PÁNEK: Železná lady

PÁNEK: Železná lady

Na premiérském postu Velké Británie byla Margaret Thatcherová jedinou ženou v historii, mezi britskými premiéry je však největší osobností. „Buď budeme trvat na principech, nebo padneme.”

Film režisérky Phillydy Lloydové (Mamma Mia!) začíná scénkou, kdy si jde stará Lady Thatcherová nikým nepoznaná nakoupit. Polovina filmu se odehrává v současnosti, polovina nás pomocí flashbacků provede zrychleně osobním a politickým životem nejdéle sloužící premiérky 20. století.

Film se mi líbil. Viděl jsem ho dvakrát, a podruhé se mi líbil ještě více. A to přesto, že jde dle mého názoru spíše o film pro ženy. Politika v něm není to nejdůležitější, jak byste asi čekali u filmu o úžasné premiérce. Leitmotivem filmu je osobní život Thatcherové, potýkání se stařeckou demencí, její vztah s dětmi a manželem Denisem.

Člen Konzervativní strany a “průměrně úspěšný podnikatel”, jak o sobě sám Denis Thatcher (milionář) prohlásil, zřejmě působil jako opora aspirující, vládnoucí i končící političky a jeho vtip premiérce jistě pomohl při odreagování od politiky. Filmová postava Denise Thatchera je vynikající a zaslouží stejnou pochvalu jako oscarová Meryl Streepová, jež si pro svou roli pečlivě nastudovala thatcherovskou dikci a manýrismy.

Ve filmu samozřejmě nechybí podstatné momenty politické kariéry bývalé premiérky — výbuch bomby před konferencí Konzervativců, reformy a stávky, válka o Falklandy atd. Domnívám se, že úsek filmu, který se točí kolem války o Falklandy, je tím nejsilnějším momentem celé stominutové stopáže.

Bohužel mi ve filmu chyběly minimálně dva zásadní projevy — tento a pak tento slavný projev z konference Konzervativní strany. V samém závěru byl bohužel poměrně odbyt zásadní spor o Evropskou unii, jehož výsledkem byl puč eurohujerů ve straně a následně sesazení úřadující premiérky.

Spor se točil primárně o společnou měnu, známou dnes pod jménem euro. Jak víme, historie dala premiérce jednoznačně za pravdu. Film sice stručně, avšak poměrně výrazně zobrazuje postavu Lorda Heseltina, jakéhosi Přemysla Sobotky britské politiky. Ten ještě dnes říká, že euro krizi přežije a Velká Británie se k němu připojí.

Co se hodnocení politiky Margaret Thatcherové týče, je režisérka filmu asi jediným člověkem na světě, jehož nechala její politika chladnou. Ve filmu se tak nedočkáme ani oslav laissez-faire politiky (bohužel není zmíněn ani premiérčin ideový vzor F. A. Hayek), nedočkáme se však ani žádné socialistické propagandy. V tomto ohledu je film čistě středový.

Film musím rozhodně doporučit. Dávám filmu 70 %, přičemž 10 % si připočtěte, pokud jste thatcherovec a (dalších) 10 %, pokud jste žena.

Martin Pánek je členem Republikového výboru Svobodných

PS: V pravicové skupině jsme se vydali na společné zhlédnutí filmu v kině. Na stejnou projekci dorazil i Mirek Topolánek. Přítomnost nejhoršího českého premiéra dodávala filmu o nejlepší britské premiérce další zajímavý rozměr…

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31