Média: ČT24: Spory o financování českého filmu

Média: ČT24: Spory o financování českého filmu

ČT24 | 20.11.2012 | 22:00 | Pořad: Události, komentáře

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Filmový režisér a producent Jan Svěrák. Dobrý večer.

Jan SVĚRÁK, filmový režisér a producent: Dobrý večer.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Ekonom a předseda strany Svobodní Petr Mach. Hezký večer i vám.

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: Dobrý den.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Pane Svěráku, vláda tedy bude zítra rozhodovat o dotaci 500 milionů korun pro filmovou tvorbu a pro pobídky. Je to hodně nebo málo?

Jan SVĚRÁK, filmový režisér a producent: Je to dostačující, aby to pomohlo filmu se odrazit ode dna, protože film vlastně posledních 20 let skomírá jenom z té podpory, která je ve fondu, která je přibližně, 200 milionů ročně se tam vybere, ale z toho se platí samozřejmě nejenom filmy jako tvorba, ale i festivaly, rekonstrukce starých filmů, digitalizace kin.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Podle vás je to hodně?

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: No jsou to především naše peníze, peníze daňových poplatníků a bohužel ještě navíc u naší vlády jsou to vlastně peníze na dluh a jsou to peníze ve prospěch jedné konkrétní skupiny a to je podle mě špatně.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Co ale má film, jakou má jinou podporu? Film tedy nikdy nebude v tom případě státní kulturou?

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: No ne, vláda hlavně především ničí ten film, protože když si vezmete, jak vláda zvyšuje daně, třeba na vstupenky do kina, v roce 2008 to bylo 5 procent, pak to vláda zvýšila na 9, pak na 10, loni na 14, příští rok to zvýší na 15.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Takže vy byste na to šel jinudy.

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: Oni berou filmařům, oni berou divákům tyto peníze. Kdyby to mohl mít pan Svěrák anebo ostatní producenti a ty kina a ne stát, tak snad tady nemusíme řešit nějaké dotace.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Takže byste na to šel jinudy. Nešel byste na to cestou dotací, ale daňovými nebo jinými postupy.

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: Žádnými daňovými postupy, ale stát nemá brát lidem tolik, a pak nebude taky muset nikomu dávat, pak se nebudou všechny možné skupiny cítit dotčené. Mně připadá, že tato vláda, a ty minulé taky vlastně, neustále zvyšují daně, zvyšují dluh a tím pádem zvyšují i dotace. Každá ta dotace je vykoupená zadlužením nebo zvýšením daní.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Tak, pane Svěráku, není tedy film byznys jako každý jiný? Přitáhne diváky, nepřitáhne. Proč by ho měl stát dotovat?

Jan SVĚRÁK, filmový režisér a producent: No, je to bohužel někde mezi průmyslem a uměním. Některé filmy jsou umělecké, některé jsou komerčnější a potřebuje film, protože ho nedokážeme dělat sami doma, není to jako napsat knihu, potřebujeme spoustu techniky a spoustu dalších spolupracovníků, takže se tomu říká průmysl. A my jsme poměrně teritorium sice střední velikosti, nicméně i když ten film je velmi komerčně úspěšný, tak na sebe sotva vydělá. Čili není možné z toho výdělku toho filmu financovat vývoj dalších látek, jestli mi rozumíte. Čili film aby byl kvalitní, tak na sebe, tak potřebuje nějakou podporu.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Ale výtvarné umění nebo literatura, ano, sice mají granty, ale také nemají žádný vlastní fond. Proč film potřebuje mít nějaký svůj vlastní fond, navíc z peněz, jak jsme slyšeli od pana Bacha, od pana Macha, které vlastně jdou jakoby na dluh.

Jan SVĚRÁK, filmový režisér a producent: Jednak bych řekl, že má širší dopad než třeba výtvarné umění na společnost, protože těch konzumentů je mnohem více. A potom – namalovat obraz nestojí 40 milionů korun.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Pane Machu, pokud by třeba dokumentaristka Třeštíková nezískala finanční podporu, tak by nemohla 20 let točit časosběr, který pak dostane významnou evropskou cenu. To podle vás nemá hodnotu? Neměli by i filmaři mít prostor k tomu, aby mohli kvalitně tvořit a zároveň aby se uživili? Jak jsme slyšeli, je to průmysl, protože potřebuje celý tým, celý kolektiv. Není to, jako když doma namalujete obraz nebo složíte nějakou kompozici.

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: To říkáte vy, že by to paní Třeštíková nenatočila?

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Je to jenom moje otázka, jen se na to ptám.

