MACH: Jak je to s odpovědností za amnestii

MACH: Jak je to s odpovědností za amnestii

Tento článek je o odpovědnosti v politice a speciálně o odpovědnosti v případě amnestie.

 

Politici jednají za nás. Mají pravomoc rozhodovat o zákonech, o našich penězích, o mezinárodních závazcích, apod. Jednotlivec je v soukromé sféře za své činy vždy odpovědný. (Předlužíte se, čeká vás exekuce, nebudete se dobře učit cizí jazyky, nedomluvíte se s cizinci, atp.)

Odpovědnost je obrovsky důležitým faktorem lidského chování. Kde odpovědnost chybí, přijde obvykle neštěstí. (Dítě, které by neneslo odpovědnost za své lumpárny, by zvlčilo. Zaměstnanec, který by nenesl hmotnou odpovědnost za svou činnost pro firmu, by nakonec mohl zničit nebo prohospodařit vše.)

Odpovědnost za své činy musí tedy nést i politici. Mnohdy vidíme, že odpovědnost politiků je nedostatečná. Chybí-li odpovědnost v politice, nastávají zhoubné důsledky, jako když někdy chybí odpovědnost v soukromé sféře. Když rovnice lidského chování neobsahuje odpovědnost, bude existovat tendence ke špatnému, „neodpovědnému“ chování. V politice je to ještě závažnější o to, že politici jednají za nás, za miliony lidí, kteří nesou důsledky jejich neodpovědnosti.

Jsem přesvědčen, že odpovědnost politiků v naší zemi je velmi slabá a je potřeba v tomto směru ústavu změnit. Nejprve ale pár slov k odpovědnosti za amnestii.

Kdo je komu odpovědný

Nežijeme v absolutistické monarchii a pravomoc prezidenta při vyhlašování amnestie se blíží nule. Odpovědná je vláda. Opravdu.

Podle české ústavy „Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně“ (Čl. 68, odst. 1 Ústavy), zatímco „Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný.“ (Čl. 54, odst. 3 Ústavy). Tato slova o odpovědnosti znamenají, že vládu jmenuje Poslanecká sněmovna, a ta ji může také kdykoliv odvolat vyslovením nedůvěry. Prezidenta nikdo odvolat nemůže.

Právě pro tuto absenci jasné odpovědnosti jsou pravomoci prezidenta ústavou omezené: Většina rozhodnutí prezidenta je závislých na tom, jestli k nim dostane souhlas dalšího orgánu.

V případě amnestie je to tak, že prezident ji „jen“ uděluje (podobně, jako např. vyhlašuje volby). Ústava současně jednoznačně říká, že odpovědnost nese vláda coby kontrasignátor. Vláda může kontrasignací pověřit kteréhokoliv člena, pokud tak neučiní, je to premiér.

Jak říká ústava, „Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.“ (Ústava, Čl. 63, odst. 4)

Kdyby se prezident zbláznil

Uveďme si hypotetický příklad: Nějaký prezident by se zbláznil a sepsal by návrh amnestie, která by propustila na svobodu všechny nebezpečné zločince. Šel by se svým návrhem za premiérem požádat jej o podpis. Premiér ví, že jeho vláda nese za amnestii podle ústavy odpovědnost a sdělí prezidentovi, že takovou amnestii nepodepíše: „To by mně nejspíš parlament druhý den vyslovil nedůvěru – a vůbec – musel bych to nejprve projednat s vládou,“ řekl by pravděpodobně prezidentovi.

Prezident za svůj podpis odpovědnost nenese, nezodpovídá se parlamentu. Proto mu nesvěřujeme pravomoc vyhlásit amnestii jen tak. Klíčový podpis na amnestii je podpis premiéra. Ten musí mít spočítané dopady – finanční, bezpečnostní, politické.

Prezident nese jen velmi pofiderní „politickou odpovědnost“ v tom smyslu, že když udělá něco, co se veřejnosti nebude líbit, nebude už příště zvolen. Současný prezident ovšem už znovu kandidovat ani nemůže, takže jeho politická odpovědnost je ještě slabší. Nanejvýš riskuje, že ho lidé nezvolí do Evropského parlamentu.

