Nová komplikace pro živnostníky a podnikatele: Kontrolní hlášení DPH

Nová komplikace pro živnostníky a podnikatele: Kontrolní hlášení DPH

Od 1. ledna 2016 budou muset plátci DPH podávat tzv. kontrolní hlášení, což je speciální „daňové tvrzení“, které nenahrazuje řádné daňové přiznání k DPH, ani souhrnné hlášení. Bude se muset podávat každý měsíc, a to pouze elektronickou cestou (přes datovou schránku, nebo daňový portál EPO). Kdo ho nepošle, tomu FÚ napaří pořádně mastnou pokutu.

Institut kontrolního hlášení byl přijat dne 22. prosince 2014 zákonem č. 360/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a další související zákony. Detaily viz § 101c až § 101i zákona o DPH.

Jak to bude probíhat

Plátci sestaví toto kontrolní hlášení na základě vystavených a přijatých daňových dokladů (včetně zjednodušených daňových dokladů) a dalších dokladů o dodání zboží nebo poskytnutí služeb.

Právnická osoba bude podávat kontrolní hlášení za každý kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po jeho skončení. Je přitom jedno, zda se jedná o měsíčního nebo čtvrtletního plátce DPH. 

Fyzická osoba podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání (tzn. měsíčně, nebo čtvrtletně – podání kontrolního hlášení ve lhůtě do 25 dnů po skončení zdaňovacího období spolu s daňovým přiznáním k DPH).
  
Pokud plátce zjistí, že v hlášení něco spletl, musí podat opravné kontrolní hlášení do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů (uvedených v už podaném kontrolním hlášení).

A pozor – kontrolní hlášení nenahrazuje daňové přiznání, jedná se o institut zcela odlišný. Dle laického pohledu je to prostě „papír navíc“, dle Finanční správy je to takto:
„Ačkoliv je kontrolní hlášení díky použitému označení slovem „hlášení“ řádným daňovým tvrzením podle daňového řádu, nejde o tvrzení daně jako takové. Nicméně správce daně může získané údaje využít při správě daní a případně i při stanovení výše daně.“

Kdo bude povinen podávat kontrolní hlášení

Obecně jde o osoby registrované k DPH v ČR jako plátci daně, přičemž nezáleží na tom, jestli jde o tuzemskou nebo zahraniční firmu.

Kdo nebude muset podat kontrolní hlášení

  • neplátce DPH,
  • identifikovaná osoba,
  • plátce, který neuskutečnil ani nepřijal za sledované období žádné plnění (v režimu přenesení daňové povinnosti, popřípadě neuplatňuje nárok na odpočet daně z přijatých plnění v běžném režimu),
  • plátce uskutečňující pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně dle § 51 zákona o DPH (např. poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání, finanční činnosti, penzijní činnosti, pojišťovací činnosti, dodání a nájem vybraných nemovitých věcí, výchova a vzdělávání, zdravotní služby a dodání zdravotního zboží, sociální pomoc a provozování loterií a jiných podobných her atd.).

Jak podat kontrolní hlášení?

Kontrolní hlášení lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny správce daně (tedy přes datovou schránku nebo daňový portál EPO).
 
Jak a co bude plátce konkrétně vyplňovat, to se dozví z portálu Finanční správy „v přiměřené lhůtě“ (citace od FS).
 
Tady si prohlédněte vzor Formuláře kontrolního hlášení a Předběžné informace k jeho vyplnění (ty mohou být ještě v průběhu roku 2015 průběžně aktualizovány).

Jaké hrozí pokuty

Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, může očekávat pokutu ve výši:

  • 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá (po stanovené lhůtě) bez vyzvání správce daně,
  • 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co jej správce daně vyzval,
  • 30 000 Kč, pokud nepodá následné kontrolní hlášení dle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
  • 50 000 Kč, pokud nepodá řádné kontrolní hlášení nebo ho nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně.

Správce daně může navíc uložit pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo na základě výzvy k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení.
 
Správce daně může navíc též uložit pokutu až do výše 500 000 Kč tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní nepodáním kontrolního hlášení.

Zdroj: Finanční správa

Svobodní: Je to jen další šikana od státu!

Svobodní považují tyto nové předpisy jen za další šikanu živnostníků a podnikatelů. Je to jen zbytečná byrokracie navíc – k čemu podávat kontrolní hlášení, když poplatník současně podává přiznání k DPH, kde jsou uvedeny naprosto totožné údaje (tedy příjmy, výdaje a vypočtená DPH)? Každému plátci navíc vyplňování těchto papírů zabere několik hodin (dle některých propočtů až celý jeden týden za rok!) – které by jinak mohl trávit ať už samotným podnikáním, nebo naopak potřebným odpočinkem, či třeba s rodinou… A pokud to za něj bude vyplňovat účetní, znamená to pro živnostníka/podnikatele jen další vydání navíc (účetní určitě nebude více práce dělat zadarmo).

I kvůli této nesmyslné byrokratické zátěži (a mnoha dalším) budeme demonstrovat Za svobodné soukromé podnikání – v Praze 28. října ve 14:00 hod. na Václavském nám. pod koněm. Pojďte s námi!

Ilustr. foto: Dollar Photo Club

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31