MACH: rozhovor – Byli jsme před EU, budeme i po ní

MACH: rozhovor – Byli jsme před EU, budeme i po ní

Rozhovor s předsedou Strany svobodných občanů Petrem Machem o demonstraci proti vztyčení vlajky Evropské Unie nad Pražským hradem a vystoupení z EU.

Proč Svobodní vůbec organizovali akci proti spuštění vlajky EU na Pražském hradě?

Protestovali jsme proti dvěma činům prezidenta Miloše Zemana: Jednak proti sundání české vlajky z 1. nádvoří Pražského hradu a jejímu nahrazení tzv. evropskou vlajkou, a jednak proti ratifikaci změny Smlouvy o fungování EU – změny, která umožňuje vznik ESM, tzv. eurovalu. To je podle nás strašně nebezpečná změna fungování eurozóny, která způsobí obrovské vzájemné zadlužení a následné nevraživosti mezi jednotlivými evropskými národy. Nás se to bohužel týká, protože nemáme výjimku z eura.

Můžete přiblížit průběh akce?

Policie uzavřela prakticky celé Hradčanské náměstí, asi čtyři stovky členů a příznivců Svobodných a dalších odpůrců vyvěšení evropské vlajky na Hradě se proto sešli na okraji náměstí a v okolí sochy TGM. Oznámil jsem přítomným, že česká vlajka byla sundána v noci. Místopředseda Svobodných Jiří Payne přečetl dopis, kterým prezidenta Zemana žádáme, aby nám sundanou českou vlajku vydal – jednou bychom ji tam chtěli vrátit. Pana Barrosa a vyvěšování evropské vlajky jsme doprovázeli provoláváním hanby. Hlavním heslem shromáždění bylo „Byli jsme před EU, budeme i po ní“. Na konci lidé podepisovali petici za vypsání referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie.

Nejde jenom o pouhý symbol, který na podstatě věci, to znamená na našem vztahu k EU, stejně nic nemění?

Vlajka je symbol, ale ratifikace ESM má dalekosáhlé důsledky. Nám ale vadí i ten symbol, stejně jako nám v osmdesátých letech vadily rudé prapory – které taky byly jen symbolem. Nám modrá vlajka s hvězdičkami nesymbolizuje mír a volný obchod. Symbolizuje neefektivní a korupční přerozdělování a dotace, zákazy nazývat marmeládu marmeládou a pomazánkové máslo pomazánkovým máslem, symbolizuje bankrotující eurozónu, předraženou solární elektřinu a zákazy žárovek.

Ochrana státní symboliky, národních tradic – to je spíše ideologická výbava konzervativních stran. Jak to jde dohromady s tím, že se hlásíte ke klasickému liberalismu?

Ta modrá vlajka symbolizuje vše neliberální. Na Hradě, který je sídlem hlavy státu a symbolem státnosti, má být česká vlajka jako státní symbol. Může tam být dočasně vlajka mezinárodní organizace, pokud přijede na návštěvu její představitel. Modrá vlajka s hvězdičkami není ani oficiálním symbolem EU, protože to společně s evropskou ústavou v referendu zamítli voliči ve Francii a Nizozemí. Nechápu proto vztyčení tohoto neformálního symbolu se všemi poctami namísto české vlajky. Je mi z toho na nic.

V souvislosti s vyvěšením vlajky EU se objevily i různé historické reminiscence na německý Protektorát Čechy a Morava, nebo na dobu naší závislosti na komunistickém Sovětském svazu. Cítíte nějakou podobnou reminiscenci?

Na prvním nádvoří vždy visely české, respektive československé státní vlajky. Cizí vlajka tam byla vyvěšena jen za Protektorátu. Smutné je, že nyní to prezident Zeman dělá dobrovolně. Tehdy to bylo pod vojenským nátlakem.

Svobodní jsou jediná strana, která prosazuje náš odchod z EU. Jaké vás k tomu vedou důvody?

Evropská unie se výrazně změnila od našeho vstupu, a to k horšímu. Socialistický způsob řízení ekonomiky, který je podstatou fungování EU vede k hospodářské stagnaci. Ubývá příznivců našeho členství v Evropské unii a je tedy nanejvýš správné, zeptat se po deseti letech lidí znovu. Proto chceme referendum, ve kterém se všichni budou moci vyjádřit, zda si přejí či nepřejí vystoupení z EU.

