PÁNEK: Euroskeptiky budeme šikanovat, jak to jenom půjde

PÁNEK: Euroskeptiky budeme šikanovat, jak to jenom půjde

Server Deutsche Wirtschafts Nachrichten upozornil (odkaz https://deutsche-wirtschafts-nachrichten.de/2013/05/22/eu-plant-strafen-fuer-parteien-die-nicht-die-werte-der-eu-vertreten/ již není funkční 26. 3.) na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (pdf v češtině zde).

Skupina vedená rakouským europoslancem Hannesem Swobodou (nomen omen) chce tímto návrhem zabránit tomu, aby v evropském parlamentu zasedali „extrémně pravicové a xenofobní“ strany. V současnosti je v EP zastoupeno 13 poslaneckých klubů složených z mnoha evropských stran, které inkasují celkem 31 miliónů euro.

Tento návrh by mohl určité strany z toho financování vyřadit. Čtěme např. důvod č. 10:

Zejména je nezbytné, aby evropské politické strany a jejich přidružené evropské politické nadace uctívaly hodnoty, na nichž je založena Evropská unie, a které jsou uvedeny v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a v Listině základních práv Evropské unie.

Článek 22, odst. 1 stanoví, že to bude právě Evropský parlament, který bude na evropskost dohlížet:

Jestliže Evropský parlament shledá, že v souladu s čl. 7 odst. 2 evropská politická strana nebo evropská politická nadace nedodržela hodnoty, na kterých je Unie založena, nebo že byla pravomocně odsouzena za nezákonnou činnost poškozující finanční zájmy Unie dle definice v čl. 93 odst. 1 písm. e) finančního nařízení, nebo že evropská politická strana nedodržela minimální pravidla vnitrostranické demokracie, jak to vyžaduje čl. 4 odst. 2, může být dotyčná evropská politická strana nebo evropská politická nadace vyškrtnuta z rejstříku, může pozbýt svého statusu v souladu s článkem 11, a jakékoli dosud platné rozhodnutí o financování z prostředků Unie, které obdržela podle tohoto nařízení, může být staženo a jakákoli dosud platná dohoda o takovém financování ukončena a veškeré finanční prostředky Unie budou vráceny, včetně nevyužitých prostředků Unie z předchozích let.

Ve Smlouvě o EU se dočteme, že těmito hodnotami jsou:

Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.

To vesměs nejsou věci, se kterými by se dalo nesouhlasit, ale v rukou Evropského parlamentu se svoboda mění na zákazy, demokracie se mění na eurokracii nevolených komunistů v Berlaymontu, rovnost se mění na pozitivní diskriminaci a upřednostňování eurohujerů, právní stát se mění ve flagrantní porušování primárního práva EU.

Listina základních práv EU je k přečtení zde. Z hlediska Svobodných je to text plný levicové hrůzy a samozřejmě už jenom požadavkem na vystoupení z EU se protivíme hned několika článkům dané Listiny. Máme za to, že Listina základních práv a svobod (zákon č. 2/93 Sb.) ochraňuje práva občanů naší země mnohem lépe. Logicky vyplývá, že žádná euroskeptická strana nemůže tyto hodnoty uctívat a ze strany Evropského parlamentu se tak bude jednat o bezprecedentní financování europropagandy.

Vzpomeňme si, že opoziční politik Nigel Farage dostal nejvyšší možnou pokutu za kritikupředsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye. Svobodu slova tady nemáme proto, abychom si mohli povídat o počasí. Svobodu slova tady máme proto, abychom mohli říkat kontroverzní věci a věci, které neradi slyší v Bruselu.

Martin Pánek je členem ReV Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31