Novotný & Červenka: Svobodná lodní doprava na řekách

Novotný & Červenka: Svobodná lodní doprava na řekách

Přibližně ve stejné době, kdy první parníky začaly brázdit naše řeky, vznikl lodní dopravě těžký konkurent – doprava železniční (1851 první železniční trať), která má oproti dopravě po vodě mnohé dodnes přetrvávající výhody: nemusí bojovat s vodním proudem, je rychlejší, budování nových komunikačních sítí je snazší než stavění kanálů, není tak závislá na rozmarech počasí atd. S rozmachem dopravy automobilové okolo přelomu století vzniká vodní i železniční dopravě další silný konkurent. Ten má oproti nim v zásadě ty samé základní výhody, jaké měla doprava železniční vůči dopravě vodní: snazší budování nových komunikací + lepší variabilitu a dostupnost. Jedinou výhodou lodní dopravy tak zůstává možnost přepravovat velké objemy.

Problém nastává ve chvíli, kdy do oblasti volné konkurence jednotlivých forem přepravy vstoupí stát a podporou té či oné formy zároveň sníží konkurenceschopnost jiné. Protože má v přirozené konkurenci nejvýhodnější postavení automobilová doprava, je logické, že největší požadavky na státní podporu budou vznášet doprava železniční a říční. Zvláště železnice je v tomto jednání velmi úspěšná, když se jí daří získávat obrovské investice a dotace.

Lodní doprava je v tomto srovnání outsiderem, byť i jí se dlouhá léta dařilo odčerpávat ze státní kasy nemalé prostředky na dotování nekonkurenceschopného projektu přepravy uhlí do Chvaletic. Že „lodivodi“ oboru z Ředitelství vodních cest s touto situací nejsou spokojeni, je přirozené. Rádi by i oni získali podobné prostředky, jaké putují jejich zejména železničním kolegům. A tak přicházejí s megalomanským projektem kanálu Dunaj-Odra-Labe (dále DOL), jehož součástí by se měla stát i plánovaná soustava vodních děl na Labi, z nichž nejaktuálněji je diskutována stavba jezu u Děčína.

 

Jaká je tedy situace nyní? Koluje zde mnoho polopravd a mýtů týkajících se kanálu DOL. Zde je potřeba uvést na pravou míru několik faktů.

* Povaha přepravovaného nákladu po vodě se po roce 1990 radikálně změnila. Těžký průmysl ustoupil a s ním suroviny pro jeho produkci. Překládka a nakládka je obtížná už i takhle na železnici, natožpak na vodě. Přepravci chtějí zboží just-in-time. Dopravci jim toto na řece nejsou schopni dostatečně zajistit za rozumnou cenu a čas. Výjimku tvoří nadrozměrný náklad a speciální případy (např. energetika), které najdou na vodě uplatnění.

* Vytvořit z kanálu atraktivní dopravní tepnu je tlak na možnost zisku dotací z EU. Pravdou je, že projekt slouží hlavně jako “hladová zeď” a stimulace poptávky po stavebních prací. Tento model umělé poptávky nefunguje.

* České řeky nemají dostatečnou hloubku. Nejsme schopní, podobně jako v Rumunsku nebo na Ukrajině, z řeky plynule vplout do moře. Celý projekt by si tedy vyžádal velmi výrazný zásah v podobě bagrování a regulace řeky. Finančně by se tento projekt pohyboval nejspíš v astronomické výši a patrně by nebyl nikdy splacen.

 

První vlaštovkou tohoto „DOL“ megadíla by měla být zamýšlená výstavba vodních děl na Labi. Předpokládá se, že investice se bude pohybovat kolem 6 miliard korun. Vcelku logicky zní avizované argumenty o nutnosti zrovnoprávnit plavbu vůči ostatním druhům přepravy tím, že přepravní tepna/řeka bude uzpůsobena požadavkům plavců tak, aby byla zajištěna její celoroční splavnost. I další plusy předpokládané stavby znějí sympaticky: opravení zanedbaných břehů, získání elektrické energie, rekreační využití.

