MACH: Zrušme jmenování profesorů prezidentem

MACH: Zrušme jmenování profesorů prezidentem

Proč u nás tolik věcí musí řešit politici? Proč se média zabývají panem Putnou? Proč svěřujeme udělování profesorského titulu prezidentovi republiky?

Jde to i bez státu

Třeba v USA také neuděluje profesorský titul prezident ani jiný politik. Je to věcí škol. Jeden příklad od nás, než mi začnete nadávat do extrémního liberála, který by vše vymanil z kontroly státu: Vysokoškolské docenty v České republice také nejmenuje žádný politik, udělení docentury je věcí škol (byť jen pár státem vyvolených škol smí povyšovat učitele na docenty).

Kdyby i povýšení na profesora bylo věcí škol, nemuseli bychom řešit, jestli se Zemanovi líbí nebo nelíbí Putna. V politice bychom pak mohli místo pseudoproblémů řešit důležitější věci, třeba jaká má být výše daní, jestli máme nebo nemáme být členem EU, jestli má mít vláda právo hospodařit na dluh, apod.

Problém jsou státní tituly Bc a Mgr.

Proč vlastně vůbec v České republice řešíme profesory skrze politiku, dokonce skrze prezidenta?

V našem polostátním systému vysokého školství je státní – prezidentem jmenovaný – profesor podmínkou akreditace studijního programu, který uděluje státní bakalářské a magisterské tituly. Žádná škola nemůže poskytovat bakalářský nebo magisterský program, když nemá od státu (ministerstva) schválenou akreditaci, a ta nebude schválena, když škola nebude zaměstnávat dost státních profesorů.

Nařízení vlády stanoví státní bakalářské a magisterské tituly jako podmínku zařazení do vyšší platové třídy (platy ve státní správě se řídí tabulkami a platovými třídami podle vzdělání a délky praxe). I proto mnoho studentů studuje vysokou školu méně kvůli nabývaným znalostem a více kvůli titulu.

Existence státních titulů pokřivuje vzdělávací trh. Kdyby školy udělovaly své vlastní tituly, lidé by více studovali kvůli znalostem a méně kvůli titulům. Než mi vynadáte za anarchistické sklony:  Takto to funguje třeba v jazykovém vzdělání. Jazykové školy nepotřebují k výuce jazyka akreditace, lidé je studují kvůli znalostem, a ne kvůli titulu.  Školy mohou vyučovat i bez státní akreditace a poskytovat nějaký soukromý titul (např. MBA) nebo vlastní osvědčení – pak se ale nesmí jmenovat „vysoká škola“.

Kdyby stát zaměstnával méně lidí, více mezd by se určovalo na trhu dohodou zaměstnance a zaměstnavatele namísto tabulek. Více by záleželo na schopnostech a znalostech, méně na titulu. Školy by byly motivované budovat svoji dlouhodobou reputaci.

Potřebujeme vysoké školství, kde by více šlo o znalosti, a méně o titul. Nepotřebujeme, aby půl populace mělo vysokoškolský titul. Potřebujeme, aby studovali ti, kteří budou přesvědčeni, že se jim vysoká škola vyplatí pro nabyté znalosti.

Jak zbavit vysoké školství chronických problémů

Do českého vysokého školství příliš zasahuje stát. Nad školami má absolutní moc všemocná státní „Akreditační komise“.

Vezměme prezidentovi republiky pravomoc udělovat titul profesora. Tuto pravomoc můžeme prezidentovi snadno vzít i bez změny Ústavy, protože mu ji nedává ústava, ale běžný zákon (o vysokých školách). Dnešní systém, který ukládá počet státních profesorů jako podmínku akreditace, vede k zaměstnávání stařičkých profesorů, kteří nejsou dávno pro školu cenní schopnostmi, ale jen doživotním titulem. Zrušme požadavky na profesory. Větší roli musí hrát prestiž školy, kvalita výuky a zájem studentů a menší roli musí hrát přízeň dnes všemocné akreditační komise a počet profesorů.