Žádejme posílení odpovědnosti

Co mají dělat nyní ti, kterým se aktuální amnestie nelíbí? Mohou žádat své poslance, aby vyslovili nedůvěru vládě, která je za amnestii prostřednictvím svého spolupodpisu odpovědná.

To říkám proto, že vidím všude možně na internetu, že řada odpůrců současné amnestie obrací svůj hněv vůči prezidentovi. Tím se může někomu psychicky ulevit, ale věcně vzato tito lidé pláčou na špatném hrobě.

Vysloví sněmovna vládě kvůli amnestii nedůvěru? Nevím. Ale premiér se zodpovídat musí. Podle Ústavy „Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci.“ Není tedy problém, aby opozice vyvolala toto hlasování – ať již v hlasování uspěje či ne, musí se premiér zodpovídat.

Nedovedu si představit, že premiér řekne sněmovně: „Prezident mě na Silvestra požádal, tak jsem mu tam dal podpis. Ani jsem to nečetl. Ani jsem si neověřil, kolika lidí se bude týkat, ani jsem nepřemýšlel, jaké to bude mít důsledky.“ Předpokládám, že řekne, že text s prezidentem ladil, že mu nakonec plně vyhovoval a že měl přesně rozvážené důsledky. A připojí poslancům racionální argumenty ve prospěch udělené amnestie. Jestli toto neudělá, a řekne, že to podepsal bez rozmyslu, byl by blázen a sněmovna by jeho vládě měla okamžitě vyslovit nedůvěru.

Lidové veto

Strana svobodných občanů prosazuje ústavní zákon o lidovém vetu. Každý zákon přijatý parlamentem by vešel v platnost až po té, co by nebyl vetován referendem. Občané by měli u každičkého zákona možnost pokusit se stanoveným způsobem (např. sesbíráním 50 tisíc podpisů pod petici během 50 dnů) vyvolat referendum. Kdyby občané v referendu zákon zamítli, ukázalo by se tím, že Poslanecká sněmovna již nereprezentuje zájmy voličů a musela by být rozpuštěna a vypsány nové volby. Politici by tak nesli odpovědnost za své činy.

Mělo by takové lidové veto platit i pro amnestii?  V některých zemích je amnestie vyhlašována zákonem. Tak by to mohlo být i u nás. (Nezpochybňuji účelnost amnestie jako takové.) Nebo by zákon o lidovém vetu byl dle ústavy explicitně aplikován na zákony, plus jmenovitě na amnestii. Ta by pak také neplatila okamžitě, ale až případně po lhůtě, v níž by se lidé mohli proti ní postavit.

Prošla by letošní amnestie testem lidového veta? Soudě podle aktuálního mediálního odporu asi ne. To by ale byl povrchní soud. Žádné „Kdyby“ nemůžeme posuzovat „ceteris paribus“. Kdyby existoval v naší ústavě institut lidového veta, museli by si politici dát práci s obhajobou svého návrhu. Třeba by jej racionálními argumenty dokázali obhájit.

Každopádně potřebujeme více odpovědnosti v politice. Prezidenta můžeme za letošní amnestii nenávidět i uznávat jeho argumenty. Ale bude to pláč nad špatným hrobem. Žádejme, aby se za aktuální amnestii zodpovídali ti, kdo jsou za ni podle ústavy odpovědní. A nezatracujme je předem. Třeba ji v parlamentu skvěle obhájí.

Petr Mach je předsedou Strany svobodných občanů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Úvod do debaty o důchodové reformě

Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.

Kritika parametrické reformy a demografické výzvy

Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.

Návrhy na racionalizaci školství a porodnosti

Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.

Financování důchodů a sociální systémy

Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.

Personální složení vlády a nominace

Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.

Volba předsedy sněmovny a koaliční dohody

Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.

Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.  

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31