Malý: 50 dětských sirotků není dětmi ani sirotky, ale jsou politické PR

Malý: 50 dětských sirotků není dětmi ani sirotky, ale jsou politické PR

Politici rozjeli své volební PR kolem 50 syrských dětí, které jsou sirotky. Hrdě začali bubnovat na city, vždyť jde o děti a je před volbami. Chytla se toho většina stran, aniž by věděla, oč jde. Tak předně se zjistilo, že to až tolik děti nejsou. Tedy, rozhodně ne všechny. První informace byla, že je jim 12-17 let. Následovala další, že některým z nich je 21–22 let. Informace od lidí, o kterých se rozhodně nedá říci, že by byli nedůvěryhodní. Jenže pak přišla druhá informace. Nejde o sirotky, ale děti bez doprovodu.

Ostatně, v Sýrii jsou rodiny velmi rozvětvené a drží úzce spolu. Pokud by došlo k úmrtí některého z rodičů, ostatní dospělí se o dítě okamžitě postarají. Na Blízkém východě nejsou sirotčince, o děti bez rodičů se vždy a bezvýhradně stará širší rodina a to i v uprchlických táborech. Ale co na tom, když politici měli najednou tak skvělé PR. Vždyť jde přece o dětské sirotky. No, nejsou to až tak úplně děti a už vůbec ne sirotci. Ale kdo by to řešil, vždyť přece běží kampaň, za chvilku jsou volby.

Hned se ale našlo 50 rodin, které si ty 12-17-22 leté děti chtěly osvojit. A hned tím politici začali argumentovat. Jak jinak, opět bez znalosti věci a problému. Ono vytrhnout dítě, které žilo nejen v jiné zemi ale i na jiném kontinentu, ve zcela odlišné kultuře a prostředí. a přeroubovat je na jiné je prakticky nemožné, pokud je tomu „dítěti“ 12–22 let. Prostě to nejde, bylo by to doslova znásilnění daného člověka. Ostatně, proč jsme nepřijímali děti na začátku války a snažíme se o to na jejím konci? Není to divné?

Další věcí je, že v Syrské arabské republice se hovoří těmito jazyky: arabština (úřední), kurdština, arménština, aramejština, čerkézština a francouzština. Která z těch padesáti zemí tyto jazyky perfektně zvládá? No, ostatně, ona tomu paní europoslankyně dala korunu svým prohlášením v Lidových novinách 16. 9. 2018, kde odůvodňuje svou kampaň, stojí za povšimnutí věta: „Vůči Evropské unii bychom mohli říct, že jsme solidární s Řeckem.“ Takže jde o děti, nebo o to ukázat Bruselu, že posloucháme?

Další věcí je, že mladiství migranti z méně kompatibilních islámských kultur mohou být pro naši sekulární společnost velkým potenciálním rizikem. Navíc, i v Sýrii speciálním výcvikem od některé z islamistických skupin, kterých v Sýrii působilo velké množství. Ty „děti“ se dostaly na řecké ostrovy nelegálně z Turecka. Nelze prokazatelně ověřit jejich původ, tedy odkud přišly. Z průběhu války v Sýrii je známo, že proti Asadovi bojovaly hlavně radikální islámské skupiny ve městech a oblastech, kde měly podporu muslimského obyvatelstva. Křesťané nebo alávité bojovali po boku Asada a do Evropy neutíkali.

V ostatních uprchlických táborech, které mají mnohdy značně horší podmínky, než ty v Řecku, jsou natěsnány statisíce lidí a desetitisíce dětí, zřejmě strádajících mnohem více, než ty v Řecku. Ty nikoho nezajímají? Inu, proč také, to by bylo mnohem problematičtější, tohle je snadné, předloženo doslova na talíři, skvělé předvolební PR. Na většině území Sýrie se již neválčí. Pro ty děti, či mladistvé by bylo mnohem prospěšnější, pomoci jim vrátit se domů, k rodinám, pomoci té zemi s její obnovou. Jenže, to by to politické honění procent vyšlo mnohem dráž a byla by to spousta práce.

