MACH: Evropská unie nás stojí ročně asi 200 miliard

MACH: Evropská unie nás stojí ročně asi 200 miliard

Je opravdu nutné zmrazovat důchody? Na EU doplácíme desetkrát tolik, než co chce pan Kalousek ušetřit na důchodcích. V článku najdete přehled, kolik nás členství v EU stojí.

Podle ministerstva financí dostala Česká republika loni o 30 miliard z Bruselu víc, než kolik tam poslala. Do Bruselu jsme poslali 41,7 miliardy korun a 72,5 miliardy korun z Bruselu přišlo. Podle ministra financí Miroslava Kalouska a opozičního lídra Bohuslava Sobotky je to o důvod víc, abychom ochotně poslali 38 miliard z devizových rezerv na pomoc eurozóně.

Je třeba připomenout, že kromě 41,7 miliardy, které jsme poslali ze státního rozpočtu do rozpočtu EU, neseme některé další náklady. Zde je přehled některých z nich:

1) 6 miliard zaplacených cel v cenách zboží. Když si koupíte banán nebo kolo a tisíce dalších věcí z dovozu, které byly procleny na vnější hranici EU v přístavu v Hamburku, zaplatili jste do chřtánu EU clo. Ve vládní čisté pozici to zahrnuté není, což neznamená, že tyto peníze neplatíme. Vláda ve své bilanci s EU vykazuje pouze cla vybraná na letišti v Ruzyni nebo z poštovních balíků ze zámoří. To je menšina cel zaplacených unii. Naopak, co vyberou v Hamburku – i když to pak dál putuje k nám – vypadá jako příspěvek Německa do EU, i když to v cenách platíme my, koneční spotřebitelé.

2) 19 miliard náklady na kofinancování evropských projektů. Tyto peníze sice neputovaly přímo do Bruselu, ale musely být utraceny na projekty, které si přál a schválil Brusel, jako je třeba euro-environmentalistický komiks pro děti, nebo tento projekt zaměřený na dotování prostitutek, sídlící na adrese Vlhká. Kdybychom nebyli v EU, nemuseli bychom na evropské projekty z veřejných rozpočtů vynaložit 41,7 miliardy příspěvků plus 19 miliard spolufinancování. Naše obce by možná neměly cyklostezky za stamiliony a poradenská centra pro prostitutky a pasáky. Ale těchto 60,7 miliardy by mohly utratit na to, co opravdu potřebují.

3) 10 miliard na úředníky. Abychom získali a přerozdělili evropské dotace, musíme ze státního rozpočtu, z krajských a obecních rozpočtů platit úředníky. Tisíce úředníků. K tomu připočtěme ušlých 9 miliard, které by si tito lidé vydělali, kdyby se živili prací.

4) 14,4 miliardy záruk za půjčku EU Portugalsku Irsku. Záruku poskytl jménem našeho státu ministr Miroslav Kalousek na zasedání EU v Bruselu. Zaplatit to budeme muset, jakmile EU bude muset splatit dluhopisy, které vydala, aby získala peníze na půjčku pro Portugalsko a Irsko. Vláda by na to měla vytvořit rezervu již v momentě, kdy záruku poskytla, ale místo toho hospodaří stylem po-nás-potopa. Stejné je to samozřejmě s letošní chystanou zárukou 38 miliard na půjčku z devizových rezerv.

5) 46 miliard na plán EU-2020, aby 40 % absolventů střední školy mělo vysokoškolský diplom. Cíl EU zní: Dosáhnout toho, aby 40 % lidí narozených 1986-1990 mělo vysokoškolský titul. Abychom splnili plán, počet studentů státních škol prudce stoupá a dosahuje už 400 tisíc a daňové poplatníky to stojí 16 miliard ročně na přímých nákladech a 30 miliard na ušlých daních. Skromně předpokládejme, že polovina těchto nákladů je vyplýtvána na produkci pseudo-bakalářských prací typu genderové aspekty seriálu ordinace v růžové zahradě či stabilita osobnosti papouška šedého v čase.

6) 10 miliard na biopaliva. Abychom naplnili směrnice EU o podpoře obnovitelných zdrojů, máme zákon, podle kterého se přimíchávají do benzínu a nafty ethanoly a oleje draze a neefektivně vyrobené z řepky a dalších plodin. Každý litr benzínu a nafty nás stojí kvůli tomu asi o 1,50 Kč více, než by nás stál normálně.

7) 40 miliard na dotování solární a větrné elektřiny. Kdykoliv vám přijde faktura za elektřinu, podívejte se na řádek označený „podpora obnovitelných zdrojů energie“ a vzpomeňte si na Evropskou komisi. Kdybychom nemuseli na základě eurosměrnic vyrábět 13 % elektřiny z větrníků, solárních panelů a bioplynů, mohli bychom těchto 40 miliard utratit každý podle svého – za dovolenou, za knížky, za léky, za lepší počítače a auta.

8) 4 miliardy na posílení elektrické sítě, abychom zabránili celkovým výpadkům kvůli náporům z německých větrníků. Podle směrnic EU musíme německý proud vozit zdarma do Rakouska. Příspěvek vám je účtován na faktuře za elektřinu. V příštích letech se bude muset do posílení sítě investovat 6 miliard ročně.

