MACH: Nečas dostal mandát říct Bruselu ANO

MACH: Nečas dostal mandát říct Bruselu ANO

Poslanci a senátoři selhali. Dali Nečasovi mandát říct Bruselu ANO. Nevěděli nejspíš, o čem hlasovali ( vláda jim to vlastně ani neřekla). V Senátu pro souhlas hlasovalo 70 ze 70 přítomných! 

Premiér nyní odjede do Bruselu, a na dotaz prezidenta EU van Rompuye, jestli souhlasí se změnou smlouvy o fungování EU tak, že se tam přidá věta

„ Členské státy, jejichž měnou je euro, mohou zavést mechanismus stability, který bude aktivován v případech, kdy to bude nezbytné k zajištění stability eurozóny jako celku. Poskytnutí jakékoli požadované finanční pomoci v rámci tohoto mechanismu bude podléhat přísné podmíněnosti,“

řekne ANO.

Tzv. vázaný mandát, tedy pravidlo, podle kterého premiér nesmí měnit Smlouvu o fungování EU bez předchozího souhlasu parlamentu, jsme při schvalování Lisabonské smlouvy uzákonili právě proto, aby to premiéři neměli tak jednoduché při změnách ratifikovaných smluvních podmínek.

Chystaná změna smlouvy má pro Českou republiku vážné důsledky. Bude nás stát desítky či stovky miliard korun, nebo spíš eur…

O co se jedná

Dosud platí ve Smlouvě o fungování Evropské unie věta, podle které unie nemůže členské státy sanovat.

„ Unie neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád…nebo …jiných veřejnoprávních subjektů …kteréhokoli členského státu…Členský stát neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, …nebo …jiných veřejnoprávních subjektů …jiného členského státu.“

Proto se taky EU dohodla na finanční pomoci Řecku a Irsku jaksi mimo rámec EU. Slovensku se díky tomu podařilo říci NE na pomoc Řecku (která byla organizována formou dvoustranných smluv mezi Řeckem na straně jedné a jednotlivými státy eurozóny na straně druhé). Stejně tak když se poskytovala půjčka Irsku, zřídily na to země eurozóny s.r.o. podle Lucemburského práva, za jejíž závazky se zavázaly ručit – tedy instituci mimo rámec EU. Nemohli Slovensku účast nařídit. Chyběla jim opora ve Smlouvě. Proto nyní chtějí Smlouvu o fungování EU změnit.

Plánovaná změna smlouvy legalizuje jakoukoliv pomoc unie krachujícím státům a je fatální i pro Českou republiku, protože ČR na rozdíl od Velké Británie a Dánska nemá vyjednanou výjimku na zavedení eura a o zavedení eura bude rozhodovat EU o nás bez nás.

(Podle platných smluv bude o zavedení eura a zrušení koruny v České republice rozhodovat Rada ministrů financí kvalifikovanou většinou podle článku 140, odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a to bez účasti České republiky.)

Poslanci a senátoři nyní otevřeli cestu k tomu, aby premiér Nečas odsouhlasil změnu smlouvy, podle které budeme nuceni sypat desítky či stovky miliard na krachující země eurozóny.

Mimochodem, v pátek se rada eurozóny vyslovila pro prodloužení splatnosti půjčky Řecku ze 3 na 7,5 roku. Není to nic jiného než přiznání, že Řecko 110 miliard eur nesplatí nikdy.

Změna smlouvy bez ratifikace

Ještě před půlrokem bylo nepředstavitelné, že by členské státy takto rozšířily pravomoce EU. Jak uváděl 25. října 2010 ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg: „ Spousta mých kolegů je stejného názoru, že buďme rádi, že jsme to tehdá s velkou námahou dohodli, protože teď to otevírat a vystavit se stejným sporům jako byly tehdá, to by mohlo ten celý spolek rozklížit.”

Chytré hlavy v Bruselu ale vymyslely trik, jak smlouvy změnit bez ratifikace. Tvrdí, že smlouvu mění, aniž by tím rozšiřovali pravomoci EU.

Využili tzv. pasarely v Lisabonské smlouvě, kdy podle čánku 48, odst. 6 Smlouvy o EU o změně smlouvy rozhodne přímo Evropská rada a členské státy takovou změnu jen následně schválí bez ratifikace, za podmínky, že takové rozhodnutí „ nesmí rozšířit pravomoci svěřené Unii Smlouvami.“ ( Smlouva o Evropské unii). Vyhnou se tak „ratifikaci“, tedy nutnosti podpisu prezidenta a ústavní většiny či referendu v případě České republiky.

Udělali to ale za cenu lži, že tato změna nerozšiřuje pravomoci EU, ačkoliv je jasně rozšiřuje. Nikdo z českých poslanců ani senátorů se nad tím nepozastavil.

Psal jsem senátorům i poslancům podrobnou analýzu, ale bylo to marné. Všichni poslanci, modří nebo oranžoví jsou dnes euroservilní slaboši.

Nechci se na pomoci krachujícím státům podílet. Jsem zklamaný z toho, s jakou lehkostí pan Schwarzenberg a pan Nečas omezují svrchovanost České republiky a s jakou lehkostí jim naši zákonodárci k tomu dávají mandát. Bez jakékoliv seriozní diskuse v Senátu i ve Sněmovně. EU je systém, který naše představitele korumpuje. Vystoupení České republiky z této organizace považuji za čestný a legitimní politický cíl.

Dovětek v 16:45: hlasování ve Sněmovně – 120 pro, 2 proti, tipuju, že ti dva se jen spletli při hlasování

Petr Mach, Svobodní

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Svobodni-31