V krajských volbách drtivě zvítězila levice, když nejvíc, 23,6 %, resp. 20,4 % hlasů získaly ČSSD a KSČM. Na počet voličů ale ztratily všechny parlamentní strany, ve srovnání s volbami do Poslanecké sněmovny 2010 přišly celkem o 2 miliony hlasů.
Zavedené strany sčítají ztráty a zisky mandátů v krajských zastupitelstvech. Svobodní, jako strana, která při předchozích krajských volbách ještě neexistovala, se může srovnávat nanejvýš se svými předchozími výsledky v parlamentních volbách. Podobné srovnání může něco říci i zavedeným parlamentním stranám.
Když srovnáme výsledky celostátních politických stran nyní v krajských volbách a před dvěma lety v parlamentních volbách (s vyloučením Prahy, v níž se krajské volby nakonaly), zjišťujeme následující:
O voliče přišly strany vlády i strany parlamentní opozice. Dohromady parlamentní strany, ve srovnání s volbami do Poslanecké sněmovny 2010, přišly celkem o 2 042 914 hlasů. Většina ztracených voličů nešla volit vůbec.
Výsledky krajských voleb mají spíš menší vliv na kvalitu života lidí, protože kompetence krajských zastupitelstev jsou spíš malé. Malou váhu těmto volbám přisuzují i voliči, kterých ke krajským volbám chodí méně než k důležitějším parlamentním volbám. Z výsledků krajských voleb nelze tedy automaticky usuzovat na chování voličů v příštích (důležitých) parlamentních volbách.
Zdá se ale, že většina zklamaných voličů svoji alternativu stále hledá.
Pondělní Události, komentáře na ČT24 (9. prosince 2025) přinesly více než hodinovou ostrou debatu o sestavování nové vlády ANO, SPD a Motoristů. Mezi účastníky byli místopředseda ANO Radek Vondráček, předseda strany Svobodní a poslanec za klub SPD Libor Vondráček, Ivan Bartoš za Piráty, Michaela Šebelová ze STAN, Boris Šťastný z Motoristů a Tom Philipp z KDU-ČSL.
Střet s Bartošem o ústavní pořádek a Lipavského
Libor Vondráček se v pořadu jasně vymezil vůči připomínkám Ivana Bartoše ohledně kandidáta Motoristů Filipa Turka na ministra životního prostředí. Zatímco Bartoš zpochybňoval Turkovu vhodnost s odkazem na minulá veřejná vystoupení a majetkové přiznání, Vondráček zdůraznil ústavní princip parlamentní demokracie: „Musíme trvat na tom, že tady je parlamentní demokracie, nikoliv prezidentská. A přestože pan prezident získal mnoho hlasů ve volbách a přestože nemá být fíkovým listem a automatem na podpisy, tak zkrátka jeho ústavní role je návrh přijmout“.
Když Bartoš připomněl historické postoje SPD k ministru zahraničí Janu Lipavskému, kterého prezident Miloš Zeman nechtěl jmenovat kvůli nedostatečnému vzdělání, Vondráček kontrovoval: „Vy jste měl nekoalici se Zelenými a nějak moc na to neupozorňujete. Ale je to tak, že toto se zkrátka používá. Musím říct, že my jsme kandidovali pod společným volebním programem, nikoliv s tím, že každé slovo, kdo kdy řekl před čtyřmi lety podepisujeme, já bych to určitě nepodepsal“. Tímto dal najevo, že Svobodní si v koalici se SPD zachovávají vlastní identitu a nenesou odpovědnost za veškeré historické výroky partnerské strany.
Spor se Šebelovou o rozpočet a sliby
Nejvypjatější okamžiky však přišly v části věnované státnímu rozpočtu na rok 2026. Michaela Šebelová ostře napadla budoucí vládní koalici za nepřijatelný postup: „Za nás bylo vhodné, aby opravdu vláda vznikla co nejdříve, protože je potřeba, aby převzali zodpovědnost třeba za rozpočet, který by si měli připravit svůj vlastní“. Následně obvinila novou koalici, že vrací rozpočet odcházející vládě v demisi pouze proto, že nemají dostatečné finanční krytí svých volebních slibů: „My jsme spočítali, naše experti ve Starostech spočítali, že 110 miliard slibů každý rok máte nepokryté. Za nás celá ta šaráda, co vy předvádíte, má prostě skrýt to, že nemáte na vaše sliby. Naslibovali jste nesplnitelné“.
Libor Vondráček na tyto výtky reagoval důrazně a vysvětloval, proč koalice nemohla začít pracovat na rozpočtu dříve: „V momentě, kdy nesedíte v těch budovách a kdy se s vámi třeba někteří úředníci prostě nebaví, protože v podstatě to mají zakázáno a nebylo jim ani umožněno, aby tito úředníci přišli třeba na ten rozpočtový výbor“. Zároveň kritizoval ministra financí Zbyňka Stanjuru: „Pan Stanjura není ani poslanec a bere 240 000 Kč měsíčně za to, že je ministr a nedělá svoji práci, nedělá vůbec nic, co by dělat měl“.
Šebelová požadovala jasné odpovědi: „Já té vaší šarádě s tím rozpočtem nerozumím. Prostě, pokud si chcete udělat vlastní, tak si jej vlastní udělejte nebo jej přepracujte ve sněmovně. Ale vracet vládě, která končí, to nemůžete myslet vážně“. Vondráček však trval na tom, že bez přístupu k ministerstvům a úředníkům nelze sestavit kvalitní rozpočet: „V momentě, kdy nesedíte v těch budovách a kdy se s vámi třeba někteří úředníci prostě nebaví, protože v podstatě to mají zakázáno“. Zdůraznil také, že ministerstvo spravedlnosti má podle zákona o střetu zájmů příslušnou kontrolní pravomoc ohledně Andreje Babiše: „Ministerstvo spravedlnosti to má podle zákona zkontrolovat. A k tomu má všechny nástroje ministerstvo spravedlnosti, tak to jistě zkontroluje“.
