Blížící se volby do parlamentu EU skýtají pro nás, odpůrce tohoto dnes již zcela evidentně utopicko-socialistického projektu, unikátní příležitost, ze které musejí v Bruseli vstávat europapalášům vlasy hrůzou na hlavě. Příležitost změnit tyto volby v to, co by nikdy nedopustili – nové referendum o členství nejen naší země v této svobodu a demokracii čím dále tím více potlačující organizaci.
A to je co říci, protože i v době našeho vstupu to nebylo s mírou těchto hodnot v EU nic moc. Stačí pouze vzpomenout, jak „vyváženě“ probíhala tehdy tzv. „informační kampaň před referendem o vstupu do EU“ pořádaná ministerstvem zahraničí. Vznikla bohatě dotovaná krajská struktura kanceláří EU, celou zemi obrážel jak cirkus bavič Jan Kraus s vysvětlovači pozitiv vstupu i jako vždy manipulující ČT se mohla přetrhnout a vysílala ideologickou masáž o tom, jak je EU skvělá a kterak nám v ní bude dobře personifikovanou párem Vydra a Boušková. I na zábavnou „pro euro“ show došlo, všechna čest Jankovi Ledeckému, který na ni dorazil v tričku „NE“.
K nám do Děčína přijel tehdy kromě Krausovy show vysvětlovat „světlé zítřky v EU“ i tehdejší ministr něčeho, co si dnes již nepamatuji, některé persóny jsou totiž nadány tak, že mohou šéfovat prakticky jakémukoli ministerstvu, Karel Kühnl. Ano ten, který později poslední den ve funkci ministra obrany podepsal nákup předražených pandurů a který z nějakého mně záhadného důvodu nebyl obviněn z rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, nebo jak se onen paragraf dnes jmenuje, ale uklizen co by prostý úředník na ministerstvu zahraničí, zřejmě aby nebyl příliš na očích a někdo si na jeho hanebný podpis nevzpomněl, zastupuje stát při jednání s krajany na Ukrajině v jednáních o jejich možném přesunu zpět do vlasti. A lhal a lhal o tom, jak bude vstupem posílena naše suverenita a jak nebude jediná naše kompetence po vstupu předána do Brusele. Inu i takovou podobu měla informační, jistojistě nezaujatá kampaň.
Leč to jsem příliš odbočil, od těch dob došlo k určitým změnám, které eurohujerům + parazitům na eurohujerech, profitujícím z kolosálního přerozdělování, přinášejí neklidné spaní. V celé Evropě nastal masivnímu nárůstu/posílení stran odmítajících v různé míře a s různými akcenty projekt EU. A nejen to, k nejdůležitější změně došlo v myšlení lidí, když se převažující vstřícnost k projektu nadnárodního celku změnila ve vzrůstající zpochybňování/odmítání.
K této změně došlo i u nás a je pouze otázkou času a schopnosti volebních štábů euroskeptických stran, než se anti EU smýšlející část voličů probudí a začne se více zajímat, aby zjistila, že nikoli Babišův Telička, který antidemokratický a protisvobodný projekt stále zřetelnější federalizace Evropy vždy tlačil vpřed, ale Petr Mach je tou osobností, která ví, jak postupovat dále, aby rozhodování o naší budoucnosti a našich penězích zůstalo v našich rukách.
Máme k tomu možná jednu z posledních příležitostí. Příště zde již může být silná evropská armáda s nějakou obdobou generála Sisiho, která bude vědět přesně „co je naše dobro“ a bude nás v jeho zájmu chránit i před námi samými.
