Vláda konečně předložila do parlamentu návrh ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, který by měl omezit možnost politiků zadlužovat zemi. Bohužel se ale nejedná o ústavní zákaz dělat dluhy, jako ho mají např. ve Švýcarsku, ale jen o soubor měkkých sankcí, které mají navíc dopadnout až na příští vládu.
Měkké sankce
Návrh zřizuje nový úřad – Národní rozpočtovou radu – jako bychom neměli úřadů již tak víc než dost. Ve Švýcarsku žádný takový zvláštní úřad nemají. Stačí ústavní zákaz hospodařit s deficitem.
Návrh Nečasovy vlády obsahuje tři různé kategorie sankcí podle výše dluhu.
1) Dluh dosahuje výše mezi 40 a 45 % HDP
V této situaci zákon ukládá vládě „informovat“ Poslaneckou sněmovnu o důvodech vzniku dluhu. To je sankce rovná nule. Dluh mezi 40 a 45% HDP je mimochodem výše dluhu, kterou máme nyní. Vláda tím opozici říká: Na nás žádné sankce nedopadnou, ale čtěte dál, co dopadne na vaši vládu po roce 2014.
2) Dluh dosahuje výše 45-48 % HDP
Vláda má rozhodnout o snížení výdajů v již schváleném rozpočtu, ale nemusí tak učinit, pokud běžným zákonem stanoví, že se výdaje snížit nemusí. Za druhé, základ pro výpočet platů ministrů a poslanců se sníží o 20 %. Nic ale nebrání vládě současně navrhnout formou běžného zákona o platech schvalovaného prostou většinou zvýšení základu, který se má pro poslance a ministry snížit.
3) Dluh činí mezi 48 a 50 % HDP
Vláda musí předložit Poslanecké sněmovně vyrovnaný rozpočet. Když je dluh 50 % HDP, musí vláda požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry (k čemuž jí stačí prostá většina!).
Vlk se má nažrat, ale koza má zůstat celá
Návrh Zákona o rozpočtové odpovědnosti předložený Nečasovou vládou tedy neobsahuje ani zákaz schvalovat rozpočtové deficity, ani nevyžaduje kvalifikovanou ústavní většinu pro dělání deficitů. V praxi bude znamenat snížení platů poslanců o 20 %, ale možná také ne. Vláda bude muset snížit výdaje při deficitu nad 45 %, ale nebude tak muset učinit, pokud si na to prostou většinou prosadí zákon. Vláda bude muset předložit sněmovně návrh zákona s vyrovnaným rozpočtem, když dluh bude 48 %. Když ale vyrovnaný rozpočet nedodrží, nenastanou žádné sankce. Když dluh přesáhne 50 %, musí vláda požádat sněmovnu o důvěru, tu ale snadno získá prostou většinou svých poslanců.
To snad raději žádný zákon než takovýto pokrytecký.
Je to výsměch ČSSD
Nečasovo-Kalouskova vláda od svého začátku hospodaří s deficitem přes 100 miliard ročně a státní dluh prudce roste.
Vývoj veřejného dluhu k HDP
Zdroj: 2007-2011 Eurostat, 2012-2013 odhad MMF
Vláda vlastně říká opozici: My jsme udělali dluh, budeme v tom pokračovat až do roku 2014 a na vás pak dopadnou tyto sankce.
Na přijetí ústavního zákona je potřeba třípětinové většiny v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Vláda tedy ke schválení potřebuje hlasy opozice. Žádat opozici o hlasy na něco, co má dopadnout až na příští vládu, je pokrytecké.
Jak to celé asi dopadne? Po dlouhých debatách zákon nejspíš nebude přijat. Vláda bude „z obliga“, bude říkat – my jsme chtěli zákon o rozpočtové odpovědnosti a zlá sociální demokracie nám ho shodila. Nebo dojde ve sněmovně ještě k jeho změkčení a projde absolutně bezzubý zákon.
Kdyby vláda myslela odpovědné hospodaření vážně, tak sama hospodaří od roku 2010 s vyrovnaným rozpočtem, místo aby udělala za čtyři roky své vlády zvýšení dluhu o půl bilionu korun a předloží po seriózní domluvě s opozici skutečný ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu.
Potřebujeme skutečný ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu
Kdyby někdo z poslanců chtěl vidět, jak by měl vypadat skutečně účinný ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu, má jej zde, tak jak jej Svobodní navrhovali již na začátku Nečasovy vlády:
http://petrmach.cz/2011-navrh-zakona-o-vyrovnanem-rozpoctu.pdf
Petr Mach je předseda Svobodných. Učí ekonomii na VŠEM a VŠFS
