Spolu s volbami do Poslanecké sněmovny se v Zubří uskutečnilo i referendum o výstavbě multifunkčního areálu za stamiliony. Jeho iniciátorem byl člen Svobodných Martin Novák a jeho iniciativa Chceme koupaliště v Zubří. Jak se referendum chystá a jaké zbraně používá protivník? I o tom je následující rozhovor
Dlouho jste usiloval o konání referenda o koupališti v Zubří. Proč?
Ono je to o něco složitější, než se zdá. V Zubří bylo velice oblíbené venkovní koupaliště. Jednak bylo oblíbené pro svou velikost 20×50 metrů, ale také proto, že Gumárny Zubří toto koupaliště vyhřívaly odpadním teplem. To bohužel později nebylo možné a poslední rána pro koupaliště přišla od krajské hygienické stanice, která ho v roce 2007 úplně zavřela. Od té doby se každé zastupitelstvo snažilo najít řešení, jak koupaliště znovu zprovoznit. Protože Zubří má něco přes 5 500 obyvatel, tak bylo každému zastupitelstvu jasné, že bez dotace toto koupaliště opravit nebude možné. O dotace z EU se žádalo několikrát, avšak ani na jednu se nedostalo a minulé komunální volby byli téměř všichni kandidáti odhodlaní toto koupaliště opravit z vlastních zdrojů, což vzhledem k zodpovědnému hospodaření předchozích zastupitelstev nebylo až tak nereálné. Rekonstrukce koupaliště a revitalizace okolí měla vyjít na něco okolo 60 mil. Kč, což by Zubří mohlo téměř bez úvěru a s vyčerpáním všech úspor zvládnout. Bohužel nové vedení města si usmyslelo nezůstat jen u venkovního koupaliště, ale udělat také vnitřní bazén, komunitní dům pro seniory a lékařský dům. Tento ambiciózní projekt nazvali Multifunkční areál a rozplánovali výstavbu tohoto areálu na několik let.
Předpokládám, že za daleko vyšší cenu.
Cena tohoto areálu je přes 200 mil. Kč. Tuto finanční zátěž by si město takového rozměru mohlo dovolit, ale s tím, že několik let až desetiletí nebude dělat nic jiného. Navíc zde nevznikala ani shoda na zastupitelstvu mezi koalici a opozici, což považuji taky za klíčové, když takto strategická stavba má zasáhnout několik dalších zastupitelstev.
Hledali jste nějaké spojence mezi zastupiteli?
Ano, rozhodli jsme se spojit s opozicí (KDU-ČSL, ODS a SNK-ED) a posbírat dostatečný počet podpisů na vyhlášení referenda. Tomuto sběru ještě asi rok předtím předcházela iniciativa i z naší strany v podobě petice, kterou podepsalo přes 20 % obyvatel a která požadovala zastavení plánování projektu.
Jak se vlastně referendum dává dohromady? Jakou práci to obnáší?
Určitě to není lehká záležitost a člověk zcela sám to snad ani nemůže zvládnout. Měli jsme i štěstí, že při sběru předcházející petice, jsme potkali dost lidí, kteří nám byli později ochotni pomoct například i s právní stránkou věci. Společně s těmito lidmi a opozičními zastupiteli jsme dali dohromady tým, který vymyslel otázku, obešel téměř celé Zubří a získal přes 1500 podpisů, což překročilo zákonem požadovanou hranici o několik stovek. Tento těžký úkol jsme zvládli velmi dobře během několika dní, respektive museli jsme to stihnout velice rychle, protože mezitím vedení města, které předtím několikrát odmítlo návrh opozice na uspořádání referenda, najednou chtělo vyhlásit referendum, které se mělo týkat celého multifunkčního areálu. Například ani já jsem nevěděl, jestli v takovém referendu hlasovat pro nebo proti, protože jsem byl pro rekonstrukci koupaliště a vybudování lékařského domu, ale proti bazénu. Sice jsme vedení města s naší petici za referendum předběhli, ale i přesto nám městský úřad několikrát vytkl nedostatky, které ale podle nás nebyly podstatné, nebo dokonce nesmyslné. Poté jsme se obrátili na soud, aby tuto neřešitelnou situaci rozhodl a zároveň zastavil probíhající přípravy na referendum, které mezitím schválilo vedení města.
