Miroslav Červenka: Pojďme hlasovat znovu

Miroslav Červenka: Pojďme hlasovat znovu

Blížící se volby do parlamentu EU skýtají pro nás, odpůrce tohoto dnes již zcela evidentně utopicko-socialistického projektu, unikátní příležitost, ze které musejí v Bruseli vstávat europapalášům vlasy hrůzou na hlavě. Příležitost změnit tyto volby v to, co by nikdy nedopustili – nové referendum o členství nejen naší země v této svobodu a demokracii čím dále tím více potlačující organizaci.

 

A to je co říci, protože i v době našeho vstupu to nebylo s mírou těchto hodnot v EU nic moc. Stačí pouze vzpomenout, jak „vyváženě“ probíhala tehdy tzv. „informační kampaň před referendem o vstupu do EU“ pořádaná ministerstvem zahraničí.  Vznikla bohatě dotovaná krajská struktura kanceláří EU, celou zemi obrážel jak cirkus bavič Jan Kraus s vysvětlovači pozitiv vstupu i jako vždy manipulující ČT se mohla přetrhnout a vysílala ideologickou masáž o tom, jak je EU skvělá a kterak nám v ní bude dobře personifikovanou párem Vydra a Boušková. I na zábavnou „pro euro“ show došlo, všechna čest Jankovi Ledeckému, který na ni dorazil v tričku „NE“.

K nám do Děčína přijel tehdy kromě Krausovy show vysvětlovat „světlé zítřky v EU“ i tehdejší ministr něčeho, co si dnes již nepamatuji, některé persóny jsou totiž nadány tak, že mohou šéfovat prakticky jakémukoli ministerstvu, Karel Kühnl. Ano ten, který později poslední den ve funkci ministra obrany podepsal nákup předražených pandurů a který z nějakého mně záhadného důvodu nebyl  obviněn z rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, nebo jak se onen paragraf dnes jmenuje, ale uklizen co by prostý úředník na ministerstvu zahraničí, zřejmě aby nebyl příliš na očích a někdo si na jeho hanebný podpis nevzpomněl, zastupuje stát při jednání s krajany na Ukrajině v jednáních o jejich možném přesunu zpět do vlasti. A lhal a lhal o tom, jak bude vstupem posílena naše suverenita a jak nebude jediná naše kompetence po vstupu předána do Brusele. Inu i takovou podobu měla informační, jistojistě nezaujatá kampaň.

Leč to jsem příliš odbočil, od těch dob došlo k určitým změnám, které eurohujerům + parazitům na eurohujerech, profitujícím z kolosálního přerozdělování, přinášejí neklidné spaní. V celé Evropě nastal masivnímu nárůstu/posílení stran odmítajících v různé míře a s různými akcenty projekt EU. A nejen to, k nejdůležitější změně došlo v myšlení lidí, když se převažující vstřícnost k projektu nadnárodního celku změnila ve vzrůstající zpochybňování/odmítání.

K této změně došlo i u nás a je pouze otázkou času a schopnosti volebních štábů euroskeptických stran, než se anti EU smýšlející část voličů probudí a začne se více zajímat, aby zjistila, že nikoli Babišův Telička, který antidemokratický a protisvobodný projekt stále zřetelnější federalizace Evropy vždy tlačil vpřed, ale Petr Mach je tou osobností, která ví, jak postupovat dále, aby rozhodování o naší budoucnosti a našich penězích zůstalo v našich rukách.

Máme k tomu možná jednu z posledních příležitostí. Příště zde již může být silná evropská armáda s nějakou obdobou generála Sisiho, která bude vědět přesně „co je naše dobro“ a bude nás v jeho zájmu chránit i před námi samými.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31