9) ?? miliard na vyhovění tisícům směrnic a nařízení: Dodatečné náklady na úpravy slepičích chovů, restauračních záchodků, mlékáren, zubařských ordinací, pneuservisů, na ekocertifikáty domů, sčítání lidí, změny času dvakrát ročně. Neumím spočítat, kolik nás to všechno stojí. Pro Velkou Británii to instituce Open Europe spočítala na 33 miliard liber ročně. Podle studie Evropské komise dodatečné břemeno nadbytečných regulací představuje dokonce 3,5 % HDP.

Petr Mach je předseda Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

V pořadu 360° na stanici CNN Prima News, který moderovala Pavlína Wolfová, se dnešní debata soustředila na klíčové politická témata po ustavujícím zasedání Poslanecké sněmovny. Mezi hosty byli Jiří Pospíšil z TOP 09, Tobiáš Slovák z ODS, Denis Doksanský z ANO, Boris Šťastný z Motoristů a na dálku Libor Vondráček za SPD. Diskuse se točila kolem návrhu na mimořádnou schůzi Sněmovny ohledně stavu zájmů Andreje Babiše, nespokojenosti prezidenta Petra Pavla s programovým prohlášením vlády a kritické situace státního rozpočtu.​

Libor Vondráček, mluvčí SPD, se k debatě připojil na dálku ze Strakonic a rychle zaujal postoj proti iniciativě opozice na svolání mimořádné schůze. Podle něj nejde o skutečný problém stavu zájmů, protože Andrej Babiš ještě není premiérem a nemá proto žádný konflikt zájmů. Vondráček označil návrh za zbytečné zdržování Sněmovny a mediální hru, která má opozici zviditelnit před komunálními volbami, podobně jako dlouhé projevy Pirátů a STANu na ustavujícím zasedání. Zdůraznil, že SPD se schůze zúčastní, ale nebude ji protahovat, a upozornil na ne gentlemanský krok opozice po dohodě o volbě Jana Skopečka do čela Sněmovny.​

Diskuse o stavu zájmů Babiše se rozvinula do širší debaty o právních aspektech. Vondráček upozornil, že zákon o stavu zájmů poskytuje 30 dnů na řešení konfliktu po jmenování, a po jejich uplynutí musí být problém odstraněn bezodkladně. Kritizoval prezidenta za novou podmínku veřejného vysvětlení před jmenováním, což podle něj překračuje jeho pravomoci od roku 2020, kdy se má pouze zabývat otázkou stavu zájmů, ne klást podmínky. Babiš podle Vondráčka již slíbil řešení a prezentaci na Sněmovně během debaty o důvěře vládě, což je v souladu s dřívějšími dohodami.​

Dále se debata posunula k programovému prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů, které bylo podáno na Pražský hrad. Vondráček obhajoval dokument jako výsledek hodin práce koalice a zdůraznil, že není nutné do něj zapojovat prezidentské poznámky, jako je explicitní postoj k Ukrajině nebo Rusku jako agresorovi. Podle něj program obsahuje jasné vyjádření podpory mezinárodnímu právu, suverenitě států a eliminaci rizik války v Evropě, což zahrnuje i Ukrajinu. Označil kritiku za „bouři ve sklenici vody“ a snahu vyvolat emoce před 17. listopadem, včetně akcí jako Milion chvilek pro demokracii. Vondráček varoval před obavami z posunu k poloprezidentskému systému, pokud by prezident trval na změnách.​

Vondráček reagoval i na kontroverzní výroky Radka Kotena ze SPD, který srovnával rizika Ruska a Evropské unie. Podle Vondráčka se nejednalo o přímé srovnání, ale o rizika, přičemž EU považuje za dlouhodobou hrozbu pro Evropu a Českou republiku. V kontextu zahraniční politiky obhajoval sebevědomý postoj a spolupráci ve Visegrádu. Na otázku obranných výdajů řekl, že bezpečnost není jen o procentech HDP, ale o efektivním využití prostředků, včetně auditů na ministerstvu obrany, a odmítl slepě kupovat zbraně na úkor obnovy po povodních.​

Kritická část debaty se týkala státního rozpočtu, který Vondráček označil za problematický s chybějícími miliardami na sliby dosluhující vlády, například na rekonstrukce nádraží. Obhajoval, že rozpočet je v Sněmovně od 4. listopadu a kritizoval opozici za zdržování, které ohrožuje harmonogram. SPD a koalice podle něj musí rozpočet schválit do Vánoc, pracovat ve dne v noci a financovat své plány, jako snížení cen energie nebo zrušení poplatků za OZE, efektivněji než předchozí vláda, například výběrem většího objemu daní bez zvyšování odvodů. Varoval před stávkou odborů kvůli chybějícím 3,7 miliardám pro pedagogy a upozornil na dluhy, jako 45 miliard podle Národní rozpočtové rady.​

Celkově Vondráček v pořadu hájil rychlé ustavení vlády a odmítal obstrukce jako zbytečné zdržování. Jeho argumenty zdůrazňovaly transparentnost Babiše, efektivitu programového prohlášení a nutnost řešit rozpočet bez dalších zbytečných schůzí. Debata ukázala hluboké politické napětí mezi koalicí a opozicí v počátcích nového volebního období.​

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31