Novák: Díky referendu vím, jak funguje komunální politika

Novák: Díky referendu vím, jak funguje komunální politika

Spolu s volbami do Poslanecké sněmovny se v Zubří uskutečnilo i referendum o výstavbě multifunkčního areálu za stamiliony. Jeho iniciátorem byl člen Svobodných Martin Novák a jeho iniciativa Chceme koupaliště v Zubří. Jak se referendum chystá a jaké zbraně používá protivník? I o tom je následující rozhovor

Dlouho jste usiloval o konání referenda o koupališti v Zubří. Proč?
Ono je to o něco složitější, než se zdá. V Zubří bylo velice oblíbené venkovní koupaliště. Jednak bylo oblíbené pro svou velikost 20×50 metrů, ale také proto, že Gumárny Zubří toto koupaliště vyhřívaly odpadním teplem. To bohužel později nebylo možné a poslední rána pro koupaliště přišla od krajské hygienické stanice, která ho v roce 2007 úplně zavřela. Od té doby se každé zastupitelstvo snažilo najít řešení, jak koupaliště znovu zprovoznit. Protože Zubří má něco přes 5 500 obyvatel, tak bylo každému zastupitelstvu jasné, že bez dotace toto koupaliště opravit nebude možné. O dotace z EU se žádalo několikrát, avšak ani na jednu se nedostalo a minulé komunální volby byli téměř všichni kandidáti odhodlaní toto koupaliště opravit z vlastních zdrojů, což vzhledem k zodpovědnému hospodaření předchozích zastupitelstev nebylo až tak nereálné. Rekonstrukce koupaliště a revitalizace okolí měla vyjít na něco okolo 60 mil. Kč, což by Zubří mohlo téměř bez úvěru a s vyčerpáním všech úspor zvládnout. Bohužel nové vedení města si usmyslelo nezůstat jen u venkovního koupaliště, ale udělat také vnitřní bazén, komunitní dům pro seniory a lékařský dům. Tento ambiciózní projekt nazvali Multifunkční areál a rozplánovali výstavbu tohoto areálu na několik let.

Předpokládám, že za daleko vyšší cenu.
Cena tohoto areálu je přes 200 mil. Kč. Tuto finanční zátěž by si město takového rozměru mohlo dovolit, ale s tím, že několik let až desetiletí nebude dělat nic jiného. Navíc zde nevznikala ani shoda na zastupitelstvu mezi koalici a opozici, což považuji taky za klíčové, když takto strategická stavba má zasáhnout několik dalších zastupitelstev.

Hledali jste nějaké spojence mezi zastupiteli?
Ano, rozhodli jsme se spojit s opozicí (KDU-ČSL, ODS a SNK-ED) a posbírat dostatečný počet podpisů na vyhlášení referenda. Tomuto sběru ještě asi rok předtím předcházela iniciativa i z naší strany v podobě petice, kterou podepsalo přes 20 % obyvatel a která požadovala zastavení plánování projektu.

Jak se vlastně referendum dává dohromady? Jakou práci to obnáší?
Určitě to není lehká záležitost a člověk zcela sám to snad ani nemůže zvládnout. Měli jsme i štěstí, že při sběru předcházející petice, jsme potkali dost lidí, kteří nám byli později ochotni pomoct například i s právní stránkou věci. Společně s těmito lidmi a opozičními zastupiteli jsme dali dohromady tým, který vymyslel otázku, obešel téměř celé Zubří a získal přes 1500 podpisů, což překročilo zákonem požadovanou hranici o několik stovek. Tento těžký úkol jsme zvládli velmi dobře během několika dní, respektive museli jsme to stihnout velice rychle, protože mezitím vedení města, které předtím několikrát odmítlo návrh opozice na uspořádání referenda, najednou chtělo vyhlásit referendum, které se mělo týkat celého multifunkčního areálu. Například ani já jsem nevěděl, jestli v takovém referendu hlasovat pro nebo proti, protože jsem byl pro rekonstrukci koupaliště a vybudování lékařského domu, ale proti bazénu. Sice jsme vedení města s naší petici za referendum předběhli, ale i přesto nám městský úřad několikrát vytkl nedostatky, které ale podle nás nebyly podstatné, nebo dokonce nesmyslné. Poté jsme se obrátili na soud, aby tuto neřešitelnou situaci rozhodl a zároveň zastavil probíhající přípravy na referendum, které mezitím schválilo vedení města.