Je vůbec takový odchod politicky reálný, a nebyly by náklady v takovém případě vyšší, než náklady plynoucí z našeho členství?

Jde o to, jak dlouho bude ještě Evropská unie existovat. Kdyby měla trvat třeba jen rok nebo dva, pak by bylo třeba lepší počkat. EU však může existovat třeba 40 let. Bojím se navíc obrovských nákladů rozpadu EU. Když vystoupíme před živelným rozpadem, vyjdeme z toho lépe.

Mohla by se Evropská unie ještě změnit tak, aby byla akceptovatelná i pro vás?

Tak jako bylo marné věřit v gorbačovskou reformu Sovětského svazu nebo dubčekovskou reformu KSČ zevnitř, považuji za marné věřit v zahradilovskou nebo cameronovskou reformu EU zevnitř. Evropská unie je nereformovatelná, zejména poté, co Mirek Topolánek dopustil omezení hlasovacích práv České republiky a přesun dalších pravomocí na Brusel, když přispěli ke schválení Lisabonské smlouvy. Tehdy jsem řekl, že bude-li tento dokument schválen, budu považovat za jediné východisko vystoupení z Evropské unie. Další vývoj mě v tom jen utvrdil.

Ptal se: Dušan Šrámek. Psáno pro Pravý Břeh.cz 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Předseda strany Svobodní a poslanec Libor Vondráček se ve čtvrtečním pořadu 360 na CNN Prima News střetl s opozičními politiky v debatě o zákazu sociálních sítí pro děti, o ekonomických radách vlády a zejména o státním rozpočtu. V téměř hodinové diskuzi moderované Michalem Půrem se Vondráček spolu s Davidem Pražákem z hnutí ANO utkal především s Vojtěchem Munzarem z ODS a Janem Berkim z hnutí STAN.

Svobodný internet místo ověřování totožnosti

Hlavním tématem úvodní části diskuze byl návrh premiéra Andreje Babiše na zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let, inspirovaný australským modelem. Vondráček se k tomuto návrhu postavil velmi skepticky a upozornil na rizika spojená s ověřováním věku uživatelů. „Pokud chceme, aby na internetu už neexistovalo soukromí, pak samozřejmě můžeme zavést ověřování věkové hranice,“ varoval Vondráček s tím, že by lidé museli předkládat digitální, bankovní nebo jinou identitu.

Předseda Svobodných připomněl, že i Martin Kupka z ODS ve svém tweetu navrhl ověřování uživatelů na internetu, což Vondráček považuje za problematické. „To je potom navázané na digitální identity, digitální peněženky, na to, co kritizujeme třeba v Číně,“ vysvětlil poslanec s tím, že svobodní chtějí zachovat internet jako svobodný prostor, kde lidé mohou užívat služby v soukromí.

Překvapivě se s Vondráčkem shodli i jeho opoziční protivníci. Vojtěch Munzar z ODS zdůraznil, že stát nemůže nahradit rodiče a že plošné zákazy vedou k formalismu. Jan Berki z hnutí STAN sice připustil, že určitá regulace je na místě, ale i on se vyjádřil opatrně. Vondráček nabídl alternativní řešení: „Teď hrají třeba i děvčata hokej na olympiádě, tak dělejme reklamu sportu, ať se děti věnují tomu. Dávat pozitivní příklady je daleko lepší než dělat restrikce.“

NERV končí, zůstávají obavy z jednostranného poradenství

Druhá část debaty se věnovala zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV), kterou premiér Babiš označil za zbytečnou. Vondráček zmínil, že NERV nestál daňové poplatníky „ani korunu“ a že možná sloužil spíš jako alibi pro vládu. Zároveň zdůraznil, že dostatek ekonomů je i na vysokých školách.

Vojtěch Munzar však upozornil na výhodu NERV, kde byli zastoupeni ekonomové různých směrů – od monetaristů po keynesiánce. „Já třeba se skoro nikdy neshodnu s Danielem Prokopem, ale i pro politika je dobré si vyslechnout jiné názory,“ řekl Munzar s tím, že naslouchání různým stanoviskům není na škodu.