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: Já nevím, jestli by to, třeba by to natočila. Mně přijde šílené, pokud o rozdělování těch peněz rozhodují nějaké komise, třeba ty slavné filmové pobídky, které byly zmíněny, a o kterých vláda bude zítra rozhodovat, tak tam sedí komise a ta hodnotí tzv. kulturní test, jestli ten filmař, ten producent tam dává dost evropských hodnot. A já si vzpomínám na film, který dělal otec pana Svěráka, pan Zdeněk Svěrák, Nejistá sezona, kdy chudáci ti umělci na konci éry komunismu museli u nějakých soudružek, u nějakých komisí se tam žadonit o dotace a my jsme teď zase v tom stejném systému. Takže já bych prosil – nechme lidem ty peníze, nechme je divákům, nechme je filmařům a ne, že jim budeme stále brát nějaké navíc a nechat rozhodovat komise.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Vadí vám ten systém žadonění?

Jan SVĚRÁK, filmový režisér a producent: No, s těmi pobídkami je to jinak. Podívejte se, my jsme byli velice dobře vyvinutá kinematografie, Československo, a potom Česká republika. Sjížděli se sem z celého světa filmaři natáčet filmy a to znamená, že zde utráceli peníze. Oni se tady ubytují, nejenom, že si najmou štáb, ale jí tady, ubytují se, kupují benzín, kupují si cigarety, ze všeho platí spotřební daň. Čili ten přínos do státního rozpočtu byl každý rok v miliardách. Ve chvíli, kdy ostatní státy nám to začaly závidět a říkaly si jak přilákat filmaře k nám, vymyslely tzv. pobídky. To znamená, že z toho, co tam filmaři utratí, jim následně, až se to spočítá, vrátí 20 procent. Mají to skoro všechny státy okolo nás a neměli jsme to jenom my. A v tu chvíli ti filmaři od nás odešli a trvalo to několik let, než se tady podařilo pobídky znovu nastavit a teďka běží dva roky ty pobídky a už je spočítáno, že na vynaložených 300 milionů korun se nám vrátí 118 procent.

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: Já nesnáším, když umělci se pouští do ekonomie. Já se omlouvám, ale …

Jan SVĚRÁK, filmový režisér a producent: OK. Dobře, já vám taky …

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: Toto neříkají experti, toto říká ekonom najatý tou asociací, která za to lobbuje.

Jan SVĚRÁK, filmový režisér a producent: Pan profesor Mejstřík, no.

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: Profesor Mejstřík, přesně tak.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Ale v čem jsou ty argumenty chybné nebo v čem jsou ty argumenty pro vás nepřijatelné?

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: No, ty argumenty jsou chybné v tom, že pokud vezmeme 400 milionů korun daňovým poplatníkům a dáme je filmařům, no tak filmaři je utratí a koupí si hotely a koupí si ubytování, koupí si jídlo, ale pak na druhé straně jsou ti ostatní lidi, kterým bylo těch 400 milionů sebráno, a ti si tím pádem koupí o to méně.

Jan SVĚRÁK, filmový režisér a producent: Promiňte, promiňte, že vám do toho teďka mluvím.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Takže je to neefektivně využito? Pane Svěráku.

Jan SVĚRÁK, filmový režisér a producent: Ale oni nejdřív tady musí utratit dvě miliardy, aby z toho dostali 20 procent zpátky. Oni je tady nechají, v této zemi nechají dvě miliardy korun, aby z toho dostali teda řekněme 500 milionů zpátky. Tak když je to 300 milionů, tak o to méně.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: To přece je pro ekonomiku výhodné.

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: No ne, tak jestliže přijde cizinec …

Jan SVĚRÁK, filmový režisér a producent: Protože to nejsou peníze, které bychom vydávali předem.

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: Ne, jestliže přijde cizinec a chce utratit dvě miliardy korun tak musí vzít svých 100 milionů dolarů a v tom případě on musí koupit koruny. To znamená budou tady někteří jiní lidé, kteří zase budou mít dvě miliardy korun a budou chtít dolary, jinak to ten Američan nekoupí. Takže to nejsou žádné nové peníze. To je prostě iluze. Na tom trhu to chodí tak, že pokud někdo má dolar a chce 20 korun, tak je někdo jiný, kdo musí mít 20 korun a chtít dolar.

Jan SVĚRÁK, filmový režisér a producent: Podívejte se, děláte z toho směnárnu. On přijde a koupí si tady, pronajme si tady hotel. On tady za ten hotel nezaplatí?

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: No ne, ale někdo jiný, kdo si koupí ten dolar, tak ten si tady nekoupí hotel, nekoupí večeři. To prostě nelze započítat navíc. Kdybyste měl pravdu, tak …

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Pane Machu, ale přece pobídky, pobídky jsou přece standardní ekonomický nástroj. Dokonce i prezident …

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: Standardní socialistický nástroj.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: No ale počkejte. I prezident Klaus letos v květnu podepsal novelu zákona o investičních pobídkách pro strategické investory, takže i prezident Klaus uznává, že je to standardní ekonomický nástroj. Proč socialistický?

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: Ne, to neuznává. Buď při tom podepisování trpěl, anebo ten zákon …

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Trpěl, ale podepsal.