Našim politikům možná nejde o syrské děti, ale o jejich PR. Pokud by jim o ty děti opravdu šlo, pak bychom jich měli od začátku války tisíce a byli bychom schopni se o ně do skončení války postarat. S ohledem na uvedené zřejmě až tolik o ty děti které nejsou dětmi a sirotky, které nejsou sirotky až tolik nejde. Spíše o to nahnat si politické body. Zneužít k tomu tento případ považuji za něco neskonale hnusného a pokryteckého. Hra na city lidí, jen aby se vytřískal politický kapitál. Navíc se tato kauza používá k dehonestaci a zastrašování kritiků přijetí těch dětí. Těm dětem je třeba umožnit návrat domů, k jejich rodinám a ne je využívat k nahánění politických bodů.

Michal Malý,
člen Republikového výboru Svobodných a kandidát do Senátu v obvodu 23 – Praha 8

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak. 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V pořadu Interview ČT24 se předseda strany Svobodní a poslanec Libor Vondráček vyjádřil k klíčovým otázkám současné politické scény. Moderátor Daniel Takáč se zaměřil na požadavky prezidenta Petra Pavla na Andreje Babiše, zejména na řešení střetu zájmů spojeného s jeho vlastnictvím Agrofertu. Vondráček zdůraznil, že ústava neumožňuje prezidentovi klást podmínky před jmenováním premiéra, a navrhl, aby Babiš vysvětlil situaci veřejnosti do 30 dnů po jmenování, jak to vyžaduje zákon. Podle něj by dřívější vysvětlení mohlo zbytečně komplikovat proces, přičemž upozornil na riziko, že prezident by mohl přidávat další podmínky, což by narušilo ústavní řád.

Vondráček odmítl spekulovat o konkrétním plánu Babiše, i když přiznal, že o směru řešení mluvili v rámci koaličních schůzek. Kritizoval nové podmínky prezidenta, jako je doplnění programového prohlášení o ruské válce na Ukrajině, a porovnal situaci s érou Miloše Zemana, kdy podobné kroky vedly k demonstracím. Podle něj má Babiš za sebou 108 hlasů ve sněmovně, což by mělo stačit k jmenování, a další zdržování by vedlo k ústavnímu vakuu, kde vláda v demisi špatně řídí stát – například v školství chybí 3,7 miliardy korun.

Personální otázky a programové prohlášení

K personáliím Vondráček potvrdil, že jména ministrů jsou dlouhodobě diskutována, ale definitivní shoda ještě není. Nepředpokládá změny a podpořil kandidaturu Filipa Turka na post ministra zahraničí, přestože jeho kontroverzní výroky by měly prošetřit policie. Voliči se na to prý neptají, a volba Turka místopředsedou zahraničního výboru není podle Vondráčka náznakem, že by ministr nebyl. K programovému prohlášení řekl, že už obsahuje jasný postoj k obraně mezinárodního práva a podpoře diplomatického ukončení války na Ukrajině. Doplnění o NATO a ruské agresi považuje za nepotřebné, pokud by to znamenalo šprajcování s prezidentem, který nemá kompetenci měnit obsah.

Vondráček se vyslovil proti okamžitému navyšování obranných výdajů na 5 procent HDP, jak navrhuje NATO, s odkazem na obrovský státní dluh – minimálně 80 miliard korun podle Národní rozpočtové rady. Zdůraznil, že kvalita výdajů je důležitější než kvantita, a kritizoval odcházející vládu za předčasné platby za F-35 na úkor obětí povodní. K rozpočtovému schodku pro rok 2026 očekává, že se vejdou do navržených limitů kolem 289 miliard, bez dalšího navyšování.

Volby v sněmovně a budoucnost koalice

Vondráček komentoval volby v Poslanecké sněmovně, kde Patrik Nacher získal 144 hlasů, což překonalo vládní většinu. Přiznal, že sám hlasoval pro opozičního kandidáta, ale kritizoval opozici za podobné chování při volbě Marka Bartáka. K zítřejší volbě Jana Skopečka místopředsedou sněmovny řekl, že je to tajné hlasování a Skopeček by měl oslovit kluby, jako to udělal Tomio Okamura. Neví o politických dohodách ohledně výborů, jako byl případ Pavla Žáčka, který neprošel ve výboru pro bezpečnost.

Celkově Vondráček prosazoval rychlé formování vlády, aby se zabránilo rozpočtovému provizoriu a dalším problémům, jako jsou vyšší odvody pro OSVČ nebo ceny energií. Podle něj je koalice SPD soudržná a připravená na všechny scénáře, včetně hypotetického jmenování jiného premiéra, i když to nepovažuje za pravděpodobné.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31