MACH: Pane Zemane, modrý prapor na Hrad nepatří!

MACH: Pane Zemane, modrý prapor na Hrad nepatří!

V rozhovoru pro Právo zvolený prezident Miloš Zeman uvedl, že jedním z prvních kroků po inauguraci 8. března bude vztyčení evropské vlajky nad Pražským Hradem. Chce k tomu pozvat vrchního úředníka EU, předsedu Evropské komise Barrosa. Na rozdíl od jiných institucí, jak známo, na Pražském Hradě ji dosavadní prezident Václav Klaus odmítal vyvěsit.

ČR modrý prapor oficiálně nepovažuje za vlajku EU

Ačkoliv se mnoho lidí domnívá, že modrá vlajka s hvězdičkami je oficiální vlajkou Evropské unie, není tomu tak. Za symbol ji prohlásilo pouze 16 států z 27. Česká republika mezi nimi není.

Vlajka se původně měla stát oficiálním symbolem EU – tak to aspoň bylo napsáno v návrhu Evropské ústavy. Ten ale neprošel. Odmítli ho v roce 2005 v referendu v Nizozemí a ve Francii. Evropská rada se v červnu 2007 dohodla, že předloží státům novou smlouvu přičemž „pozměněné Smlouvy [nebudou] obsahovat žádný článek zmiňující symboly EU, jako například vlajku.

S odřenýma ušima pak byla později schválena všemi státy Lisabonská smlouva, která převzala z návrhu Evropské ústavy skoro vše, vlajku ale ne. Některé eurofilní státy se s tím nechtěly smířit, tak připojily k Lisabonské smlouvě alespoň své vlastní prohlášení o vlajce jakožto symbolu. 16 z 27 států EU připojilo k Lisabonské smlouvě Prohlášení č. 52, které říká:

Belgie, Bulharsko, Německo, Řecko, Španělsko, Itálie, Kypr, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Rakousko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko prohlašují, že vlajka znázorňující kruh dvanácti zlatých hvězd na modrém pozadí, hymna vycházející z „Ódy na radost“ z Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena, heslo „Jednotná v rozmanitosti“, euro jako měna Evropské unie a 9. květen jako den Evropy pro ně zůstávají i nadále symboly sounáležitosti občanů Evropské unie a jejich svazku s ní.“

Jinými slovy, pro Českou republiku, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francii, Irsko, Lotyšsko, Nizozemsko, Polsko, Velkou Británii a Švédsko evropská modrá vlajka se žlutými hvězdičkaminezůstává symbolem EU. Z toho plyne jeden důležitý závěr. Modrá vlajka se žlutými hvězdami je cizí symbol. Neměli bychom proto cizí symboly oficiálně vyvěšovat.

Vlajku za peníze?

Před volbami Miloš Zeman tvrdil, že by chtěl vlajku vztyčit a na oplátku bude chtít peníze z rozpočtu EU na financování kanálu Labe-Odra-Dunaj, megalomanské stavby, o které sní mnoho budovatelů už od První republiky. Teď to spíš vypadá, že jen jednostranně vztyčí vlajku a žádné peníze za to nebudou.

Nevím, co je horší.  Vztyčit vlajku výměnou za cizí peníze na Pražském Hradě, symbolu státnosti mi připadá odporné. Kapitulovat a vztyčit ji tam jen tak je také odporné.

Petr Mach je předsedou Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31