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: … ty pobídky třeba omezil. Já nevím teď přesně, o jakém zákonu mluvíte, ale …

Jan SVĚRÁK, filmový režisér a producent: Promiňte, vysvětlete mi to ještě na příkladu jiným, jo. Je ulice, kde jsou obuvníci. Všichni dají 20procentní slevu na ty boty, co prodávají, jenom já to neudělám. Oni na tom nevydělají, když ty lidi budou k nim chodit kupovat ty boty?

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Pane Svěráku, jde přece o to, jestli jsou nebo nejsou ty pobídky …, jestli je to účinné, jestli je to efektivní pro ekonomiku, jestli se tedy …

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: Jestli to je efektivní, tak dejme pobídky úplně na všechno a bude všechno super efektivní. Nebo dejme tomu filmu ne 500 milionů, dejme mu 500 miliard, jestli to je tak geniální. Já tvrdím, že to geniální není, že to je na úkor něčeho jiného vždy.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Pane Svěráku.

Jan SVĚRÁK, filmový režisér a producent: Je tady strop, maximálně dokážeme nalákat 7 miliard korun ze zahraničí, ze zahraničních štábů, které by k nám přijely natáčet. To je taková ta hranice, co bývalo dříve.

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: Já jsem slyšel tyhle argumenty od těch lobbistů nebo od těch profesorů typu pan Mejstřík několikrát, ať se jedná o nápad dělat olympiádu, ať se jedná o cokoliv. Vždycky když někdo chce veřejné peníze, tak začne mluvit o tzv. multiplikačních efektech a jak to přiláká, jak to …, ale prostě ty peníze nejsou navíc. Není to tak.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Pane Machu, film je podle vás jen průmysl? Není to umění?

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: Film je umění a je to průmysl, to souhlasím s panem Svěrákem.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Máme Státní operu, státní divadlo, respektive Národní divadlo. Proč …

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: No, tak snad nechceme státní film. To by tak ještě chybělo.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Nemluvíme o státním filmu, ale mluvíme o tom, jestli si film nezaslouží podporu od státu jako ostatní segmenty umění.

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: Ne, film by si zasloužil, aby se do něj stát nemontoval, aby ty komise, ti soudruzi se do toho nemontovali, aby kulturní testy nebyly, aby ten umělec měl svobodu a ne, aby musel podlézat.

Jan SVĚRÁK, filmový režisér a producent: Jéžiš, děkuju vám za takovou svobodu. To znamená abych mohl točit jenom komerční filmy, na které budou chodit masy, pokud možno …

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: To je na vás, co vy budete točit. Já vám do toho nechci mluvit.

Jan SVĚRÁK, filmový režisér a producent: Není to na mně. Jestliže nebudu mít podporu, tak můžu točit filmy jenom velmi levně, velmi rychle, a to tak, aby se líbily úplně všem, takže ze mě bude makro, jo. Pokud chcete náročnější film nebo nějakej, nad kterým by se člověk zamyslel, tak to už není crowd-pleaser, na to nechodí masy.

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: A co označujete za ten náročný film z té vaší tvorby, řekněme?

Jan SVĚRÁK, filmový režisér a producent: Promiňte, jéžišmarjá. Tak myslím si, že třeba Kolja není úplnej crowd-pleaser, že má taky nějakej dráb.

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: No, tak já vám přeju, aby takový film dostal Oscara a byl úspěšný a na co na něj potřebujete dotace?

Jan SVĚRÁK, filmový režisér a producent: Protože stál 30 milionů korun a většinou ten film vydělá 12 zpátky.

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: Kolik vám vydělal Kolja?

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Pane Svěráku …

Jan SVĚRÁK, filmový režisér a producent: Kolja dostal Oscara a Zlatý glóbus.

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: Já vám k tomu gratuluji.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Tak. Kolja je uzavřená kapitola.

Jan SVĚRÁK, filmový režisér a producent: Ale kolik takovejch filmů tady v Čechách vzniklo, který na sebe vydělaly?

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Pane Svěráku, film jako umění versus průmysl, kde je tedy podle vás ta hranice?

Jan SVĚRÁK, filmový režisér a producent: Já nevím. Já si myslím, že filmy třeba nové vlny byly jak umění, tak byly zábavné, že ta hranice se nedá takhle oddělovat, že … Film je, může být lidová zábava, může to být pouťová zábava, může to být umění, může to být, komerce to nazývejte, může to být všechno dohromady a zároveň potřebuje k tomu průmyslové zázemí, aby mohl vzniknout.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Podle vás to tak není a vy byste nedal ze státního ani korunu. Poslední vaše slovo, pane Machu.

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: Ano a zároveň bych rád všem snížil daně, což by se dalo udělat, když by stát nedotoval kde co a myslím si, že by to pomohlo mimo jiné i filmovému průmyslu a umělcům.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Pánové, já vám děkuju, já vám děkuju za účast v této diskusi. Na shledanou.

Jan SVĚRÁK, filmový režisér a producent: Na shledanou.

Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: Na shledanou.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: To je všechno. Komentované události končí. Uvidíme se zase zítra. Dobrou noc přeji.

Záznam:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096898594-udalosti-komentare/212411000371120/obsah/230624-privilegovany-film/

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31