O referendu rozhodl soud den před konáním

Dal vám soud za pravdu ohledně termínu referenda?
Krajský soud nám bohužel za pravdu nedal a rozhodl jeden den, před tím, než se mělo konat referendum města, takže jsme na to v podstatě neměli, jak reagovat. Referendum města dopadlo tak, že ho 617 lidí podpořilo a 710 odmítlo. To znamenalo, že referendum je neplatné, protože nebyl splněny zákony limit o minimálním počtu hlasujících. Po tomhle výsledku jsme se pokusili znovu o dialog na zastupitelstvu, kde ale starosta konstatoval, že lidé, kteří nepřišli k referendu, tento projekt vlastně podporují, a tak může pokračovat dál. Toto drzé tvrzení říkal i navzdory tomu, že v kampani vyloženě psal, že chce získat podporu občanů, což nezískal.

A znovu jste se obrátili na soud…
Ano, rozhodli jsme se podat kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu a pokusit se vyvolat referendum tak jak jsme chtěli. S naší otázkou a s termínem parlamentních voleb, což by zajistilo dostatečnou účast. U Nejvyššího správního soudu jsme uspěli na celé čáře, kdy tento soud svým rozsudkem zároveň referendum i vyhlásil. Já osobně jsem úspěch už ani nečekal. Zajímavostí ještě je, že vedení města podalo ústavní stížnost proti tomuto rozsudku, ale jak řekli na zastupitelstvu, pokud referendum dopadne podle jejich představ, tak tuto stížnost stáhnout.

Referendum se uskutečnilo a vy jste prohráli o jeden hlas. Považujete to za úspěch, nebo za neúspěch?
Náš první úspěch bylo už jen to, že jsme tak krkolomnou cestou dokázali referendum prosadit. Zpočátku jsem výsledek 1240 pro předražený projekt a 1239 proti považoval za neúspěch, a to i kdybychom o ten jeden hlas vyhráli. Později jsem ale celou situaci probíral s kolegy a uvědomil si, kolik udělalo vedení města chyb, a dokonce se nebálo lhát v kampani. Například tvrdili, že argumentace dlouhodobého zadlužení není pravdivá a odkazovali se na nezávislý audit, který těsně před referendem zveřejnili. Bohužel vytrhli z kontextu jen jednu větu, která říkala „…. město má dostatečný finanční potenciál na realizaci svých cílů“. V auditu na stejné straně se ale i píše, že by si město muselo půjčit cca 100 mil. Kč a zároveň i nějaké další menší půjčky na provoz. Navíc tento audit byl zpochybněn a sám auditor uznal, že udělal chybu. Město by na tom bylo finančně ještě hůř.

Požádali jste soud o přepočítání hlasů?
To byl původní plán, když jsme zjistili, že komise nebyly řádně proškolené a vyřazovaly i hlasy, které podle zákona měly být platné. Nakonec jsme se ale rozhodli přímo podat návrh na neplatnost, a to z několika důvodů. Vedení města lhalo a dokonce se dopustilo nerovnosti kampaně, když na městský web umístilo argumentaci podporující bazén, ale opoziční názor tam už odmítlo dát. Nyní je návrh u soudu, který ho do konce měsíce musí projednat a rozhodnout, zda zneplatní referendum a zároveň vyvolá nové na leden společně s prezidentskými volbami, jak jsme v návrhu požadovali.

Stálo vám to několikaměsíční úsilí za to? Myslíte si, že bez ohledu na výsledek vaše aktivita pomohla zviditelnění Svobodných?
Určitě stálo, už jen z toho důvodu, že jsem poznal několik skvělých lidí, kteří nám pomohli a kterým patří díky. Dále jsem touto aktivitou získal i mnohé zkušenosti od fungování práva, komunální politiky i zastupitelstva, přes komunikaci s lidmi a médii až přímo po vedení kampaně a vyjednávání v týmu. Určitě tato aktivita pomohla zviditelnit Svobodné, bohužel se těžko určuje jak moc, ale například v parlamentních volbách zde byl téměř nulový pokles, což se dá vzhledem k celorepublikovému výsledku považovat za relativní úspěch. Nicméně, až komunální volby ukážou, jestli tato aktivita Svobodným přinese i třeba nějaké zastupitele v Zubří.

Martin Rumler

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ministr zemědělství Marek Výborný u Moravce divákům oznámil, že ceny potravin jsou u nás nižší než v Polsku. Ekonomka Markéta Šichtařová, která se objevila na kandidátce SPD do podzimních voleb, ministrovo tvrzení ihned napadla a bez obalu popsala, co v Česku není v pořádku. A to byl teprve začátek. Poslanec ANO Patrik Nacher ve studiu prohlásil, že u některých potravin si lidé připlácejí v podstatě jen za vzduch.