Petr Mach vyučuje ekonomii na VŠEM a VŠFS a je předsedou Strany svobodných občanů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video


Libor Vondráček v OVM prosazoval striktní zásadu „na státních budovách jen české vlajky“, podpořil okamžité zrušení trestného činu „práce pro cizí moc“ bez náhrady a zdůraznil obecnou skepsi ke „vágním“ skutkovým podstatám i symbolické politice gest, čímž vyvolal ostré střety s Vítem Rakušanem a Janem Bartoškem o bezpečnost, symboly a zahraničně‑politický kompas státu.​

Vlajky na státních budovách

  • Vondráček trval na tom, že na veřejných budovách mají viset pouze české a zemské/krajské vlajky; cizí vlajky (včetně EU) by nevyvěšoval a preferuje výjimku jen při státních návštěvách.​
  • Moderátor a Rakušan akcentovali rozpor: proč šla dolů jen ukrajinská vlajka; Bartošek to označil za pokrytectví a slabý signál směrem k napadené zemi a k hodnotám zahraniční politiky.​

EU vlajka a symbolika

  • Na dotaz, zda by na Sněmovně ponechal vlajku EU, Vondráček uvedl, že by nechal „jen českou“, tedy EU vlajku by nesl; připomněl, že „na Hradě před Zemanem také nebyla“.​
  • Rakušan a Bartošek zdůraznili význam symbolů (vlajky, vlčí mák) jako srozumitelných signálů o hodnotách a směrování státu; kritizovali relativizaci symbolů a přirovnání ke klubovým praporům.​

„Práce pro cizí moc“ (§ 318a) a bezpečnost

  • Vondráček označil paragraf za „vágní“ a typický pro totalitní praktiky; prosazuje jeho „zmizení z právního řádu“ bez náhrady, s odkazem na už existující přesnější skutkové podstaty (vyzvědačství apod.) a riziko selektivního postihu verbálních projevů.​
  • Rakušan uvedl konkrétní případy, které podle něj bez dané normy nebylo možné postihnout (vynášení necitlivých, ale nezutajovaných informací z MZV; systematické fotografování politiků, jejich rodin a kritické infrastruktury pro cizí moc), přičemž podmínkou je prokázání úmyslu a vazby na cizí moc.​
  • Radek Vondráček (ANO) potvrdil snahu paragraf zrušit a odmítl, že by záměrem bylo oslabit bezpečnost; připustil debatu o rozšíření vyzvědačství, ale ne o udržení „pendrekového“ ustanovení.​

Rétorické střety a pozicování

  • Vondráček zdůraznil, že jeho stanovisko k vlajkám je konzistentní od roku 2021 a není projevem antiukrajinství; připomněl legální rámce pro vyvěšování cizích vlajek a kontroverze kolem „bikolóry“ na NM.​
  • Rakušan mluvil o „změně kompasu“ nové vládní většiny: sundání ukrajinské vlajky, ticho v programovém prohlášení o Ukrajině, úmysl zrušit klíčový bezpečnostní paragraf; varoval před dopady na obranu proti cizím vlivům.​
  • Bartošek označil krok za protiukrajinskou akci a symbol izolace; zdůraznil, že přes symboly stát sděluje hodnoty a spojence; vyzval k respektu k hrdinům a bojům o svobodu.​

Kontext a závěr pořadu

  • Debata o vlajkách rámovala širší konflikt o hodnoty a bezpečnostní politiku; v závěru pořad přešel k ekonomickým tématům (HDP, inflace, sazby ČNB), která s první částí kontrastovala mírou konsenzu odborníků.​
  • Vondráčkův výkon profiloval Svobodné jako zastánce „institucionální střídmosti“ v symbolech, národního rámce na budovách a tvrdého požadavku na přesnost trestního práva, i za cenu sporu s bezpečnostní komunitou a kritiků v koaliční části opozice.​

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31