Jan Berki dodal, že výhodou NERV bylo, že ekonomové se museli nejprve shodnout mezi sebou, což zajišťovalo transparentnost a širší podporu pro doporučení. Moderátor Půr se ptal na nové poradce vlády, přičemž zazněla jména Jaroslava Ungermanna (levicově orientovaný ekonom blízký odborům) a Petra Macha (pravicový ekonom, nyní náměstek ministryně financí Aleny Schillerové).

Rozpočtová bitva: 310 nebo 344 miliard?

Nejostřejší půtka se strhla kolem státního rozpočtu a jeho deficitu. Vondráček opakovaně tvrdil, že vláda ušetřila 34 miliаrd korun oproti plánu předchozí vlády, jehož skutečný schodek měl podle něj dosáhnout 344 miliard. „My máme jenom 310 miliard,“ zdůraznil poslanec s tím, že předchozí vláda zapomněla do rozpočtu zahrnout přes 26 miliard do Státního fondu dopravní infrastruktury.

Vojtěch Munzar však Vondráčkovi oponoval s poukazem na stanovisko Národní rozpočtové rady. „Zjistíte, že Národní rozpočtová rada říká, že porušujete zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti o 63 miliard korun,“ kontroval Munzar. Podle něj je navíc problematické, že vláda škrtla výjimky (jako 18 miliard na Dukovany nebo 20 miliard na obranu), ale tyto prostředky nahradila jinými výdaji, čímž deficit nesnížila.

Vondráček připustil, že vláda zákon možná porušuje, ale „méně než předchozí vláda“. „Bohužel ho porušujeme, měli jsme málo času na to, abychom ho neporušovali,“ přiznal. Zároveň kritizoval předchozí vládu za to, že navýšila kumulativní státní dluh z 31% na 33,5% HDP a „nasekala 1200 miliard korun dluhů, což je celá třetina všech dluhů všech vlád v České republice“.

Jan Berki upozornil, že vláda škrtla 21 miliard na obranu ve chvíli, kdy Donald Trump naopak chce po spojencích vyšší výdaje, a dále snížila rozpočet na vnitřní bezpečnost a rozvědky. Moderátor Půr pak připomněl, že výdaje na vědu klesly v poměru k HDP na 0,6 % a výdaje na školství o sedm miliard korun.

Důchodová reforma a zkrácení školní docházky

Vondráček v diskusi nabídl kontroverzní návrh na řešení důchodového systému. Místo prodlužování věku odchodu do důchodu, které podle něj „žene lidi už ve věku opotřebované do práce o rok déle“, navrhl zkrácení školní docházky z devíti na osm let. „Mladí zdraví lidé půjdou do práce o rok dřív, vyřešíme to daleko rychleji,“ argumentoval poslanec.

Tento návrh je zajímavý i tím, že podobně uvažuje i poslankyně Renata Zajíčková z ODS, s níž se Svobodní jinak příliš neshodují. Vondráček však kritizoval, že Zajíčková zároveň navrhuje nové roky povinné docházky včetně předškolního roku, což by celkovou povinnou docházku prodloužilo na 12 let. „Maturita taky není nutná pro hasiče, dneska to tam je a některé lidi to opravdu udržuje zbytečně delší dobu v té škole,“ dodal.

Munzar v závěru diskuse zdůraznil, že škrty v obraně jsou problematické vzhledem k bezpečnostní situaci. „Svoboda je nezaplatitelná,“ citoval italskou premiérku Giorgii Meloni a dodal, že podtrhávat nohy české obranyschopnosti neustálými škrty je chyba.

Debata ukázala zásadní rozpory mezi vládní koalicí a opozicí nejen v hodnocení rozpočtu, ale i v přístupu k regulaci internetu a ekonomickému poradenství. Zatímco Vondráček a Pražák hájili kroky vlády jako úsporné a svobodnější, Munzar a Berky je kritizovali jako nesystémové a rizikové pro budoucnost státu.

Redakce

Oblíbené štítky

Svobodni-31