Problémem je zejména nevěrohodnost základního slibu (zajištění celoroční splavnosti), a to z těchto důvodů:

* Na německé straně je podobný problém se splavností jako na české straně. Opakovaně deklarovanou saskou neochotou přistoupit rovněž na budování obdobných jezů na saské straně celý nápad padá, neboť výška vodního sloupce je tam pouze o 40 cm vyšší než v místech, kde mají stát jezy u nás, což v průběhu roku při kolísání vodní hladiny hraje roli jen několik dní v roce.

* Bezzubé argumenty zastánců stavby nejlépe ilustruje tvrzení, že její předpokládaná návratnost je 12 let. Kdyby tomu tak bylo, jednalo by se o velkou příležitost pro soukromé investory. Tento údaj však znamená tzv. společenskou návratnost, a ta má s tou ekonomickou málo společného.

* Poptávka po lodní dopravě dramaticky poklesla v celé Evropě. Bohužel. Ne všechny komodity se dnes vyplácí dopravovat po Labi. A tam, kde chybí poptávka, ani jez nic nenapraví. Jediným smyslem stavby pak zůstává klasický přesun peněz daňových poplatníků do kapes těch, kteří se budou na jejich použití v místě nějak podílet.

 

Podobným projektem bylo splavnění Vltavy z Týnu nad Vltavou do Českých Budějovic pro rekreační účely. O co šlo? Ve třech různých úsecích mezi Týnem – Hněvkovicemi, Hněvkovicemi – Hluboká a Hluboká – ČB v tomto projektu bylo vybudováno několik infrastrukturních staveb za účelem regulace toku a “zatraktivnění” pro podnikatelskou sféru. V blízkosti leží jaderná elektrárna Temelín. Není splavnění pro rekreační účely pouhou zástěrkou pro jiný, opravdový účel dopravy materiálu? V rámci projektu se počítalo s otevřením plavebních komor v Českém Vrbně, dále například prohrábkami dna a dalšími stavebními pracemi na úpravu říční infrastruktury.

Daným efektem bylo zajistit plavební hloubku 1,6 metrů a prodloužení splavnosti o 33 kilometrů a napojení na Orlík. Toto bylo schváleno vládou v roce 2007. Očekávalo se ukončení prací k roku 2013. A jaká je realita? Nechme mluvit fakta.

* 200 milionů Kč stálo dokončit stavbu nového přístavu v Hluboké. Tyto práce měly zpoždění oproti původnímu plánu.

* Povodně v roce 2013 způsobily dopravcům ztrátu. Lze si položit otázku, jestli zde vůbec nějací dopravci chtějí podnikat. Vzhledem k poměrně nízké atraktivitě a PR je patrné, že moc ne.

* V roce 2013 bylo dokončeno 29 km a celkové náklady na stavbu včetně dalších 4 km se vyšplhají na 2 miliardy. (1)

* NKÚ vydal znepokojivé prohlášení, že výstavby těchto typů se prodražují a nejsou schopny naplnit očekávaný potenciál. Nákladu po vodě nepřibývá. (2)

* Dokončení posledních 4 km bylo odloženo na jaro 2016, jak předpokládá Ředitelství dopravních cest.

* V září 2014 ale přichází zpráva o možné manipulaci, korupci a pochybení při výběru zhotovitelů. Více si lze přečíst zde (3) a zde (4).

 

Jak já, tak i Miroslav Červenka, chceme zachránit co nejvíce peněz v kapsách běžných občanů. Vzpomeňme si na to i před krajskými volbami, kdy nejeden politik bude na světlo vytahovat nějaký ten „logistický projekt pro podporu místní zaměstnanosti.“

Autoři:
Josef Novotný
Miroslav Červenka 

 

Zdroje:
1. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/246093-lodni-dopravci-na-vltave-prisli-kvuli-povodnim-o-polovinu-zisku/
2. http://www.nku.cz/cz/media/projekty-modernizace-vodnich-cest-se-prodrazuji–podil-vodni-dopravy-na-nakladni-preprave-zustava-zanedbatelny-id7321/
3. http://budejovice.idnes.cz/povodi-vltavy-zahajilo-audit-svych-tendru-fjs-/budejovice-zpravy.aspx?c=A140924_115954_budejovice-zpravy_jan
4. http://zpravy.idnes.cz/lidovky-cz-policie-obvinila-18-lidi-kvuli-zakazkam-povodi-vltavy-p81-/krimi.aspx?c=A140916_073027_krimi_jpl

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31