Marek Numerato: Ano privatizaci veřejnoprávních médií. Bez ohledu na Zemanův účelový postoj

Marek Numerato: Ano privatizaci veřejnoprávních médií. Bez ohledu na Zemanův účelový postoj

Prezident Miloš Zeman je s velkou pravděpodobností člověkem závislým nejen na alkoholu, ale i na potřebě získávat si za každou cenu pozornost. Včera tuto potřebu ukojil tím, že podpořil zrušení koncesionářských poplatků (pro Českou televizi). Podle veřejnoprávní televize, jak se aspoň vyjádřila její mluvčí, se ze strany prezidenta jednalo o bezprecedentní útok na nezávislost veřejnoprávní televize, který za dobu její existence v demokratické společnosti nemá obdoby.

Nevím, zda se jedná o útok, já to považuji spíše za účelový požadavek. Proč účelový, rozvedu za chvíli. V každém případě však nejde o nic bezprecedentního. V liberálních kruzích je požadavek na zrušení koncesionářských poplatků, ba dokonce i privatizaci veřejnoprávních médií, diskutován dlouhodobě (příklady zde), a to nejen u nás (více např.zde). Kdo mluví o bezprecedentním útoku, mlží a v podstatě i lže.

Vraťme se k tomu, proč je prezidentův požadavek účelový. Je to proto, že s ním přichází ve chvíli, kdy mu není po vůli, jak o něm Česká televize informuje. Zeman a jeho okolí opakovaně ČT napadli, že straní TOP 09, kavárně (jak své nepřátele označuje) nebo Karlu Schwarzenbergovi, který byl Zemanovým soupeřem v rozhodujícím kole přímé volby prezidenta. Jeden z nejzarytějších podporovatelů prezidenta senátor Veleba spolu s dalšími čtrnácti senátory napříč různými stranami navrhl zproštění povinnosti platit poplatky veřejnoprávním médiím na pět let pro ty, o nichž ČT nebo Český rozhlas odvysílal nepravdu. Bizarní návrh, který je spíše než principiálním nesouhlasem s existencí veřejnoprávního média financovaného z koncesionářských poplatků snahou vyřídit si účty. Ty si chce vyřizovat nejen Veleba, ale i samotný Zeman.

Výpalné, které nás prý ochrání před Babišem

Zajímavé je, že účelová akce vyvolala i účelovou reakci, a to předsedy ODS Petra Fialy. “Když část mediálního trhu ovládá jeden politik, je potřeba ještě pečlivěji chránit veřejnoprávní média. Bez ohledu na to, zda se nám líbí,” uvedl Fiala na Twitteru. Předseda strany, která se považuje za pravicovou hájí tedy myšlenku, že musíme usilovat o zachování zákonem podporovaného monopolu (žádná jiná televize než ČT nárok na koncesionářské poplatky nemá), protože se mu zrovna nelíbí rozložení sil na mediálním trhu. Kdy přijde z jeho strany návrh na založení státních/veřejnoprávních pekáren a masokombinátů?

Existují-li obavy, že Babiš bude zneužívat propojení svých podnikatelských aktivit s politickou mocí, kterou disponuje, je jistě legitimní se tomuto zneužití bránit, ať už platnými zákony nebo snahou prosadit taková opatření, která vyloučí možný střet zájmu. Je ale drzost chtít po občanech, aby si povinně platili veřejnoprávní televizi jako obranu před Babišem, protože zrovna Petr Fiala je toho názoru, že je veřejnoprávní televize před vlivem Babiše ochrání. Konzumovat mediální obsah lze bez toho, aniž bychom sledovali veřejnoprávní i Babišova média. Kromě toho možnost založit si vlastní médium zatím nikdo nikomu neupírá, byť to bezesporu není snadná záležitost.

Jakékoliv médium v jakékoliv době by mělo patřit pouze do soukromých rukou

Nepopírám, že spousta diváků je s obsahem vysílání České televize spokojena. Že hltají exhibice Václava Moravce, věří tomu, že ČT je objektivní, nezávislá a svým programovým zaměřením se odlišuje od jiných televizních stanic. Neexistuje však kategorický důvod, proč by taková televize nemohla být v rukou soukromého provozovatele, který by ji financoval z reklamy, formou pay-per-view apod.

Marek Numerato,
humanaction.cz

Vyšlo na webu humanaction.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31