31