Ceny potravin a ceny energií v poslední době tíží jak domácnosti, tak podnikatele. Otázkou je, zda se blýská na lepší časy, nebo spíš bude ještě hůř. Ve studiu České televize se na to Václav Moravec zeptal ministra zemědělství Marka Výborného, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, poslance Patrika Nachera a ekonomky Markéty Šichtařové.

Ministr Vlček volal po tvrdším postupu vůči řetězcům, aby neklamaly zákazníky. „Za mě mohu garantovat to, že tu jsou nešvary, role státu je narovnávat tržní prostředí a má-li k tomu nástroje, tak je musí využívat,“ pravil Vlček. „Reálně vidíme, že se některé nešvary opakují, že je zákazník klamán. Je potřeba, aby Česká obchodní inspekce přitvrdila,“ zdůrazňoval ve studiu ministr.

Ministr Výborný konstatoval, že nezahálí ani potravinářská inspekce a v loňském roce vysázela pokuty nejméně za 200 milionů. Pokuty dostalo Penny i další řetězce.

Vlček a Výborný se ale shodli na tom, že konečné slovo má primárně spotřebitel, který si rozhodne, kde nakoupí potraviny pro svou rodinu a kam příště už raději nepůjde.

Šichtařová oponovala, že pokuty situaci nevyřeší. Situaci by podle ní řešilo, kdyby potraviny byly v Česku zkrátka a dobře levnější. „Kdyby byly levnější, tak by ty obchody mezi sebou nemusely soutěžit nekale,“ podotkla ekonomka. „Kdybych já byla ministryní, tak bych se zeptala, proč jsou u nás potraviny tak drahé. A u nás jsou potraviny tak drahé kvůli Green Dealu. Takže vyřešme Green Deal a vyřešíme i drahé potraviny,“ zdůraznila Šichtařová.  

Opoziční poslanec Nacher se také dovolával síly lidí. „Když ten spotřebitel je sebevědomý a odmítne kupovat věci, které jsou evidentně předražené, tak se to pohne,“ zdůrazňoval ve studiu.

Poukazoval na to, že obchodníci zkouší leccos. Lidé si kupříkladu kupují některé potraviny dodávané v krabicích, ty krabice jsou stále stejně velké, ale uvnitř je méně potravin. „To znamená, že vy si kupujete vzduch,“ podotkl Nacher.

Když znovu dostal slovo Výborný, upozorňoval, že v Česku jsou ceny potravin menší než v Polsku. Jenže Šichtařová na ministra ihned udeřila. „České mzdy jsou na úrovni let 2017 nebo 2018, ale ceny potravin jsou dnes na úrovni cen potravin v Německu. A to není v pořádku,“ hřímala ve studiu.

Vlček zdůrazňoval, že je třeba dívat se na celý problém ceny potravin komplexně, což také znamená zohlednit fakt, že asi třetina potravin se v Česku vyhodí. „To je obrovská škoda,“ pravil ministr.  

O chvíli později upozornil, že poslanci mohli ve prospěch občanů provést další věci užitečné pro všechny občany, kdyby opozice tolik nebrzdila jednání Sněmovny. „Mnohdy to trvá 6 hodin, než se vůbec dostaneme ke schválení programu,“ podotkl.

Uznal však, že čas od času přijdou za vládními poslanci zákonodárci opozice, jako je Patrik Nacher, a navrhnou některá konstruktivní řešení, jak různé věci Sněmovnou protlačit.

Výborný zdůrazňoval, že Fialova vláda myslí i na zemědělce.

„Nám se podařilo to, že máme stabilní ceny mléka i stabilní ceny zemědělských komodit, i když vloni ještě nebyly. Jsou to ty ceny, za které ten hospodář může fungovat.“

Zemědělci tvrdí, že musí zaměstnat jednoho dalšího člověka, aby za ně vyřídil byrokracii.

„My jsme mimo jiné zrušili papírovou průvodku u prodeje skotu. Už je to jen elektronicky,“ kontroval Výborný. I on uznal, že byrokratická zátěž farmářů je v celé EU zbytečně vysoká, ale zdůrazňoval, že se to má změnit.

Vlček doplnil, že Češi jsou někdy papežštější než papež a ukládají si přísnější pravidla, než v rámci Green Dealu požaduje EU, ale to podle ministra z hnutí STAN nic nemění na tom, že globální oteplování ovlivňuje i nás.

„Green Deal. Už ten název je podle mě úplně blbě. Je to přece dohoda o tom, že tady chceme žít,“ zdůrazňoval Výborný s tím, že část Česka zasáhly přívalové deště, což se bude právě kvůli globálnímu oteplování zhoršovat.