O referendu rozhodl soud den před konáním
Dal vám soud za pravdu ohledně termínu referenda?
Krajský soud nám bohužel za pravdu nedal a rozhodl jeden den, před tím, než se mělo konat referendum města, takže jsme na to v podstatě neměli, jak reagovat. Referendum města dopadlo tak, že ho 617 lidí podpořilo a 710 odmítlo. To znamenalo, že referendum je neplatné, protože nebyl splněny zákony limit o minimálním počtu hlasujících. Po tomhle výsledku jsme se pokusili znovu o dialog na zastupitelstvu, kde ale starosta konstatoval, že lidé, kteří nepřišli k referendu, tento projekt vlastně podporují, a tak může pokračovat dál. Toto drzé tvrzení říkal i navzdory tomu, že v kampani vyloženě psal, že chce získat podporu občanů, což nezískal.
A znovu jste se obrátili na soud…
Ano, rozhodli jsme se podat kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu a pokusit se vyvolat referendum tak jak jsme chtěli. S naší otázkou a s termínem parlamentních voleb, což by zajistilo dostatečnou účast. U Nejvyššího správního soudu jsme uspěli na celé čáře, kdy tento soud svým rozsudkem zároveň referendum i vyhlásil. Já osobně jsem úspěch už ani nečekal. Zajímavostí ještě je, že vedení města podalo ústavní stížnost proti tomuto rozsudku, ale jak řekli na zastupitelstvu, pokud referendum dopadne podle jejich představ, tak tuto stížnost stáhnout.
Referendum se uskutečnilo a vy jste prohráli o jeden hlas. Považujete to za úspěch, nebo za neúspěch?
Náš první úspěch bylo už jen to, že jsme tak krkolomnou cestou dokázali referendum prosadit. Zpočátku jsem výsledek 1240 pro předražený projekt a 1239 proti považoval za neúspěch, a to i kdybychom o ten jeden hlas vyhráli. Později jsem ale celou situaci probíral s kolegy a uvědomil si, kolik udělalo vedení města chyb, a dokonce se nebálo lhát v kampani. Například tvrdili, že argumentace dlouhodobého zadlužení není pravdivá a odkazovali se na nezávislý audit, který těsně před referendem zveřejnili. Bohužel vytrhli z kontextu jen jednu větu, která říkala „…. město má dostatečný finanční potenciál na realizaci svých cílů“. V auditu na stejné straně se ale i píše, že by si město muselo půjčit cca 100 mil. Kč a zároveň i nějaké další menší půjčky na provoz. Navíc tento audit byl zpochybněn a sám auditor uznal, že udělal chybu. Město by na tom bylo finančně ještě hůř.
Požádali jste soud o přepočítání hlasů?
To byl původní plán, když jsme zjistili, že komise nebyly řádně proškolené a vyřazovaly i hlasy, které podle zákona měly být platné. Nakonec jsme se ale rozhodli přímo podat návrh na neplatnost, a to z několika důvodů. Vedení města lhalo a dokonce se dopustilo nerovnosti kampaně, když na městský web umístilo argumentaci podporující bazén, ale opoziční názor tam už odmítlo dát. Nyní je návrh u soudu, který ho do konce měsíce musí projednat a rozhodnout, zda zneplatní referendum a zároveň vyvolá nové na leden společně s prezidentskými volbami, jak jsme v návrhu požadovali.
Stálo vám to několikaměsíční úsilí za to? Myslíte si, že bez ohledu na výsledek vaše aktivita pomohla zviditelnění Svobodných?
Určitě stálo, už jen z toho důvodu, že jsem poznal několik skvělých lidí, kteří nám pomohli a kterým patří díky. Dále jsem touto aktivitou získal i mnohé zkušenosti od fungování práva, komunální politiky i zastupitelstva, přes komunikaci s lidmi a médii až přímo po vedení kampaně a vyjednávání v týmu. Určitě tato aktivita pomohla zviditelnit Svobodné, bohužel se těžko určuje jak moc, ale například v parlamentních volbách zde byl téměř nulový pokles, což se dá vzhledem k celorepublikovému výsledku považovat za relativní úspěch. Nicméně, až komunální volby ukážou, jestli tato aktivita Svobodným přinese i třeba nějaké zastupitele v Zubří.
Martin Rumler