Nacher kontroval, že EU se tváří, jak jedná ekologicky, ale reálně budeme kupříkladu ocel dovážet z Číny, což životní prostředí zatíží nemalou měrou.

Moravec poté přehodil diskusní výhybku k energetice a k dostavbě Dukovan, která vyjde asi tak na 400 miliard. To je částka, o kterou se zvýší zadlužení České republiky. Šichtařová tady poznamenala, že kdyby se nevydávaly peníze např. na Green Deal, Česko by hned mělo víc peněz na dostavbu Dukovan.

„My jsme teprve na začátku našich energetických problémů. Tím, jak se u nás zvětšuje podíl obnovitelných zdrojů, tak black-out hrozí i u nás,“ volala ve studiu Šichtařová s odkazem na nedávnou kauzu ve Španělsku a Portugalsku.

„Prosím, nestrašme lidi,“ žádali v tu chvíli vládní politici, „Ne ne, ne, tohle u nás nehrozí, nestrašte lidi. To je na pomezí šíření poplašné zprávy,“ zlobil se Vlček na Šichtařovou. Přidal poznámku, že středoevropský systém je zcela jiný, než elektrická síť na Pyrenejském poloostrově. „Naše přenosová soustava je hodnocena jako jedna z nejstabilnější na celém světě. Nestrašte lidi,“ žádal Šichtařovou Vlček.

Ta si ale trvala na tom, že nejde o strašení, ale o varování.

Hosté ve studiu se poté hádali nad otázkou, zda bylo možné získat větší podíl prací českých firem na celém projektu dostavby dvou bloků Dukovan. V tuto chvíli je podíl účasti českých forem na projektu na úrovni 30 procent, což je podle ministr Vlčka solidní podíl. Nacher hned oponoval, že to mohlo býti 50 procent.

Moravec poté ještě jednou přehodil diskusní výhybku, tentokrát na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moravec prozradil, že se jedná o investicích v oblasti zemědělství na Ukrajině, a to v projektech, na které má jít asi tak 2,5 miliardy korun. „Je to součástí naší snahy rozvíjet další trhy pro český průmysl,“

Podle Nachera je logické, že Češi pomáhali Ukrajincům za války a po válce se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny. Důležité je, aby Česko nestálo stranou, až se bude Ukrajina vracet k běžnému životu.

Podle Šichtařové budou mít teď, když podepsali dohodu o surovinách, Američané zájem ochránit své nerosty.

„Já bych byl opatrný v prohlášeních, co Američané na Ukrajině vlastní. Detaily té dohody neznáme,“ ozval se Výborný.

Podle Šichtařové válka na Ukrajině ukázala, jak evropská byrokracie dusí některé sektory.

„Pokud jde o léky, tak Ukrajina je na tom paradoxně lépe než Česko, … protože my tady v EU a v Česku dlouhodobě zápasíme s nedostatkem léků,“ podotkla Šichtařová s tím, že EU v tomto sektoru dusí regulace.

Když si opět vzal slovo ministr Vlček, zdůraznil jednu věc. „My to všechno děláme pro naši bezpečnost. Proto jsme sem přijali i 500 tisícovou vlnu uprchlíků. A ta vlna, která sem přišla, tak už je v plusu,“ zdůrazňoval člen vlády s tím, že to znamená, že Česku odevzdala více, než vzala.    

V závěru pořadu přiznal, že v poměru k tomu, jak vysoké mají Češi platy, mají vysoké ceny energií a má-li se s tím něco udělat, bude podle ministra třeba najít širokou politickou shodu. „Vedle toho můžu říct, že máme jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU,“ zdůrazňoval Vlček.

Markéta Šichtařová tady členům vlády otloukla o hlavu již probíranou dostavbu Dukovan.  

„My sice budeme dostavovat dva bloky Dukovan, ale zároveň jsme museli slíbit, že ta naše elektřina bude ustupovat elektřině z obnovitelných zdrojů. To znamená, že když v Německu bude zrovna přepětí, když tam bude hodně foukat třeba na Baltu, tak my budeme muset tu německou energii odebírat a tu naši levnou, kvalitní a stabilní elektřinu budeme muset pálit,“ zuřila Šichtařová.

Nacher nabídl ještě trochu jiný pohled.

„Jeden kolega napsal, jak mu meziročně vzrostly náklady na energie o 15 procent,“ řekl Nacher s tím, že to se potom promítne do cen zboží a služeb, ale česká vláda Petra Fialy s tím raději nic nedělá, protože byla pochválena za své zelené předsednictví EU. Tak to vidí Patrik Nacher.

Debata se v tu chvíli nachýlila ke konci.

Převzato z Parlamentních listů

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31